Archiv článků (rubrika Životní prostředí)
Získání pitné vody z řek či vodních nádrží vyžaduje nejprve
její úpravu. Zatímco ve větších obcích a městech zpravidla fungují velké
stacionární úpravny vody, zároveň existuje řada situací, kdy je výhodnější
využít mobilní verzi tohoto řešení. Jedná se o případy, kdy jsou oblasti
zasaženy suchem, haváriemi vodárenských sítí, přírodními katastrofami či
válečným konfliktem. Mobilní úpravna vody v těchto případech zjednodušuje
logistiku dodávek pitné vody, zároveň představuje ekologičtější řešení oproti
klasické balené vodě.
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla
dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla.
V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit
a lépe s vodou hospodařit. Zjistit aktuální situaci a navrhnout nová opatření
se budou snažit vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské
univerzity.
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a
klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar
mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování
čistíren odpadních vod u menších sídel. Ty sice snižují organické
znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným
roztokem pro sinice. Některé rybníky vlivem těchto jevů vysychají. Zvyšuje se také
množství záchranných odlovů v letních měsících, upozorňuje Radovan Kopp
z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF).
V tuzemském zemědělství nebývalá smršť dat, postojí, propočtů a
diskusních přípěvků na téma budoucnosti zemědělské politiky od roku 2023, která
v ČR proběhla na přelomu loňského a letošního roku, v orientaci
nezemědělské veřejnosti rozhodně nepomohla.
„Zero waste“ – pojem, který si pomalu osvojuje celý civilizovaný svět.
Nulový odpad je totiž ve skutečnosti jediným řešením, jak se dostat
z ekologické krize, kterou představuje až chorobná přemíra jednorázového
odpadu, kterým jsme denně zahlceni. Recyklace, na niž se většina lidí zaměřuje, je
chvályhodná, zdaleka ale nestačí. Především pak v české metropoli je
i samotný proces třídění problematický. Chybí prostor na kontejnery pro
tříděný odpad, jejich svoz by znamenal další dopravu a následné využití odpadu
je navíc opět možné jen z části.
Od loňského listopadu do začátku letošního dubna mohli lidé na webu
Technických sítí Brno hlasovat o tom, jaké řešení parkového osvětlení je
jim nejpříjemnější. Na výběr měli ze
čtyř variant, které jsou instalované na
testovacím polygonu v parku Lužánky. Čtyři pětiny hlasujících se přiklonily
k teplému osvětlení o chromatičnosti 1800 K. Firma chce při
budoucí obnově osvětlení městské zeleně na výsledky ankety brát zřetel.
Obecní kořenové čistírny odpadních vod se začaly v České
republice budovat v devadesátých letech. Jejich životnost se stejně jako
u domácích kořenových čistíren počítá v desítkách let, avšak to, po
jak dlouhé době bude obecní čistírna opravdu potřebovat revitalizaci, závisí na
vícero různých okolnostech.
Přestože bylo v mnoha článcích, reportážích i vyjádření
zainteresovaných aktérů opakovaně konstatováno, že se na zlepšení stavu krajiny,
prevenci rizik povodní a sucha, ale také na ochraně majetku měst a obcí mohou jako
důležitá opatření příznivě podílet pozemkové úpravy (zejména pak komplexní
pozemkové úpravy – KPÚ), existuje v ČR stále mnoho míst a
katastrálních území, kde KPÚ buď stále váznou, nebo dokonce nebyly ještě vůbec
zahájeny.
Jedním z projektů, které v rámci sloganu „Pomáháme tam, kde
působíme“ již déle než 10 let prostřednictvím Nadace ČEZ realizuje, je
výsadba alejí, stromořadí a arboret ve veřejných parcích a zahradách či
v obecních sadech. Doposud se díky grantu Stromy do české krajiny vrátilo
téměř 108 000 dřevin. Obce, města nebo neziskové organizace mohou získat
až 150 000 korun, příjem žádostí pro jarní výsadbu probíhá po celý
únor. Aktualizovaná strategie Skupiny ČEZ Vize 2030 klade ještě větší důraz na
dekarbonizaci a ochranu klimatu a výsadba stromů a jiné zeleně je tak jednou
z klíčových doplňkových aktivit.
Nová vyhláška má více jak 200 stran. Pročítáním a studováním strávíte
hodiny. To nejdůležitější je shrnuto v tomto komentáři.
Jedním z nejdůležitějších témat v současné době, a ještě
větším tématem pro obce a města v budoucnosti, je odpadové hospodářství a
náklady spojené s likvidací a produkcí odpadů všeho druhu. Pro celou
společnost je pak zásadním tématem růst podílu obnovitelných energií na tuzemské
výrobě energie a rychlejší než plánovaný odklon od těžby uhlí.
V Česku přibývá měst a obcí, které si uvědomují nutnost boje
proti změnám klimatu. Stále více z nich si nechává zpracovat takzvanou
adaptační strategii, která poukazuje na nejzranitelnější místa a navrhuje
řešení, která zmírňují škody. Pozitivnímu trendu nahrává i možnost
získat část financí prostřednictvím tuzemských dotačních programů či
z Norských fondů.
Od začátku listopadu je v parku v brněnských Lužánkách
v provozu nový polygon Technických sítí Brno (TSB). Na čtyřech úsecích lidem
představuje různé varianty parkového osvětlení včetně prvků automatizace a
využití pohybových čidel. Lidé mohou následně na portálu městské firmy hlasovat,
které řešení je jim nejpříjemnější a rádi by je v parcích v rámci
metropole potkávali.
Během října rozdělí Nadace Partnerství celkově 9 milionů korun
v několika grantových výzvách. Lidé z celé České republiky mohou žádat
až 140 tisíc korun na zeleň a vodní prvky ve městech v programu Zelené
oázy. Až 700 tisíc nabízí jednotlivým žadatelům program Na budoucnost, kde se
mohou neziskové organizace ucházet i o rozsáhlejší a víceleté projekty
v oblasti udržitelného rozvoje. Pro specifické regiony jsou pak určeny grantové
výzvy Pivovary lidem a nejnověji také dva mimořádné granty na obnovu zeleně po
tornádu na jižní Moravě. Uzávěrky programů jsou během října, všechny informace
naleznou zájemci na
www.nadacepartnerstvi.cz/Granty.
Od počátku letošního roku zhruba do poloviny dubna uspořádalo
Ministerstvo zemědělství (MZe) sérii on-line prezentací týkající se návrhů
resortu, jak do tuzemských podmínek aplikovat změny ve Společné zemědělské
politice EU (SZP), které by měly platit od roku 2023.
Kořenové čistírny jsou technologií známou zhruba padesát let, přičemž
v Česku byla první taková čistírna zprovozněna v roce 1989 v Petrově
u Jílového. Vzhledem k tomu, že jde o velmi efektivní způsob
čištění odpadní vody, jsou jich dnes po celé republice v provozu už stovky.
V kategorii měst nad 5000 obyvatel vyprodukují obyvatelé Fulneku nejméně
směsných odpadů a navíc vytřídí 50 % odpadů, což je opět výjimečný
výsledek. Poděkování si zasloužily i další obce kraje, které získaly
Odpadového Oskara v dalších kategoriích.
V celostátní anketě Alej roku pořádané spolkem Arnika je dosud nominováno
29 alejí ze 13 krajů. Loni za celou republiku bodovala
Svárovská
alej na Boskovicku. Která se stane Alejí roku pro tento rok? Nominujte ji do
26. října na
www.alejroku.cz.
Řada měst se v posledních letech snaží eliminovat outdoorovou reklamu
ve svých centrech. Kromě Prahy, Znojma či Plzně přistupuje k omezením také
Brno. Z ulic ve středu města proto do konce roku zmizí téměř stovka reklam.
V budoucnu by pak mělo dojít také k regulaci reklamy v okolí hlavního
nádraží.
Zatímco projektů s cílem zlepšit stav životního prostředí v minulosti
zregulované, v zásadě ale nevratně nepoškozené přírodě přibývá, do
využití (nejen) opuštěných průmyslových areálů (brownfieldů) se moc investorů
nehrne. Jejich revitalizace je totiž obvykle nákladnější, často je navíc spojena
s potřebou odstranit s nimi související ekologické zátěže, a navíc
leží množství brownfieldů v lokalitách s nižší dostupností, a jsou
tedy po případné další využití ne zcela praktické.
Pro inspiraci všem aktérům boje proti suchu se uvádí řada příkladů
úspěšných projektů realizovaných na tomto úseku. Jedná se příklady dobré praxe
nejenom z Jihomoravského kraje, ale i z jiných krajů České republiky,
které byly realizovány v posledních letech.
Protierozní opatření, větrolamy, biocentra, hospodaření se srážkami,
mokřady – desítky projektů z jihu Moravy a ostatních regionů, rozhovory
se starosty, typy a inspiraci obsahuje publikace s výmluvným názvem Voda
v krajině 2021.
Řada obcí dodnes tápe v péči o parky a obecní trávníky. Nedokáží
se dopředu rozhodnout, jaký bude jejich hlavní účel. V tom by ale měli mít
jasno už v době, kdy vybírají travní směsi. Jiná je následná péče
o trávník, který slouží primárně k rekreaci a sedávají na něm lidé,
odlišná pak situace u trávníků, které mají zvýšit biodiverzitu ve městech a
lákat hmyz včetně motýlů, říká vedoucí Ústavu výživy zvířat a
pícninářství Agronomické fakulty MENDELU Jiří Skládanka.
Pro 89 % oslovených měst a obcí jsou nejzávažnějším problémem rostoucí
náklady spojené se sběrem, svozem a zpracováním odpadu. Vyplývá to
z dotazníkového šetření spolku Arnika, který mezi městy a obcemi po celé
České republice zkoumal překážky při dosahování cílů v prevenci vzniku
odpadů, separaci a ve zvyšování efektivity a dalších cílů odpadového
hospodářství.
V systémech obcí a měst ČR loni lidé vytřídili více než 713 tisíc
tun využitelných odpadů (z toho téměř 403 tisíc odpadů z obalů).
Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se
množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun!
Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru téměř 67 kilogramů papíru,
plastů, skla, kovů a nápojových kartonů.
Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení
uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise
s názvem Zelená dohoda pro Evropu. Česká republika na něj reagovala řadou
opatření. Jedním z nich je dotační program „Nízkouhlíkové technologie“
podporující využití efektivních a spolehlivých nízkouhlíkových technologií
v oblasti obnovitelných zdrojů, které se zatím v České republice
neuplatňují. Rozmezí dotace je od 500 tisíc do 35 milionů korun. Dotační
program mohou využít také města, obce i vodohospodářské společnosti při
výstavbě bioplynových stanic vyrábějících biometan s použitím například
kalů z čistíren odpadních vod, z potravinářských odpadů a dalších
biomas.
I přes nedávné události na jižní Moravě můžeme letos očekávat období,
kdy se přihlásí horké a suché léto naplno. A to zejména ve městech.
Předpověď na následující týdny mluví jasně, tropické teploty a sucho udeří
v plné síle. Problémy, jak řešit péči o městskou zeleň a jak nejlépe
se v letním suchém období postarat o trávníky, řeší nejedna obec.
Názory na problematiku se liší stejně tak, jako přístupy jednotlivých měst.
V Česku se zvyšuje kapacita stávajících spaloven a aktuálně pokračují
přípravy na vybudování nových zařízení k pálení odpadů. Podle dostupných
dat má celková kapacita spaloven vzrůst téměř na dvojnásobek oproti dnešku a
zařízení budou připravena pálit až 36 % komunálních odpadů. Jednoznačně
tím převýší množství 25 % komunálních odpadů, které bude možné podle
evropské strategie po roce 2035 pálit.
Poslanci odmítli
návrh poslance Kotta (ANO), který měl
umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez
povolení úřadu. Koalice neziskových organizací oceňuje toto rozhodnutí, současně
upozorňuje, že pravidla pro umisťování stromů a inženýrských sítí je potřeba
upravit tak, aby stromy nebyly ve stálém ohrožení.
Do soutěže pořádané spolkem Arnika může přihlásit nejkrásnější aleje nebo
stromořadí opravdu každý. Stačí zaslat fotografii s krátkým příběhem
pomocí formuláře na
www.alejroku.cz. Uzávěrka nominací je na konci října, poté
o vítězce rozhodne veřejnost v internetovém hlasování.
Dostává se Vám do rukou první ze série článků o kořenových
čistírnách a umělých mokřadech. Ty lze využít pro čištění různých druhů
vod, zlepšovat pomocí nich klima na venkově i ve městech, získávat jednoduše
užitkovou vodu pro použití v budovách či pro závlahy ve veřejném prostoru.
Příští středu budou poslanci hlasovat
o
návrhu poslance Kotta
(ANO), který má umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací
bez povolení úřadu. Koalice neziskových organizací upozorňuje na zásadní dopady
návrhu a vyzývá poslance, aby návrh nepodpořili.
Ve středu dne 5. 5. 2021 začala Poslanecká sněmovna PČR projednávat ve
3. čtení návrh nového stavebního zákona (sněmovní tisk č. 1008) a
souvisejícího změnového zákona (sněmovní tisk č. 1009). Ministr životního
prostředí vyjádřil ve svém vystoupení obavy o osud ochrany přírody
v národních parcích, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních
územích chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, a to v souvislosti s pozměňovacím návrhem poslance
Bauera k § 76 zákona č. 114/1992 Sb., vedeným pod číslem 7980.
Návrh se týká odstranění možnosti správ národních parků a Agentury ochrany
přírody a krajiny prosazovat v řízeních podle stavebního zákona ve zvláště
chráněných územích veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny.
Pokutu ve výši 25 místo slibovaných 50 milionů korun navrhuje
Ministerstvo životního prostředí v novele vodního zákona. Podle Arniky nebude
nižší pokuta dostatečnou motivací pro velké chemické a průmyslové závody
k zavádění bezpečnostních opatření, ani nevystačí na pokrytí rozsáhlých
škod. Spolek to uvedl ve svých
připomínkách k návrhu
novely, jejichž termín odevzdání uplynul 3. května.
Praha – Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku a
další ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu a Klimatické koalici
poslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své připomínky k Národnímu plánu
obnovy. Navrhují řadu změn, které mají přispět k odklonu od spalování
fosilních paliv směrem k udržitelné ekonomice a ochraně přírody.
Studénka – Nová stromořadí dubů a hrušní vznikají na Novojičínsku
poblíž Studénky díky práci spolků Arnika a ZO ČSOP Studénka. Došlo i na
pravidelné ořezání hlavatých vrb. Výsadbami v Evropsky významné lokalitě
Poodří spolky udržují pestrou krajinu a vytvářejí nové biotopy pro chráněné
druhy živočichů, především brouka páchníka hnědého.
Obec Průhonice stojí nakládání s odpady 4,5 milionu korun ročně. Díky
přípravě nové strategie odpadového hospodářství ušetřili zatím jen na svozu
statisíce korun.
O víkendu 27.–28. března úspěšně proběhl hlavní termín jarní akce
Ukliďme Česko. Podle prvních odhadů se jej zúčastnilo na zhruba tisícovce míst
40–50 tisíc dobrovolníků včetně známých osobností.
Arnika je česká nezisková organizace, která spojuje lidi usilující o lepší
životní prostředí, a mimo jiné pořádá již tradiční anketu Alej roku. Jejím
cílem je propagace stromořadí, která patří od nepaměti k české krajině.
První místo jubilejního desátého ročníku ankety získala Svárovská alej na
Boskovicku. Staletým lipám hrozí vykácení kvůli rozšíření silnice, přesto
v hlasování získaly 585 hlasů.
Ústavní soud těsnou většinou zamítl žalobu skupiny senátorů na
zrušení účasti veřejnosti na rozhodování o dopadech staveb na zdraví a
životní prostředí v řízeních podle stavebního zákona. V Ústavním
soudu těsně převážil názor, že k naplnění ústavy stačí, když mají
občané právo napadnout územní rozhodnutí či stavební povolení u soudu.
Nemají ale už nárok na to, aby se nejprve pokusili poslat své připomínky úřadům.
Ekologické organizace naopak požadují věcné a rychlé řešení připomínek na
počátku rozhodování, které by předcházelo zbytečným soudním průtahům na jeho
konci.
V předešlých článcích byly popsány základní principy a výhody
budování a následného provozování „obecních soustav domovních ČOV
s nepřetržitým monitoringem“. Tentokrát se zaměříme na bližší
seznámení se samotnou telemetrickou technologií – mozkem soustavy DČOV, který
vytváří z jednotlivých čistíren funkční celek.
Zásadní ekonomické a podnikatelské problémy spojené s regulacemi
v rámci prevence šíření koronaviru na straně jedné a průběh počasí
v letošním roce s dostatkem, často i přebytkem srážek na straně
druhé, odsunuly do jisté míry logicky do pozadí naléhavá témata spojená
s vodohospodářstvím a s nimi spojenou prevenci rizik sucha a obecně
využívání vody na území ČR.
Stabilita a bezpečnost stromů s sebou nesou celou řadu problémů a
potenciálních rizik. Čeští výzkumníci ale v této oblasti otevřeli brány
zcela novým možnostem. Vyvinuli měřící zařízení, které dokáže neinvazivně
posoudit stav stromů a předejít potenciálním škodám, ztrátám na životech či
neúčelnému kácení stromů. Zařízení k tomu využívá optickou metodu
digitální korelace obrazu (DIC). Unikátní řešení umožňuje včasné a šetrné
odhalení defektů stromů a zdokonaluje metody v oblasti péče o nelesní
zeleň. Projekt podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR)
v rámci Programu ALFA.
Vodní zdroje České republiky jsou omezené, procentem jejich využívání se
řadíme mezi státy jižní Evropy s vodním stresem, jak ukazují údaje
uveřejněné v minulém čísle tohoto časopisu. Většina veřejnosti tuto
skutečnost nevnímá, a ani si nedovede představit ohrožení dostupnosti vodních
zdrojů v budoucnu následkem změny klimatu.
První místo jubilejního ročníku ankety vybojovala alej v Jihomoravském
kraji. Staletým lipám hrozí vykácení kvůli rozšíření silnice, přesto
v hlasování získaly 585 hlasů. Arnika na jaře k vítězné aleji
umístí pamětní ceduli.
Praha – Senioři vnímají kvalitu životního prostředí ve městech
citlivěji než ostatní skupiny obyvatel, přesto jsou jejich potřeby nezřídka
zanedbávány. Místo, aby byl veřejný prostor přizpůsoben potřebám seniorů,
překážky často seniorům brání v jeho plnohodnotném využívání. To se
projevuje také při zvládání teplotních výkyvů. Je proto potřeba zapojovat je do
plánovaného řešení veřejných prostranství. Vyplývá to ze studie Arniky, která
popisuje vliv změn klimatu na pražské seniory.
Tři vykácené stromy loni nahradily jen dvě sazenice. Na území celé republiky
stromů podél cest dlouhodobě ubývá a mizí tak levná a účinná ochrana před
extrémními teplotami, suchem a prachem i naše historické dědictví. Boj proti
klimatické změně systematickou výsadbou a údržbou stromů kolem silnic zůstává
pouhým slibem vlády bez reálných výsledků.
Změnu klimatu a její důsledky pro vodní režim popisovala výzkumná
pracoviště u nás a v celé Evropě od devadesátých let minulého století.
Různé hydrologické extrémy (sucho, povodně) nás sice v minulých desetiletích
postihovaly, ale obvykle v jednom roce a s dlouhými přestávkami
„obvyklého“ počasí v mezidobí.
I když je od března letošního roku dominantním tématem
ovlivňující životy lidí po celé ČR fenomén koronaviru, které přebilo dokonce
i téma globálního oteplování, jsou a budou to především environmentální
projekty, které s pravděpodobností hraničící jistotou zasáhnou společnost
v budoucnosti mnohem citelněji.
Snížení nebezpečí vzniku povodní, udržení vody v krajině a
doplňování zásob podzemních vod. Speciální vsakovací vrstvy mají potenciál
změnit hospodaření se srážkovými vodami. Složené budou hned z několika
materiálů s rozdílnými vlastnostmi, které doplní i aktivní čistící
prvek. Právě ten zajistí eliminaci znečišťujících a pro životní prostředí
nebezpečných látek. Vsakovací vrstva „NEWSAK“, na které pracují čeští
výzkumníci, získá svou finální podobu již příští rok. Technologická agentura
České republiky (TA ČR) podpořila projekt částkou 6,3 milionů korun
z Programu EPSILON.