Archiv článků (rubrika Zpravodaj Ministerstva zemědělství)

Obec Těšetice z Olomouckého kraje se stala "Vzorovou zemědělskou obcí roku 2007 v Programu obnovy venkova" a ocenění převzala v prosinci z rukou ministra zemědělství Petra Gandaloviče.

Příjem žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova pro opatření 3. kola byl zahájen 26. února 2008. Žadatelé mohou předkládat projekty na modernizaci zemědělských podniků, zahájení činnosti mladých zemědělců, dále na diverzifikaci činností nezemědělské povahy nebo podporu zakládání podniků a jejich rozvoje. Dostane se také na obnovu lesního potenciálu po kalamitách a podporu společenských funkcí lesů.

Tradiční soutěž Vesnice roku završila další ročník své existence. Jedním z vyhlašovatelů soutěže je také Ministerstvo zemědělství. Celkem 264 obcí usilovalo v krajských kolech soutěže o zlatou stuhu vítězné obce. Udělovala se však, jako každoročně, také modrá stuha za společenský život v obci, bílá stuha za práci s mládeží a zelená stuha za péči o životní prostředí a veřejnou zeleň. Poprvé se však v letošním roce udělovala také oranžová stuha za spolupráci obce se zemědělským subjektem.

Celkem 3,635 miliardy korun je vyčleněno pro druhé kolo pro podávání žádostí o dotace z programu rozvoje venkova ČR pro období 2007--2013. Ministr zemědělství Petr Gandalovič vyhlásil s předstihem termín příjmů žádostí, který potrvá do 26. listopadu. O jednotlivých podporovaných opatřeních hovořil také na Dnech malých obcí.

Rozšíření činnosti zemědělců o provozování bioplynových stanic a o pěstování energetických plodin, jako zdroje pro tato zařízení je jednou z možností, jak posílit budoucí udržitelnost zemědělství a venkova. Výstavba a modernizace bioplynových stanic je podporována Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD) v rámci opatření III.1.1. Diverzifikace nezemědělských činností a III.1.2. Podpora zakládání podniků. Celkem je na bioplynové stanice určena částka přibližně 480 mil. Kč ročně!

Evropská zemědělská politika zakotvená v příslušných dokumentech předurčuje další zaměření na celkovou problematiku venkova. Obsahem nového směrování není již "pouhé" zemědělství, ale komplexní přístup k venkovskému prostoru a celkové řešení jeho potřeb. Stejné přístupy jsou také obsahem Programového prohlášení vlády. Z toho důvodu je venkov prioritou Ministerstva zemědělství.

Článek k zániku vybraných povolení k odběrům vod doplnil v rozhovoru Ing. Daniel Pokorný, ředitel Odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí z Ministerstva zemědělství.

Voda představuje jeden z nejcennějších přírodních zdrojů, jehož kvalitu i množství je třeba uchovat i pro příští generace. Vodní právo rozděluje vody v zásadě do dvou skupin na vody povrchové a podzemní. Práva k těmto vodám (např. právo odebírat je, právo akumulovat je, právo převádět je apod.) upravuje zákon.

Voda představuje jeden z nejcennějších přírodních zdrojů, jehož kvalitu i množství je třeba uchovat i pro příští generace. Vodní právo rozděluje vody v zásadě do dvou skupin na vody povrchové a podzemní. Práva k těmto vodám (např. právo odebírat je, právo akumulovat je, právo převádět je apod.) upravuje zákon.

Česká republika je společně se Švédskem první zemí, které Evropská komise schválila Program obnovy venkova. Druhé kolo schvalovací procedury na půdě Výboru pro rozvoj venkova Evropské komise bylo ukončeno ve středu 23. května úspěchem českého vyjednávacího týmu.

Každoročně se 22. března připomíná Světový den vody, jehož heslem pro letošní rok je zvládání nedostatku vody, což souvisí s důležitým fenoménem, kterým je změna klimatu. V České republice se při příležitosti Světového dne vody konala odborná konference, na které byl diskutován právě rozkolísaný vodní režim v důsledku klimatických změn.

Vedle strukturálních fondů Evropské unie, bude Česká republika využívat také zdroje Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). V programovém období 2007--2013 se očekávají z tohoto fondu prostředky ve výši cca 2,8 mld. €. To je při současném kurzu více než 77 mld. Kč.

Nejprve několik poznámek obecně. Otázka rozpočtového určení daní byla diskutována na obou setkáních, která se letos konala v rámci Dnů malých obcí, tedy 1. března ve Vyškově a 6. března v Praze na Smíchově. Jde o citlivý problém propojený s řešením veřejných rozpočtů obecně, a také navýsost politický.

Vedle strukturálních fondů Evropské unie, bude mít Česká republika možnost využít také zdroje Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). V programovém období 2007--2013 se očekávají z tohoto fondu prostředky ve výši cca 2,8 mld. €. To je při současném kurzu více než 77 mld. Kč.

Pane ministře, nedávno jste byl jmenován do čela resortu, od kterého mnoho obyvatel venkovských obcí očekává podporu -- jaké jsou Vaše priority v nové funkci?

V poslední době, v důsledku opakujících se rozsáhlých povodní, se stále více dostává do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti otázka zamezení těmto nepříznivým jevům, protipovodňová ochrana sídel i zemědělské krajiny a s tím také související retence (zadržení) vody v povodí. Dnes je již jasné, že k zastavení tohoto trendu a postupnému omezování rizika povodní a jimi způsobených následných škod, je nezbytná spolupráce všech, kteří v krajině žijí a hospodaří -- tedy vodohospodářů, zemědělců, obcí a krajů, ale třeba i ochránců přírody a dalších.

Ministerstvo zemědělství v současné době usilovně dopracovává finální podobu Programu rozvoje venkova na roky 2007 až 2013. Ten bude svým celkovým finančním objemem a hlavně strukturou opatření znamenat pro české zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství a samozřejmě pro celý venkov optimální možnost, jak změnit strukturu a zaměření výroby, a zároveň konkrétní pomoc pro všechny venkovské regiony. Z Evropského fondu pro rozvoj venkova získá Česká republika na rozvoj českého zemědělství a venkova za sedm let 2,8 mld. eur. To je včetně národního spolufinancování 3,6 mld. eur, tedy asi 13 mld. Kč ročně a 102 mld. korun celkem.

Výroční zpráva Vodovody a kanalizace České republiky 2005, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství poskytuje odborné i laické veřejnosti základní údaje vztahující se k oboru vodovodů a kanalizací především v oblasti zásobování pitnou vodou a čištění městských odpadních vod v České republice.

V poslední době, mimo jiné také v důsledku opakujících se rozsáhlých povodní, se stále více dostává do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti otázka retence vody v povodí. Jde o složitou interakci biologických a biotických činitelů v přírodě, do kterých člověk zasahuje svými aktivitami. Vyrovnanost vodního režimu znamená co největší zadržení srážkové vody v krajině a její stabilní cirkulaci v hydrologickém cyklu. Zásahy člověka do krajiny tento cyklus narušují a zejména v uplynulých padesáti letech byly tyto zásahy takového charakteru, že odvádění vody z půdy i krajiny výrazně urychlily. Dnes je již jasné, že tento trend je možné zastavit jen postupným obnovováním a budováním systému opatření, které ve svém komplexu odtok vody z povodí zpomalí či vodu v území zadrží.

Před měsícem jsme završili druhý rok našeho členství v Evropské unii a předpovědi některých škarohlídů o soumraku našeho zemědělství a potravinářství, o konci naší národní suverenity se nenaplnily. EU však provádí hlubokou reformu zemědělské politiky, která se niterně dotýká také venkovských obcí ve všech členských zemích.

Ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež (slepice, krůty, kachny a husy) a jiné ptáky chované v zajetí. Po přibližně třech letech výskytu v Asii se současný kmen vysoce patogenní ptačí chřipky (Aviární influenza, virus H5N1) rozšířil do Evropy.

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit Evropské unie pro léta 2007--2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj.

Zákonem o půdě se stát zavázal navrátit vlastnictví k zemědělskému a lesnímu majetku a dále na své náklady zabezpečit nutné úpravy vlastnických vztahů k půdě v zájmu hospodářského rozvoje venkova v souladu s požadavky na ochranu a tvorbu krajiny a životního prostředí.

Dnem 1. ledna 2006 skončila i celá jedna éra vedení správního procesu, založená na právní úpravě z poloviny šedesátých let minulého století a aplikovaná s mnoha legislativně-technickými doplňky i více než 15 let po listopadové změně v roce 1989.

Zkratka EAFRD označuje nový podpůrný fond Evropské unie -- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development), který se stane v období 2007 až 2013 nejdůležitějším finančním nástrojem podpory rozvoje venkova pro všechny členské země EU.

Ministerstvo zemědělství v současné době spravuje tři dotační programy na podporu výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací. Jedná se konkrétně o tyto tituly: 329 030 "Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod", 329 040 "Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací", 229 810 "Státní pomoc při obnově území postiženého povodní v roce 2002 poskytovaná Ministerstvem zemědělství".

Pro období 2007--2013 se připravují na Ministerstvu zemědělství základní dokumenty. Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky a Program rozvoje venkova má být dokončen v závěru letošního roku. Z připravovaných materiálů přinášíme výběr charakteristických údajů, postupy řešení a základní cíle jak byly prezentovány v žádosti o posouzení z hlediska dopadů na životní prostředí.

Ministerstvo zemědělství -- Ústřední pozemkový úřad dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje finanční prostředky státního rozpočtu, které jsou vynakládány na realizaci komplexních pozemkových úprav (KPÚ).

Letošní ročník Programu LEADER ČR 2005 je pokračováním tohoto Programu z roku 2004. Návaznost se týká jeho základního poslání a z větší míry i stránky obsahové. Základním smyslem Programu je seznámit s metodou Leader co nejvíce zájemců, rozšířit a zakotvit tuto metodu v našich podmínkách a připravit tak vhodné prostředí pro implementaci podpory rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), jehož je iniciativa Leader nedílnou součástí a jedním z podstatných inovativních prvků.

Koncem srpna se konal v Českých Budějovicích již 32. ročník mezinárodní výstavy Země živitelka. Výstava je pravidelně pořádána ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem pro místní rozvoj a s Agrární komorou České republiky. Letošní ročník probíhal od 25. do 31. srpna 2005 pod heslem "Budoucnost českého zemědělství a českého venkova".

Ministerstvo zemědělství České republiky jako ústřední orgán státní správy myslivosti vydalo již v loňském roce doporučení k sjednocení postupu na všech úrovních orgánů státní správy myslivosti při redukci početních stavů prasete divokého.

Počátkem dubna organizoval Evropský institut pro veřejnou správu (EIPA) v Maastrichtu dvoudenní seminář na téma: Budoucnost rozvoje venkova z hlediska jeho zjednodušení, větší koherentnosti a efektivnosti.

Není žádným tajemstvím, že současná situace na venkově v České republice není příliš příznivá -- na mnoha místech není vyhovující infrastruktura, ve venkovských oblastech je nedostatek pracovních příležitostí a často brání dalšímu rozvoji obtížná dopravní dostupnost.

Cílená podpora ministerstva zemědělství v roce 2004, orientovaná na rozvoj venkova byla realizována především k naplnění základních střednědobých cílů rozvoje venkova po vstupu do Evropské unie v souladu s prioritním zaměřením programového prohlášení vlády České republiky ze dne 22. 8. 2004.

Ekologické zemědělství je již nedílnou součástí agrární politiky Ministerstva zemědělství. Na konci roku 2004 hospodařilo ekologicky 836 ekologických farem na výměře 263 299 ha, což představuje 6,16 % výměry zemědělského půdního fondu (ZPF).

Krajina v České republice prošla složitým vývojem. V minulém období v důsledku velkoplošného obdělávání půdy došlo k zániku polních cest, přirozených liniových prvků v krajině a dalších přírodních a krajinotvorných elementů. Došlo k narušení ekologické stability krajiny, devastaci zemědělského půdního fondu vodní a větrnou erozí, snížení biodiverzity a celkovému narušení krajinného rázu.

LEADER je jedna ze čtyř iniciativ Evropské unie. Finanční příspěvek pro LEADER se poskytuje z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF). Zkratka "LEADER" znamená "Liaison entre les actions economic rural -- Propojování akcí hospodářského rozvoje venkova".

K zajištění realizace Národního lesnického programu (NLP) schváleném usnesením vlády ČR č. 53 ze dne 13. ledna 2003 vytvořilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí mezirezortní řídící výbor a koordinační radu.

Současná situace rozvoje venkova v ČR není příznivá. Venkov trpí nedostatkem pozornosti ústředních orgánů a politiků. Venkov přitom zaujímá prakticky celou ČR s výjimkou Prahy. Podpory jsou roztříštěné, slabé a daňové příjmy a tím i rozpočty malých obcí jsou příliš nízké.

Návrh Nařízení Rady o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu na podporu venkova pro období 2007--2013 dostává postupně konkrétní podobu. Již v minulém čísle jsme informovali o principech evropské politiky na další období pro tuto oblast.

Nová úprava vodního práva nahrazující právní předpisy platné v oblasti ochrany vod a vodního hospodářství ze začátku sedmdesátých let je platná od 1. ledna 2002, kdy nabyl účinnosti zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

V současné době se konzultuje návrh Nařízení Rady Evropy o podpoře rozvoje venkova z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) na blížící se sedmileté plánovací období 2007--2013. Přinášíme některé principy připravované evropské politiky v této oblasti uvedené v důvodové zprávě.

Dne 1. června 2003 byly v souladu s Komunikační strategií Ministerstva zemědělství spuštěny nové internetové stránky úseku vodního hospodářství, jako integrální součást modernizované podoby portálu.

Česká republika je doslova protkána sítí vodních toků. Evidováno na vodohospodářské mapě je jich přes 76 tisíc kilometrů. Můžeme říci, že zejména drobné vodní toky se dotýkají každého z nás, každé obce a každého města.

Krajina v České republice prošla vlivem a působením člověka složitým vývojem, na kterém se podepsaly střídající se politické a hospodářské vlivy. V důsledku velkoplošného obdělávání půdy pak došlo k zániku polních cest, přirozených liniových prvků a dalších přírodních a krajinotvorných elementů.

V těchto dnech jsme vstoupili do Evropské unie, která za posledních deset let radikálně přehodnotila svou zemědělskou politiku. Postupná devastace krajiny a obrovské přebytky v řadě komodit donutily státy EU, aby ustoupily od dotací na podporu produkce a stále větší prostředky směřují na rozvoj venkova a jeho prosperity, na tvorbu a ochranu krajiny. Společná evropská zemědělská politika tedy zdaleka neznamená jen podporu zemědělství a lesnictví, ale vede k udržitelnému rozvoji venkova jako celku, do kterého patří pozemkové úpravy, obnova a zachování krajiny, zajištění funkčnosti vodních zdrojů i vytváření nových pracovních příležitostí, které udrží obyvatelstvo na vesnici.