Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ – Aktuální stav zpracování dokumentu
V průběhu měsíce května 2018 proběhla další série jednání územních a tematických pracovních skupin. Cílem bylo projednat návrh typových opatření pro naplňování strategických a specifických cílů Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (dále „SRR“) a identifikovat potřebný územně specifický přístup včetně možných nástrojů.
Pro projednávání jednotlivých části SRR ČR 21+ byla vytvořena ze strany Ministerstva pro místní rozvoj (dále „MMR“) široká komunikační platforma, resp. struktura pracovních skupin. Na připomínkování a aktivní tvorbě se podílejí jak zástupci krajů, měst a venkova (územní pracovní skupiny), dále zástupci ministerských resortů a expertů z příspěvkových organizací (tematické pracovní skupiny) vč. interního týmu a expertů MMR a zástupců akademické sféry.
Ambicí SRR ČR 21+ je stanovit hlavní cíle regionální politiky v horizontu sedmi až deseti let, resp. definovat cíle regionální politiky ČR po roce 2021. Regionální politiku státu definujeme jako politiku, která má usměrňovat sektorové politiky státu tak, aby zohledňovaly specifika jednotlivých typů území ČR včetně jednotlivých nástrojů. Hlavním smyslem SRR ČR 21+ je rozlišit, ve kterých tematických oblastech je potřebný územně specifický přístup a definovat, jaké odlišné nástroje by měly být realizovány v různých typech území. Územně specifický přístup je ze strany MMR chápán tak, že politiky, programy nebo nástroje státu mají v jednotlivých územích různé cíle, tzn., že nejsou plošně realizovány po celém území ČR. Geografické vymezení jednotlivých strategických (územních) cílů SRR ČR 21, na základě analytických podkladů, tvoří Metropole, Aglomerace, Regionální centra a jejich venkovské zázemí, Strukturálně postižené regiony a Hospodářsky a sociálně ohrožená území[1].
Tři základní otázky
Pro zjištění, zda má určitá tematická oblast územní dimenzi a má na něj být zaměřena pozornost SRR ČR 21+, byly v metodické rovině definovány tři základní otázky. V tomto textu se seznámíme s metodickým postupem, který tvoří základ pro tvorbu návrhové části SRR ČR 21+. Jedná se o otázky, které jsou vodítkem při rozhodnutí, zda se určité tematické oblasti v SRR ČR 21+ věnovat či nikoliv. Není nezbytné odpovědět na všechny tři otázky kladně.
1) Důležitost tématu, které je nutné řešit z národní úrovně (tj. nejedná se problém lokálního charakteru)
Účelem kritéria je stanovit míru významnosti daného tématu, kdy jednotlivé problémy, podle míry jejich dopadu, můžeme členit např. na globální, evropské, národní, regionální, či lokální úroveň problému. SRR ČR 21+ bude dokumentem na národní úrovni, který by měl řešit problémy národního významu. Jedná se například o snižování míry regionálních (především mezikrajských) rozdílů v ČR z pohledu ekonomické výkonnosti regionů (HDP, míra nezaměstnanosti), míry koncentrace sociálních problémů (příjmová chudoba, garantovaný standard dostupnosti služeb), o zajištění dobré kvality života obyvatel i v hospodářsky a sociálně ohrožených územích, o podporu podnikání a podnikavosti v zaostávajících územích i o rozvoj znalostní ekonomiky, především v územích, která k tomu mají největší potenciál (např. výzkumná centra ve velkých městech).
Globální či evropské výzvy jsou předmětem zájmu SRR ČR 21+ za předpokladu, že na území ČR se projevují závažným způsobem (který z nich dělá národní témata) a současně se projevují v různých územích ČR odlišně nebo způsobují významné meziregionální (především mezikrajské) rozdíly. Ambicí není řešení všech globálních výzev, např. vymýcení chudoby.
2) Tematická oblast má určitá územní specifika nebo má odlišné územní důsledky (v odlišných územních je nutné jiné řešení)
SRR ČR 21+ není zastřešujícím dokumentem stanovujícím žádoucí vývoj ČR ve všech oblastech. Jedná se o dokument, který definuje, ve kterých oblastech je vhodné uplatňovat odlišné nástroje v odlišných územních ČR (tj. územní specifika) a které národní sektorové politiky mají mít odlišné územní důsledky a je třeba do nich zakomponovat územní dimenzi.
Příkladem odlišných řešení v jiných územních je např. zlepšování kvality ovzduší, kdy v metropolích a aglomeracích je zhoršená kvality ovzduší způsobena především automobilovou dopravou, zatímco ve venkovském prostoru a jeho periferiích je zhoršená kvalita způsobena lokálními topeništi. Podobně posilování spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi firmami a výzkumnými organizacemi bude spíše soustředěno, a bude zohledňovat podmínky metropolí a aglomerací, i když venkovské či periferní firmy nebude znevýhodňovat. Naopak podpora podnikavosti, jako obecný požadavek na národní úrovni, bude v hospodářsky slabých a zaostávajících oblastech cílit také na iniciování „tradičních“ podnikání a řemesel, zatímco v metropolích a aglomeracích musí být soustředěna na inovační podnikání.
Dalším příkladem odlišování územní dimenze v tématech je např. i oblast školství. V odlehlých periferiích převážně venkovského charakteru jde o udržení základní sítě škol v dostatečné dostupnosti, v zázemích metropolí či aglomerací, zvláště v blízkém zázemí, je cílem jak dostatečná kapacita, tak dostatečná rozmanitost. Kvalita je zde považována za „plošné“, územně nespecifické téma.
U řady témat bylo na základě provedených analýz a jednání územních a tematických pracovních skupin konstatováno, že nevyžadují územně specifický přístup a v tomto dokumentu jsou uvedena pouze okrajově (např. budování energetické sítě, snížení byrokratické zátěže). Neznamená to, že by tato témata nebyla pro rozvoj regionů důležitá, nicméně jejich rozvoj je vhodné řešit v jiných národních strategických dokumentech, které definují plošnou rozvojovou strategii v dané oblasti.
3) Je možné navrhovat nebo iniciovat řešení daného problému z národní úrovně
SRR ČR 21+ je dokumentem vytvářeným na národní úrovni, který by měl v první řadě definovat takové úkoly, které jsou ovlivnitelné z národní úrovně (tj. ze strany ministerstev nebo organizací zřizovaných státem), ať už přímo, vlastními aktivitami státu, nebo nepřímo tím, že stát bude iniciovat řešení, která mají v kompetenci ostatní hráči, např. kraje, obce.
Zároveň je úkolem SRR ČR 21+, v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, stanovit doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje.
Vzhledem k povaze dokumentu dochází při definování rozvojových potřeb území k určitému zjednodušení. Některé identifikované problémy nebo potenciály pro silná metropolitní území, či jiný typ území nemusí nutně platit pro celé vymezené území, jsou nicméně pro daný typ území v převažující míře charakteristické.
Detailnější popis jednotlivých metodických otázek by měl čtenáři lépe vysvětlit podstatu tvorby SRR ČR 21+. Národní strategie regionálního rozvoje neřeší všechna témata, která souvisí s rozvojem území. Není ani dokumentem, který je nadřazený ostatním strategickým národním dokumentům.
Co ale říká je, že území ČR není homogenní prostor, který vykazuje stejnou úroveň rozvoje. SRR ČR 21+ stanovuje cíle regionálního rozvoje s ohledem na rozvoj státu jako celku, tak i jeho jednotlivých regionů. A zde vstupuje SRR ČR 21+ do národních strategických dokumentů při definování potřebné, či žádoucí územní dimenze. Při tvorbě SRR ČR 21+ vychází MMR ze Strategického rámce ČR 2030 a zároveň bude SRR ČR 21+ důležitým podkladem pro dokument Národní koncepce realizace politiky soudržnosti ČR definující základní priority ČR ve vztahu k novému programovému období po roce 2021. Zároveň je úkolem SRR ČR 21+, podle zákona podpoře regionálního rozvoje, stanovit doporučení krajům pro zaměření jejich krajských strategií (Strategie rozvoje územních obvodů krajů). Druhá polovina roku bude věnována finalizaci návrhové části a zároveň tvorby implementační části. MMR počítá podle harmonogramu dokončit a předložit materiál do meziresortního připomínkového řízení na přelomu let 2018 a 2019.
Poznámky
- Vysvětlení pojmů:
- Metropole – Pražská a Brněnská metropolitní oblast
- Aglomerace – z velké části krajská města a jejich zázemí
- Regionální centra a jejich venkovské zázemí – bývalá okresní města a větší SO ORP
- Strukturálně postižené kraje – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj (vazba na existující Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje)
- Hospodářsky a sociálně ohrožená území – vymezení na základě indikátorů ve spolupráci s kraji pro účely Akčního plánu.
Vymezení těchto území (SO ORP) bude podkladem pro zpřesnění území (SO POÚ) na úrovni kraje.