Integrované nástroje v zemích Evropské unie

30. 3. 2015 OF 1/2015 Dotace

V novém programovém období EU 2014–2020 je v České republice kladen velký důraz na integrovanost a územní zacílení jednotlivých budoucích investic, které budou podporovány prostřednictvím fondů ESI (Evropské strukturální a investiční fondy).

K tomuto cíli byly také vytvořeny dva nové integrované nástroje, které mají pomoci zlepšit efekty dotační politiky EU. Jedná se o Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a Integrované územní investice (ITI). Hlavní parametry pro jednotlivé nástroje jsou uvedeny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních a to v článcích 32–36.

Komunitě vedený místní rozvoj

Nástroj Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) se zaměřuje na konkrétní subregionální oblasti a je veden místními akčními skupinami (MAS). Uskutečňuje se na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje zaměřených na dotyčnou oblast. Koncipován je s ohledem na místní potřeby a místní potenciál. Pozornost je směřována na inovativní prvky a vytváření sítí případně spolupráci. Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z příslušných fondů ESI je jednotná a koordinovaná mezi jednotlivými příslušnými fondy. Koordinace se zajišťuje mimo jiné prostřednictvím posilování kapacit, výběru, schvalování a financování strategií komunitně vedeného místního rozvoje a místních akčních skupin. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje má v Nařízení definované minimální požadavky, které musí splňovat, přičemž každý členský stát vymezí kritéria pro výběr strategií CLLD.

Integrované územní investice

V Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních je uvedeno, že opatření lze provádět jako integrovanou územní investici (ITI) v případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní strategie vyžaduje integrovaný přístup zahrnující investice z ESF, EFRD, nebo Fondu soudržnosti v rámci jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů.

Opatření prováděná jako ITI lze doplnit finanční podporou z Evropského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) nebo z Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF). V případě, že je ITI podporovaná z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) nebo Fondu soudržnosti, příslušný operační program či programy obsahuje popis způsobu použití nástroje pro ITI a orientační finanční příděl z každé prioritní osy v souladu s pravidly pro daný fond. Je-li ITI doplněna finanční podporou z EAFRD nebo EMFF, orientační příděl a související opatření jsou stanovena v příslušném programu či programech v souladu s pravidly pro daný fond.

Každý členský stát nebo řídící orgán může určit jeden nebo více zprostředkovatelů, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, k výkonu řízení a provádění ITI v souladu s pravidly pro daný fond. Členský stát nebo příslušné řídící orgány zajistí, aby monitorovací systém pro program či programy umožňoval určení operací a výstupů prioritní osy nebo priority Unie přispívajících k ITI.

Integrované přístupy ve starých členských státech EU

Úvodní definice obou nástrojů jsou obecné a nezavazují členské státy ke konkrétnímu využití.

Například ve Spojeném království se v Anglii o implementaci ITI do národní struktury vůbec neuvažuje, protože již momentálně vytvořená organizační struktura umožňuje multifondové financování investic, a to v rámci ERDF, ESF a EAFRD. O používání nástroje ITI není zájem ani ve Walesu a Gibraltaru, vzhledem ke své velikosti o nástroji ITI neuvažují. Oproti tomu ve Skotsku je plánováno využití ITI pro socioekonomické potřeby ve dvou oblastech. Nástroj CLLD bude Spojené království využívat v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku. CLLD bude podpořen z EAFRD a EMFF.

Irsko využije také nástroj CLLD a z Evropského fondu pro rozvoj venkova má na tuto metodu alokováno 7 % z celého objemu EAFRD určeného pro tuto zemi (pro srovnání – v ČR bude alokováno max. 5 %). Využití metody, která navazuje na úspěšný přístup LEADER, je v Irsku vnímáno jako klíčové pro další rozvoj venkova. Na národní úrovni existují pro nové programovací období tendence ke změnám směrem k větší integrovanosti, která má spočívat ve větším zapojení různých skupin do implementace. V Irsku se také uvažovalo o využití i ERDF a ESF pro financování CLLD. Nicméně bylo shledáno, že žádný z irských operačních programů, které mají čerpat z těchto fondů se pro CLLD v Irsku nehodí. Nástroj ITI se v Irsku nejspíše nepoužije, a to z důvodu, že místní vláda neshledala pro užití tohoto nástroje vzhledem k operačním programům dostatečný prostor.

CLLD bude v Německu financováno z EAFRD a EMFF. Výjimku budou tvořit multifondová CLLD opatření, kde se díky spolupráci s regionálními vládami, které řídí regionální operační programy, počítá i se zapojením ERDF a ESF. Ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se plánuje CLLD financovat ze všech výše zmíněných fondů i bez spolupráce s regionální vládou. Mezi hlavní společná témata pro CLLD v Německu patří demografické změny, změny klimatu a decentralizované zásobování energií. Výše alokace na CLLD se v Německu liší podle spolkových zemí, často bude z EAFRD alokováno více než povinných 5 %. S využitím ITI v Německu počítají ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Šlesvicko-Holštýnsko a chtějí ho financovat z ERDF. V ostatních spolkových zemích se městský rozvoj řeší přes integrované plány rozvoje měst bez využití ITI.

V Rakousku se setkáme s financováním komunitně vedeného místního rozvoje také pouze prostřednictvím EAFRD. Mělo by zde ale dojít k propojení dalších integrovaných aktivit, které budou vyžívat i fondy ERDF a ESF. Zavedení nástroje ITI se v Rakousku neplánuje. Jako centra rozvoje jsou zde vnímána města, kde budou podporovány především aktivity týkající se výzkumu a technického rozvoje, snižování emisí, boje s chudobou a dopravy. Pro rozvoj měst se předpokládá nejméně 5 % z alokace ERDF a IWB (Investitionen in Wachstum und Beschäftigung). Tyto dotace mají plynout především do programu Vídeň, Horní Rakousko a Štýrsko. Téma měst je pak zohledněno v jednotlivých národních programech – především je kladen důraz na strategie chytrých měst, mobilitu, udržitelný rozvoj měst a sociální záležitosti proti segregaci.

Španělé chtějí využít ITI v konurbacích, které se nachází ve venkovských a rybářských oblastech a počet obyvatel převyšuje 300 tisíc. V městských aglomeracích chtějí navázat na URBANA projekt, který probíhal v programovém období 2007–2013. Akce v městských prostorech mají být financovány především z ERDF a ESF. CLLD bude ve Španělsku uplatňováno na území 264 místních akčních skupin. Financováno má být z EAFRD, kofinancování je možné i z ERDF a ESF. U pobřežních venkovských území se počítá s financováním z EMFF s přispěním z ERDF a ESF.

Integrované přístupy ve vybraných státech střední Evropy

Na Slovensku je obdobná situace jako v České republice. Metodu CLLD bude SR řešit výzvy na místní úrovni způsobem, který byl do teď známý jako LEADER. Jedná se především o snížení socio-ekonomické zaostalosti, zvýšení kvality života a zlepšení infrastruktury městských služeb ve venkovských oblastech. Pro CLLD jsou na Slovensku alokovány prostředky z EAFRD (nejméně 5 %) a také 30 miliónů eur z ERDF prostřednictvím Integrovaného operačního programu (Integrovaný regionálný operačný program). O využití ESF nebo EMFF se zde neuvažuje. ITI se ve Slovensku implementovat budou, a to pod názvem Integrované územné investície. Základní požadavek pro implementaci ITI je existence strategického dokumentu, který definuje zejména celkové cíle včetně očekávaných výsledků; příslušné území; investiční priority a implementační procesy výkonu strategií s uvedeným monitorovacím mechanizmem. Na ITI se využijí prostředky z ERDF v rámci Integrovaného operačního programu (IROP). K zajištění integrovaného charakteru a komplexních řešení budou naplánované opatřen komplementárně podporovány „měkkými“ opatřeními financovanými ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje.

Polsko využije metodu CLLD, ale financována bude pouze z EAFRD a EMFF (Evropský námořní a rybářský fond). Polská vláda však stanovuje výjimku, kdy lze prostřednictvím regionální vlády CLLD podpůrně financovat i z ESF a ERDF. ITI je v Polsku znám jako ZIT (Zintegrowane Inwestycje Terytorialne). ZIT budou povinné v provinčních (wojwodských) městech a oblastech, které jsou s nimi funkčně spojené. ZIT představuje jednu z klíčových rolí, která je popsána v dokumentu OSI (obszary strategicznej interwencji państwa). ZIT v provinčních (wojwodských) městech a souvisejících oblastech budou financovány povinným přídělem z ERDF a ESF prostřednictvím regionálních operačních programů. Pro tento účel bude vyčleněno alespoň 5,2 % z ERDF a 2,4 % z ESF. Kromě regionálních operačních programů bude dalším zdrojem podpory pro strategii ZIT provinčních (wojwodských) měst a souvisejících funkčních oblastí opatření POIiŚ 2014–2020 (Program Operacyjny Infrastruktura i Środowisko) a POPW 2014–2020 (Program Operacyjny Polska Wschodnia), které slouží jako zdroj podpory pro zvolené nezbytné doplňkové projekty strategie ZIT, dohodnuté mezi Unií a příslušným IZ (Instytucja zarządzająca).

Také ve Slovinsku se chystají CLLD financovat z EAFRD a EMFF. Pro CLLD se plánuje z EAFRD vyčlenit více než 41 milionů EUR. Nástroj ITI chtějí ve Slovinsku použít pro realizaci integrovaných akcí v rámci udržitelného městského rozvoje v centrech s velikostí větší než 20 000 obyvatel. Mezi témata integrovaných městských rozvojových projektů patří zejména kvalita životního prostředí, bezpečnost ve městech, energetická efektivita, dopravní dostupnost, rozvoj kreativního průmyslu, rozvoj podnikatelského prostředí a sociální začleňování. Na integrované akce v rámci udržitelného městského rozvoje si Slovinsko vyčlenilo 6,19 % z celkové částky určené pro tento stát z ERDF. Tento podíl činí 86 105 165 €. Částka alokovaná z ESF ještě nebyla definována. U některých akcí se však s financováním z ESF počítá.

Závěrem

Výhodou nových integrovaných nástrojů je jejich obecná definice na centrální úrovni a možnost individuálního nastavení financování dle podmínek jednotlivých států. Díky respektování principu subsidiarity, dochází k zacílení dotací přímo na hlavní problémy regionů, čímž se zvyšuje efektivita vynaložených finančních prostředků. Většina zkoumaných států, kde nebylo doposud možné provádět multifondové financování, tyto nástroje uvítala. Jako určitý problém se ale může ukázat právě velká obecnost a neschopnost jednotlivých států vytvořit funkční organizační struktury.

Článek byl zpracován v rámci výzkumného projektu TD020018 „Mechanismy spolupráce měst a obcí ve vztahu k novým integrovaným přístupům EU,“ řešeného s finanční podporou TA ČR.

Ing. Bc. Roman Chmelař, Ing. Zdeněk Šilhan, GaREP, spol. s r. o.