Vzdělávání zastupitelů obcí v oblasti finančního řízení
V rámci plnění Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020 a konkrétně specifického cíle 2.5 – Snížení rizika platební neschopnosti územní samosprávy připravilo Ministerstvo vnitra dotazníkové šetření pro členy zastupitelstev obcí. Cílem bylo zmapovat aktuální stav finanční gramotnosti a znalosti principů finančního řízení na úrovni zastupitelů obcí.
Šetření probíhalo mezi květnem a červencem 2016 a zúčastnilo se ho 3057 zastupitelů.
Dotazníkové šetření rovněž cílilo na zjištění preferencí a požadavků zastupitelů obcí pro další vzdělávání v oblasti finančního řízení. Z dat tak bylo možné vyvodit základní tematické oblasti budoucích vzdělávacích programů pro zastupitele obcí a jejich žádanou formu.
Ministerstvo vnitra nyní plánuje vyhodnocené podněty zastupitelů obcí a získaná data využít pro přípravu vzdělávacích programů přizpůsobených potřebám zastupitelů tak, aby se zvyšováním vzdělanosti, odborností a profesionality snížilo riziko platební neschopnosti obcí.
Představení výsledků šetření
Uvedený vzorek respondentů, složený ze zastupitelů obcí, tvořili z 55 % starostové, z 28 % členové zastupitelstva, z 11 % místostarostové a z 6 % členové rady obce. Z dotazovaných přitom 40 % vykonávalo své současné funkce v prvním funkčním období, což ovšem neznamená, že byli úplnými nováčky. V otázce uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev se vzorek pohyboval v poměru 40 % uvolněných ku 60 % neuvolněných, což neodráží skutečné rozložení poměru uvolněných a neuvolněných zastupitelů ve skutečnosti. Značný podíl starostů ve vzorku respondentů zaručoval hodnotitelům provedeného šetření vysokou znalost problematiky obce. Tím se odchylka podílu uvolněných a neuvolněných zastupitelů od skutečnosti do značné míry vyrovnala.
Podle průzkumu je 47 % zastupitelů s vysokoškolským vzděláním, 40 % má středoškolské vzdělání s maturitou a zbylých 13 % tvoří zastupitelé se vzděláním základním nebo středoškolským bez maturity. Úroveň vzdělání zastupitelů přitom vcelku poměrně rostla s počtem obyvatel v obci. Z hlediska oborů vzdělání tvoří nejpočetnější skupinu zastupitelů lidé s technickým vzděláním, následovaných absolventy ekonomických škol, a to bez ohledu na dosažený stupeň vzdělání.
Znalosti finančního řízení
Výsledky dotazníkového šetření odhalily, že nejméně 37 % respondentů nepovažovalo své znalosti finančního řízení za dostatečné pro výkon své funkce, přičemž nejvyšší podíl je u zastupitelů v prvním funkčním období (v současné době cca dvouletá zkušenost od komunálních voleb v roce 2014). S rostoucí délkou výkonu funkce se vnímání rozsahu znalostí zvyšuje.
Avšak i zastupitelé, kteří svou znalost považovali za dostatečnou, by přivítali další možnosti prohlubování vzdělávání (73 % ze všech respondentů), potřeba a zájem zastupitelů na další profesní specializaci je vysoký, což lze vnímat velmi pozitivně a zároveň to naznačuje odpovědnost zastupitelů, kterou kladou na výkon své funkce.
Z hlediska formy dalšího vzdělávání uvedlo 47 % respondentů preferenci prezenčních kurzů pořádaným mimo pracovní dobu. Dalších 22 % respondentů by přivítalo e-learningovou formu výuky, vede Ministerstvo vnitra k plánu vytvoření minimálně doplňkových materiálů dostupných v této podobě.
Ze strany zastupitelů byly nejvíce žádanými oblastmi doplňujícího vzdělávání otázky čerpání dotací, veřejné zakázky, hospodaření obce včetně nakládání s majetkem a v neposlední řadě investiční záměry a výhledy. Preferované oblasti se přitom nijak zásadně nelišily mezi jednotlivými typy obcí, a proto je možné se zaměřit právě na výše zmíněné oblasti jako na klíčové.
Ministerstvo vnitra z uvedených důvodů plánuje vzdělávací programy zaměřené právě na dotační management, veřejné zakázky a hospodaření obce.
Potřeba ekonomické poradny
Závěrečná část analýzy dotazníkového šetření ukázala, že doplňkové vzdělávací aktivity jsou skutečně potřebné. Ačkoliv pouze 1 % respondentů uvedlo, že jejich obci hrozí dluhová past, již 5 % se domnívalo, že se v obci provádí neuvážené transakce, které ohrožují finanční výkonnost obce.
V této oblasti byly nejčastěji zpochybněny nákupy cenných papírů a nevýnosné nakládání s majetkem obce. Celkem 74 % uvolněných zastupitelů navíc uvedlo, že transakce provádějí bez finančního poradce, a to nejčastěji z důvodu nedostatku prostředků na placení jeho služeb. I proto by celkem 83 % ze všech respondentů přivítalo zřízení ekonomické poradny, která by obcím poskytovala ekonomické a případně i právní poradenství.
Administrativní náročnost
Dalších 31 % respondentů vyjádřilo obavu z administrativní a odborné náročnosti při žádostech a realizaci projektů podpořených z dotací Evropské unie, přičemž 18 % respondentů raději dotace nečerpalo. Pokud už respondenti dotace čerpali, tak jejich administraci ve většině případů svěřili externím dodavatelům služeb, než aby ji zajistili svépomocí nebo ve spolupráci s dalšími obcemi, což s sebou samozřejmě nese další finanční náklady a je zde prostor pro budoucí zefektivnění.
Vzdělávací programy
Cílem Ministerstva vnitra proto je vytvořit přístupné, kvalitní, moderní a praktické vzdělávací programy, které v průběhu příštích let navýší vzdělanost, odbornost a profesionalitu členů zastupitelstev obcí, a tím obcím sníží šanci upadnout do platební neschopnosti.
Nicméně vzdělávání zastupitelů nebude pouze aktivitou Ministerstva vnitra, ale mělo by být především zájmem jednotlivých obcí, aby docházelo k dobré a efektivní správě obcí.