Problémy školního a závodního stravování
Současná platná právní úprava týkající se školního, závodního stravování a platby DPH pořádně zamíchala s vžitými pravidly let minulých a tak se stále objevují dotazy, nové informace a stanoviska k této problematice. Pokusme se proto ještě jednou stručně shrnout principy nové právní úpravy.
Školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s sebou přinesl mnoho změn, mimo jiné od 1. 1. 2005 oddělil stravování zaměstnanců škol a školní stravování dětí, žáků a studentů. Stravování zaměstnanců a škol školských zařízení je od 1. 1. 2005 považováno za stravování závodní.
Od 1. 1. 2005 platí také zákon č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a to tím, že byl vložen nový § 33b, ze kterého vyplývá, že je třeba odlišit závodní stravování zaměstnanců příspěvkových organizací zřízených krajem či obcí od závodního stravování zaměstnanců ostatních organizací.
Stravování zaměstnanců příspěvkových organizací zřízených obcí či krajem se řídí vyhláškou MF ČR č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.
Změny ve školním stravování
Jak již bylo uvedeno, školní stravování se od 1. 1. 2005 řídí novým školským zákonem a prováděcí vyhláškou MŠMT ČR č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Z této vyhlášky vyplývá, že školní stravování se vztahuje na děti, žáky a studenty a další osoby v rámci hmotného zabezpečení (§ 122 školského zákona), plného přímého zaopatření nebo v rámci preventivní péče (zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů).
Školní stravování se nadále řídí výživovými normami uvedenými v příloze č.1 této vyhlášky a finančními limity, stanovenými v příloze č. 2. Ředitel školy zajistí pro své strávníky nejvhodnější a nejekonomičtější způsob stravování a podmínky poskytování vymezí ve vnitřním řádu -- doba oběda, způsob výdeje jídel, způsob platby, finanční normativ na nákup potravin, způsob přihlašování a odhlašování strávníků (§ 2 vyhlášky MŠMT ČR).
Nově jsou ve vyhlášce upraveny typy zařízení školního stravování: školní jídelna (vaří a vydává, může připravovat jídla pro výdejnu); školní jídelna -- výdejna (pouze vydává jídla, může připravovat doplňková jídla); školní jídelna -- vývařovna (pouze připravuje jídla).
Rozsah služeb
Výdej jídel v doplňkové činnosti (jiným strávníkům než zaměstnancům školy) musí být časově nebo prostorově oddělen od školního stravování a jídla školního stravování krom výjimečných případů se vždy konzumují v jídelně nebo jídelně -- výdejně. Výjimkou je první den neplánované nepřítomnosti žáka (nemoci), kdy strava může být vydána do "kastrůlku", což je však třeba upravit ve vnitřním řádu (provozním řádu školní jídelny).
Vyhláška dále upravuje rozsah služeb školního stravování podle druhů a typů škol s ohledem na věk strávníka. Úplata za školní stravování v zařízeních školního stravování zřízených územně samosprávnými celky je určena výší finančního normativu a stanoví se podle cen potravin v místě obvyklých. Finanční normativy byly nově navýšeny o 2,6 %, zaokrouhleny a kritériem při jejich stanovování je oproti minulé právní úpravě věk strávníka, nikoliv jeho zařazení do třídy, což bude jistě činit v praxi problémy s výdejem jídel konkrétnímu žákovi. Do věkové skupiny pro určení normativu se zařazují strávníci, kteří ve školním roce dosáhnou rozhodného věku a to bez ohledu, zda dosáhli tohoto věku dříve nebo až poslední den školního roku (tj. 31. srpna).
Je třeba také upozornit na chybu, které se školy občas dopouštějí: Školní stravování se uskutečňuje pouze v době pobytu ve škole a ve školském zařízení (§ 119 školského zákona), z čehož jednoznačně vyplývá, že pokud je dítě v družině v době prázdnin, ředitelského volna či v době, kdy není vyučování, nemá v této době nárok na dotovaný oběd. Oběd pro dítě je možno zajistit z doplňkové činnosti školy, pokud ji škola má ve zřizovací listině, za plnou cenu. Z hlediska platné právní úpravy je školní družina školským zařízením pro zájmové vzdělávání (MŠMT ČR č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání), nikoliv školou nebo školským zařízením dle § 122 školského zákona.
Závodní stravování a jeho zabezpečení
Z ustanovení § 140 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, vyplývá zaměstnavateli povinnost umožnit svým zaměstnancům ve všech směnách stravování, nikoliv toto zajistit nebo přispívat. V kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu lze sjednat poskytování závodního stravování a vymezit okruh zaměstnanců a jiných osob, kterým se poskytuje a stanovit organizaci stravování, financování zaměstnavatelem atd.
Náklady na závodní stravování a jejich úhrada v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky je upravena vyhláškou MF ČR č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, která je účinná od 1. 3. 2005. Organizace (škola) má v podstatě tři možnosti jak zajistit stravování svých zaměstnanců:
1. Škola zabezpečí stravování ve svém vlastním stravovacím zařízení
Školám je zřizovatelem doplněno do zřizovací listiny do hlavní činnosti i závodní stravování. Stanovení nákladů a jejich úhrada je realizována v souladu s § 2 a 3 vyhlášky MF ČR č. 84/2005 Sb. Mzdy pracovníků školní jídelny budou nadále hrazeny z finančních prostředků poskytnutých na úhradu přímých nákladů na vzdělávání, protože se jedná o výdaje vyplývající z pracovně právních vztahů (směrnice MŠMT č. j. 33377/2004-45 ze dne 25. 2. 2005).
Zjednodušeně řečeno, zaměstnanci platí pouze náklady na suroviny, přičemž tato úhrada může být snížena o příspěvek FKSP a zaměstnavatel hradí vše ostatní.
2. Škola nemá vlastní stravovací zařízení
Tyto školy mají možnost smluvně zajistit závodní stravování v jiné škole, která má školní jídelnu (např. v té, která stravuje jejich žáky). Škola, která závodní stravování poskytne, toto musí mít uvedeno v doplňkové činnosti ve zřizovací listině. Sjednaná cena hlavního jídla musí krýt veškeré náklady spojené s jeho pořízením. Odebírající škola pak zaplatí maximálně 55 % z ceny hlavního jídla, výše se určí ve vnitřním předpise nebo kolektivní smlouvě, ostatní hradí zaměstnanec školy, kterému je možno neomezeně poskytnout příspěvek z FKSP (určeno vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou). Odběratelem uhrazené obědy se projevují ve mzdovém hodnocení pracovníků školní jídelny, která jídla připravuje, jako např. částečný úvazek. O tomto závodním stravování se účtuje odděleně.
Jinou možností je poskytování stravenek bez smluvního zajištění stravování. Zde platí úhrada za stravování obdobně.
3. Škola pronajme vlastní školní jídelnu jinému provozovateli
Škola smluvně zajistí stravování svých zaměstnanců u provozovatele a náklady hradí podle § 6 vyhlášky MF ČR č. 84/2005 Sb., a to vždy ze své hlavní činnosti. Náklady, které hradí škola, nesmí přesáhnout 55 % smluvní ceny hlavních jídel, nejvýše však 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 119/2002 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů).
Pozor na novou právní úpravu dle § 33b zákona č. 250/2000 Sb.: Stravování zaměstnanců je poskytováno pouze po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, což znamená, že pokud si zaměstnanec školy neodhlásí oběd, nejenže mu propadne jako dříve, ale musí jej doplatit do jeho plné hodnoty (kalkulované ceny)!
Stravování bývalých zaměstnanců a zaměstnanců na dohodu
Škola (organizace) může důchodcům, kteří u ní pracovali při prvním odchodu do důchodu poskytnout za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo denně v případě, že toto bylo dojednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem. Organizace dále může zabezpečit stravování důchodců pouze ve svých vlastních stravovacích prostorách (§ 33b zákona o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, § 3 odst. 6 vyhlášky MF ČR č. 84/2005 Sb.). Škola zabezpečující stravování zaměstnanců formou smlouvy s jinou školou, nemůže důchodcům poskytovat dotované obědy. U pracovníků na dohodu je situace obdobná, pokud možnost jejich stravování upravuje kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Těmto pracovníkům však nenáleží příspěvek z FKSP (§ 3 odst. 7 vyhlášky MF ČR č. 84/2005 Sb.).
Závodní stravování ve vlastním zařízení je činností, která je součástí hlavní činnosti příspěvkové organizace a musí být uvedeno do její zřizovací listiny.
Stravování ostatních zaměstnanců
Škola může samozřejmě poskytovat závodní stravovaní také zaměstnancům jiných právnických, fyzických osob a organizačních složek státu (§ 3 odst. 9 vyhlášky MF ČR č. 84/2005 Sb.). Pokud škola poskytuje na základě smlouvy závodní stravování občanům, k jejichž stravování se zavázala, pak musí mít tuto činnost vymezenou ve zřizovací listině jako činnost doplňkovou a měla by mít živnostenské oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Povinnost živnostenského oprávnění vychází z obsahu doplňkové činnosti. Jestliže organizace (škola) provozuje stravování jako hostinskou činnost (se ziskem) pro např. zaměstnance soukromé firmy, prodavače z okolí, jiný podnik atd., musí živnostenské oprávnění mít. Zisk se určuje vnitřním předpisem školy, dle cen v místě obvyklých.
Pokud však škola v doplňkové činnosti zajišťuje stravování bez zisku pro vyjmenovaný okruh osob (sociální služby, domov důchodců, zřizovatel, zaměstnanci obce), živnostenské oprávnění mít nemusí, avšak okruh osob musí být taxativně vyjmenován ve zřizovací listině, jinak by bylo možno považovat toto stravování za stravování se ziskem a pro tento druh činnosti by bylo nutné živnostenské oprávnění (§ 2 živnostenského zákona).
Školy, DPH a poskytované stravování
Škola podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), platného od 1. 1. 2005 není nadále veřejnoprávním subjektem a je tudíž povinna do obratu rozhodného pro registraci plátce DPH započítávat i výnosy ze stravování.
Platí několik výjimek:
- Stravování žáků poskytované ve vlastním zařízení školní jídelny je považováno za součást poskytování služeb v rámci výchovné a vzdělávací činnosti (§ 57 odst. 2 ZDPH) a jako takové je od DPH osvobozeno bez nároku na odpočet a proto výnosy z tohoto stravování do obratu rozhodného pro registraci plátce DPH nevstupují.
- Stejně tak nevstupují do obratu výnosy ze stravování důchodců a obyvatel pečovatelských domů, pokud tyto služby škola (školní jídelna) poskytuje přímo oprávněným osobám (docházka) jako právnická osoba , která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, protože podle § 59 ZDPH je služba sociální péče, tedy mimo jiné poskytování stravování osobám, kterým bylo právo na poskytnutí služby sociální péče přiznáno, osvobozena od daně.
Škola nemá vlastní jídelnu
Jiná situace nastává, pokud škola nemá vlastní školní jídelnu a žáci a zaměstnanci buď docházejí do jiné školy nebo má pouze školní jídelnu -- výdejnu a jídlo je z jiné školy dováženo ve varnicích.
V případě docházky žáků do jiné školní jídelny, je poskytování této služby od DPH osvobozeno (viz shora). Poskytuje li jiná škola jídlo formou dovážky ve varnicích a toto jídlo je vydáváno ve školní jídelně -- výdejně odebírající školy, pak nejde ze strany dodávající školy o poskytování stravovací služby podléhající osvobození od DPH, ale o dodání zboží, které podléhá snížené sazbě daně (5 %). Dodavatel bude tedy muset počítat výnosy z tohoto plnění do obratu rozhodného pro registraci plátce DPH. Dotace přijaté na přípravu jídel se do obratu zahrnují až od doby, kdy se dodávající škola stane plátcem DPH.
Odběratel jídlo vydává ve své školní jídelně -- výdejně a stravovací služby, které tímto poskytuje svým žákům, jsou osvobozeny od DPH, protože jsou považovány za služby poskytované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti, která je od daně osvobozena bez nároku na odpočet a do výnosů se proto nezapočítávají. Stravování zaměstnanců školy a jiných zaměstnanců je zdaněno částkou 19 % DPH. Poskytování stravovacích služeb zaměstnancům školy a jiným zaměstnancům je vždy považováno za zdanitelné plnění a DPH se vypočítává z částky, kterou zaměstnanec skutečně hradí, nenavýšené o příspěvky od zaměstnavatele, bez ohledu zda dochází do jiné školy nebo jídlo dostává ve školní jídelně -- výdejně. O školním a závodním stravování se účtuje odděleně, pro účely obratu rozhodného pro registraci plátce DPH se výnosy ze závodního stravování zaměstnanců vždy započítávají.