Za co obce nejvíce utrácejí?

Obce v České republice vykazují některé zajímavé rysy. Zasloužily se např. o to, že Česká republika drží primát, pokud jde o počet obyvatel připadající v průměru na jednu obec. Je to necelých 1700 obyvatel, zatímco na opačném konci stojící nizozemská či britská obec jich má kolem 200 000. Rozdíl je více než stonásobný. Do klubu evropských zemí s méně než 2000 obyvateli na obec patří již jen Slovensko a Francie.

Ve struktuře obcí tvoří ty s počtem obyvatel do 500 více než polovinu z celkového počtu obcí. Při takto rozdrobené velikostní struktuře obcí není překvapením, že téměř polovina obcí má neuvolněného starostu. V čele obce je tudíž osoba, která za svůj výkon ve funkci nedostává plat. Dvěma třetinám starostů je 50 let a více. Ženy v nejvyšší funkci reprezentují necelou čtvrtinu obcí. Starostky se vyskytují zejména v menších obcích. Necelá polovina obcí nemá ani základní ani mateřskou školu.

České obce nemají velký prostor pro rozhodování o objemu svých příjmů. Jejich podstatnou část tvoří výnosy ze sdílených daní, jejichž objem může konkrétní obec ovlivnit jen málo. Vliv mají zhruba na jednu třetinu svých příjmů. Je to včetně dotací, které se však jen obtížně plánují. Zato na výdajové straně je rozhodovací prostor mnohem rozsáhlejší. Volnost rozhodování o výdajích mají obce u cca 80 % příjmů. Tuto část tudíž mohou utrácet podle svých představ a s ohledem na požadavky obyvatel. Prakticky pouze u účelových dotací musejí obce respektovat nařízený způsob užití. Ovšem, čerpání dotací není pro obce povinné

Priority výdajů obcí

V dalším textu se proto podíváme, za co obce utrácejí nejvíce peněz. Údaje jsou průměrem za roky 2015 a 2016. V textu se posuzují zvlášť výdaje běžné a zvlášť kapitálové. Výběr jednotlivých ukazatelů je ovlivněn charakterem rozpočtové skladby a dostupností informací v rámci Monitoru hospodaření obcí, který vede Ministerstvo financí. Obce jsou rozděleny do pěti velikostních kategorií podle počtu obyvatel. Údaje nezahrnují Prahu.

Běžné výdaje

Začneme souhrnem za všechny obce. Deset uvedených výdajových položek zahrnuje téměř tři čtvrtiny (72 %) celkových běžných výdajů obcí.

Jak je vidět z tabulky 1, těmto výdajům dominují běžné výdaje na místní správu s 22 % podílem. Druhé místo obsadily výdaje na vzdělávání v základních a mateřských školách. Zde je nutné podotknut, že největší část příjmů dostávají školy z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, resp. krajských úřadů, a to formou finančních prostředků na tzv. přímé náklady na vzdělávání, především na plat učitelů a nepedagogického personálu. Třetí místo obsadily běžné výdaje na komunální služby a územní rozvoj. Patří sem zejména výdaje spojené s veřejným osvětlením, se zásobováním teplem, s pohřebnictvím a s územním plánováním.

Pramen: MF ČR, výpočty Czech Credit Bureau, a. s.

Čtvrtou oblastí v pořadí jsou běžné výdaje na pozemní komunikace. Tyto výdaje jsou spojeny s údržbou a opravami chodníků, parkovišť, cyklistických stezek a odstavných ploch, dále s čištěním, kropením silnic a chodníků a s odklízením sněhu. Patří sem rovněž provoz semaforů.

Na páté místo se dostalo nakládání s odpady, tedy sběr a svoz komunálního odpadu a případně nebezpečných odpadů. Oblast kultury, která obsadila šesté místo, zahrnuje hlavně příspěvky obce na divadelní a hudební činnost, dále na muzejní a galerijní činnost, na pořádání festivalů. V neposlední řadě sem patří i financování provozu knihoven.

Běžné výdaje na ochranu přírody tvoří méně než pětinu výdajů na místní správu. Tato položka obsadila sedmé místo. Do jejího rámce patří nejen výdaje na péči o veřejnou zeleň a vzhled obce a na podporu zoologických a botanických zahrad, nýbrž i výdaje na chráněné krajinné oblasti a rezervace, či rekultivace půdy.

Běžné výdaje na provoz veřejné silniční dopravy a na bezpečnost silničního provozu jsou osmé v pořadí podle jejich výše. Za ně se dostaly běžné výdaje na bytové hospodářství, kam se řadí nejen výdaje spojené s péčí o obecní byty, ale i o nebytové prostory. Desáté místo obsadily běžné výdaje na tělovýchovu a zájmovou činnost. Jedná se o podporu sportovních oddílů, sportovních akcí a závodů. Patří sem i běžné výdaje, resp. dotace na sportoviště, tělocvičny, sportovní haly a plavecké bazény.

Kapitálové výdaje

Deset oblastí s nejvyššími kapitálovými výdaji tvoří 84 % celkových kapitálových výdajů obcí. Pořadí oblastí podle kapitálových výdajů se značně liší od pořadí oblastí běžných výdajů, což ukazuje tabulka 2.

Pramen: MF ČR, výpočty Czech Credit Bureau, a. s.

Na první místo, i když ne s tak výrazným předstihem před ostatními jako tomu bylo u běžných výdajů v případě místní správy, se dostalo odvádění a čištění odpadních vod. Kapitálovým výdajům tak vévodí výstavba a velké opravy kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod. Těsně pak následují kapitálové výdaje na pozemní komunikace. Jde např. o výstavbu cyklistických stezek, chodníků, parkovišť a odstavných ploch. Třetí pozici zaujaly kapitálové výdaje na vzdělávání zejména v základních a mateřských školách. Další místo v pořadí patří komunálním službám, tedy výstavbě a údržbě místních inženýrských sítí či zařízení pro lokální zásobování teplem.

Oblast tělovýchovy a zájmové činnosti si, ve srovnání s rozdělením běžných výdajů, polepšila. V rámci kapitálových výdajů obsadila již páté místo. Tyto výdaje zahrnují výstavbu a modernizaci sportovišť, tělocvičen, sportovních hal a plaveckých bazénů. Určitým překvapením může být šesté místo v kapitálových výdajích na bytové hospodaření. Jedná se zejména o získávání pozemků pro bytovou výstavbu a výstavba bytů i s podporou státu.

Kapitálové výdaje na místní správu obsadily až sedmé místo. Osmá příčka patří běžným výdajům na zásobování pitnou vodou. Sem se řadí především výdaje spojené s budováním a modernizací vodárenské infrastruktury veřejných vodovodů. Na předposlední místo se dostalo nakládání s odpady, kam kromě budování skládek a asanace starých skládek patří i využívání odpadů. Desáté místo patří ochraně přírody. Tato oblast zahrnuje mj. výstavbu parků, lesoparků, alejí, veřejných zahrad, dále protipožární a protierozní ochrana, rekultivace půdy v důsledku těžby a důlní činnosti.

Výdaje obcí podle velikostních skupin

V dalším textu se budeme věnovat pořadí běžných a kapitálových výdajů podle velikostních skupin obcí, daných počtem obyvatel. Jak je vidět z porovnání tabulky 3 a 4, je struktura běžných výdajů jednotlivých velikostních kategorií obcí ve srovnání s kapitálovými výdaji mnohem pestřejší. Běžné i kapitálové výdaje jsou uspořádány podle výsledků za všechny obce.

Běžné výdaje

V čem se obce patřící do různých velikostních kategorií neliší, je první místo u běžných výdajů na místní správu. Ovšem další místa v podílu běžných výdajů se značně liší. Pouze u tří větších velikostních kategorií obcí je druhé místo shodné a patří vzdělávání. V případě dvou kategorií malých obcí to jsou běžné výdaje na zastupitelstvo a na volby. Třetí místo pro běžné výdaje na komunální služby a území rozvoj nalezneme u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 1000 do 4999. U nejmenších obcí to jsou pozemní komunikace, u obcí od 500 do 999 obyvatel zase výdaje na zastupitelstvo a volby. U největších obcí třetí místo obsadily běžné výdaje na silniční dopravu, které se u ostatních velikostních kategorií vůbec nedostaly do první desítky.

U všech obcí až do 4999 obyvatel se do první desítky nedostaly běžné výdaje na tělovýchovu a na služby sociální péče. V obcích nad 5000 obyvatel se naopak do první desítky nevešly běžné výdaje na ochranu přírody. Běžné výdaje na kulturu hrají významnější roli pouze u dvou kategorií největších obcí. Běžné výdaje na pitnou vodu jsou z hlediska objemu vynaložených peněz důležité pouze pro nejmenší obce. Výdaje na odpadní vody patří do první desítky pouze u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999.

Běžné výdaje na lesní hospodářství nalezneme v první desítce jen u dvou kategorií menších obcí, stejně jako výdaje na zájmovou činnost v kultuře. Do posledně jmenované oblasti se řadí výdaje na činnost místních kulturních domů, na pořádání plesů, poutí a posvícení, na oslavy výročí obce a také výdaje u příležitosti vítání nových občánků či na dary k životnímu výročí obyvatel.

Pramen: MF ČR, výpočty Czech Credit Bureau, a. s.

Kapitálové výdaje

Kapitálovým výdajům obcí vévodí výdaje na odpadní vody, a to ve všech velikostních kategorií s výjimkou největších obcí. Pro ně jsou nejvýznamnější kapitálové výdaje na pozemní komunikace. Druhými výdaji z hlediska jejich objemu jsou kapitálové výdaje na pozemní komunikace u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 a od 1000 do 4999. U dvou nejmenších velikostních kategorií jsou to zase výdaje na komunální služby.

Pramen: MF ČR, výpočty Czech Credit Bureau, a. s.

Kapitálové výdaje na ochranu přírody se do první desítky kapitálových výdaj dostaly u dvou nejmenších kategorií obcí rovněž u obcí největších. Kapitálové výdaje na tělovýchovu a na školství se do první desítky nedostaly u nejmenších obcí, zato se tam dostaly jako u jediné kategorie kapitálové výdaje na zájmovou činnost v kultuře. Výdaje na nakládání s odpady se vyskytují v první desítce kapitálových výdajů u všech kategorií s výjimkou největších obcí.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.