Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Národní ekonomická rada vlády (NERV), která je jejím poradním orgánem pro oblast ekonomických opatření a strategických hospodářských plánů, veřejných investic a systémových reforem, se v současné době zaměřuje na opatření na podporu podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí. Jeden z návrhů poradního sboru ekonomů se týká slučování obcí, které mají méně než 1000 obyvatel.

Úsporná opatření, která směřují ke konsolidaci veřejných rozpočtů a byla formulována v tzv. Ozdravném balíčku. Obsahují mimo jiné také návrh na snížení podílu státu a zvýšení podílu příjemců při financování projektů, podporovaných z evropských fondů. Tento návrh, který má přinést úsporu cca 4,6 miliardy korun dostává nyní legislativní podobu.

Ministerstvo financí reaguje na nepřesnosti ve veřejném prostoru týkající se zdanění hazardu. Konkrétně jde o mylné informace, že v rámci vypořádání připomínek ke konsolidačnímu balíčku MF ustoupilo od záměru snížit podíl obcí na výnosu daně z hazardních her. To není pravda.

Na pokrytí letošních veřejných výdajů jsme pracovali a podnikali celých 163 dnů. Teprve od úterý 13. června začínáme vydělávat sami na sebe, toto datum je tím pomyslným mezníkem, který se nazývá Den daňové svobody (DDS).

Na 30 připomínek k vládnímu konsolidačnímu balíčku podalo Sdružení místních samospráv ČR. Po vypořádání ze strany Ministerstva financí zůstává SMS ČR v rozporu u naprosté většiny připomínkovaných bodů.

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky byla zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Strategie vychází z makroekonomické a fiskální predikce, přičemž pravděpodobnost jejich naplnění hodnotí Výbor pro rozpočtové prognózy. Klíčovým výstupem Strategie jsou pak závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů, jejichž soulad se zákonem a prováděcí metodikou posuzuje Národní rozpočtová rada.

Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) se v prvním čtvrtletí letošního roku nacházejí v dobré finanční kondici a jejich výsledky hospodaření zastiňují výsledky z minulých let.

Ve čtvrtek 8. června 2023 se zástupci SMO ČR zúčastnili jednání k vypořádání připomínek ke konsolidačnímu balíčku.

Investiční dotace, které obce získávají převážně ze státního rozpočtu, nepředstavují stabilní veličinu příjmů, nejen u jednotlivých obcí, ale ani u obcí jako celku. Jsou to peníze, o které obec musí požádat, vynaložit nemalý čas a nemalé peníze na vypracování žádosti o dotace, a přitom nemá zajištěno, že dotaci obdrží. Ani poté není úplně hotovo. Kontrola využití dotace může, v souladu s dotační smlouvou, vést v případě porušení podmínek i k sankcím včetně vrácení celé dotace. Investiční dotace se zaměřují na pomoc obcím při financování rozvoje obecní infrastruktury.

Konsolidační balíček, který vzbudil emoce, má pokračování. Nyní jednotlivá ministerstva přemýšlí, kde ušetřit. Není nic jednoduššího, než převést zodpovědnost na ty, kteří se nemohou bránit. Nejen občany, ale i samosprávy – obce a kraje.

V pondělí skončilo připomínkové řízení k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Pouze pět dní bylo na vyjádření připomínkových míst k velmi obsáhlé materii. Jako hejtmané jsme se minulý týden ve čtvrtek sešli na noční mimořádné poradě, kde jsme projednali naše stanovisko k navrhovaným změnám, které se týkají územních samospráv – obcí a krajů. A shoda na závěrečném stanovisku byla až překvapivá. Přitom nechceme říkat jen jednoduché NE k některým návrhům, ale předkládáme i vlastní návrhy.

Ozdravný balíček ekonomických opatření, který má konsolidovat veřejné finance byl představen vládou 11. května jako výsledek dohody pěti stran vládní koalice. Nutno dodat, že šlo o politické představení záměrů vlády, které nyní prochází mediální diskuzí. Konečná legislativní podoba balíčku bude vládou projednána v červnu. Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů prošel v závěru května drasticky zkráceným meziresortním připomínkovým řízením, které však přineslo na šest desítek souborů připomínek od jednotlivých ministerstev, obcí, krajů a dalších institucí, které mají být vypořádány do 9. června.

Podle odhadů SMO ČR vychází finanční dopad konsolidačního balíčku na města a obce ve výši 34 mld. Kč. Svazoví experti vyčíslili jednotlivé položky, které se týkají dopadů na samosprávy, jako jsou dopady vyjmutí podílu obcí na dani z nemovitosti ve prospěch státního rozpočtu či vyjmutí podílu obcí na dani z hazardních her opět ve prospěch státního rozpočtu. Patří tam i odhad vyčíslení propadu vlivem ponížení podílu na sdílených daních v důsledku vyjmutí podílu obcí na 2 procentních bodech u výnosu daně z právnických osob (DPPO). Města a obce také stále doplácejí na výkon přenesené státní správy.

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů.

Vláda představila 11. května Ozdravný balíček, který zahrnuje celkem 58 opatření, která mají mít souhrnný pozitivní dopad na hospodaření státu v nastávajících letech 2024–2025 ve výši 147,5 mld. Kč. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku a očekává se, že první čtení v Poslanecké sněmovně proběhne ještě před prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94,1 mld. Kč platila již v příštím roce.

V roce 2023 hospodaření územních samosprávných celků doprovázejí nadále události uplynulého roku. I v letošním roce se na příjmové a výdajové straně územních rozpočtů budou promítat důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a to v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, nebo energetická krize a inflace.

Zpráva obsahuje souhrnné zhodnocení výsledků finančních kontrol zajišťovaných orgány veřejné správy včetně přehledu nejvýznamnějších kontrolních zjištění.

Ukládání a vypůjčování peněz jsou neodmyslitelnou součástí hospodaření obcí při vytváření rezerv a při hledání zdrojů na financování investic. Podívejme se, jak se dluh a úspory obcí vyvíjely v poslední době.

Hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 navázalo na vývoj minulých let a opětovně dosáhlo výborných výsledků. Znovuoživení ekonomiky po pandemii COVID-19 nezabránila ani ruská invaze na Ukrajinu a s ní související negativní dopady v podobě energetické krize a růstu inflace.

Aktuální výsledky hospodaření obcí v roce 2022 publikuje společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat z portálu www.informaceoobcich.cz. Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2022 přebytkem 9,9 miliard korun. Oproti předchozímu roku se přebytek snížil o 7,5 miliardy korun a byl srovnatelný s rokem 2020. Obce hospodařily s příjmy 317,2 miliardy korun a s výdaji ve výši 307,3 miliardy. Do svého rozvoje investovaly 96 miliard korun, o 14 miliard více než v předchozím roce.

Začátkem dubna dokončila Česká spořitelna nákup úvěrového portfolia od Sberbank CZ. V této souvislosti insolvenční správkyně Jiřina Lužová informovala věřitele, že díky této klíčové transakci disponuje dostatečnými finančními prostředky potřebnými k uspokojení pohledávek věřitelů. Věří, že pohledávky věřitelů – tedy i samospráv měst, obcí a krajů, budou vyplaceny ve druhé polovině roku.

V loňském roce vykázaly kraje jako celek příjmy ve výši 313 mld. Kč a výdaje ve výši 306 mld. Kč. Jejich rozpočty tak skončily přebytkem, a to částkou 7,7 mld. Kč. Podíl přebytku rozpočtu na celkových příjmech činil 2 %. Ve srovnání s rokem 2021 se příjmy krajů zvýšily o 23 mld. Kč, respektive o 8 % a výdaje o 24 mld. Kč, resp. o 9 %. Vykázaný přebytek byl tak nižší než v roce 2021, kdy jeho podíl na celkových příjmech byl 3 %. V posledních deseti letech je to však na úrovni průměrného podílu přebytku na příjmech za rok.

Konflikt na Ukrajině upozornil na energetickou závislost tuzemské ekonomiky na dovozu ruských komponent a energetickou náročnost v komparaci s ostatními státy Evropské unie. V České republice probíhající válka vyvolala stagflační šok, tedy vyšší inflaci a zároveň nižší růst reálné ekonomiky. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že by hospodaření územních samosprávných celků mělo v důsledku negativních ekonomických dopadů invaze značně utrpět, tak dle dosažených výsledků tomu tak není. Hospodaření ÚSC v letošním roce i nadále dosahuje velice dobrých výsledků.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal výroční zprávu za rok 2022. Kromě toho, že v ní shrnuje zjištění z celkem 33 kontrol, popisuje rovněž hlavní problémy v hospodaření s veřejnými prostředky v České republice. Tím prvním je stále se prohlubující strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem mandatorních výdajů a rostoucí tempo zadlužování. Přitom klíčové reformy důchodového, zdravotního i sociálního systému, nutné k udržení stability veřejných financí, dosud chybí.

V loňském roce získaly obce (bez Prahy) do svých rozpočtů 317,2 mld. Kč a utratily 307,3 mld. Kč. Jejich rozpočty tudíž vykázaly kladné saldo, a to v částce 9,9 mld. Kč. V minulém roce tak obce nespotřebovaly 3 % svých příjmů. Přebytek rozpočtu obcí v roce 2021 byl podstatně vyšší (17,4 mld. Kč) a větší byl rovněž jeho podíl na příjmech (6 %). Obce meziročně měly v rozpočtech k dispozici o 11 % více peněz, přičemž jejich výdaje se zvýšily rychleji, a to o 14 %.

Sdružení místních samospráv ČR nesouhlasí se zvažovaným navýšením daně z nemovitých věcí, jak avizuje Ministerstvo financí ČR.

Podíl jednotlivých obcí v procentech na části celostátního hrubého výnosu daně z technických her dle § 7 odst. 1 b) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her pro období 1. 4.–30. 6. 2023.

Obce financují z rozpočtu celou škálu výdajů. V některých případech i za pomoci dotací ze státního rozpočtu, zejména z Ministerstva pro místní rozvoj (doprava, sociální problematika), z Ministerstva práce a sociálních věcí (nedávkové transfery, zajištění sociálních služeb), z Ministerstva životního prostředí (kanalizace a čističky, protipovodňová zařízení) a dalších. Dotace obce také získaly z rozpočtu krajů.

Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2023 pro obce a kraje, tak jako každý rok s určitými parametrickými změnami. Pojďme se tedy na ně podívat. Mezi obce bude v roce 2023 rozdělena částka přibližně 10,78 mld. Kč. Celkově je výše příspěvku pro ÚSC ve výši 14,00 mld. Kč. Oproti minulým letům došlo k valorizaci celkového objemu o 5 % pro všechny typy samospráv.

V tomto textu se podíváme, jaké dopady na hospodaření obcí a krajů měla opatření související s covidem, válka na Ukrajině a následné prudké zvýšení cen energií vedoucí ke značnému zvýšení cen materiálů a služeb.

Ministerstvo financí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) výrazně zjednoduší převody nepotřebných nemovitostí státu, které pak obce a kraje mohou využít pro svůj rozvoj. Samosprávy budou mít také lepší přehled o nemovitostech jednotlivých státních institucí, které se na jejich území nacházejí.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím vypracovalo na základě přetrvávajících nejasnosti při uplatňování daně přidané hodnoty (dále „DPH“) při poskytování služeb nájmu hrobového místa a služeb spojených s nájmem hrobového místa zpřesňující stanovisko.

Jedná se o finanční prostředky, které obce získávají v rámci podílů na vybraných daních na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Částky uvedené níže, vycházející z kritéria „počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“, jsou pouze informativní. Samotné použití těchto prostředků spadá do samostatné působnosti obce a je tedy plně v pravomoci dané obce, jak s nimi naloží.

Obce mohou podle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí nejen pro všechny nemovité věci na území celé obce, ale též pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 1,1 až 5, a to s přesností na jedno desetinné místo. Místní koeficient se stanovuje formou obecně závazné vyhlášky, což je pro danou záležitost více než významné.

Hospodaření územních samosprávných celků nadále dosahuje velice dobrých výsledků, přestože čelí negativním ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajině a vysoké inflace. Přebytek hospodaření územních rozpočtů sice meziročně zaznamenal nepatrný propad, avšak překonal výsledky hospodaření z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale i z období před pandemií.

Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Podíl státního dluhu k HDP v ČR trvale narůstá. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na pandemii, inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají také ostatní evropské země. Ve všech členských zemích EU však zadlužení klesá.

V následujícím textu se podíváme na to, jak výdaje na místní správu zatěžují rozpočet obcí, a to v porovnání podle jejich velikosti a podle krajů. Náklady na místní správu zde prezentujeme jako souhrnné výdaje za období let 2017 až 2021, což je poslední rok, za který jsou údaje k dispozici.

Včera v odpoledních hodinách proběhlo na žádost hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka v sídle Advokátní kanceláře Baker & McKenzie avizované setkání zástupců samospráv s insolvenční správkyní JUDr. Jiřinou Lužovou ve věci dalšího postupu v případu zkrachovalé Sberbank.

Za účetní období roku 2023 mají vybrané účetní jednotky poprvé povinnost schvalovat účetní závěrky. Ministerstvo financí zveřejňuje přehled účetních jednotek, jejichž řádná, příp. mimořádná účetní závěrka, podléhá schválení s uvedením schvalujícího orgánu, příp. schvalující účetní jednotky.

Územní samosprávné celky si i v říjnu 2022 vedou velice dobře a nadále dosahují přebytku hospodaření, a to navzdory hrozbě hluboké recese. Přebytek hospodaření územních rozpočtů sice nadále překonává jeho výši z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale v komparaci s minulým rokem nebo obdobím před pandemií zaznamenává propad. Důvodem je přetrvávající ruská invaze na Ukrajině, která přináší negativní ekonomické dopady a současná vysoká inflace.

Po letech úsilí o možnost regulace hazardu na území obce se zdá, že od roku 2016 jsou možnosti zastupitelstev obcí dostatečné. Pokud nezvolí úpravu, kterou by mohli provozovatelé napadnout u Úřadu pro hospodářskou soutěž ČR, může oficiální hazard z katastru obce zmizet úplně. Včetně souvisejících příjmů ze zdanění. Jenže zcela nový herní ostrůvek se možná brzy objeví v sousední obci.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., jež zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem, a jež se podílí zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu, s účinností od 1. 1. 2023 oznámila změnu příloh Smluv o zajištění úpravy a využití odpadů z obalů. Změna se týká zejména výrazného zvýšení odměn spojených s materiálovou recyklací pro vybrané komodity/druhotné suroviny u úpravců a zpracovatelů odpadů.

Metodické informace k finančnímu vypořádání krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a hlavního města Prahy s kapitolou státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

Souhrnná zpráva o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti zpracovaná jako součást státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021 (dle ustanovení § 29 odst. 3 rozpočtových pravidel) včetně podrobných číselných údajů.

Na svém posledním zasedání v letošním roce schválilo krajské zastupitelstvo vyrovnaný rozpočet na rok 2023. V návrhu se počítá s výdaji na jedné straně a s příjmy, včetně financování, na straně druhé ve výši 16 745 186 korun.

Metodická podpora MF k tématu Rozpočtová pravidla územních rozpočtů – Metodický pokyn k vyhlášce č. 403/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů.

V minulém týdnu (8. a 9. prosince) se konala v pražském hotelu Clarion tradiční, už dvacátá pátá Celostátní finanční konference, kterou pořádá Svaz měst a obcí ČR. Vedle pravidelného setkání představitelů obcí se zástupci vlády proběhlo mnoho přednášek směřujících k vyjasnění ekonomických otázek, které v současnosti doléhají na územní samosprávy.

Ústředním motivem XXV. celostátní finanční konference je bezesporu otázka, jak nejlépe přežít energetickou krizi, aniž by to výrazně omezilo investice do lokálního rozvoje. Zajímá starosty i úředníky samosprávných celků, primátory, politiky a v neposlední řadě samozřejmě i občany.

Většina občanů, ale i zastupitelů, hodnotí zpravidla hospodaření svých obcí na základě plnění rozpočtových ukazatelů – vývoj příjmů, výdajů, či podle salda rozpočtu. Účetní závěrka přináší mj. údaje o hodnotě majetku obce. Roste trvale objem majetku obce, zvyšuje se dlouhodobý majetek, který je trvale ve vlastnictví obce nebo rostou jen aktiva na účtu, jejichž hodnota vzhledem k inflaci stále klesá? Dnešní článek přináší údaje o majetku obcí (bez Prahy) a jeho struktuře. Ptáme se, zvláště před volbami, jak naše obec hospodaří se společným majetkem nebo jen porovnáváme každoroční příjmy a výdaje?