Archiv článků (rubrika Územní plánování)

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zrušit standardní způsob povolování stavebních záměrů, pokud se jakkoli vztahují k výrobě energie z jádra. Nově otevřené lomy, výstavba silnic, jaderné elektrárny, vedení vysokého napětí či malé jaderné reaktory), ale třeba také konečné úložiště vysoce radioaktivních odpadů mají být umisťovány do volné krajiny bez řádného projednání. Návrh přitom nerespektuje legislativu EU, kterou je Česká republika vázána. Zelený kruh proto podává v rámci dnes končícího připomínkové řízení zásadní námitky.

Efektivní spolupráce představitelů měst a obcí s developery je dlouhodobým předmětem diskuzí obou zainteresovaných stran. Města a obce usilují o komplexní rozvoj svého území a investoři chtějí výhodně zhodnotit své prostředky. Na jedné straně volení zástupci komunální politiky a na druhé straně představitelé tvrdé podnikatelské sféry. Přestože obě strany mají stejný cíl – stavět v dané lokalitě, sladit jejich zájmy bývá paradoxně velmi náročné a zdlouhavé.

Namísto odkladu účinnosti nového stavebního zákona alespoň o dva roky se vláda rozhodla jít cestou rychlé novely. Ta má především zabránit megalomanské transformaci stavebních úřadů a ponechat je na místní úrovni. Vláda však v rámci novely zcela rezignovala na potřebnou reformu územního plánování. V programovém prohlášení přitom slíbila, že posílí pravomoci samospráv v oblasti územního plánování a podpoří využívání plánovacích smluv.

Snížení rizika záplav, sucha a eroze půdy, ale také lepší podmínky pro další rozvoj měst a obcí i pro samotné majitele. To jsou stěžejní benefity plynoucí z komplexních pozemkových úprav, při nichž v katastru dochází k optimalizaci uspořádání pozemků a jejich zpřístupnění dle podmínek současného stavu využívání krajiny a dle požadavku jednotlivých vlastníků. Složitý a časově náročný proces plánuje nejméně třemi miliardami korun ročně podpořit nová vláda. Významně usnadnit by jej také mohlo širší využívání mapových aplikací, které zjednoduší projednávání navrhovaných změn.

Při přípravě územně plánovací dokumentace (ÚPD) i jejím uplatňování ve správních řízeních se střetávají nejrůznější zájmy. Nelze se vyhnout tomu, aby záměry navrhované v ÚPD nezahrnovaly soukromé pozemky, aby nebyla nějakým způsobem omezena možnost změny jejich využití, častá je obava ze znehodnocení prostředí, ve kterém se nacházejí.

V souvislosti s novou výstavbou ve městech a obcích často probíhá složitá diskuze mezi představiteli místní samosprávy a zástupci developerů. „Ne vždy je snadné sladit zájmy těchto dvou tak odlišných subjektů, a to přesto, že jejich cíle mohou být velmi podobné,“ napsal Roman Pečenka v obsáhlém článku Smluvní nastavení spolupráce s developery.

Politika územního rozvoje (PÚR), kterou se musí řídit všechny územní plány, prochází změnami^[1]. Namísto s udržitelným rozvojem strategie počítá se zastaralými a prokazatelně škodlivými záměry, na žádost investorů umožňuje vést nově infrastrukturní stavby přes chráněná území, místo podpory obnovitelných zdrojů nahrává uhlobaronům a zcela ignoruje podporu výstavby dostupného bydlení nebo dává přednost neudržitelné dopravě.

Život ve městě netvoří jen rozhodnutí politiků či stavebníků, ale především jeho obyvatelé, díky kterým ožívají veřejná prostranství a kteří požadují nejen zajištění bydlení, ale také odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu, občanskou vybavenost a veřejné služby. Na to, jak udržitelně zajišťovat příjemný život ve velkých městech i malých obcích se zaměřila online konference Developer a město pořádaná 1. prosince Národní sítí Zdravých měst ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT a Frank Bold Advokáty.

Rozvoj obcí je často oblast, která vyvolává celou řadu konfliktů mezi samosprávou a investorem i mezi samosprávou a veřejností. K součinnosti s developerem, který přichází do měst či vesnic s novým plánem výstavby, často obce přistupují s podezíravostí. Jejich vzájemný vztah však lze připravit už dopředu prostřednictvím zásad pro výstavbu tak, aby v obci vznikaly kvalitní místa pro život a současně na to příchozí i stávající obyvatelé nedoplatili.

Náš svět se skládá ze vztahů (sociálních, ekonomických a dalších) a prostředí, ve kterém se tyto vztahy odehrávají, a které pro ně tvoří podmínky. Jedno souvisí s druhým. Kvalitní prostředí udržuje a přitahuje lidi. Investice do kvalitního prostředí se slovy dneška „vyplatí“. Na úrovni státu se tématu kvalitního prostředí věnuje Politika architektury a stavební kultury přijatá v lednu 2015 Vládou ČR. Vyzdvihuje tři pilíře: péči o krajinu a sídla, péči o stavby a podporu vzdělávání, osvěty a výzkumu v této oblasti. Na komunální úrovni pak téma podporuje text vydaný ČKA ke komunálním volbám. Specifickým požadavkům menších obcí se pak věnuje materiál Architektura pro venkov.

Poslanecká sněmovna má v nejbližších dnech hlasovat o finální verzi rozsáhlé novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh v případě přijetí radikálně omezí práva vlastníků nemovitostí a samospráv, a to nejen v oblasti infrastrukturních staveb. Radikální návrhy přitom nejsou opřeny o žádné relevantní analýzy. A to i přesto, že si takovou analýzu již před dvěma lety u Ministerstva dopravy objednala Evropská komise.

Brno – Územní plán je pro města a obce zcela zásadním dokumentem. Práce s ním pak zejména pro občany není zdaleka tak jednoduchá, jak by se od takového dokumentu očekávalo. Podle odborníků tak budoucnost územního plánování leží ve využití 3D technologií. Ty nabízejí snadnější orientaci, ale i lepší představu o tom, jak nová výstavba ovlivní stávající podobu místa. Jako první v Česku už novinku zkoušejí v jihočeských Rakovicích.

Stávající platný územní plán města Brna vznikl v roce 1994 a patří mezi nejstarší v České republice. Poslední úpravy v něm proběhly v roce 2011 a důsledky jeho neaktuálnosti pociťují Brňané ve svém každodenním životě. Nejvíce patrné nedostatky jsou v oblasti bydlení, kde se za posledních sedm let ceny bytů takřka zdvojnásobily.

Vláda bude v pondělí 25. 11. hlasovat o návrhu Ministerstva dopravy, který do již nepřehledné stavební legislativy vnáší další chaos. Nově by i větší stavby nepotřebovaly souhlas od orgánů životního prostředí či památkářů. Vybrané stavby podle zvláštního seznamu by bylo možné stavět bez standardní projektové dokumentace. Obce by navíc musely strpět výstavbu prosazovanou státem – i v rozporu s plánovaným rozvojem obce. Novela by dramaticky redukovala pravomoci samospráv i ochrany životního prostředí a dalších veřejných zájmů. Podle předsedkyně Legislativní rady vlády přitom nelze odhadnout, zda novela výstavbu opravdu urychlí.

Cílem článku je seznámit čtenáře se základními principy implementace Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, jako stěžejního strategického dokumentu v oblasti regionálního rozvoje. Implementační část je nezbytnou součástí pro řízení a následné hodnocení naplňování cílů strategie. V článku je nastíněna také otázka zdrojů financování včetně představení možných cest, jak naplňovat jednotlivé cíle strategie.

Ministerstvo pro místní rozvoj podpoří celkem 93 projektů na zhotovení vlastních územních plánů za 19,3 milionů korun. Nejvíce obcí s novým územním plánem bude ve Středočeském kraji.

Řada obcí, zejména v zázemí velkých měst se potýká s vážnými problémy, které vyplývají z prudkého nárůstu počtu obyvatel a s tím související nutností řešit infrastrukturu obce cestou investiční výstavby.

Velký stavební záměr je zřídkakdy přínosem pro všechny, daleko častěji někomu pomůže a jinému uškodí, dočasně nebo trvale, ať jde o výrobní halu přinášející užitek jedné firmě, nebo silniční obchvat sloužící všem. Zájmy jednotlivých aktérů je proto nutné vyvažovat a záměr upravovat tak, aby škodil co nejméně.

MMR vyhlásilo počátkem listopadu výzvu k předkládání žádostí o dotaci na zpracování územních plánů obcí a zcela nově výzvu na podporu architektonických a urbanistických soutěží obcí. Pro žadatele je připraveno celkem 25 milionů korun.

Česká komora architektů (ČKA) reaguje na aktuální situaci na úřadech územního plánování vzniklé po novelizaci stavebního zákona. Navrhuje co nejrychlejší přijetí tří opatření. Prvním je navrácení posuzování souladu záměrů a staveb s územním plánem na obecné stavební úřady, druhým omezení obsahu závazných stanovisek a třetím metodické usměrnění zpracovatelů závazných stanovisek.

V průběhu měsíce května 2018 proběhla další série jednání územních a tematických pracovních skupin. Cílem bylo projednat návrh typových opatření pro naplňování strategických a specifických cílů Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (dále „SRR“) a identifikovat potřebný územně specifický přístup včetně možných nástrojů.

Řada pracovních týmů pracuje na dokumentu Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, který ve vazbě na kohezní politiku bude pro další období zadáním nejen pro regionální politiku ČR, ale i zpracování krajských strategií a výzvou pro regiony, města i venkov.

Obce získají od MMR dalších 20 milionů korun na zpracování územních plánů. V těchto dnech byl ukončen příjem žádostí o poskytnutí dotací. Celkem bylo podáno 173 žádostí v celkové hodnotě 38 milionů korun, což je téměř dvojnásobný převis částky, která byla pro tuto výzvu určena.

Praha – Navržený a nedávno zveřejněný Metropolitní plán chce do budoucna výstavbu v Praze regulovat co nejméně. Na pozemcích určených k zástavbě plán neřeší, zda na něm bude stát bytový dům, obchody nebo kanceláře. To má vyplynout až z jednání developerů se stavebním úřadem. Podle nevládní organizace Arnika je plán natolik vágní, že by ho mohl potkat stejný osud jako územní plán Pece pod Sněžkou. Pro Nejvyšší správní soud byl příliš obecný, a proto ho nedávno zrušil. Oba plány přitom vytvořil tentýž architekt Roman Koucký. Arnika proto zaslala otevřený dopis pražské radní pro územní rozvoj Petře Kolínské a řediteli Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeji Boháčovi.

Česká komora architektů, vědoma si svých povinností, spojených s výkonem profese, nabídla ve svém prohlášení ze dne 21. října 2016 uspořádání kulatého stolu, který by napomohl řešení situace, jež v Praze nastala v souvislosti s přípravou nového pražského územního plánu na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Kulatý stůl se uskutečnil v pražské Kanceláři Komory dne 9. listopadu 2016 za účasti zástupců Komory, náměstkyně primátorky a určené zastupitelky pro pořízení územního plánu Petry Kolínské a dalších zástupců odborné veřejnosti a veřejné správy.