Blíží se podzimní státní svátky, je načase vyvěsit vlajku

Podzimní státní svátky jsou za dveřmi a spolu s nimi stoupá i zájem měst a obcí o státní vlajky. Obce a města mají totiž v těchto dnech zákonnou povinnost vyvěšovat státní vlajku. Vlajky tak můžeme spatřit třepotající se na žerdích nebo ve speciálních držácích na radnicích, obecních úřadech a dalších významných budovách. Vlajka se přitom vyvěšuje vždy jen na čelní stěnu budovy. Vlajková výzdoba by měla začínat zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího před státním svátkem, a končit v 8 hodin ráno dne následujícího po dni státního svátku.

Hrdě vyvěšené české státní symboly jsou ale také čím dále častěji k vidění u rodinných domků a za okny bytů českých obyvatel. Za první republiky přitom šlo o zcela přirozený jev. Slavnostní příležitosti byly významným momentem, při kterém se utužovalo národní cítění a hrdost. Za první republiky měly svou nepostradatelnou státotvornou a národotvornou funkci. Bohatá venkovní vlajkosláva byla k vidění při každé akci a významné návštěvě. Četně dochované jsou slavné fotografie z návštěv T. G. Masaryka, při kterých se ve městech a obcích vyvěšovaly dlouhé vlajky, tzv. korouhve, ze všech oken domů na náměstích. Na prostranstvích se zase stavěly stožáry s vlajkami, pódia se zdobila bikolorami a trikolorami v národních barvách. Pojďme se ale podívat na to, jaká pravidla bychom při vyvěšování vlajek neměli opomenout ani dnes?

1. Kdo všechno má povinnost vyvěsit vlajku?

Státní vlajku musí vyvěsit subjekty jako kraje, obce, městské obvody a části, školy, státní, kulturní a vědecké instituce nebo třeba nejvyšší úřady či soudy na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou. Všechny fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv. Zvláštní pravidlo platí i pro vztyčování a snímání vlajky, které je dáno zákonem. Mělo by se tak dít bez jakéhokoliv přerušování a při tomto procesu se státní vlajka nesmí dotýkat země.

2. Důstojnost a čistota

„Vlajka by měla být vyvěšena důstojně, tedy čistá, v pěkných sytých barvách a dostatečně velkém rozměru. Neměla by být opotřebená a vybledlá. Obce a města dnes již zcela správně doplňují státní vlajku svou vlajkou obecní, resp. městskou a nebojí se je vyvěsit na všechny důležité budovy. K obligátnímu vyvěšení patří i vlajka kraje. To jsou vlajkoslávy v pravém slova smyslu. Takto vlajkoslávu používali již naši předci v minulém a předminulém století i ve středověku,“ uvádí Tomáš Pokorný, majitel firmy Alerion, která se návrhem a výrobou státních a obecních symbolů zabývá.

3. Správné vyvěšení

Vyvěsit správně českou vlajku ve vodorovné poloze se učí děti již na základní škole a málokdo se zde splete. Vlajka musí být vyvěšena červenou barvou dolů, slovy zákona „modrým klínem směrem doprava“. Velice často se ovšem chybuje při svislém umístění, tedy modrým klínem dolů. Zde je třeba dbát na pravidlo, že bílá barva musí být vždy vlevo při čelním pohledu na objekt.

4. Pravidla u více vlajek pospolu

Zde základní pravidlo zní – při pohledu na čelní stranu budovy vlajka ČR musí být vlevo, obecní či městská pak vpravo. U vlajek nám však dnes často přibývá vlajka EU, ale mohou to být i další – např. vlajka krajská nebo další státní vlajka, například země partnerského města. Pro tyto účely má již zákon pravidla, které respektují mezinárodní vexilologický kodex. Vlajka ČR tak musí být umístěna vždy na nejčestnějším místě, z pohledu na čelo budovy při vyvěšení dvou vlajek vždy vlevo, při vyvěšení lichého počtu vlajek uprostřed a při vyvěšení sudého počtu v prostřední dvojici. Pokud je celkový počet vlajek větší než pět, pak vlajka ČR musí být první zleva, případně i poslední v řadě. „Existují ale také atypické situace, například při neobvyklém architektonickém řešení budov. V dalších případech vyvěšování proto doporučujeme obrátit se přímo na odborníky na vlajkoslávu z naší firmy Alerion, kteří rádi poskytnout rady pro správné vyvěšení vlajek v souladu se zákonem i dalšími mezinárodními zvyklostmi,“ vysvětluje Tomáš Pokorný.

Příklad správného pořadí vyvěšení vlajek z pohledu při čelním pohledu na budovu. Vlajky mají být vyvěšeny zleva v tomto pořadí:

• Vlajka České republiky – Vlajka Evropské unie
• Vlajka Evropské unie – Vlajka České republiky – Vlajka obce nebo města
• Vlajka kraje – Vlajka České republiky – Vlajka obce nebo města
• Vlajka kraje – Vlajka České republiky – Vlajka Evropské unie – Vlajka obce nebo města

5. Pozor na špatně vyrobenou vlajku

Zkracování modrého klínu je častým nešvarem, ten by měl přitom sahat až do poloviny délky listu. Často je špatně vyrobená česká vlajka k vidění v zahraničí, ale pokud budete pozorně koukat kolem sebe, bohužel na ní mnohdy narazíte i u nás.

Nezřídka je k vidění špatně vyrobená vlajka. „Toto nedopatření můžeme nejčastěji spatřit v zahraničí, kde se výrobci neřídili přesnou specifikací na rozměry vlajky. Velice často zkracují modrý klín, který by měl sahat až do poloviny délky listu. My ho nejednou viděli zkrácený až na třetinu,“ uvádí Tomáš Pokorný.

6. Odpovídající rozměr vlajky

Vlajka by měla mít odpovídající rozměr v porovnání s velikostí budovy a celkovým vyzněním místa, kde je vyvěšena. Je proto vhodné, aby se města a obce obracely na odborníky, kteří se na výrobou vlajek a praporů specializují a poskytnou i odborné poradenství. Ti mají technicky a funkčně osvědčená řešení a garantovanou kvalitu vlajek i jejich příslušenství. „Nevypadá vůbec dobře, když se zvolí špatný rozměr vlajky. Často se stává, že se velikost podcení. Přitom by větší vlajky s delšími žerděmi a stožáry na fasádách budov vypadaly mnohem důstojněji a výrazněji. Samozřejmá je i nutnost profesionální volby např. u vlajkových stožárů, kde je zajištěn jednak vhodný design po veřejná komunální prostranství, tak i odolnost a bezpečná stabilita,“ říká Tomáš Pokorný.

I zvolení správné výšky stožáru a velikost vlajky je rozhodující pro následný efekt a funkci vlajkoslávy. U vyšívaných symbolů zase hraje důležitou roli volba materiálu, který vydrží po dlouhá desetiletí až staletí (speciální praporové satény a samety, kvalitní vyšívací hedvábí) a kvalita výšivky, kterou zaručí jen opravdu zkušené vyšívačky. Tyto záležitosti jsou schopny garantovat jen ty nejlepší specializované firmy.

7. Státní svátky a významné dny

Povinností je vyvěšovat vlajky ve státní svátky, V ostatní a významné dny tato povinnost není zákonem dána, ale je na místě, aby se vlajky vyvěšovaly i v tyto dny. Vlajky ale mohou být vyvěšeny permanentně, i to zákon výslovně uvádí slovem „může“, tudíž to není povinnost, ale z pohledu národní hrdosti doporučeníhodná záležitost.

Státní svátky

• 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu
• 8. květen – Den vítězství
• 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
• 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa
• 28. září – Den české státnosti
• 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu
• 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii

Ostatní svátky

• 1. ledna – Nový rok
• Velikonoční pondělí
• 1. května – Svátek práce
• 24. prosince – Štědrý den
• 25. prosince – 1. svátek vánoční
• 26. prosince – 2. svátek vánoční

Významné dny

• 27. ledna – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
• 8. března – Mezinárodní den žen
• 12. března – Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
• 7. dubna – Den vzdělanosti
• 5. května – Květnové povstání českého lidu
• 15. května – Den rodin
• 10. června – Vyhlazení obce Lidice
• 27. června – Den památky obětí komunistického režimu
• 11. listopadu – Den válečných veteránů

Šárka Petruželová