83 % občanů chce rozhodovat o místě, kde žije. Někteří poslanci tomu chtějí zamezit.

Praha – Poslanec Foldyna (ČSSD) a poslanecký výbor pro veřejnou správu navrhují vyloučit spolky občanů z rozhodování o stavbách v jejich okolí^[1]. Ostře to ale kontrastuje s názorem veřejnosti. Podle nedávného průzkumu názorů provedeného Centrem výzkumu veřejného mínění si 83 % dospělé populace myslí, že o místních otázkách mají rozhodovat občané^[2].

Občané u nás o stavbách v sousedství spolurozhodovat nemohou. Mohou pouze podat připomínky a to až po založení spolku a splnění řady byrokratických povinností. Nakonec vždy rozhodují úřady. Díky iniciativě a návrhům občanů využívajících zákonné možnosti se přesto daří upravovat developerské záměry tak, aby byly ohleduplnější k okolí. Ukazuje to například případ jihlavského obchodního centra, které se z původního necitlivého a předimenzovaného projektu změnilo díky místním spolkům tak, že se nakonec stalo stavbou roku. Případ zdokumentovala ekologická organizace Arnika^[3].

Novelizace stavebního zákona se ale stala účelovou záminkou k rozsáhlým škrtům v občanských právech v jiných zákonech (o ochraně přírody a krajiny, o posuzování vlivů na životní prostředí). Vládní návrh tak ruší tzv. veřejná slyšení či zveřejňování odborného posudku EIA, z rozhodování o kácení kvůli stavbám vyřazuje veřejnost. Někteří poslanci ale chtějí rovnou lidem zakázat vyjadřovat se k prachu a hluku z okolních staveb. Poslanci František Adámek a Jaroslav Foldyna své záměry jednoznačně potvrzují^[4].

Změny navrhované poslanci by přitom nijak neurychlily povolování staveb, neboť vyřazením občanů se nezkrátí lhůty například pro majitele nemovitostí v okolí. Už vůbec nezajistí rychlejší rozhodování úředníků, kteří v praxi – na rozdíl od účastníků řízení – mohou termíny překračovat a vydávají tak svá rozhodnutí s velkým zpožděním. Schválení návrhů by pouze způsobilo, že by na úřední chyby a průtahy bylo méně vidět. Investoři by získali větší prostor pro případné ovlivňování utajených úředních rozhodnutí.

Návrhy poslanců na omezení občanských práv jsou navíc v rozporu s Koaliční smlouvou ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která říká (část 4.6): „Zachováme současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí včetně zajištění účasti veřejnosti ve správních řízeních“^[5]. Ekologické organizace proto apelují zejména na vládní poslankyně a poslance, aby se postavili na stranu občanů a tyto pozměňovací návrhy odmítli.

Daniel Vondrouš, legislativního exper Zeleného kruhu: „Vláda slibovala, že zrychlí rozhodování a omezí korupci. Dodatečné návrhy některých poslanců staví vládní sliby na hlavu. Nic neurychlují a navíc chtějí utajit jednání investorů s úředníky a vlivy chystaných záměrů na životy lidí v okolí.“

Poznámky

1. Jedná se o pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 927 (novela stavebního zákona). Spolky jsou vyřazovány zejména body A20 a C17 (vyřazení z územních řízení), A36 (vyřazení ze stavebních řízení) a F (poslanec Foldyna navrhuje vyřadit spolky z územních i ze stavebních řízení u staveb, které nepodléhají podrobnému procesu hodnocení vlivu na životní prostředí).
2. Zájem o politiku a názory na podílení se občanů na rozhodování – únor 2017 (tisková zpráva CVVM).
3. City Park v Jihlavě – Obchoďák pod hradbami.
4. U pozměňovacích návrhů poslance Foldyny je vždy uvedeno zdůvodnění. Např.: „Účelem tohoto zrušení bylo vyloučit environmentální spolky podle § 70 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny z účastenství v územním řízení.“ Na jiném místě pak: „Výše uvedené ustanovení je nejdůležitějším bodem úpravy, tak aby vyloučení spolků z řízení vedených pouze podle stavebního zákona skutečně fungovalo. Pokud se toto znění nezmění, jsou vyloučení spolků z územního a stavebního řízení zavedená pozměňovacími návrhy Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Hospodářského výboru (tj. zrušení § 85 odst. 2 písm. c) a § 109 písm. g) stavebního zákona) sporná.“
5. Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013–2017 (část 4.6, první bod, str. 15 dole).