(Příklad výstavby mateřské školky ve Slivenci)
Podle evropské legislativy (směrnice 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov, ze dne 19. května 2010) by se u nás počínaje rokem 2020 měly stavět pouze pasivní domy nebo budovy jim velmi podobné. Tato povinnost bude platit i pro veřejné budovy.
Trvale udržitelný rozvoj je cíl, který si Evropa vytkla již před mnoha lety. S ním souvisí i snaha omezit či snižovat produkci emisí škodlivého CO2. Cest, jak toho dosáhnout je několik, například snižování energetické potřeby (spotřeby energie). Podle směrnice 2010/31/EU podíl budov na celkové spotřebě energie v EU činí 40 %, a lze předpokládat, že sektor se bude rozrůstat. Směrnice tedy požaduje, aby nové budovy v zemích EU měly počínaje rokem 2020 téměř nulovou spotřebu. To splňují především tzv. pasivní domy.
O dva roky dříve než pro stavitele soukromých domů nastane ale nová povinnost pro veřejné budovy. „Novostavby od letošního ledna musejí splňovat požadavek tzv. nákladově-optimální úrovně. Od roku 2020 musí novostavba rodinného domu plnit tzv. téměř nulový standard, v případě bytových a kancelářských budov tato povinnost platí od roku 2018,“ potvrzuje Karel Polanecký z Hnutí Duha. Pojmy „nákladově-optimální úroveň“ a „téměř nulový standard“ technicky upřesní novela vyhlášky č. 148/2007, která má začít platit od dubna tohoto roku. Evropská unie si od tvrdých požadavků slibuje především snížení emisí oxidů uhlíku.
Pasivní dům musí mít co nejjednodušší, kompaktní tvar (kvádr či krychle), jižní stranu domu s většinou prosklených ploch nesmí stínit stromy či jiné budovy. Stěny musí mít vyzděné (či smontované) rovnoměrně, všechny spáry musí být utěsněné. Výměna vzduchu je zajištěna rekuperační jednotkou. Tradiční větrání se minimalizuje, proto jen část oken lze otvírat. Důležité je i stínění, okna na jižní straně je třeba v případě potřeby stínit.
Obvodové zdivo takového domu chrání 25 až 40 cm silná vrstva tepelné izolace, podlahy izoluje 30 centimetrů silná vrstva izolace, zatepleny jsou i základy. Nízkoenergetický dům si vystačí s kvalitními okny a zateplením obvodových stěn a střechy. I u něj je třeba zachovat orientaci vůči světovým stranám, tedy aby co nejvíce oken směřovalo na jih.
Podle Jana Bárty z Centra pasivního domu je pasivita budovy dána potřebou energie na vytápění a ovlivňuje ji pouze stavební část (architektonický návrh, použité materiály), ale už ne technologie. „Při stavbě je naprostým základem vždy správný návrh tvaru a orientace domu. Dále pak záleží na volbě typu a tloušťky izolací, oken, utěsnění stavby, rekuperaci a podobně,“ tvrdí architekt Pavel Horák z firmy Prodesi.
Mezi odborníky se hovoří o navýšení stavebních nákladů o 5–10 % v případě výstavby rodinných domů. „Z našich studií a porovnání vyplývá podobné číslo,“ přiznává Pavel Horák. Podle Jana Bárty představují vícenáklady maximálně 15 %. Náklady jsou tedy o něco vyšší, jak je to s jejich návratností? Odborníci se shodují na tom, že návratnost se pohybuje mezi 10 až 15 lety. Podle Pavla Horáka vychází návratnost investice stále spíše v desítkách let. „Pokud budeme porovnávat rozdíl mezi běžnou dřevostavbou, kde se budou náklady na vytápění pohybovat mezi 12–15 tisíci korun za rok a pasivním domem, kde se dostaneme na 4 až 6 tisíc Kč, při současných cenách energie se nedostaneme na kratší dobu. V případě využití některé ze státních podpor, jako je například Zelená úsporám, se bavíme již o jednotkách let,“ uvádí architekt.
Stejně jako pasivní domy, začínají se i administrativní budovy stavět v nízkoenergetickém či pasivním standardu. Stejně jako v případě pasivních domů, i u pasivních budov platí, že základem je mít dobře navržený koncept. Budova má být v prvé řadě chytře vymyšlená tak, aby fungovala efektivně. Čím méně technologií je navrženo, tím menší je náročnost na zdroje. Šikovně vymyšlené architektonické a stavebně-technické řešení může přinést velmi pěkné výsledky za velmi rozumnou cenu.
Ačkoliv podle odborných publikací jsou investiční náklady na nízkoenergetický administrativní objekt o 30 % vyšší, skutečnost je jiná, růžovější. „Ceny stavebních prací ale za poslední tři roky výrazně klesly, navíc dochází k velmi progresivnímu vývoji staveních materiálů. V dnešní době dá realizovat nízkoenergetický projekt s ambicí na nejvyšší světové ocenění s vícenáklady nepřekračujícími 10 až 15 procent,“ popisuje Hana Šantrochová, ředitelka developmentu společnosti z S+B Group a dodává, že investoři mají o výstavbu zelených administrativních budov zájem. Podle Petry Semerádové, šéfky marketinku Skanska Property, není výstavba finančně více náročná, pokud se počítá s nízkoenergetickým provozem již ve fázi projektování.
Současná norma ČSN 73 0540 rozlišuje tři základní skupiny energeticky nenáročných objektů, které se liší spotřebou tepla na vytápění vztaženou na 1 m2 podlahové plochy vytápěných místností za 1 rok (tzv. plošná měrná potřeba tepla – kWh/m2a).
Nízkoenergetické domy jsou objekty s měrnou potřebou tepla menší než 50 kWh/m2a, už jejich výstavba představuje výraznou úsporu. Pasivní domy však jdou s hodnotou ještě níže – vystačí si s teplem pod 15 kWh/m2a. V těsném závěsu za nimi jsou tzv. nulové domy, jež nespotřebují více než 5 kWh/m2a tepla na vytápění. Tyto objekty v některých případech vygenerují více tepelných zisků, než je jejich obyvatel schopen spotřebovat.
Stavby navrhované dnes podle běžných požadavků tepelně technické normy dosahují hodnoty 180 kWh/m2a.
Veřejné budovy jako jsou školy, školky, domovy pro seniory, nemocnice, administrativa, ubytovací provozy jsou ideálně a nejjednodušeji realizovatelné v pasivním standardu. Městská část Praha Slivenec dokončuje novostavbu mateřské školky v pasivním standardu a dokončila rekonstrukci školního pavilonu v nízkoenergetickém standardu. Na zkušenostech druhých se dá nejlépe naučit, zkušenosti bývají vždy zajímavé. Zeptali jsme se na ně Jany Plamínkové, starostky MČ Praha Slivenec.
Ing. Eva Vítková
© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.