Bytová výstavba v letech 1997 až 2012

Počet dokončených bytů v jednotlivých obcích je významným ukazatelem při hodnocení jejich vývoje a rozvoje. Patří mezi významné socioekonomické ukazatele, hodnocené v rámci územně analytických podkladů (ÚAP). Zejména Politiky územního rozvoje za ČR a Zásad územního rozvoje a územních plánů jednotlivých obcí.

Kromě územního plánování slouží údaje o bytové výstavbě i při tvorbě jiných plánovacích dokumentů, např. koncepcí bytové politiky. Zejména ve městech střední a větší velikosti, kde je objektivní potřeba bytů největší, je užitečné znát konkrétní počty dokončených bytů, aby bylo možno upozornit na města, kde se daří řešit bytový problém vhodně uplatňovanou bytovou politikou, a naopak varovat před nebezpečím bytové nouze v těch případech, kde bytová výstavba dlouhodobě zaostává. Má to důležitost zvláště ve vazbě na rostoucí počet obyvatel resp. domácností, na případnou imigraci i na rostoucí neuspokojenou poptávku.

K 31. 12. 2012 existovalo na území České republiky 6251 obcí (včetně 5 vojenských újezdů). Z tohoto počtu se v období 1997–2012 podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) nepostavil ani jeden byt v 203 obcích (3,2 % z úhrnu obcí). Jinými slovy, alespoň jeden byt se postavil v 6048 obcích, tedy v 96,8 % celostátního úhrnu všech obcí. Více než 20 bytů bylo postaveno v 2720 obcích, které tvoří více než dvě pětiny (43,5 %) počtu všech obcí.

Z hlediska změn v čase lze uvést, že rozmístění počtu dokončených bytů na území státu je stále plošnější. Jestliže ještě v roce 1997 nebyl ani jeden byt postaven ve 3748 obcích, v roce 2010 absentovala bytová výstavba již pouze v 2317 obcích (tedy v přibližně 37 % celostátního počtu). V roce 2012 takových obcí bylo 2348 (37,6 %). Naopak počtu obcí s více než dvaceti dokončenými byty s rozvojem bytové výstavby (přes částečně kolísavý vývoj) až do r. 2008 přibývalo.

Bytová výstavba v obcích pod 10 000 obyvatel

V tabulce jsou uvedeny obce pod 10 000 obyvatel, ve kterých bylo v letech 1997–2012 dokončeno více jak 400 bytů. Obce jsou setříděny jednak podle absolutního počtu dokončených bytů a jednak podle intenzity bytové výstavby na 1000 obyvatel středního stavu (viz tab. 1).

Menší obce s rozsáhlými stavebními aktivitami v letech 1997–2012 potvrzují proces suburbanizace, tedy směřování bytové výstavby do zázemí velkých měst. V okolí Prahy se z pohledu absolutního počtu dokončených bytů jedná o Jesenici, Hostivici, Roztoky, Šestajovice, Rudnou a Králův Dvůr, Odolenou Vodu, Zdiby, Klecany, Kamenici a Chýni, z pohledu intenzity bytové výstavby pak především o Nupaky, Květnici, Chýni, Bašť, Jesenici, Šestajovice, Zdiby, Nehvizdy, Vestec, Velké Přílepy a Hovorčovice.

Kromě hlavního města se další suburbanizované obce nacházejí v zázemí Brna (Bílovice nad Svitavou, Modřice a Moravany), Plzně (Vejprnice), Českých Budějovic (Litvínovice a Srubec) a Pardubic (Sezemice).

V případě, že je bytová výstavba v obcích pod 10 000 obyvatel hodnocena bez stanovení limitu 400 bytů, pak v okolí Prahy přibývají z pohledu intenzity bytové výstavby obce Nová Ves (68,43), Herink (59,81), Trnová (36,71) a Zlatá (35,22). Dále lze jmenovat např. Statenice, Holubice a Předboj. Vliv suburbanizačního procesu se rozšiřuje na Mělnicko (Zlončice, Postřižín). Na Pardubicku obec Němčice (43,46) a v okolí Brna obec Popůvky (25,04).

Pomineme-li fakt, že údaje za jeden rok mohou obsahovat pouze jednorázový výkyv, pak v roce 2012 byla nejvyšší intenzity v obci Loučná pod Klínovcem (183,91), Doubek (108,61) a Herink (79,44).

Rozsáhlá bytová výstavba z pohledu absolutních hodnot je charakteristická i pro horské obce Železná Ruda, Harrachov, Špindlerův Mlýn a Čeladná. S výjimkou Čeladné (suburbanizace ostravské aglomerace) se jedná o apartmánovou (většinou) výstavby rekreačních bytů neodpovídající poptávce po trvalém bydlení. Z pohledu intenzity bytové výstavby lze mezi tyto obce dále zařadit Ostružnou, Říčky v Orlických Horách a Lipno nad Vltavou. Velmi často se jedná o transformaci ubytovacích zařízení, např. bývalých hotelů ROH.

Intenzita bytové výstavby 1997–2012 podle obcí ve správních obvodech ORP (zpracoval ÚRS Praha, a. s.; mapový podklad © ČÚZK, ČSÚ)

Skupina vybraných měst a obcí s méně než 10 tis. obyvateli s nejnižšími hodnotami je na rozdíl od desetitisícových měst územně podstatně více rozptýlená. Jsou zde zastoupeny jako obvykle regiony severních a severozápadních Čech (Mimoň, Kraslice, Habartov, Duchcov a Lovosice), tak také jižní Čechy (Týn nad Vltavou, Vimperk), ale i střední Morava (Kojetín) a východočeský Broumov. V průměru však tato města vykazují vyšší než celorepublikovou intenzitu, pouze v 6 městech se v období 1997–2012 dokončil méně než jeden byt na 1000 obyvatel. Seznam měst s nejnižší intenzitou bytové výstavby v posledních čtyřech letech ukazuje na výraznou meziroční skokovitost bytové výstavby v menších městech, alespoň v nejvíce zaostávajícím souboru, když některá města se v jednotlivých letech opakují (Týn nad Vltavou, Vrbno pod Pradědem).

Bytová výstavba ve městech s 50 000 a více obyvateli

V současné době je v České republice 21 měst s více než 50 tisíci obyvateli. V roce 2010 se mezi tato města zařadil rovněž Chomutov, který však již v roce 2011 opět klesl počtem obyvatel do kategorie pod 50 tisíc obyvatel. Ve městech s 50 000 a více obyvateli žije podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 ve vymezení roku 2012 téměř třetina obyvatelstva republiky (32,0 %) a nachází se zde více než jedna třetina bytového fondu (34,4 %).

Intenzita bytové výstavby v r. 2012 podle obcí ve správních obvodech ORP (zpracoval ÚRS Praha, a. s.; mapový podklad © ČÚZK, ČSÚ)

V hodnoceném období 1997–2012 bylo v jednadvaceti největších městech České republiky dokončeno celkem 150 709 bytů, což je téměř třetina všech dokončených bytů v ČR (32,0 %). Uvedený podíl dokončených bytů přibližně odpovídá počtu obyvatel těchto měst, což značí i stejnou intenzitu bytové výstavby ve srovnání s průměrem ČR.

Je však nutno opět připomenout diametrálně rozdílnou hodnotu intenzitního ukazatele ve velkoměstech (3,40) a ve skupině měst s 50–100 tis. obyvateli (1,81), která je druhá nejnižší po kategorii měst s 20–50 tis. obyvateli (1,69). Soubor měst je z hlediska intenzity bytové výstavby značně diferencován.

Dvě třetiny úhrnu bytů dokončených v padesátitisícových městech byly postaveny v Praze a v Brně. Právě tato dvě největší města republiky zaznamenala od roku 1997 největší rozvoj stavebních aktivit v absolutních objemech. V Praze se mezi roky 1997 a 2007 zvýšil počet dokončených bytů pětinásobně (z 1833 na 9422 bytů), pak ovšem následoval pokles, který vyvrcholil v roce 2011, kdy bylo v Praze zaznamenáno pouze 3480 dokončených bytů. V roce 2012 se počet těchto bytů v Praze opět mírně navýšil. V Brně byl nárůst v letech 1997–2007 dokonce šestinásobný (ze 457 na 2736 bytů), pak následoval také pokles až na 1217 dokončených bytů v roce 2011 a mírný nárůst v roce 2012 (1342 dokončených bytů).

V řadě dalších měst (v Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích či v Olomouci) došlo sice v uplynulém šestnáctiletém období ještě k výraznějšímu relativnímu navýšení bytové výstavby, ovšem z velmi nízkého základu v roce 1997. Na druhé straně jsou v souboru významná města, jejichž bytová výstavba byla ve všech letech velmi nízká (Karviná, Teplice, Havířov, Most).

V ročním průměru období 1997–2012 vykázalo pouze 6 měst (Praha, České Budějovice, Liberec, Jihlava, Brno a Olomouc) hodnotu intenzitního ukazatele vyšší než celostátní průměr. Nejvyšší hodnoty intenzity bytové výstavby bylo dosaženo v Jihlavě, kde se ve sledovaném období stavělo 4,49 bytů průměrně ročně. Na tento vysoký ukazatel má vliv zejména rozvoj bytové výstavby od roku 2001 (Jihlava se stala v roce 2000 krajským městem); v roce 2010 zaznamenala Jihlava dokonce 6,27 bytů na 1000 obyvatel, tj. opět nejvíce ze všech sledovaných měst.

Více než pět bytů na 1000 obyvatel dosáhly v roce 2010 ještě Karlovy Vary (po předchozí značně nízké intenzitě), České Budějovice a Hradec Králové. Rok 2011 znamenal pro většinu měst výrazný pokles bytové výstavby. V roce 2012 je v rámci celku patrné mírné zlepšení, pokud se ale podíváme na konkrétní města, zjistíme, že růst byl zaznamenán pouze u některých z nich.

Je logické, že města ve strukturálně postižených regionech (převážně ze severních a severozápadních Čech a z Ostravska) mají nižší potřebu bytové výstavby. Přesto je třeba zvláště upozornit na sedm měst, ve kterých je úroveň bytové výstavby velmi nízká. Méně než jeden byt v přepočtu na 1000 obyvatel se v ročním průměru hodnoceného šestnáctiletého období postavil v Děčíně, Mostě, Teplicích, Ústí nad Labem, Frýdku-Místku, Karviné a Havířově, z toho v Karviné nebyla dosažena ani hranice 0,5 dokončeného bytu na 1000 obyvatel.

Intenzita bytové výstavby podle obcí v letech 1997–2012 a v roce 2012 je znázorněna formou kartogramů.

RNDR. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.