Archiv článků (rubrika Energetika)
Elektroenergetické datové centrum (EDC) spustilo od 1. července bezplatnou
informační linku pro zájemce o sdílení elektřiny. Na čísle
800 720 204 dostanou odpověď na své dotazy volající z řad aktivních
zákazníků, energetických společenství, obchodníků či široké veřejnosti. Od
1. srpna bude linka k dispozici také uživatelům, kteří zahájí proces
registrace pro sdílení elektřiny.
Nedávno jsme informovali o sérii seminářů
Pro
moderní Česko. Ve Svitavách diskutovali řečníci o nových možnostech,
které přinese sdílení elektřiny i rozvoj obnovitelných zdrojů a dotačních titulů.
Komunální energetika již opravdu klepe na dveře. Sdílení energie začne už od července.
Prodloužení příjmu a navýšení alokace se týká výzev ENERGov 1/2023 a ENERGov 2/2023 z Modernizačního fondu na energeticky efektivní rekonstrukce veřejných a památkově chráněných budov a reflektuje velký zájem ze strany veřejného sektoru.
Dekarbonizace teplárenství představuje jednu z největších změn
v české energetice. Tento proces bude znamenat výraznou transformaci regionů,
které se odkloní od uhelných zdrojů, což se projeví v mnoha oblastech.
Součástí dekarbonizace budou také změny na trhu práce a ve vzdělávání,
přičemž dopady se projeví i v dalších sektorech. Nezbytné budou
i investice do rozvodných sítí.
Větrné elektrárny loni vyrobily 700 milionů kilowatthodin elektřiny, ukazuje
zpráva Energetického regulačního úřadu. V přepočtu na rozlohu kraje je
nejvíc větrných elektráren v Karlovarském kraji, následovaným Ústeckým a
Libereckým. Tuzemské větrníky však stále pokrývají pouze 1 % spotřebované
elektřiny, upozorňují Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných
zdrojů energie.
Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetice vyžaduje regulovat
výkyvy ve výrobě elektřiny, která je závislá na rozmarech počasí. Jednou
z možností je instalace bateriových systémů – ty mohou být využity jak
pro domácí použití, tak pro akumulaci energie v mnohem větším
měřítku – v průmyslu, ale například i v rámci komunitní
energetiky.
Hejman Jihomoravského kraje Jan Grolich dnes podepsal memorandum o spolupráci na
projektu energetického společenství se zástupci firem, spolků i občanů.
Společenství umožní sdílení elektrické energie nejen mezi krajskými nemocnicemi,
školami nebo sociálními zařízeními, ale taky mezi občany, firmami nebo neziskovými
organizacemi.
Pardubický kraj nyní spouští nový energeticky úsporný projekt. Modernizace
energetického hospodářství v devíti školách a jednom zdravotnickém
zařízení se kraji vrátí z budoucích úspor energie. Významnou část budou
tvořit úspory z fotovoltaiky v sedmi areálech. Díky modernímu energeticky
úspornému osvětlení se zlepší i kvalita vnitřního prostředí zaměstnanců,
studentů či pacientů.
Při příležitosti Světového dne větru, který připadá na sobotu 15. června, představuje Jihomoravský kraj plány do roku 2031.
Konference Energetika 2024 přivedla do Hradce Králové desítky energetických manažerů, starostů a dalších zástupců obecních samospráv, aby diskutovali o aktuálních tématech v oblasti energetiky. Zazněly důležité informace i předpovědi pro nadcházející měsíce. Akci zorganizovalo Centrum investic, rozvoje a inovací pod patronací náměstka hejtmana Pavla Bulíčka.
Zatímco ve druhém loňském pololetí stížností na nekalé praktiky
zprostředkovatelů výrazně ubylo, od počátku tohoto roku, zejména v posledních
týdnech, řešil Energetický regulační úřad (ERÚ) již několik desítek podání
na tzv. energošmejdy. Stížnosti spotřebitelů míří především na porušování
zákazu podomního prodeje nebo na nepravdivé či klamavé informování zákazníka, ale
také na výkon zprostředkovatelské činnosti bez potřebné registrace.
Pro obce, školy, zřizované organizace či městské společnosti připravuje SMS ČR opět společný nákup energií na Českomoravské komoditní burze Kladno. Je to ideální příležitost, jak ušetřit od 1. ledna 2025 za energie. Prostřednictvím aukce získají obce výhodnější podmínky než při samostatném nákupu.
V sobotu si připomínáme světový Den větru. Své dveře otevřou větrné elektrárny a větrné mlýny po celém Česku
Tento týden se v Telči setkali zástupci samospráv, firem, vysokých škol a
podnikatelských subjektů z České republiky, Rakouska a Německa
u příležitosti mezinárodní odborné konference s názvem Aktuální trendy
a budoucnost energetiky.
Avizovaný konec některých uhelných elektráren v příštím roce může
spustit dominový efekt. Dá se proto očekávat, že stát tyto elektrárny raději
dočasně podpoří, aby nerentabilní provoz ukončily později. Jako náhrada budou
v nejbližších letech sloužit plynové elektrárny v kombinaci
s importem elektřiny ze zahraničí. A to do doby, než stát dokončí
výstavbu nových jaderných bloků.
Do roku 2027 skončí provozní podpora 171 bioplynovým stanicím, do roku 2031
pak celkem 386, tedy více než polovině ze všech fungujících v České
republice. Jejich majitelé by proto měli do budoucna uvažovat o optimalizaci
technologie a vhodném využití bioplynu.
Energie získaná z čistíren odpadních vod, z řek, geotermálních vrtů
nebo vzduchu by mohla v Česku do roku 2040 zajistit až jednu třetinu dodaného
tepla. Tyto nízkoteplotní obnovitelné zdroje využité pomocí tepelných čerpadel
mohou zásadním způsobem přispět k modernizaci systému dálkového vytápění
v Česku. Vyplývá to z nové studie Teplárenského sdružení ČR.
Rozhodnutí, které pomůže české energetice s nahrazováním výroby
elektřiny a tepla z uhlí. Evropská komise po intenzivním vyjednávání vydala
povolení na provozní podporu pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
v maximálním celkovém objemu 3,2 miliardy euro. Bude tak možné aplikovat
opatření, které je zásadní pro modernizaci energetiky a teplárenství a přispěje
k plnění klimatických cílů. Model bude zároveň využívat nejefektivnější a
nejmodernější formu podpory, která se bude odvíjet od situace na trhu.
Evropská komise schválila v rámci pravidel EU pro státní podporu český
program na podporu výroby elektřiny z nových a modernizovaných vysoce účinných
zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (KVET) ve výši 3,2 miliardy
eur (75 miliard Kč).
Liberecký kraj pokračuje v nedávno nastaveném kurzu a věnuje se
s přispěním své Agentury regionálního rozvoje popularizaci témat moderní a
udržitelné energetiky. Na konci května připravili ve spolupráci s Národní
sítí Zdravých měst Liberecký Inspiraton pro zástupce měst a obcí i pro
odborníky v energetice.
Projekty garantovaných úspor energie (EPC) se stávají stále populárnějšími a
efektivnějšími nástroji pro snižování energetické náročnosti budov a další
infrastruktury a pro dosažení cílů v oblasti dekarbonizace české ekonomiky.
V souvislosti s klimatickými cíli Evropy se očekává, že poptávka po
projektech úspor ve všech oblastech – včetně EPC metody – se nejméně
ztrojnásobí.
Pod záštitou hejtmana Martina Půty se v prostorách Libereckého
podnikatelského inkubátoru Lipo.ink uskuteční Liberecký krajský Inspiraton. Své si
v programu najdou především starostové a další zástupci měst a obcí, kteří
řeší aktuální a mnohdy palčivé energetické otázky. Kromě odborných přednášek
jsou v plánu i dva kulaté stoly. První z nich se zaměří na téma
komunitní energetiky, druhý pak přinese praktická řešení v úsporách energie.
Stát by měl nastavit jasné mantinely v oblasti energetiky a zajistit
dlouhodobou předvídatelnost prostředí pro výrobní i veřejnou sféru.
K tomu mají přispět právě projednávané strategické dokumenty, které jsou
v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí.
Jednou z největších výzev dekády je dekarbonizace teplárenství. Na těchto
závěrech se shodli účastníci setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD)
s tématem „Jak státní energetická koncepce ovlivní budoucnost české
energetiky?“
Konstantně narůstající čísla návštěvníků a partnerů konference Dny
teplárenství a energetiky naznačují, jak bouřlivému vývoji čelí české
teplárenství. Podle Mirka Topolánka, předsedy výkonné rady Teplárenského
sdružení ČR, je aktuální situace velmi turbulentní. Teplárenství se připravuje na
bezuhelnou éru, podmínky však nejsou ideální.
Obnovitelná energetika, a hlavně solární zdroje, aktuálně opět zažívají boom.
O tom, na jaké překážky stále naráží, jak je řešit a jaké jsou zkušenosti
z praxe, debatovali v dubnu zástupci samospráv, státu, experti
i obchodníci s elektřinou na pracovním setkání ve Spojce Karlín
pořádaném platformou Chytré město a investor.
Další strategický projekt –
Centrum veřejných energetiků (CVE) dostal
přiklepnutou dotaci z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Jako jediný
z 13 strategických projektů, které mají šanci sáhnout si na evropské
peníze, už rok v praxi částečně funguje a přináší první výsledky. Díky
energetickému poradenství CVE financovaného zatím z krajského rozpočtu mají
obce a města levnější a “zelenější“ energie.
Ministerstvo životního prostředí ukončilo první kolo hodnocení projektových
záměrů na vznik energetických společenství s požadovanou státní podporou
v celkové výši 137 milionů korun. Ty jsou základem komunitní energetiky,
která je postavena na společné výrobě a sdílení elektrické energie, případně
i tepla z obnovitelných zdrojů. Z celkem 76 přijatých záměrů
jich do druhého kola postoupilo 57. Dalších sedm projektů, které prošly sítem
výběrové komise, jde do tzv. zásobníku, na který MŽP plánuje alokovat další
prostředky.
Povolení výstavby větrných farem, solárních parků včetně souvisejících
akumulačních stanic bude snazší a rychlejší. Vláda schválila usnesení, které
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo spolu s Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Umožní vznik oblastí vhodných pro
jednodušší povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie. Nyní resorty určí,
které konkrétní oblasti budou pro tato opatření nejvhodnější.
Úsporná opatření i teplejší počasí. To jsou hlavní důvody klesající
výroby i spotřeby tepla ze soustav centrálního zásobování. Spotřeba tepla
byla v loňském roce nejnižší za 7 let, kdy Energetický regulační úřad
(ERÚ) data eviduje.
- Dekarbonizace, obnovitelné zdroje, elektromobilita i komunitní energetika
dramaticky mění požadavky na elektroenergetickou soustavu.
- Členové ČSRES modernizují a rozvíjejí fyzickou infastrukturu, zavádějí nové
technologie a digitalizují celý systém.
- Investiční dotace by při změně pravidel mohly pokrýt významnou část nákladů.
V České republice se bude v roce 2035 podle poradenské společnosti EGÚ
Brno ve srovnání s rokem 2023 vyrábět 3× více elektřiny v solárních
elektrárnách (FVE) a 7,5× více elektřiny z větru (VTE). Do roku 2035
fotovoltaik podle středního odhadu EGÚ naroste na 8 GW a na přibližně
2,5 GW u větrných elektráren.
Vláda schválila v březnu novelu energetického zákona, jejímž cílem je
úprava pravidel trhu s elektřinou a zároveň lepší ochrana zákazníků na trhu
s energiemi. Novela v zákoně ukotví akumulaci, tedy ukládání přebytečné
elektřiny, flexibilitu sítě a agregaci.
V souvislosti s úspěšným ukončením transpozice evropských směrnic
došlo v české legislativě k vytvoření podmínek pro vznik energetických
společenství, jako základních kamenů pro rozvoj možnosti sdílení energie
v jednotlivých komunitách. Přijatý zákon předpokládá tři základní modely
možností sdílení vyrobené energie.
Několikaměsíční vyjednávání nových investic z Modernizačního fondu
s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou komisí završilo jednání
Investičního výboru v Lucemburku. Výsledkem je schválení financování investic
ve výši téměř 73 miliard korun. Prostředky získané z emisních povolenek
směřují cíleně do oblastí, jako je energetika, doprava a průmysl, abychom mohli
zvýšit energetickou účinnost, dekarbonizaci výroby a podpořit energetickou
soběstačnost země. Spolu s aktuálně schválenými prostředky získala Česká
republika z Modernizačního fondu dosud 267 miliard korun.
Vlivy plánované stavby dalších bloků Jaderné elektrárny Dukovany zhodnotí
odborná studie. Její zadání dnes v Třebíči představili premiér ČR Petr
Fiala, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a ministr dopravy Martin Kupka. Jednání
s klíčovými aktéry v území svolal hejtman Kraje Vysočina Vítězslav
Schrek. Pozvání přijal také předseda Senátu Miloš Vystrčil, senátorka Hana
Žáková a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.
Už jen měsíc nás dělí od dalšího ročníku tradiční konference Dny
teplárenství a energetiky 2024 v Olomouci. Transformace teplárenství a
odklon od uhlí ovlivňují strategický vývoj teplárenství v následujících
letech. A jsou také hlavními tématy blížící se konference.
O tom, jak dosáhnout na energetickou nezávislost obcí a měst, debatovali
kromě odborníků v oborech energetiky, legislativy nebo technologií také
zástupci vlády na
konferenci Svazu moderní energetiky, která
se konala v polovině března v Jablonci. Že zelená modernizace přináší
nové příležitosti i pro obce, vysvětlil ministr životního prostředí Petr
Hladík. Do debaty o české půdě i stabilitě zemědělství promluvil
ministr zemědělství Marek Výborný a o reformách dávkového systému a pomoci
nejen sociálně slabším vrstvám společnosti diskutoval ministr práce a sociálních
věcí Marian Jurečka.
Pacov na Pelhřimovsku je nevelké, ani ne pětitisícové město, které však plní
významnou roli obce s rozšířenou působností v západní části Kraje
Vysočina. Mezi největší investice Pacova bude letos patřit instalace fotovoltaických
elektráren nebo oprava sokolovny.
Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství
představilo lokality, kde bude možné vybudovat nové přečerpávací vodní
elektrárny (PVE) k akumulaci elektřiny. Jde o místa na již existujících
přehradách, na kterých výstavba není významně v konfliktu s ochranou
přírody a krajiny. Je to další krok na cestě k energetické nezávislosti
i bezpečnosti České republiky. Povodí Vltavy pak při plavbě lodí po Orlické
nádrži vzalo novináře na jedno z míst, kde se do budoucna
s přečerpávací elektrárnou počítá.
V nedávné době vstoupila v účinnost novelizace energetického zákona a
zákona o hospodaření energií (tzv. LEX OZE 2), která přináší zásadní
změny v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie a možností sdílení
vyrobené elektrické energie mezi více odběrnými místy – konceptu komunitní
energetiky. Co tato změna znamená pro obce a města na Vysočině, jaký z ní
mohou mít prospěch, jaká rizika jsou s komunitní energetikou spojena?
Dlouho očekávaná aktualizace Státní energetické koncepce je na světě. MPO ji
předložilo do mezirezortního řízení. Staví především na jádru a obnovitelných
zdrojích. Jakou roli má hrát teplárenství? I to bude jedním z témat
mezinárodní konference Dny teplárenství a energetiky, která se koná koncem dubna
v Olomouci.
Nejen výkon a úspory, ale také požární bezpečnost by měli řešit všichni
majitelé nemovitostí, kteří se rozhodnou na střechy instalovat fotovoltaické
elektrárny (FVE). Že není radno zabezpečení celého systému proti požáru
podceňovat, dokazují i statistiky – v roce 2023 se
i s ohledem na rostoucí počet solárních instalací skokově zvýšil počet
požárů těchto zařízení.
Eurostat (Statistický úřad Evropské unie) nedávno zveřejnil roční energetické
statistiky pro rok 2022. Podle publikovaných údajů činila v roce 2022 závislost
EU na fosilních palivech v rámci celkových dodávek energie 70,9 %, což
dokládá poměr fosilních paliv k hrubé dostupné energii (celková poptávka po
energii v dané zemi nebo regionu). To je mírný nárůst oproti úrovni v roce
2021, kdy činil 69,9 %.
V Senátu se koncem ledna pod záštitou místopředsedy Jiřího Oberfalzera
uskutečnila Národní konference s názvem Efektivní energetika. Řečníky byla
hvězdně obsazena počínaje premiérem Petrem Fialou, místopředsedou Sněmovny Karlem
Havlíčkem, prezidentem Hospodářské komory Zdenkem Zajíčkem, ředitelem ČEZu
Danielem Benešem či Danou Drábovou, až po expremiéra Mirka Topolánka a poradce pro
národní bezpečnost Tomáše Pojara.
Obrovský růst zájmu o obnovitelné zdroje energie (OZE) se projevuje nejenom
u měst a obcí, ale o stovky procent vzrostl zájem rodin o fotovoltaiky,
tepelná čerpadla i solární kolektory. Stejně tak je vidět zaujetí a cílená
pozornost ve firemní sféře. Čerstvé statistiky a hlavní trendy v obnovitelné
energetice představila Komora OZE na nedávné tiskové konferenci.
Rozvoj komunitní energetiky, podpora využívání obnovitelných zdrojů
i úspornější nakládání s energiemi, to jsou hlavní cíle nově
navázané spolupráce mezi Středočeským krajem a Svazem moderní energetiky.
Členství ve Svazu krajské zastupitelstvo schválilo loni na podzim s účinností
od 1. ledna 2024. Obě organizace nyní budou společně usilovat
o systematický přístup k transformaci energetiky a posílení energetické
bezpečnosti a soběstačnosti středních Čech.
Výzva na zakládání energetických společenství, financovaná z Národního
plánu obnovy, se otevřela 1. prosince 2023 a do konce ledna tohoto roku, kdy se
příjem žádostí ukončil, bylo do 1. kola výzvy podáno 83 záměrů.
Alokace výzvy činí 98 milionů korun. Jelikož se jedná o dvoukolovou
soutěžní výzvu, čeká nyní podané záměry druhé kolo, během kterého se vybere
minimálně 40 nejvhodnějších, které budou doporučeny k postupu.
Elektřina z nebe, tak by se s trochou nadsázky dala označit větrná
energetika, jeden z obnovitelných zdrojů elektřiny. Ale nic není tak
jednoznačné. Legislativní omezení, počáteční investice, dezinformace, nutnost
najít vhodnou lokalitu – to jsou jen některé oblasti, kterých se výstavba
větrné elektrárny dotýká. Přesto v některých místech „vysoké mlýny“
vítr melou zdánlivě bezstarostně.
Řada měst a obcí v uplynulém roce řešila problémy
s vytápěním, které ovšem vycházely spíše z ekonomických důvodů než
z klimatických podmínek. Jaký byl vývoj a skutečná situace při vytápění
v roce 2023, to uvádí aktuální zpráva, kterou vydalo Teplárenské sdružení.
Zavádění energetických společenství je v Česku zatím na úplném
začátku, odborníci se však dosud neshodnou na jejich přínosu v praxi. Podle
některých z nich jsou očekávání větší, než jaká bude realita. Upozorňují
přitom hlavně na ekonomické faktory, kdy se sdílení nemusí vyplatit. Další
oboroví zástupci naopak vidí v komunitní energetice velký potenciál, který
může vést ke zvýšení energetické soběstačnosti. Vyplývá to z komentářů
řady odborníků.