Zákon o liniových stavbách: Nástroj pro rychlejší výstavbu dálnic a železnic?
Ministerstvo dopravy předložilo v průběhu října do připomínkového řízení věcný záměr zákona o liniových stavbách. Po letech diskusí první konkrétní návrh řešení, jak urychlit výstavbu strategických komunikací a železnic v Česku podle speciálního zákona. Podle množství podaných připomínek lze očekávat, že přijetí tohoto návrhu, následné zpracování paragrafového znění může ještě nějakou dobu trvat a počátek roku 2016 jako začátek platnosti se může ještě změnit.
Výstavba páteřní dopravní infrastruktury se v České republice potýká s celou řadou problémů. Jedním z nich je frekvence výměn ministrů dopravy, která je velmi vysoká. Z toho plyna četnost personálních změn a od tohoto odvislé výměny nejen na ministerstvu, ale i v klíčové instituci, kterou je Ředitelství silnic a dálnic. Od roku 2009 je jejich průměrná „životnost“ pouhých 9 měsíců, což stabilitě a koncepčnosti neprospívá.
S jednotlivými vedeními ministerstva se rovněž na scéně objevují různé koncepční materiály budování dopravních staveb. Jejich závaznost je nulová a životnost velmi krátká. Nekoncepční přístup znamená, že jedno vedení nějakou stavbu začne připravovat, další jí zastaví a začne připravovat jinou a takto se koloběh opakuje. Zákon o liniových stavbách by měl právě tomuto nešvaru zamezit. Seznam klíčových staveb by měl být uveden v příloze tohoto zákona, tzv. Plán potřeb. Jednalo by se tedy o parlamentem schválený legislativní akt, který by měl jasnou závaznost. Návrh počítá s pravidelnou pětiletou aktualizací, rovněž by se jednalo o schválení v parlamentu.
Smysl zákona
Hlavním smyslem zákona o liniových stavbách jsou kompetenční změny, přesun a koncentrace z dosavadních správních úřadů na speciální centrální úřad. Zákon o liniových stavbách by měl v právním systému postavení lex specialit, tedy zvláštního zákona, ke stavebnímu zákonu, správnímu řádu a zákonu o drahách, zákonu o pozemních komunikacích, zákonu o vyvlastnění a také zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí. Všechny tyto zákony by se použily v případě, že by zákon o liniových stavbách neukládal specifičtější postup.
Návrh zákon čerpá inspiraci z německého modelu legislativního ukotvení výstavby silniční infrastruktury, který ve Spolkové republice platí od 50. let. Zákon o liniových stavbách se bude týkat pouze významné silniční infrastruktury (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy), dále pak celostátních a regionálních železnic. Budoucí ustanovení zákona nelze tedy vztahovat na leteckou či vodní dopravu nebo např. na výstavbu produktovodů.
Zákon rozděluje postup řízení před výstavbou liniové stavby do několika fází. První fází bude trasování, které bude provádět speciální úřad při Ministerstvu dopravy s celostátní působností, nepůjde o správní řízení, ale o přípravu územní studie. Druhá fáze je řízení o povolení liniové stavby, které bude mít podle návrhu, v gesci speciální stavební úřad pod Ministerstvem dopravy, s výjimkou posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), to zůstane nadále v gesci MŽP. Řízení bude integrovat územní řízení a stavební řízení s výsledným správním rozhodnutím, to bude závazné a bude obsahovat stavební povolení i územní souhlas i stanoviska.
Role územních orgánů
Pro liniové stavby se nepočítá s tím, že orgány státní správy na územních samosprávných celcích povedou řízení. Tyto orgány budou sloužit k součinnosti, budou tedy provádět vyvěšení, ústní jednání či shromažďovat námitky účastníků a připomínek od veřejnosti. Obce a kraje tedy vydají stanoviska k projednaným námitkám a připomínkám, které postoupí Ministerstvu dopravy. Bude tudíž docházet ke koncentraci všech podkladů na jednom místě a v jednom řízení. Proti vypořádání námitek a připomínek se dotčené subjekty (obce, kraje, občanská sdružení apod.) budou moci bránit podáním správní žaloby. Ta se bude podávat přímo k Nejvyššímu správnímu soudu, přičemž žaloba nebude mít odkladný účinek. Návrh věcného záměru zákona počítá se lhůtou 90 dní pro rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o žalobě, bez možnosti odvolání.
Zrychlení postupu řízení
Díky takovémuto zrychlenému postupu řízení a žalob se dojde k významným úsporám času i prostředků. Návrh rovněž počítá s tím, že již od doby zveřejnění záměru bude na dotčené území platit stavební uzávěra, platná nejdéle 4 roky, pokud trvá zákaz více než 4 roky, mohou se vlastníci domáhat finančního odškodnění. Na takovéto pozemky má stát rovněž automaticky předkupní právo. Omezení vlastníků na dotčených pozemcích je rovněž v nutnosti strpění přípravných prací např. při trasování.
Důležitou změnou je, že nedokončené majetkoprávní vypořádání nebude nutnou podmínkou pro podání žádosti k povolení liniové stavby. Nepodaří-li se získat potřebné pozemky odkupem, nastane fáze vyvlastňovacího řízení. To bude vedeno pro liniové stavby pod Ministerstvem dopravy, s tím že na liniových stavbách bude jasně definovaný veřejný zájem – zhmotněno povolením liniové stavby. Zahájit stavbu půjde i na pozemcích, kde nebylo ještě vyvlastňovací řízení skončeno, ale předběžným opatřením bude dáno do držby. Samotné povolení liniové stavby bude platné 10 let, do kdy musí být zahájena realizace stavby.
Preference klíčových staveb
Povolovací řízení by se tak mělo významně zkrátit, neboť dnes trvá v průměru 12 let, což nejen že zpožďuje výstavbu důležitých komunikací, ale přestávají platit i vydaná povolení či se nestíhají čerpat prostředky z dotačních titulů.
Tento zákon může tak pomoci při dostavbě dálnice D1 nebo D3. Není tedy dosud známé paragrafové znění, které může doznat na základě vypořádání připomínek mnohých změn. Nicméně základní idea zákona je jasná, a to dostat se na úroveň západních zemí v procesu výstavby klíčových dopravních staveb, které znamenají rozvoj a nové příležitosti pro Českou republiku, ale i samotné regiony. Vedle toho je potřeba si uvědomit, že zákon není samospásný a je nutné rovněž řešit situaci uvnitř resortu dopravy a jeho podřízených organizací.