Jak snižovat energetickou náročnost budov

Vedle boje za snížení emisí se tažení za zvýšení energetické efektivnosti budov stává jednou z priorit klimatické politiky a energetiky Evropy. Na rozdíl od rozporuplného výsledku snižování emisí přinášejí snahy o snižování energetické náročnosti a zvýšení energetické efektivnosti jisté výsledky.

Alespoň to tvrdí autoři studií „Strategie renovace fondu budov“ a „Průzkum fondu budov a možnosti úspor energie“ Petr Holub a Jan Antonín z aliance Šance pro budovy, která sdružuje významné oborové asociace podporující energeticky úsporné stavebnictví. Evropský plán úspor je popsán v tzv. „Zelené knize EU o energetické účinnosti“. K nástrojům, jejichž pomocí má být cíle dosaženo patří mimo štítkování budov a elektrospotřebičů i úspora energie v domech prostřednictvím zateplování.

Závazek ČR ke snižování spotřeby energie pak vyplývá z článku 4. Směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU. Podle této směrnice má Česká republika v roce 2020 dosáhnout zvýšení energetické efektivnosti o 20 procent, což představuje úsporu 48 PJ.

Kromě kýženého efektu – snížení spotřeby energie, ušetření fosilních paliv, snížení lokálního znečištění a snížení emisí CO₂ i zlepšení komfortu bydlení a snížení výdajů za energii pak přináší i druhotné efekty, jako je zaměstnanost v daném sektoru a pozitivní vliv na HDP.

Zdroj: Strategie renovace budov, ŠPB.

Proč renovovat?

„Masivní energeticky úsporné renovace budov představují příležitost jak pro stavebnictví, tak i pro energetickou bezpečnost a obecně ekonomiku České republiky,“ tvrdí Petr Holub, ředitel aliance. Strategie, kterou aliance Šance pro budovy připravila, hledá možnosti nákladově efektivního přístupu k renovacím budov v kontextu počáteční investice a získaných přínosů. Vycházela z průzkumu fondu budov a modelovala pět různých scénářů renovace rezidenčních budov, a z nich plynoucích možných úspor energie. Možný potenciál úspor energie pochybuje v rozmezí 52 až 87 PJ, obecně se dá říci, že do roku 2020 lze v budovách rezidenčního a terciérního sektoru uspořit přes 50 PJ na konečné spotřebě energie. Materiál je podkladem pro MPO k závěrečné zprávě, případně může sloužit dalším ministerstvům.

V České republice je podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) přes 1,554 milionu rodinných domů, což představuje 194 957 505 m² vytápěné plochy. V bytových domech (211 252) je pak 2,416 milionu bytů (z toho 1,2 milionu bytů v panelových domech). To je 156 226 000 m² vytápěné plochy. Tedy značný potenciál pro úspory.

Budovy v sektorech služeb, průmyslu a zemědělství se sledují jen v případě, že objekt má domovní číslo. Podle těchto kritériíí uvádí ČSÚ přes 600 tisíc budov, jež představují odhadovanou vytápěnou plochu téměř 131 milionů metrů čtverečních.

Zdroj: Strategie renovace budov, ŠPB.

Nejvíce energie spolyká vytápění

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se nejvíce energie spotřebuje na vytápění (68 %), dále na ohřev vody (15 %), na vaření 8 % a na osvětlení pak 1 %. Nicméně díky novým technologiím spotřeba stále klesá, což dokazují údaje Mezinárodní energetické agentury IEA (International Energy Agency): Klesá jak množství energie potřebné k vytápění a ohřevu teplé vody, tak spotřeba paliv. V roce 2011 poklesla spotřeba energie v České republice v rezidenčním sektoru o 14 %, a činila 86 procent spotřeby v roce 2001. Spotřeba energie využívané pro vytápění klesla o 20 procent, spotřeba energie potřebné na ohřev teplé vody poklesla o jedno procento, stejně jako energie potřebná na vaření. Díky úspornějším technologiím na osvětlení došlo k poklesu energie na osvětlení o celou pětinu (20 %). Největší pokles nastal ve spotřebě uhlí, částečně poklesla i spotřeba plynu, do energetického mixu přibyly nové zdroje jako biomasa, solární panely a tepelná čerpadla.

Vytápění tedy hraje nejvýznamnější roli ve spotřebě energie v rezidenčním sektoru. Celková spotřeba energie na vytápění byla v roce 2011 47 798 GWh. Často ale teplo, a mnoho energie, uniká nezateplenými zdmi, okny, střechami a podlahami, ale i díky starým technickým zařízením. Renovacemi se dosáhne lepšího tepelného standardu a snížení množství energie, potřebné k zajištění tepla.

Kolik můžeme uspořit

V současnosti je, podle studie aliance, renovováno okolo 25 procent rodinných a 40 procent bytových domů. Pokud by se domy renovovaly, mohli bychom, tak jak autoři studie vymodelovali, uspořit v oblasti vytápění až 45 procent, u teplé vody o 30 procent a až 60 procent u osvětlení. Jde o průměrné hodnoty, modelových scénářů totiž bylo několik – například byl brán v úvahu normální a pasivní standard budovy.

Při renovaci na doporučené hodnoty je dosažitelná úspora stanovena na 45 % z původní spotřeby, tedy 21 296 GWh (76,7 PJ). Při renovaci na pasivní standard je potom dosažitelné úspora stanovena na 81 %, tedy 38 903 GWh (140,1 PJ).

Jde o technický potenciál úspor energie, část tohoto potenciálu by se mohla uskutečnit prostřednictvím energeticky úsporných renovací v budovách zatím nerenovovaných.

Možné celkové úspory na provoz budov v sektorech služeb a zemědělství jsou vyčísleny na 55 PJ, nicméně se jedná spíše o odhad. Podíl v sektoru průmyslu pro provoz budov nelze věrohodně určit, proto s ním studie nepočítá.

Ovšem podle studie brání plné realizaci řada faktorů, zejména vysoké počáteční investiční náklady.

Na kolik nás úspory vyjdou?

Jak tedy vychází ekonomika renovací, vyplatí se vůbec zateplovat při průměrné návratnosti okolo 20 let? Pravdou je, že náklady na dosažení úspor jsou poměrně vysoké. Celkové náklady na zateplení obálky všech rodinných a bytových domův normálním standardu se pohybují souhrnně okolo 1 bilionu korun (přes 1,3 bilionu korun) – zateplení obvodových stěn by vyšlo na 404 miliardy korun, střech 288 mld. Kč, podlah téměř 80 mld. Kč a oken 535 mld. Kč. Po odečtení objemu již zrenovovaných (zateplených) objektů by se tato částka dostala na necelý bilion, přesně 914,8 mld. Kč. Investice do modernizace tepelného zabezpečení budov (TZB) by si vyžádala dalších téměř 600 miliard (591,5 mld. Kč). Pokud bychom mluvili o pasivním standardu, budou náklady ještě vyšší.

Pro a proti

Podle směrnice o energetické účinnosti má Česká republika dosáhnout do roku 2020 cíle uspořit 48 PJ. K naplnění tohoto cíle studie modelovala, jak již bylo uvedeno, pět scénářů.

Základní scénář, který nepočítá s intervencí státu, by vedl k renovaci 92 % dosud nezrenovovaných budov do roku 2055 a k roku 2050 snižuje spotřebu energie o cca 50 PJ oproti současnému stavu. Kumulativní potřebné náklady pro jeho realizaci se odhadují na 26,6 mld. €.

Hypotetický scénář předpokládá výraznou intervenci státu a zajistil by renovaci veškerého nezrenovovaného fondu budov a další kvalitní renovaci již dříve mělce zrenovovaných budov (tj. pouze vyměněných oken a zateplení na požadovanou hodnotu) a do roku 2050 by tak snížil spotřebu energie v rezidenčních budovách o asi 110 PJ, a vyžádal si náklady ve výši 39,8 mld. €.

Realistické tři scénáře pak leží mezi těmito dvěma krajními scénáři.

Pro plnění českého cíle do roku 2020 v souladu se Směrnicí 2012/27 by se podle scénáře 5 – masivní podpora státu – uspořilo 36,4 PJ s náklady 11,5 mld. € jen v rezidenčním fondu, po započtení úspor v ostatních budovách by se úspora energie dostala na 49,9 PJ s celkovými náklady 15,7 mld. €. Bez podpory státu (scénář 1) by se dosáhlo úspory energie pouhých 12,3 PJ pro rezidenční fond s náklady 3,4 mld. € a 16,8 PJ pro všechny typy budov mimo průmyslu (náklady okolo 4,7 mld. €).

Renovace mohou podpořit již nastartované programy, jako je Nová zelená úsporám (pro rodinné a nové bytové domy), operační programy MŽP (poslední výzvy OPŽP a OPPI) a v neposlední řadě i evropské strukturální a investiční fondy na období 2014–2020, z nichž může ČR získat až 20,5 mld. € (560 mld. Kč).

Zdroj: Strategie renovace budov, ŠPB.

Ing. Eva Vítková