Správní řád

V souvislosti s novým správním řádem vznikla celá řada odborných sporů a dotazů. Vedle toho také denní tisk rozpoutal kampaň, která se týkala řady otázek, které zaujaly širokou veřejnost. Tiskový odbor Ministerstva vnitra, vzhledem k situaci, že se v mediích objevilo mnoho nepřesností, zveřejnil odpovědi na nejčastěji kladené otázky. Materiál zveřejňujeme v plném znění, redakce zvýraznila některé části textu.

1. Ruší nový správní řád úřední hodiny na úřadech?

Nový správní řád úřední hodiny žádným způsobem neupravuje a není pravdou, že by je rušil. Úřední hodiny jsou pro státní správu upraveny usnesením vlády č. 595/1995, které však není závazné pro územní samosprávné celky.

Z toho vyplývá, že po 1. lednu 2006 nemohlo v důsledku nabytí účinnosti správního řádu dojít ke změně úředních hodin. Úřední hodiny jsou tradičním institutem veřejné správy. Obecně se vychází z toho, že úřední osoby mají část pracovní doby vyhrazenou pro jednání s klienty a ve zbytku pracovní doby plní ostatní pracovní úkoly. Zrušení pracovních hodin by proto znamenalo snížení produktivity úředních osob a potřebu nových pracovních sil. Proto nikdy nebylo úmyslem úřední hodiny zrušit. Úřední hodiny byly v rámci státní správy naposledy stanoveny zmíněným usnesením vlády, podle kterého musí mít všechny státní orgány jednotné úřední hodiny v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin, pokud úřední den nepřipadá na den pracovního klidu.

Usnesení vlády také doporučuje primátorům Brna, Ostravy, Plzně a primátorovi hlavního města Prahy uplatnit toto opatření v činnosti magistrátů, úřadů městských obvodů a městských částí, neboť orgány územních samosprávných celků nejsou státními orgány a usnesení vlády pro ně nejsou závazná. Na základě tohoto usnesení vlády se do značné míry sjednotily úřední hodiny u státních orgánů a tato praxe se uplatnila také u orgánů územních samosprávných celků. Jak je uvedeno výše, správní řád se k úpravě úředních hodin nevyjadřuje, neboť právem se má regulovat jen to, co je podstatné, přičemž dosavadní praxe je dostačující.

Ze zásady dobré správy a součinnosti s účastníky lze dovodit, že pokud to konkrétní podmínky umožňují, může správní orgán jednat s účastníky i mimo úřední hodiny. Stejně může správní orgán jednat s účastníkem i v případě, že se k němu dostavil mimo úřední hodiny. V případě, že to není možné, odkaz na úřední hodiny není v rozporu s těmito zásadami. Závěrem je třeba podotknout, že úřední hodiny se nevztahují na jednání mezi úřady.

2. Budou občané platit za urážku úředníka 50 tis. Kč?

Při ukládání pořádkové pokuty je správní orgán vázán pravidly správního řádu, podle kterých se pořádková pokuta uloží pouze v případech a v rozsahu jak to vyžaduje zajištění účelu řízení. Urážka správního orgánu (a případně též jednotlivých úředních osob) bude většinou spadat pod jednání, které správní řád označuje jako hrubě urážlivé podání. Výklad tohoto neurčitého právního pojmu nezáleží na subjektivním pocitu úřední osoby. V rámci svého uvážení správní orgán objektivně zhodnotí, zda jde o podání, které je skutečně nejen urážlivé, ale přímo hrubě urážlivé. Přitom přihlédne ke všem okolnostem případu tak, aby mezi jednotlivými skutkově podobnými případy nevznikaly neodůvodněné rozdíly. Úvahy, kterými se při jejich hodnocení správní orgán řídil, uvede v odůvodnění rozhodnutí tak, aby byly přezkoumatelné odvolacím orgánem. Lze očekávat, že pojem hrubě urážlivé podání bude vymezen judikaturou správních soudů.

Za hrubě urážlivé podání nelze v žádném případě považovat např. pouhou kritiku činnosti správního orgánu, byť by šlo o kritiku arogantní a neoprávněnou.

Horní hranice výše pořádkové pokuty byla novým správním řádem zvýšena na 50 000 Kč a tím byla sjednocena s ostatními procesními předpisy. Dolní hranice není stanovena, lze proto ukládat i pokuty ve zcela symbolické výši. Podle hledisek stanovených zákonem bude pokuta na horní hranici stanovené sazby ukládána za jednání, které výrazným způsobem ztížilo postup správního orgánu v řízení a dosažení účelu řízení, a to především v řízení, jehož předmět lze považovat za velmi významný, (např. ta řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, jejichž výsledkem může být uložení mnohamilionových opatření, dále některá stavební řízení a podobně).

V případě hrubě urážlivého podání si lze srovnatelnou situaci představit pouze stěží. Rozhodně tedy nelze obecně tvrdit, že za urážku úředníka bude ukládána pokuta 50 000 Kč. Smyslem sankce je především individuální prevence. Z uvedeného důvodu lze uvažovat o sankcích v řádech stovek korun, v případech, kdy bude hrubě urážlivé podání hraničit s trestným činem v řádu tisíců korun.

3. Nařizuje nový správní řád, aby byli úředníci ve styku s občany zdvořilí? Zrychlí se jednání s úřady?

Větší důraz na korektní vztah úředníků vůči občanům a snaha o větší rychlost ze strany úřadů v jednotlivých případech jsou projevy koncepce, která je v takto obecné rovině nově zavedena správním řádem a která pojímá veřejnou správu jako službu veřejnosti. V zákoně je výslovně uvedeno, že "každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc".

Z toto vyplývá, že úředníci by se měli ve styku s občany za všech okolností zdržet chování vybočujícího z obecně uznávaného standardu slušného chování (zejména jakékoliv jednání snižující důstojnost či vážnost dotčených osob a obecně arogantní chování). Přichází-li v úvahu více možností věcných řešení dané věci, správní orgán v rámci své povinnosti vycházet dotčeným osobám vstříc zvolí takové řešení, které je pro dotčené osoby nejpříznivější, zejména je-li to možné, vyhoví podané žádosti.

Záležitosti mají být vyřizovány "bez zbytečných průtahů". Správní řád stanoví, že rozhodnutí má být vydáno bezodkladně, pokud to není možné, tak v zákonem stanovené lhůtě. Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou dané a neprodloužitelné, což je posun proti předchozímu právnímu stavu. Mělo by tak dojít k zásadnímu zrychlení správního řízení. Pokud dojde k překročení lhůty pro vydání rozhodnutí, nebo je z okolností již předem zjevné, že lhůta nebude dodržena, nadřízený správní orgán (např. pokud je v prvoinstančním orgánem obecní úřad nadřízeným orgánem je krajský úřad) provede opatření proti nečinnosti.

Možnosti, jak zasáhnout proti nečinnosti podřízeného správního orgánu, byly proti předchozímu právnímu stavu značně rozšířeny. Provedení opatření proti nečinnosti je za splnění zákonných podmínek povinností nadřízeného správního orgánu. Nedomůže-li se účastník řízení ochrany proti nečinnosti správního orgánu ani po vyčerpání všech možností, které mu správní řád poskytuje, může se správní žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí.

4. Mají všechny obce v Česku webové stránky nebo publikují informace jinde na Internetu? Neexistují žádné výjimky? Kolik obcí je celkem v Česku? Co přesně správní řád nařizuje obcím v souvislosti se zveřejňováním na Internetu?

Již před 1. lednem 2006 měly všechny obce bez výjimky s ohledem na zákon o svobodném přístupu k informacím povinnost zveřejňovat údaje uvedené v tomto předpisu způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetu), neboť jsou povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona. V České republice je 6243 obcí. Správní řád nově výslovně ukládá těm obcím, které nebudou schopny samy zveřejnit obsah své úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup (zejména půjde o některé menší obce), aby o tomto zveřejňování uzavřely veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností, která pak bude za podmínek obsažených ve smlouvě tuto povinnost za obec vykonávat. Nedojde-li k uzavření této smlouvy, krajský úřad rozhodne, že tuto povinnost bude vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu obec patří. Obec, která nemá prostředky na samostatné vedení webových stránek, tuto možnost v každém případě získá.

Nový správní řád od 1. ledna 2006 stanoví pro všechny správní orgány (tedy i obce) povinnost zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup obsah úřední desky. Obsahem úřední desky je při tom potřeba rozumět text všech dokumentů, oznámení apod., které jsou umístěny na úřední desce, bez ohledu na to, jestli souvisejí se správním řízením nebo nikoli. Tato povinnost se tak vztahuje na všechny písemnosti zveřejňované na úřední desce nejen podle správního řádu, ale také podle zvláštních právních předpisů. Nezveřejnění písemnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup je však stíháno sankcí neplatnosti pouze tehdy, pokud to zákon výslovně stanoví. Zejména se to týká doručování písemností veřejnou vyhláškou ve správních řízeních vedených podle správního řádu. Doručuje-li se podle úpravy obsažené ve zvláštním právním předpisu, sankce neplatnosti nenastává, není-li upravena v tomto zvláštním předpisu.

5. Jakým způsobem byli proškoleni úředníci a volení zástupci v oblasti správního řádu?

Hlavním garantem vzdělávání byl Institut pro místní správu Praha, který zabezpečil jak průběžné vzdělávání (prohlubující, rozšiřující a aktualizační), tak zahrnul nový správní řád do zvláštní odborné způsobilosti. Současně Akreditační komise Ministerstva vnitra doporučila udělení akreditace k zajištění výuky nového správního řádu vzdělávacím institucím (právnických a fyzickým osobám) tak , aby byla již v průběhu II.pololetí roku 2005 zajištěna proporcionálně výuka ve všech územích. Školení, která probíhala a probíhají, mají pro úředníky, pokud jsou zařazeni do plánu vzdělávání, obligatorní charakter. Tato školení však nejsou cílově zaměřena na volené členy zastupitelstev (např. starosty). Ti mají možnost se školení samozřejmě zúčastnit, což z nich řada využila. Určitým problémem byla skutečnost, že řada úřadů, buď z obavy, že jsou termíny školení v roce 2005 předčasné nebo z nedostatku finančních zdrojů určených na vzdělávání úředníků, nabídky Institutu pro místní správu a vzdělávacích institucí nevyužila.