Jak zlepšit ochranu zemědělského půdního fondu

Zemědělská půda je nejvýznamnější, nenahraditelný a neobnovitelný přírodní zdroj, na kterém závisí život a vývoj všech rostlin a živočichů včetně člověka. Její ochrana a péče o ni je nejdůležitější složkou ochrany životního prostředí.

Pro pracovníky, kteří mají v popisu práce půdu chránit a rozhodovat o dalším osudu zemědělského půdního fondu, připravil Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) specializované kurzy, která navazují na dříve velmi oblíbená a hojně navštěvovaná školení státních úředníků, kteří tak získali osvědčení zvláštní způsobilosti.

Ve čtvrtek 11. července 2013 se uskutečnil první takový kurz v budově VÚMOP na Zbraslavi pro pracovníky ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) krajského úřadu, obecních úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností Kraje Vysočina.

Hlavním cílem porady bylo seznámení pracovníků s řešenými úkoly a výzkumnými projekty ústavu. Projednávanými tématy byla především problematika protierozních opatření dále rekultivace půdy, kontaminace půdy, sanace půdy, aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), tvorba pravidel GAEC (Dobrý zemědělský a ekologický stav) a pozemkové úpravy. Součástí porady byla také prohlídka pracoviště ústavu a muzea půd.

Poradu zahájil úvodním slovem ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Ing. Jiří Hladík, PhD., který představil program a následně pohovořil a nastínil základní problematiku realizovaných úkolů v oblasti ochrany půdy v České republice. Následovalo sedm velmi zajímavých a praktických příspěvků pracovníků ústavu. Během celého programu probíhala diskuze k řešeným tématům či problémům účastníků porady – pracovníků ochrany ZPF, se kterými se setkávají při své každodenní práci.

První přednáška s názvem „Degradace půdy v České republice“ byla prezentována Ing. Janem Vopravil, PhD., vedoucím oddělení Pedologie a ochrany půdy. Přednáška seznámila účastníky porady se základními informacemi – co to půda je, jaké jsou základní vlastnosti a charakteristiky, funkce půdy a především jaké jsou formy degradace půdy. Dále se hovořilo o současném stavu degradace půd v České republice a nezbytných opatření, aby se degradaci půdy zamezilo či se její působení zpomalilo. Celá přednáška byla vizuálně doplněna o obrázky konkrétních případů degradace půdy.

Další příspěvek uvedl Ing. Tomáš Khel, ze stejného oddělení, na téma „Polní testování vodní eroze a infiltrace vody do půdy“. Představeny byly dva simulátory deště, které se ve výzkumném ústavu využívají pro řešení problematiky eroze, ke sledování odtoků a smyvů půdy – nově vyvinutý polní simulátor deště, který dokáže pokrýt v terénu až 25 m² půdy a simulátor přírodních srážek v laboratoři. U obou simulátorů byly popsány základní součásti a následně byl zmíněn postup měření a informační systém.

Další téma s názvem „Protierozní ochrana v pozemkových úpravách“ představila Ing. Jana Konečná z oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny. Hovořilo se o technických protierozních opatřeních, jako jsou například protierozní meze, větrolamy, zatravnění a mnoho dalších, které jsou nezbytnou součástí tzv. plánu společných zařízení.

Mgr. Daniel Žížala a Ing. Martin Mistr, PhD., zástupci oddělení Půdní služby, prezentovali přednášku na téma „Nový geoportál SOWAC GIS“. Účastníci porady byli seznámeni s geoportálem, jako zdrojem rozsáhlé datové báze Komplexního průzkumu půd a Bonitačního informačního systému, jeho strukturou a základními charakteristikami a informacemi, které geoportál poskytuje. Dále kde je geoportál přístupný a jakým způsobem funguje jeho základní ovládání.

Na své kolegy dále navázal Ing. Jiří Kapička s příspěvkem „Monitoring eroze zemědělské půdy“. Uvedl základní problematiku, seznámil se způsobem, jakým v současné době probíhá monitoring eroze zemědělské půdy v České republice. K čemu a z jakého důvodu je zjišťování, evidence a správa informací o výskytu projevů eroze prováděna a následovalo rozšíření znalostí webového portálu, který slouží k evidenci o monitorovaných událostech. Pracovníci odborů ochrany ZPF byli zároveň vyzváni k užší spolupráci při zjišťování a monitorování erozních projevů ve svém okolí ve spolupráci s pracovišti Státního pozemkového úřadu.

Poslední dva příspěvky „Zařazovaní opakovaně monitorovaných půdních bloků do erozně ohrožených a další novinky ve standardu GAEC 2“ a „Strategie protierozní ochrany půdy v ČR“ uvedl Ing. Ivan Novotný, náměstek pro půdní službu a informatiku. Řešeno bylo především téma zařazování půdních bloků s projevem eroze do mírně erozně ohrožených či silně erozně ohrožených oblastí tak, aby byly zpřísněny podmínky pro špatně hospodařící zemědělce, u kterých opakovaně proběhl monitoring eroze a jejichž hospodaření negativně působí na půdu. Probírala se definice podmínek zařazení a proces zařazení do MEO a SEO.

Na závěr celé porady byl prostor pro volnou diskuzi k otázkám pracovníků ochrany ZPF Kraje Vysočina. Z hlediska průběhu semináře se v jejím závěru pracovníci Kraje Vysočina vyjádřili o jeho velkém přínosu pro jejich práci a bylo dohodnuto, že se opět seminář bude za čas opakovat, tak aby mohly být prezentovány poslední poznatky výzkumu a diskutován stav vývoje v oblasti ochrany půdy v České republice.

Tyto semináře Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. nabízí i dalším krajům a obcím pro vyškolení pracovníků ochrany zemědělského půdního fondu.