Sluneční injekce z radnic
Z městské kasy začali lidem dávat příspěvky na instalace solárních kolektorů – jako první u nás – v Litoměřicích. Jaký je přínos těchto podpor po osmi letech? Skoro sto takto dotovaných solárních zařízení. Severočeské město s 25 tisíci obyvateli nemá mezi srovnatelnými sídly konkurenci, pokud jde o četnost systémů s teplovodními kolektory k ohřevu vody či k přitápění.
Je tenhle recept na čistší ovzduší přenosný? Pro mnohé určitě, tvrdí lidé z Ligy ekologických alternativ (LEA) a dodávají:" … a ne-li tento, tak třeba některý podobný, jaký uplatňují radnice na pěti dalších místech ČR". I proto LEA dokončuje průvodce těmito programy pro inspiraci všem, kdo by je chtěli převzít či využít.
Nejvíc "lapačů" sluneční energie uvidíte na střechách severního okraje Litoměřic v Sokraticích. Takový pohled mohli příznivci zelené energetiky donedávna vidět jen v Německu či Rakousku. Totéž by šlo říci i o praxi, kdy moduly na sluneční energii trůní na objektech obce i na domcích jejích představitelů -- jako příklad ekologičtějšího chování a nejlepší argument při šíření zájmu o "solárka" v okolí. V Litoměřicích si vodu sluníčkem v kolektorech ohřívá -- kromě místostarosty a jednoho radního -- i Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu. Právě on systém podpor dotlačil do praxe.
Dnes je zájem o městské dotace přiživován i zdražováním plynu a elektřiny. "Ještě se nestalo, abychom už v půli ledna, tak jako letos, obdrželi i stihli vyplatit dotaci pěti žadatelům," říká Gryndler. Dotační model se ladil z roku na rok. Příspěvek nejprve činil 20 tis. Kč na projekt. Když SFŽP pozastavil příjem žádostí o dotace státní, zvýšili ho Litoměřičtí na dnešních 40 tis. Kč na projekt.
Nárok na finanční podporu tu mají majitelé bytu či domu, kteří si nainstalují nejméně 3 m2 kolektorové plochy a netopí neekologicky. Podmínkou je ohláška na stavebním úřadě i vyjádření památkářů, je-li dům v památkové zóně. A když by občan čerpal podporu a znovu topil uhlím? Vrátil by dotaci a zaplatil sankci ve stejné výši! Dosud se to nestalo.
Správné priority
Jsou Litoměřice bohaté, když si takové dárky občanům dovolí? Je to jinak. Městu přišly kompenzace za dožilé úložiště odpadu v dole Richard. Byly určené na ekologii. Rázem bylo jasné kam je nasměrovat. Od té doby třetina kompenzací směřuje na solární instalace, radnice tu ale nepostupuje podle stavu městské kasy, je to pro ni věc priorit. Za recept na solární boom dostaly Litoměřice v roce 2001 Českou sluneční cenu.
Místní dotace obnovitelných zdrojů začaly mezitím dávat i Plzeň-město, Praha, Kladno, Náchod a Jindřichovice pod Smrkem. Litoměřice však jsou jediné, kde se vyplácí příspěvky do 14 dnů po podání žádosti(!), splní-li občan podmínky. Berou to zde za věc prestiže -- oproti SFŽP, kdy se žadatelé dočkají peněz někdy až za rok. Městská injekce tak při rozhodování lidí psychologicky působí na mnohé víc, byť částka z radnice bývá oproti státnímu fondu nižší. Atraktivnost litoměřických příspěvků však stoupá právě při kombinaci s nenárokovou dotací ze SFŽP.
Městský úřad se chová přesvědčivě: kolektory má už osazenu základní školu, městskou hájovnu, azylový dům a sběrný dvůr. Podpořil větší systémy na dětském domově i na hospici. U veřejnosti boduje přehlídkami solárních technologií na náměstí. Na dotacích instalací město dosud vyplatilo 2,5 mil. korun.
Informační dny ke komunálním dotacím
Recept Litoměřických i zmíněné pětice sídel letos popularizovala Liga ekologických alternativ, když pořádala tzv. "INFOdny ke komunálním dotacím". Byly doprovodnou aktivitou Solární ligy ČR, kterou toto sdružení organizuje coby soutěž obcí a měst ve vybavenosti technikou k využití energie Slunce. Akce doprovázelo bezplatné poradenství experta i montážních firem. Účastníci těchto miniseminářů získávali zdarma materiály, nahlíželi do programů podpor i návazných formulářů a smluv všech "šesti statečných". Tento servis měl umožnit zástupcům obcí a měst s dotacemi začít rovněž.
Kdo se INFOdnů neúčastnil, měl by nalézt vše podstatné v chystané brožuře "Solární radnice a dotace ZDOLA". Formou článků i podkladů zde budou shromážděny zkušenosti ze zmíněných šesti měst a obcí. Titul chce LEA distribuovat na akcích, při setkáních obcí a měst a na vyžádání i rozesílat.
Nakolik se podaří iniciátorům této aktivity, podpořené i MŽP, přispět k tomu, aby komunální injekce solární energetice a tím i čistšímu ovzduší nebyly jen popelkou na mapě ČR, to ukáže čas. Možná ale právě u vás dozrála doba, kdy už není nutno jen obdivovat podobné kroky u sousedů v zahraničí a lze novou položkou v příštím rozpočtu vaší obce či města rovněž spustit sluneční lavinu. Kvalitnější životní podmínky a zdravější klima jsou přece ziskem pro každého.
Místní dotace solárních systémů
Komunální dotace, atraktivní zejména při souběhu s dotacemi od SFŽP, a nabízející větší operativnost, u nás dnes poskytuje šest sídel: nejdéle Litoměřice (letos 40 000 Kč na projekt, výplata do 14 dní od přiznání dotace), Plzeň (2000 Kč/m2 kolektorové plochy nebo 20 Kč/W výkonu solární elektrárny), Náchod (10 000 Kč pro systém na ohřev vody, 15 000 Kč pro systém na podporu přitápění), Kladno (2000 Kč/instalovaný kilowatt termického systému), Jindřichovice pod Smrkem (do 30 000 Kč na projekt a do 40 % investičních nákladů s tím, že až do poloviny této částky může jít o nevratnou dotaci a zbytek tvoří bezúročná půjčka se splatností 2--10 let). Výčet sídel, kde doceňují význam místních pobídek pro rozvoj solární energetiky a obnovitelných zdrojů energie vůbec, zatím uzavírá hlavní město Praha, kde je možné získat 4000 Kč na metr čtvereční solárního termického či fotovoltaického systému, maximálně do 50 % doložených nákladů, nejvýše však 80 000 Kč (více).