Kapitálové výdaje obcí

14. 6. 2018 OF 2/2018 Ekonomika

Celkové výdaje obcí se dají v zásadě rozdělit na výdaje běžné a kapitálové. Zatímco běžné výdaje se týkají provozních činnosti, kapitálové výdaje směřují na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. Kapitálové výdaje obcí tvoří podstatnou část kapitálových výdajů veřejných rozpočtů. K jejich financování značnou měrou přispívají dotace z fondů Evropské unie.

Objem celkových příjmů obcí (zde uváděné bez údajů za Prahu) v období let 2014 až 2016 mírně kolísal, stejně jako objem kapitálových výdajů. Jak ukazuje graf 1, v obou případech je však patrný trend k růstu. V letech 2004 až 2015 se podíl kapitálových výdajů na příjmech, který vypovídá o té části celkových příjmů, které obce investovaly, pohyboval od nejnižší hladiny 27 % (dosažený ve čtyřech letech z dvanáctiletého období) až po nejvyšší hodnoty, a to 34 % z roku 2006. Podíl kapitálových výdajů obcí na jejich celkových výdajích v roce 2016 však dosáhl pouze 20 %. Byl tudíž zdaleka nejnižší minimálně za posledních 13 let. Pokles je důsledkem zejména poměrně hlubokého propadu objemu kapitálových výdajů v tomto roce, který nebyl adekvátní jen mírnému snížení celkových příjmů.

Graf 1. Příjmy a kapitálové výdaje obcí (mld. Kč)
Graf 1. Příjmy a kapitálové výdaje obcí (mld. Kč)

Vliv evropských dotací

Razantní snížení objemu kapitálových výdajů v roce 2016 souvisí s pomalým náběhem čerpání evropských dotací v novém programovém období. Vývoj v roce 2016 tak jasně ukázal vysokou závislost obcí na dotacích z fondů Evropské Unie. Ty v posledních letech tvořily podstatnou část dotací obcím, a to jak neinvestičních, tak zejména investičních, přičemž souběžně klesal význam dotací národních.

Je zjevné, že časem dotace z evropských fondů do České republiky budou klesat. A na to je potřeba se připravit.

Podívejme se na některé souvislosti, které s vývojem kapitálových výdajů obcí souvisejí. Je známo, že v roce 2016 vykázaly obce historicky nejvyšší saldo rozpočtu. A to nejen absolutně, ale i jako jeho podíl na příjmech, který odráží, jakou část peněz odložily obce na pozdější využití.

Z grafu 2 je vidět, že minimálně v posledních čtyřech letech vzestup podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích byl doprovázen snížením podílu přebytku na příjmech. A z tohoto hlediska se může jevit jako diskutabilní velká oslava značného přebytku v rozpočtech obcí za rok 2016. To platí i o krajském a státním rozpočtu.

Graf 2. Saldo a kapitálové výdaje (podíl k příjmům a k celkovým výdajům)
Graf 2. Saldo a kapitálové výdaje (podíl k příjmům a k celkovým výdajům)

Úzká vazba dotací a kapitálových výdajů

Graf 3 ukazuje, jak úzce je objem kapitálových výdajů obcí svázán s objemem investičních dotací. V letech, ve kterých se objem investičních dotací zvyšoval, rostl i objem kapitálových výdajů obcí. Přitom je známo, že obce mají rostoucí objem peněz uložený většinou na bankovních účtech s minimálním nebo žádným úrokovým výnosem. Z hodnoty peněz v bankách navíc ukrajují poplatky a inflace. Nebyl to tento zdroj, kterým by obce jako celkem kompenzovaly výpadek v investičních dotacích.

Graf 3. Kapitálové výdaje a investiční dotace (mld. Kč)
Graf 3. Kapitálové výdaje a investiční dotace (mld. Kč)

Zároveň procházíme obdobím, ve kterém jsou úroky z úvěrů na velmi nízké úrovni a obce byly a jsou pro banky velmi výhodným klientem. Na rozdíl od ostatních zájemců o úvěr mají státem zaručenou určitou a nemalou část svých příjmů v podobě sdílených daní. K tomu disponují značným majetkem, kterým mohou za půjčku ručit. Navzdory levným úvěrům se dluh obcí již delší dobu snižuje. Obce tedy splácejí své staré úvěry a nové si berou jen v omezené míře.

Na pokles investičních dotací zareagoval tak pouze růst kapitálových příjmů. Mnohé obce doplňovaly příjmy v rozpočtu o výnosy prodeje obecního majetku. Zatímco v letech 2014 a 2015 se kapitálové příjmy na kapitálových výdajích podílely méně než 10 %, v roce 2016 to bylo téměř 20 %. Objem kapitálových příjmů se meziročně zvýšil o 46 %.

Kapitálové výdaje podle velikostních skupin

Podívejme se nyní na kapitálové výdaje z hlediska velikostních skupin obcí. Obce jsou zde rozděleny podle počtu obyvatel do pěti kategorií, z nichž první čtyři jsou více méně shodně velké. Z grafu 4 lze odvodit, že k poklesu kapitálových výdajů mezi rokem 2015 a 2016 došlo ve všech velikostních kategorií, ovšem v nestejné míře.

Graf 4. Kapitálové výdaje v Kč na obyvatele
Graf 4. Kapitálové výdaje v Kč na obyvatele

K nejhlubšímu propadu došlo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, které však vykázaly v roce 2015 nejvyšší úroveň. Nejméně se jejich objem meziročně změnil u nejmenších obcí a poté u obcí největších. V těchto dvou letech se výrazně měnilo pořadí velikostních kategorií obcí z hlediska výše kapitálových výdajů na obyvatele. Z tohoto grafu je rovněž patrně, že v roce 2016 byly rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí mnohem menší než v roce předchozím.

U největších a s odstupem i u nejmenších obcí, tedy u dvou kategorií obcí, u kterých byl nejmenší meziroční propad kapitálových výdajů, došlo mezi rokem 2015 a 2016 k nejvyššímu růstu příjmů z prodeje majetku měřeno jejich výší v přepočtu na obyvatele.

Obdobně jako u kapitálových výdajů v přepočtu na obyvatele nastal mezi rokem 2015 a 2016 největší propad investičních dotací u prostředních třech kategorií obcí. Vůbec nejvyšší byl u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999. Nejméně tento pokles pocítily největší obce a po nich obce nejmenší. A to rovněž koresponduje s vývojem investičních dotací.

Nejvyšší objem investičních dotací v přepočtu na obyvatele získaly v obou posledních letech obce s počtem obyvatel od 200 do 499. Obdobně jako u kapitálových výdajů se i zde v roce 2016 ukázalo, že se snížily rozdílů ve výši investičních dotací na obyvatele v rámci jednotlivých velikostních kategorií (graf 5).

Graf 5. Investiční dotace v Kč na obyvatele
Graf 5. Investiční dotace v Kč na obyvatele

Podíl investic na kapitálových dotacích

Nakonec se ještě podívejme, jak se v posledních čtyřech letech měnil podíl investičních dotací na objemu kapitálových výdajů – graf 6. Za všechny obce (bez Prahy) se tento podíl v čase měnil. V roce 2013 dosahoval výše 40 %, poté se o jeden procentní bod snížil, v roce 2015 byl už 42 % a v posledním roce klesl až na 29 %. Výše tohoto podílu kolísala v daném období ve všech velikostních kategoriích. Obecně platí, že čím menší velikostní kategorie, tím jsou odchylky v jednotlivých letech větší.

Graf 6. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích
Graf 6. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích

Nejvyšší podíl investičních dotací na objemu kapitálových výdajů vykázaly dvě kategorie malých obcí v roce 2014. V tomto roce nejmenší obce pokryly až 63 % kapitálových výdajů investičními dotacemi. V témže roce financovaly největší obce kapitálové výdaje na základě investičních dotací pouze z 31 %. Zbývající část pokryly úsporami z minulých let, úvěrem nebo výnosem z prodeje majetku.

Pouze u nejmenších obcí byl podíl investičních dotací na kapitálových výdajích v roce 2016 vyšší než v roce 2013, svou úlohu však sehrál velmi nízký podíl v roce 2013, který byl v rámci velikostních kategorií v tomto roce vůbec nejnižší. V navazující kategorii byl hodnoty v těchto dvou letech téměř shodné.

V roce 2016 financovaly dotacemi největší obce pouze 23 % kapitálových výdajů, zatímco dvě kategorie malých obcí pokryly dotacemi téměř 40 % kapitálových výdajů. Obecně platí, že podíl investičních dotací na kapitálových výdajích klesá s růstem velikostní kategorie obcí.

Malé obce mají relativně méně majetku, jehož prodejem lze získat dodatečné peníze na financování kapitálových výdajů. Jejich přístup k bankovním úvěrům je omezenější. Až na výjimky sice jsou také důvěryhodným dlužníkem, avšak pro banku je výhodnější půjčit větší částku než menší. Administrativní náklady věřitele spojené s vyřízením úvěrů jsou víceméně shodné bez ohledu na velikost půjčované částky, zato úrokový výnos je od výše částky jednoznačně odvislý. Z tohoto hlediska je vyšší závist kapitálových výdajů na investičních dotacích v případě malých obcí pochopitelná. Na druhou stranu to však znamená, že očekávané omezení evropských dotací v budoucnu bude mít právě pro malé obce fatálnější dopady, pokud toto snížení stát nenahradí dotacemi z národních zdrojů.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.