Příležitost investovat do energetických projektů s podporou státu a EU se nemusí opakovat

18. 3. 2009 OF 1/2009 Energetika

Významnou roli při rozšiřování energetických zdrojů a zajištění bezpečnosti dodávek energií pro obyvatelstvo mohou hrát také územně samosprávné celky. Co je v České republice stále spíše výjimkou, je ve vyspělých zemích Evropské unie zcela běžné: obce, města či místní vlády vlastní a provozují vlastní energetické zdroje.

Zájem o projekty z oblasti úspory energií a vytváření nových energetických zdrojů se veřejnému sektoru zcela jistě vyplatí. Více jak dvě třetiny měst a obcí proto považují podle dostupných výzkumů energetiku za jeden z prioritních faktorů dalšího rozvoje.

Příznivější doba již asi nebude

Tenčící se primární zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla, nedávná plynová krize, ale i závazek České republiky vyrábět do roku 2010 celých 8 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů vedou stát k masivní podpoře územně samosprávných celků v oblasti energetických projektů. S ohledem na finanční náročnost investic a s vidinou budoucích možných úspor nákladů na "služby pro obyvatelstvo" by si neměly kraje, města a obce nechat stávající dotační příležitosti uniknout.

Strukturální fondy EU mají pro podporu energetických projektů místní samosprávy desítky miliard korun. Oblastí, ve kterých mohou obce tyto prostředky investovat, je přitom celá řada: snižování energetické náročnosti budov v majetku územně samosprávných celků, řešení zásobování teplem a změny technologie vytápění, řešení problému nakládání s komunálním odpadem a jeho využití pro výrobu elektrické energie a tepla, úspory energií pro vytápění a veřejné osvětlení apod.

Výhody pro obce

Investice do energetických projektů mají pro územně samosprávné celky hned několik výhod: snazší přístup k dotačním zdrojům v porovnání s privátním sektorem, jednodušší zajištění vlastních zdrojů, stabilní rozpočtové příjmy, možnost spolufinancování projektů během jejich provozu z rozpočtu územně samosprávného celku a nakonec je to snazší přístup k úvěrům vzhledem k nízké míře rizika pro bankovní domy.

Všechny tyto výhody jsou hnacím motorem energetických investic územně samosprávných celků. Většina měst a obcí má s úvěrovými službami bankovních domů zkušenosti a pro samotné banky jsou málo rizikovým partnerem. Banky nabízí obcím zdarma expertní poradenství spojené s případným profinancováním investice, což je důležité při nastavení parametrů úvěru a při eliminaci administrativní zátěže žadatele o dotaci (v Komerční bance specializované centrum KB EU Point).

Výhradně u Komerční banky mohou subjekty veřejného sektoru čerpat finanční zdroje z dotačního programu Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Výše úvěru, který může být využit mimo jiné na projekty spojené s využitím obnovitelných zdrojů energie a na energeticky úsporné projekty, se může pohybovat v rozmezí 200 tisíc až 5 milionů EUR. Subjekt přitom může z úvěrových zdrojů financovat až 100 % investice a rozložit splácení na 5 až 15 let. V závislosti na době splatnosti může získat investor od EBRD dotaci 2,5 až 5 procent úvěru. Program je určen pro municipality do 100 tisíc obyvatel, municipalita musí splnit další podmínky. Zajímavý je také fakt, že podmínky programu EBRD umožňují souběh s dotacemi EU.

Strukturální fondy EU

Subjekty místní samosprávy mohou stále žádat také o dotace ze strukturálních fondů EU. Například z celkové částky 673 mil. EUR alokované v Operačním programu životní prostředí (OPŽP) pro Prioritní osu 3 bylo do konce listopadu 2008 vyčerpáno pouze 35 %.

V současné době je vypsána již IV. výzva v rámci Prioritní osy 3, oblasti podpory 3.1 s příjmem žádostí kontinuálně od 1. srpna 2008 do 18. prosince 2009. Tato výzva je pro velké projekty (nad 25 mil. EUR). Dále je nyní otevřena výzva na Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí (např. pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje či výstavba nového centrálního zdroje tepla).

V květnu až červnu je plánován příjem žádostí do oblasti podpory Prioritní osy 3, do částí 3.1 výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení obnovitelných zdrojů energie a také omezeně do části 3.2.1 Realizace úspor energie.

Kromě toho je část dotačních prostředků na zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží připravena v OPŽP pro Prioritní osu 4, dále pak v Regionálních operačních programech a programech Ministerstva průmyslu a obchodu (Program EFEKT).

Dotační zdroje
  • Operační program životní prostředí
    • Prioritní osa 3 -- Udržitelné využívání zdrojů energie, celková alokace: 673 mil. EUR,
    • Prioritní osa 2 -- Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, celková alokace: 634 mil. EUR
    • Prioritní osa 4 -- Dotace pro odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží
  • Regionální operační programy
  • Podpora Ministerstva průmyslu a obchodu -- Program EFEKT
Jak může pomoci Komerční banka
  • Specializovaný útvar KB EU Point s odbornou podporou útvaru Financování municipalit a veřejného sektoru a útvaru Financování OZE
  • Expertní tým pro realizaci obchodů se zapojením dotace ze Strukturálních fondů EU
  • Umožňuje získat na jednom místě aktuální a srozumitelné informace o vhodných dotačních zdrojích a zároveň na míru šité financování s úvěrových programem Ponte II
  • Útvar Financování municipalit a veřejného sektoru: podpůrný tým pro realizaci obchodů klientů z řad ÚSC
  • Útvar Financování OZE: specializovaný útvar pro financování projektů OZE a energeticky úsporných projektů, který pomáhá s technickou i ekonomickou stránkou projektů.
Příklady energetických projektů klientů KB EU POINT
  • zateplování budov v majetků územně samosprávných celků
  • zařízení využívající sluneční energie pro přípravu teplé vody v budovách
  • tepelná čerpadla pro vytápění budov v majetku obcí a měst
  • výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, kotelny využívající obnovitelné zdroje energie
  • projekty na spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách pro výrobu elektrické energie a zbytkového tepla
  • výstavba fotovoltaických elektráren, malých vodních elektráren a elektráren

Mgr. Jan Hanuš, EU Point Komerční banky