Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Nejen na stránkách časopisu Obec a finance se v poslední době objevily diskuze o možné změně rozpočtového určení daní (RUD). Zákon o rozpočtovém určení daní rámcuje hospodaření obcí již přes 20 let. Byť se za tu dobu v dílčích parametrech měnil, stále platí fakt, že obce své daňové příjmy nemohou nijak ovlivnit a ve skutečnosti jde vlastně o neúčelové dotace.

Základním zdrojem financování rozvoje obcí je rozpočtové určení daní (RUD), tj. systém, který zajišťuje územním samosprávným celkům stabilní zdroj příjmů. V tomto článku se zaměřím na některé aspekty související nejenom s RUD obcí, ale s příjmovou stranou jejich rozpočtů obecně.

Základním zdrojem financování rozvoje obcí je rozpočtové určení daní (RUD), tj. systém, který zajišťuje územním samosprávným celkům stabilní zdroj příjmů. V tomto článku se zaměřím na některé aspekty související nejenom s RUD obcí, ale s příjmovou stranou jejich rozpočtů obecně.

V článku probereme, jak se liší váha vybraných hlavních výdajových oblastí obcí (bez Prahy) podle jejich velikosti. Nejprve se podíváme na složení obcí podle počtu obyvatel a na rozložení obyvatel mezi velikostní kategorie obcí.

Rozpočtové určené daní, které stanoví, jaký díl z celostátního výnosu tří nejvýznamnějších daní si ponechá státní rozpočet a jaký připadne obcím a krajům, existuje již poměrně dlouhou dobu. V jeho rámci se sdílí výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Největší váhu má daň z přidané hodnoty.

Investice, zde měřené kapitálovými výdaji, jsou pro obce důležité. Umožňují modernizaci obecní infrastruktury a její rozšíření, a tím přispívají k lepším podmínkám pro život obyvatel a ke zvýšení kvality poskytovaných služeb. V rámci tří segmentů – stát, kraje a obce – to jsou obce, které na investice vynakládají největší část svých příjmů.

Podzimní měsíce bývají spojené u samospráv s přípravou a následně schvalováním rozpočtů měst a obcí na další rok. Jednou z důležitých položek je samozřejmě příspěvek na výkon státní správy. Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2022 pro obce a kraje, tak jako každý rok s určitými parametrickými změnami.

V pondělí 1. listopadu proběhl v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) další ročník konference Potenciál místní ekonomiky, kterou již třetím rokem pořádá ve spolupráci s dalšími partnery Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Pandemie koronaviru a na ni navazující opatření vlády, jak podpůrná, tak i restriktivní, se nemohly nedotknout rozpočtů obcí. Tato opatření ovlivnila jak příjmy, tak i výdaje obcí.

Obce a kraje v r. 2021 hospodařily s vyššími rozpočty než v roce 2020. Příjmy obcí včetně Prahy dosahovaly na konci 3. čtvrtletí 287 miliard korun a byly tak o 17 miliard vyšší než o rok dříve. Příjmy krajů potom meziročně vzrostly o 27 miliard na 232 miliard korun. Zároveň se zvedly také výdaje, u obcí o 6 miliard a u krajů o 8 miliard korun. V obou případech přitom rostly jejich běžné výdaje, zatímco na investice vydaly obce a kraje méně peněz než loni.

Analýza finančního zdraví obce popisuje základní finanční situaci obce. Dobré finanční zdraví obce je základním předpokladem pro její úspěšné fungování. Za finančně zdravou obec lze pak považovat takovou obec, která dokáže generovat zdroje na rozvoj svého území a na uspokojování potřeb svých občanů a nemá problém se svou schopností včas hradit splatné závazky.

Úspory obcí rostou v posledních letech poměrně rychle, zatímco dluh obnovil růst až v roce 2019. Mezi rokem 2013 a 2020 se objem úspor obcí (bez Prahy) zvýšil o 9 %, zatímco dluh o necelá 4 %. Rozdíl mezi objemem úspor a dluhu dosáhl v roce 2013 výše 14 mld. Kč, v roce 2020 však převýšily úspory dluh již o 100 mld. Kč.

V minulém čísle jsme rozebírali hospodaření územních samospráv v posledním pandemickém období s podrobným zaměřením na rozpočty obcí a měst. V tomto článku se blíže zaměříme hospodaření krajů. Jen si připomeneme, že celkové hospodaření územních rozpočtů skončilo v roce 2020 přebytkem 14 mld. Kč.

V pondělí 1. listopadu proběhne v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) třetí ročník konference Potenciál místní ekonomiky 2021 s podtitulem „Rozpočtové určení daní obcí a měst“. Jejím cílem bude najít odpovědi na otázky, zda je aktuální rozpočtové určení daní dostatečně efektivní, transparentní a spravedlivé, zda mají obce v ČR dostatek prostředků na svůj rozvoj a jsou motivovány podporovat podnikání a soukromé investice na svém území.

V září začíná většina obcí připravovat návrh rozpočtu na další rok. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ponechává obcím v procesu přípravy návrhu rozpočtu naprostou volnost, a tak jednotlivé kroky i jejich posloupnost odráží potřeby a specifika jednotlivých obcí.

Koronavirová epidemie má své nezanedbatelné dopady nejen na domácnosti, firmy, podnikatele, stát, ale rovněž na obce. Podívejme se, jak si s novou situaci, která nesporně ovlivnila rozpočtové hospodaření, poradila dvě nejlidnatější města – Praha a Brno.

Obce v roce značně poznamenaném pandemií a s ní spojenými opatřeními vlády hospodařily poměrně dobře. I když se ocitly v komplikované situaci. Jejich uvažované příjmy se snížily a výdaje naopak stouply.

Hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2020 bylo významně poznamenáno epidemiologickou situací v souvislosti s onemocněním COVID-19 a přijatými vládními opatřeními, které měly vliv na výši inkasa daně z příjmů fyzických a právnických osob na straně státního rozpočtu. Přes jednu z největších hospodářských krizí v moderní historii ČR, však konečný pokles daňových příjmů územních rozpočtů nedosáhl hodnot z krize roku 2009.

V květnu předložila Česká republika Evropské komisi svůj Národní plán obnovy, prostřednictvím kterého bude umožněno čerpání prostředků z nově vzniklého Nástroje pro oživení a odolnost, který byl zřízen jako pomoc členským státům v reakci na pandemii Covid-19. Hlavním úkolem Nástroje je pomoci členským státům zotavit své ekonomiky a vyvést je z krize způsobené pandemií.

Generální finanční ředitelství připravilo pracovní návrh „Doporučení pro obce při vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými se stanoví koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí.“ Dokument je v současné době konzultován, zejména se Svazem měst a obcí, který v průběhu května připomínky projednával s představiteli samospráv.

Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2020 podesáté v řadě přebytkem, tentokrát 10 miliard korun. Nepotvrdily se tak obavy z výrazného schodku obecních rozpočtů. Obce hospodařily s příjmy 272 miliard korun a výdaji ve výši 262 miliard. Jejich rezervy na bankovních účtech se zvýšily na 150 miliard, zatímco jejich dluh vzrostl na 50 miliard korun.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 mld. Kč, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním rozpočtu až na 500 mld. Kč tak nebyl naplněn o 132,6 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 mld. Kč, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním rozpočtu až na 500 mld. Kč tak nebyl naplněn o 132,6 mld. Kč.

Podstatnou část příjmů krajských rozpočtů tvoří, jak známo, transfery. V roce 2019 představovaly dvě třetiny jejich celkových příjmů. Značná část transferů z ústřední úrovně však putuje do škol, jejichž zřizovatelem je nejen kraj, ale především obce, dále církve, soukromé a další subjekty. Kraje tyto peníze pouze „přeposílají“ dál, aniž by jejich rozdělení zásadněji ovlivňovaly.

Celkový počet žadatelů o insolvenci loni v Česku klesl meziročně o 15 %. Důvodem jsou zejména moratoria v rámci lex covid, jež dlužníky dočasně ochránila před ekonomickými dopady pandemie. V případě právnických osob bylo v součtu za celý loňský rok podáno dokonce nejméně insolvenčních návrhů v historii. V závěru roku se už ale začal propad ekonomiky do insolvencí firem citelně promítat. V samotném prosinci byl měsíční počet žádostí právnických osob o insolvenci nejvyšší od května 2017.

V roce 2020 se zastavil trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí i krajů, a ekonomika se propadla do recese. Byť náznaky ochlazování hospodářského růstu zde byly již delší dobu, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily hluboký propad nejenom české, ale i světové ekonomiky.

Podzimní měsíce bývají spojené u samospráv s přípravou a následně schvalováním rozpočtů měst a obcí na další rok. Jednou z důležitých položek je samozřejmě příspěvek na výkon státní správy. Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2021 pro obce a kraje, tak jako každý rok s určitými parametrickými změnami.

Kraje vykázaly v roce 2019 příjmy ve výši 238,5 mld. Kč, a to je o 32,7 mld. Kč, resp. o 16 % více oproti minulému roku 2018. Na přírůstu příjmů krajů se podílely hlavně dotace, a to zejména dotace neinvestiční. Ty se sice meziročně zvedly „jen“ o 9 %, zato tvořily více než 60 % příjmů krajských rozpočtů. O 6 mld. Kč vzrostly daňové příjmy (téměř výlučně příjmy ze sdílených daních) a o 1,2 mld. se zvýšily nedaňové příjmy.

Vláda na svém jednání dne 13. července 2020 přijala unesení č. 731, kterým schválila Metodiku pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra. Tato metodika je primárně určena pro jednotlivá ministerstva a další ústřední orgány státní správy pro případy, kdy budou v rámci připravované legislativy ukládat samosprávám do přenesené působnosti nové povinnosti.

Letos byly zrušeny či odloženy tisíce projektů měst a obcí. Zpomalila se tak obnova země sužované pandemií koronaviru. Skutečná kalvárie se však teprve chystá: Stát evidentně rezignoval na funkční systém naplnění obecních rozpočtů. Posledním hřebem byl návrh na zrušení superhrubé mzdy, který bere obecním rozpočtům další desítky miliard korun.

V roce 2019 ukončily obce (bez Prahy) rozpočtové hospodaření, tak jako v posledních letech, opět s přebytkem, a to ve výši 10,9 mld. Kč. Je to podstatně více než o rok dříve. Obce tak ušetřily v loňském roce 4 % celkových příjmů. O rok dříve to bylo pouze o 1 %. Ke zvýšení salda rozpočtu v roce 2019 došlo i přesto, že se meziročně zvedly kapitálové výdaje, i když jen o 3 %.

V roce 2019 pokračoval trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí i krajů. Meziroční zvýšení celkových příjmů územních rozpočtů dosáhlo své dosud nejvyšší hodnoty. Hospodaření územních rozpočtů skončilo s přebytkem, a to již osmým rokem po sobě.

V roce 2019 pokračoval trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí i krajů. Meziroční zvýšení celkových příjmů územních rozpočtů dosáhlo své dosud nejvyšší hodnoty. Hospodaření územních rozpočtů skončilo s přebytkem, a to již osmým rokem po sobě.

Současnou dobu výrazně poznamenala koronavirová pandemie a její těžce odhadnutelné dopady na veřejné rozpočty. Přitom by se nemělo zapomínat na důležitý segment rozpočtu, dlouhodobě podfinancovaný ze strany státu. Jsou to platby státu za svou působnost, kterou na územní samosprávné celky přenáší. Tyto platby výrazně ovlivňují samosprávné rozhodování obcí, měst a krajů o vlastním rozpočtu.

Celkové příjmy krajů činily 238,5 mld. Kč, proti předchozímu roku byly vyšší o 32,7 mld. Kč. Obdobně jako v předchozích dvou letech se na růstu celkových příjmů krajů podílely především přijaté transfery, jejich nárůst představoval téměř 78 % z celkového zvýšení příjmů.

Znali jsme to z minulosti – nemoc šílených krav, ptačí chřipka, prasečí mor, později Ebola, SARS. Nikdo však v lednu nečekal, že nová epidemie koronaviru z Číny pronikne až k nám.

Systém vyplácení kompenzačního bonusu je postaven na systému vratky daně, přičemž již v prvním zákoně o kompenzačním bonusu se prosadila fikce, že nejde z pohledu celostátního inkasa k vratce daně z příjmu placených na základě daňového přiznání, ale nepříliš logicky o vratku daně placené zaměstnavateli ze závislé činnosti.

Obcím v České republice se letos v důsledku koronavirové krize a souvisejícího poklesu ekonomiky sníží příjmy ze sdílených daní o 26,5 miliardy korun. Dotace ve výši 1200 Kč na obyvatele, která pro obce znamená dodatečné příjmy ve výši 12,8 miliardy korun, je kompenzací dalších rozpočtových ztrát, které souvisejí se systémem vládní pomoci podnikatelům a firmám. Nečekaný propad příjmů však může většina obcí kompenzovat využitím svých úspor z minulých let, během kterých hospodařily s přebytkovými rozpočty. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Obce a kraje v květnu neobdržely žádné prostředky z druhého nejvýznamnějšího sdíleného zdroje – daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. A situace se patrně nezmění ani v červnu a možná ani v červenci. Jde o dopad kompenzačního bonusu a jeho nastavení, které vyznívá výrazně v neprospěch samosprávy.

V České republice v současnosti existuje 993 společností, které jsou zcela nebo z větší části vlastněné českými obcemi. Ve většině z nich drží obce 100% majetkový podíl, v necelé desetině potom většinový podíl.

V poslední době je jediným údajem v oblasti hospodaření obcí, který vykazuje každoroční růst, objem úspor. Meziročně kolísal nejen objem dotací obcím, kapitálových výdajů, kapitálových příjmů, ale kolísal i objem celkových příjmů, výdajů a dalších složek z rozpočtu obcí.

Obce (bez Prahy) získaly do rozpočtu v roce 2018 celkem 242,2 mld. Kč, a to je o 25,7 mld. Kč, resp. o 12 % více než o rok dříve. Utratily 240,6 mld. Kč, a to je o 38,1 mld. Kč, resp. o 19 % více než před rokem. Saldo rozpočtu bylo kladné a dosáhlo výše 1,6 mld. Kč.

Většina vyspělých evropských zemí poskytuje zaostalým, nerozvinutým, či jinak strukturálně postiženým obcím a městům či oblastem vyrovnávací příspěvek. Ten zohledňuje demografické, sociální, ekonomické, geografické, historické, environmentální či jiné příčiny zaostávání. Příspěvek poskytován přímo do rozpočtu těchto jednotek, a to předvídatelně, programově a dlouhodobě.

Krajské samosprávy (bez Prahy) získaly v roce 2018 do svých rozpočtů celkem 205,8 mld. Kč. Je to o 13 %, resp. o 24,2 mld. Kč více než před rokem. Výdaje rostly ještě rychleji, a to o 19 %, resp. o 33,2 mld. Kč a dosáhly výše 205,7 mld. Kč. Saldo rozpočtu bylo víceméně vyrovnané. Hospodaření krajů skončilo přebytkem ve výši 9 mld. Kč, což bylo 5 %. Kraje tak ušetřily 9 mld. Kč.

Podzimní měsíce bývají spojené u samospráv s přípravou a následně schvalováním rozpočtů měst a obcí na další rok. Jednou z důležitých položek je samozřejmě příspěvek na výkon státní správy. Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2020 pro obce a kraje, tak jako každý rok s určitými parametrickými změnami.

Dluh obcí (bez Prahy) se snižuje již delší dobu. V roce 2012 dosahoval 58,2 mld. Kč a v loňském roce již jen 46,8 mld. Kč. Rychlost poklesu dluhu se postupně zpomaluje a v roce 2018 se oproti roku 2017 prakticky nezměnil.

Minule jsme uvedli souhrnné údaje o hospodaření územních rozpočtů včetně hlavních čísel o hospodaření obcí. Předchozí článek se zabývá vybranými aspekty obecních rozpočtů na příjmové i výdajové straně. V tomto článku ukážeme některé rozpočtové ukazatele obcí v územním pohledu.

Obce (bez Prahy) získaly v roce 2018 do svých rozpočtů 242,2 mld. Kč, což je o 25,7 mld. Kč, resp. o 9,2 % více než o rok dříve. Jejich výdaje dosáhly výše 240,6 mld. Kč, a to je o 38,1 mld. Kč, resp. o 18,8 % více než před rokem. Vzhledem k tomu, že výdaje rostly rychleji než příjmy, vykázaly obce sice přebytek ve výši 1,6 mld. Kč, to je však mnohem nižší hodnota než v roce 2017.

V minulém čísle časopisu Obec & finance jsem informoval o zpracované analýze příspěvku na výkon státní správy týkající se obecních samospráv. V tomto článku představím analýzu financování státní správy v případě krajů. Tato analýza měla za cíl identifikovat míru krytí současných nákladů na výkon státní správy u krajů, diskutovat možné způsoby financování do budoucna a analyzovat rozdíly mezi jednotlivými kraji.

Nejdůležitější součástí příjmů obcí České republiky jsou peníze plynoucí z rozpočtového určení daní. Rozpočtové určení daní je mechanismus, kterým se rozdělují celostátní výnosy tří daní, tj. daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty, a to podle stanovených kritérií mezi stát, obce a kraje. Rozhodujícím kritériem výpočtu podílu, který připadá na jednotlivé obce, je počet jejích obyvatel.