Energie a bydlení
K domovu se váže celá řada lidských potřeb, ale i tužeb. S domovem souvisí bydlení, s bydlením byt a dům a s domem zase spotřeba energií. Spotřeba energií by měla být účinná, což je i cílem evropské a národní energetické politiky v oblasti bydlení.
Evropská komise ve Strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (Evropa 2020) předložila v prioritě udržitelný růst cíle EU „20-20-20“ (ty byly převedeny do vnitrostátních cílů jednotlivých členských států), tj.:
- snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 nejméně o 20 % nebo, pokud budou podmínky příznivé, o 30 % (dílčí cíl pro ČR je nastaven tak, že je může o 9 % zvýšit);
- zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v konečné spotřebě energie na 20 % (dílčím cílem pro ČR je na 13 %),
- zvýšit energetickou účinnost o 20 % (dílčí cíl pro ČR není určen).
Národní akční plán energetické účinnosti ČR, zpracovaný podle evropských směrnic, zahrnuje ve své Příloze č. 6 podrobnou Strategii renovace budov.
Spotřeba energie domácnostmi
Energii v České republice spotřebovává zejména průmysl, doprava, domácnosti a služby. Konečná spotřeba energie v průmyslu ČR je oproti roku 1990 asi poloviční. V dopravě, která nyní spotřebuje 75 % energie spotřebované průmyslem, je její spotřeba asi dvojnásobná a takřka shodná se spotřebou domácností. Domácnosti jako celek mají v současné době téměř čtvrtinový podíl na celkové konečné spotřebě energie ČR (viz graf 1).
Domácnosti v ČR spotřebovávají energii nejvíce ze zemního plynu, který je následován spotřebou elektrické energie, dále energie z tuhých biopaliv (kromě dřevěného uhlí) a z odčerpaného tepla. Postupně došlo ke snížení spotřeby energie domácnostmi z hnědého uhlí a dalších tuhých paliv na současné hodnoty, ale například i ze zkapalněného ropného plynu (LPG). Domácnosti toto snížení do určité míry kompenzovaly zvýšením spotřeby energie z tuhých biopaliv (kromě dřevěného uhlí), zcela neznatelně doprovázenou druhou z dvojice obnovitelných energií v ČR, a to solární a termální. Od poloviny 90. let předcházejícího století se spotřeba energie domácnostmi ze zemního plynu oproti roku 1990 více než zdvojnásobila. V té době došlo současně k nárůstu spotřeby elektrické energie domácnostmi asi o polovinu. Spotřeba energie domácnostmi v ČR z odčerpaného tepla je za uplynulá více než dvě desetiletí téměř neměnná (viz graf 2).
V mezinárodním srovnání za rok 2012 mezi 28 zeměmi EU zaujaly domácnosti ČR dvě protichůdné krajní pozice. V roce 2012 zaujaly domácnosti ČR přepočtem na jednoho obyvatele ve spotřebě energie z lignitu/hnědého uhlí první místo mezi domácnostmi 28 zemí EU, zatímco ve spotřebě energie z ropných produktů, a to toliko z LPG, byly přepočtem na jednoho obyvatele na místě posledním (viz graf 3).
Konečná spotřeba energie domácnostmi ČR na jednoho obyvatele je dlouhodobě v porovnání s jinými členskými zeměmi poměrně stabilní a blízká průměru 28 zemí EU. V roce 2012 byla těsně nad průměrem 28 zemí EU (viz graf 4).
Lidé a energie v bydlení
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), jako gestor politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, územního plánování, včetně investiční politiky, věnuje značnou pozornost energiím v bydlení. Podíl výdajů za elektřinu, teplo, plyn, paliva na skutečné individuální spotřebě domácností byl 7,3 % (Český statistický úřad – běžné ceny v roce 2013). Podíl těchto výdajů z konečné spotřeby v bydlení (v ní jsou ještě výdaje na nájemné z bytu, imputované nájemné, běžná údržba a opravy bytu, ostatní služby související s bytem) byl v témže roce 31,2 %.
| Domácnosti celkem | Domácnosti jednotlivců | Dvojice dospělých bez závislých dětí | Ostatní domácnosti bez závislých dětí | 1 dospělý se závislými dětmi | Dvojice dospělých | Ostatní domácn. se závislými dětmi | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| méně než 65 let | 65 a více let | oba méně než 65 let | aspoň jeden 65 let a více | 1 závislé dítě | 2 závislé děti | 3 a více závislých dětí | ||||||
| Podíl nákladů domácností na elektřinu, plyn z dálkového zdroje, teplo a teplou vodu, tuhá a tekutá paliva z nákladů na bydlení | 63,7 | 57,8 | 62,8 | 62,7 | 67,3 | 71,0 | 55,5 | 60,5 | 64,4 | 65,2 | 70,6 | |
| Podíl nákladů domácností na elektřinu, plyn z dálkového zdroje, teplo a teplou vodu, tuhá a tekutá paliva z čistých peněžních příjmů domácnosti | 11,9 | 15,9 | 19,8 | 11,3 | 13,7 | 9,5 | 15,4 | 10,3 | 10,0 | 10,5 | 9,9 | |
| Subjektivní názory | Domácnost si nemohla dovolit dostatečně vytápět byt | 7,0 | 8,6 | 10,7 | 6,1 | 7,8 | 7,9 | 8,1 | 4,2 | 4,2 | 3,6 | 4,4 |
| Posledních 12 měsíců problémy s úhradou plateb za teplo, elektřinu, plyn, vodu | 3,7 | 7,0 | 1,3 | 3,4 | 0,4 | 3,2 | 8,0 | 4,6 | 3,1 | 6,1 | 6,0 | |
Zdroj: ČSÚ, Životní podmínky (SILC) 2013 – vlastní výpočty.
Výdaje na energie nepříznivě zvyšují celkové náklady na bydlení domácnostem (potažmo i státu skrze příspěvek či doplatek na bydlení). Týká se to zejména domácností seniorů, jednotlivců a i naděje v budoucnost každého národa, tj. rodin s nezaopatřenými dětmi. Zvláště se to dotýká těch domácností, jež nenesou pouze jednu z uvedených charakteristik. Často se jedná o domácnost jednotlivce a současně již seniora, který bydlí samostatně v bytě. Podle tzv. „definitivních výsledků“ Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se v tomto případě nejčastěji jednalo o vdovy, kterých bylo ve věku 65 let a více v ČR v rozhodném okamžiku sčítání (tj. k 26. 3. 2011) 276 532 (vdovců stejného věku bylo 53 088).
Dalším příkladem je rodina s nezaopatřenými dětmi, která současně není úplná (domácností tvořených tímto typem rodin bylo sečteno asi 566 tisíc). Domácnosti tvořené jednou neúplnou rodinou měly ve svém čele více než čtyřikrát častěji ženu (v 81 %) než muže. V neúplných rodinách žilo zhruba 22 % všech závislých dětí. V roce 2013 vyrůstalo podle ČSÚ v neúplné rodině 13,4 % dětí do 15 let. Založení rodiny s narozením dítěte znamená významné snížení příjmů domácnosti, vzrůstá riziko ohrožení chudobou.
Mezi výše zmíněné zranitelnější sociální skupiny, které mají nejnižší úroveň příjmů, patří rovněž nezaměstnaní či ti, kteří pobírají sociální dávky.
Energetická chudoba
V této souvislosti se setkáváme se stále více frekventovaným pojmem, jímž je energetická chudoba, kterou lze obecně definovat[1] jako obtíž či neschopnost udržovat vhodné tepelné podmínky v obydlí[2] a rovněž mít přístup k dalším základním energetickým službám (osvětlení, doprava nebo elektřina pro internet či další přístroje) za rozumnou cenu. Energetickou chudobu je možné měřit na základě těchto proměnných: neschopnost udržet vhodnou teplotu v obydlí, procento obyvatelstva, které má nesplacené účty či počet obydlí, kam zatéká, která vykazují praskliny či další závady budovy. Výskyt energetické chudoby tedy vyplývá z kombinace tří faktorů: nízké úrovně příjmu, nedostatečné kvality stavby a vysokých cen energií. Výsledný dopad těchto faktorů je samozřejmě ovlivněn spotřebním chováním domácností. Úloha Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení v boji proti energetické chudobě spočívá v investiční podpoře energeticky účinnějšího bydlení.
Přehled forem investiční podpory
Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond rozvoje bydlení podporuje obce k zajištění energeticky účinnějšího bydlení několika formami.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Integrovaný regionální operační program (IROP)
– specifický cíl Snižování energetické náročnosti v sektoru bydlení (program je v závěrečné fázi přípravy – na podzim lze očekávat první výzvu)
Forma podpory: nízkoúročený úvěr a nevratná investiční dotace
Podpora je určena na opatření ke snížení energetické náročnosti bytových domů na nákladově optimální úroveň. Příjemcem podpory budou moci být vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek.
Program Podpora bydlení
– podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů
Forma podpory: přímá nevratná investiční dotace
Cílem programu je zpřístupnění nájemního bydlení pro sociálně slabé osoby (kritéria jsou: věk, zdravotní stav, životní podmínky) na území ČR. Podprogram má tři tituly: (1) Pečovatelský byt, (2) Vstupní byt, (3) Komunitní dům seniorů[3] (KoDuS).
Podpora je určena na výstavbu případně pořízení podporovaného bytu. V případě novostavby bytového domu nebo stavebních úprav bytového domu, ve kterém není žádný byt způsobilý k bydlení, je také jednou z podmínek pro poskytnutí dotace skutečnost, že budova musí splňovat požadavky na energetickou náročnost budov platné pro třídu B[4]. Příjemcem podpory mohou být fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby (i obce), které mají sídlo nebo bydliště na území EU, EHP nebo Švýcarska.
Státní fond rozvoje bydlení
Program Panel 2013+
Forma podpory: nízkoúročený úvěr
Podpora je určena na opatření ke komplexní renovaci bytových domů, a to bez rozdílu technologie výstavby (tj. jak panelové, tak nepanelové), včetně snížení jejich energetické náročnosti. Příjemcem podpory mohou být vlastníci bytových domů, tj. družstva, společenství vlastníků, fyzické a právnické osoby, města či obce, jež mají ve vlastnictví bytový dům.
Program JESSICA
Forma podpory: nízkoúročený úvěr
Podpora je určena na renovace a revitalizace bytového fondu (komplexní renovace bytových domů nebo zřízení či renovace sociálního bydlení) v deprivovaných zónách měst s Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM). Příjemcem podpory mohou být vlastníci bytových domů nacházejících se v předem definované a vymezené zóně, bez rozdílu právní subjektivity.
Program Výstavby
Forma podpory: úvěr s dlouhodobou splatností, základní sazba od 3,5 % p. a., zvýhodněná sazba od 2 % p. a.
Podpora je určena na vznik nájemních bytů (zvýhodněná sazba je pro vymezené skupiny osob: senioři starší 65 let, sociálně či zdravotně postižení obyvatelé), a to prostřednictvím nové výstavby, ale i přestavby a renovací stávajících objektů, které původně nebyly určeny k bydlení nebo v nich nejsou byty způsobilé k bydlení. Příjemcem podpory může být kdokoli, bez rozdílu právní povahy (obce, města, fyzické i právnické osoby).
Program Pro obce
Forma podpory: úvěr 3 % p. a. s desetiletou splatností
Podpora je určena na opatření ke komplexní renovaci obecního bytového fondu (včetně snížení jeho energetické náročnosti) a jiných bytů, bytových a rodinných domů prostřednictvím obcí. Příjemcem podpory mohou být obce, které mají povinnost minimálně 20 % zapůjčených prostředků poskytnout jiným vlastníkům bytového fondu na svém území, a to za stejných podmínek.
Program Záruk
Forma podpory: záruka na zajištění úvěru
Podpora je určena na pořízení nájemního bytu, a to výstavbou nebo stavebními úpravami stávajícího bytového fondu. Příjemcem podpory mohou být města, obce, bytová družstva, právnické nebo fyzické osoby.
Uvedený přehled podpor lze vnímat jako zajímavý příspěvek k investicím obcí na energeticky účinnější opatření v oblasti bydlení.
Poznámky
- Velká Británie má odlišnou definici, podle ní energetická chudoba vzniká tehdy, když se více než 10 % příjmů vydává na udržení odpovídající teploty v domácnosti.
- Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) dosahuje příjemná teplota v obývacím pokoji 21 °C a v ostatních místnostech 18 °C.
- V rámci ČR se jedná o nový typ bydlení seniorů v komunitě, k udržení její formace přispívá i dispoziční řešení bydlení (obyvatelé několika menších autonomních bytových jednotek užívají i sdílené prostory, např. společenskou kuchyň s jídelnou, klubovnu, dílnu, zahradu ap.). Senioři si jsou v této komunitě vzájemně oporou a zároveň společníky. Jsou tak méně závislí na své rodině nebo na veřejných či sociálních službách.
- Podle vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů.