Dokáže se obec sama vyrovnat se svými dluhy?
Současná legislativa neumožňuje obci vyhlásit bankrot ani regulovat své předlužení formou řízené insolvence. Za zcela formální pochybení, například při využívání evropské dotace, se však do problémů může rychle dostat i dobře hospodařící obec. Jsou obce samy, bez intervence státu, schopny vyrovnat se se svými závazky a nedopustit dlouhodobé předlužení, které by v důsledku mohlo vést až k ohrožení plnění jejich úkolů?
Určitá opatření, která mají omezit nadměrné zadlužení veřejných rozpočtů, zavádí zákon o rozpočtové odpovědnosti, jehož cílem je zajistit rozpočtovou kázeň a dlouhodobě zdravé veřejné finance. Podle pravidla rozpočtové odpovědnosti nehospodaří územní samosprávný celek v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí, pokud výše jeho dluhu překročí k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
Pokud by takové pravidlo platilo již v roce 2013, nesplnilo by ho celkem 499 obcí. Z nich však
- téměř dvě třetiny, tedy 316 obcí, následně usměrnilo svůj dluh (nebo navýšilo příjmy) tak, že v roce 2016 již mělo hodnotu ukazatele dluhu k průměru příjmů v normě,
- u 171 obcí z těchto 316 bylo navíc překročení hodnoty ukazatele v roce 2013 jednorázovým jevem, který se již v dalších letech ani jednou neopakoval.
Co se stalo s tou třetinou obcí, které mají trvale od roku 2013 do roku 2016 hodnotu ukazatele rozpočtové odpovědnosti vyšší než 60 %? Je jich celkem 183 a z nich pouze u 35 hodnota ukazatele narůstala (zvyšoval se dluh nebo klesaly příjmy nebo obojí).
Posouzení reálné finanční situace každé z těchto obcí a dopadu při uplatnění opatření uvedeného v Zákonu o rozpočtové odpovědnosti by vyžadovalo podrobný rozbor zahrnující mimo jiné i to, zda výše částky, o kterou mají snížit svůj dluh v následujícím rozpočtovém roce, nepřesahuje jejich možnosti vzhledem k předpokládané výši příjmů a stavu likvidních prostředků na bankovních účtech.
Ilustrační příklad
Pro ilustraci možných dopadů uplatnění pravidla rozpočtové odpovědnosti uvádíme příklad obce, jejíž vývoj dluhu na obyvatele v porovnání s dluhem obcí stejné velikostní kategorie vidíte na obrázku.
Tato obec má od roku 2013 hodnotu dluhu k průměru příjmů trvale vyšší než 200 %. Částka více než 1 200 000 Kč, o kterou by měla v následujícím roce snížit svůj dluh, představuje 8 % jejích příjmů, přičemž poslední stav na bankovních účtech je 20 100 Kč. Pomůže jí vynucené snížení dluhu ke zlepšení finančního hospodaření?
Odpověď na dotaz položený v záhlaví tohoto příspěvku tedy je: Vycházíme-li z již zveřejněných údajů, většina obcí dokázala od roku 2013 do roku 2016 usměrnit svůj dluh bez existence jakéhokoli legislativního opatření. Situace obcí, jejichž zadlužení se naopak stále zvyšuje, však vyvolává další otázku: Nemůže aplikace opatření uvedených v Zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti spíše spustit spirálu vedoucí k dalšímu zhoršení jejich finanční situace?
Netrpělivě čekáme na zveřejnění výsledků hospodaření všech obcí za rok 2017 v dubnu tohoto roku, které nám umožní dále pracovat s údaji o zadlužení, výpočtem odhadu jejich příjmů a ratingového hodnocení. Do té doby může každá obec najít vybrané informace o svém finančním hospodaření na portálu Monitor Ministerstva financí nebo na https://www.informaceoobcich.cz/kalkulacka-rud/.