Obce mohou získat nové zdroje energie

29. 4. 2010 OF 1/2010 Energetika

Zájem o projekty obnovitelných zdrojů, nejvíce o výstavbu fotovoltaických elektráren, narůstá na straně obcí i soukromých zájemců. Realizace a financování těchto projektů však přináší řadu překážek. Jak co nejvíce eliminovat byrokracii? A jak nejlépe nastavit podmínky spolupráce veřejného a soukromého sektoru, který je v tomto případě nevyhnutelný?

Jako názornou ukázku bych rád zmínil projekt stavby fotovoltaické elektrárny, o jehož realizaci nyní probíhají v ČSOB jednání. Projekt má dlouhodobý charakter umožňující vytvořit strategické partnerství soukromého a veřejného sektoru a pro obec by jeho realizace znamenala pravidelný příjem umožňující zajištění potřeb občanů, služeb i rozvíjení prospěšných aktivit. Kvůli své dlouhodobosti a charakteru ale nemůže být zcela zařazen pod pojem veřejné zakázky.

Advokátní kancelář AK Holec, Zuska & Partneři přišla s návrhem postupu, který přinesl výhody pro všechny strany. V první fázi bylo nutné revitalizovat pozemky bývalého vojenského areálu. Investor, který zvítězil ve výběrovém řízení na využití areálu, uzavřel s obcí tzv. Partnerskou smlouvu. Tato rámcová dohoda o spolupráci obsahovala všechny kroky budoucí kooperace mezi obcí a investorem.

Poté byla založena akciová společnost, ve které byla obec držitelem minoritního podílu. Nová společnost pak přistoupila k Partnerské smlouvě, čímž se stala nositelem jasně stanovených práv a povinností při realizaci projektu. Obec prodá svůj podíl v účelově založené společnosti většinovému investorovi. Tím realizuje svůj prvotní zisk, navíc daňově optimální. Výměnou za tento zisk se obec zavazuje na daných pozemcích umožnit provedení díla, včetně zřízení věcného břemene potřebného pro zajištění financování.

Realizace stavby

Po zmíněných krocích tak může začít realizace stavby, která trvá relativně krátce. V jejím průběhu bude vyčleněna část elektrárny se samostatným připojením, která bude podle směnné smlouvy převedena do výlučného vlastnictví obce. Ve finále tak obec získává pravidelný výnos minimálně na dobu dvaceti let. Investor získává vlastnictví pozemků pod svou částí elektrárny a podílí se na dalším rozvoji a běžném životě obce.

Ačkoliv to vypadá složitě, pro obdobné případy se jedná o velmi praktické řešení. Je navíc poněkud uchopitelnější než obecná česká právní úprava, kdy se externí zajišťování služeb řídí v prvé řadě hlavně zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle něj by projekty měly mít spíše krátkodobý charakter s jednorázovým plněním. To je ale obtížně použitelné pro náš příklad.

Druhou možnou právní úpravou je koncesní zákon (respektive některá ustanovení zákona č. 139/2006 Sb.). Dodavatel ale často musí nést i ekonomická rizika spojená s realizací a provozem předmětu veřejné zakázky. Tento režim je nyní využíván hlavně k pokrytí větších transakcí. Velikost koncesí sice není limitně omezena a lze použít i na projekty na úrovni obcí a krajů, ty jej však zatím využívají jen omezeně, kvůli složité legislativě a obtížnosti nelezení privátního partnera schopného dostát závazkům v dlouhodobém horizontu.

Financování projektu

Fotovoltaické projekty jsou náročné i na využití pozemků, jenž musí umožňovat odpovídající přístup k síti. Problémem také bývá financování projektu. To lze provést tzv. korporátní způsobem, kdy se klade důraz na hodnocení bonity investora projektu. Provádí se analýza historických výsledků investora. Druhým způsobem je tzv. projektový přístup. Projekt implementuje účelově založená projektová společnost, která má vlastníky s odpovídající kvalifikací i zkušenostmi. To obvykle nesplňují začínající společnosti ani municipality. Dalším problémem je, že do projektové společnosti musí být vloženy vlastní zdroje v míře zajišťující dostatečný závazek investora, rozumnou návratnost a následně komfort pro věřitele, který většinu takového projektu umožní realizovat skrze seniorní financování. Obce často zdroji nedisponují. Navíc požadavky na úroveň vlastních zdrojů v oblasti projektů obnovitelných zdrojů se v poslední době zpřísnily. Důvodem jsou především silné fluktuace cen surovin, nejistota na finančních trzích a tlaky na změnu legislativy.

Rychlé a pro všechny strany efektivní spolupráce je možné dosáhnout s pomocí výše uvedených principů. Spolupráce veřejnoprávních korporací a soukromého sektoru je totiž součástí moderního tržního prostředí, ovšem díky stávající právní úpravě s sebou často přináší problémy u menších projektů. Proto přichází ke slovu tato specifická partnerství, která chrání veřejný subjekt před případnými negativními dopady otevřených tržních rizik, ale i privátního partnera před politickými tlaky a změnami v delším časovém horizontu.

Jan Barton, projektové financování ČSOB