Obce s rozšířenou působností jsou finančně zdravé a rozpočtově odpovědné
Analýza finančního zdraví obce popisuje základní finanční situaci obce. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zavedl pro obce nové fiskální pravidlo, které hodnotí hospodaření obcí. Rozbor finančního hospodaření všech 206 obcí s rozšířenou působností ukazuje, že v souhrnu jsou finančně zdravé a rozpočtově odpovědné.
Dobré finanční zdraví obce je základním předpokladem pro její úspěšné fungování. Za finančně zdravou obec lze pak považovat takovou obec, která dokáže generovat zdroje na rozvoj svého území a na uspokojování potřeb svých občanů a nemá problém se svou schopností včas hradit splatné závazky.
Finanční zdraví
Model hodnocení finančního zdraví zjednodušeně porovnává stav finanční zásoby města, ukazatele dluhové služby, stavy provozního salda, lhůtu splacení závazků z provozního salda, hodnotí poměr přebytku provozního rozpočtu k dluhové službě a další doplňkové ukazatele. Pracuje se s daty dvou posledních let, kdy rok 2017 má v modelu váhu 60 % a rok 2016 váhu 40 %. Model finančního zdraví je postaven na výpočtu dat ze systému MONITOR, MF ČR.
Výsledný kartogram 1 popisuje finanční zdraví všech 206 obcí s rozšířenou působností, ve kterých žije 6 milionů obyvatel. Výsledek analýzy poukazuje na dobré finanční zdraví všech měst s rozšířenou působností. Finanční zdraví téměř 62 % hodnocených obcí dosahuje nejvyšší bonity. Vynikající finanční zdraví v roce 2017 mělo 127 hodnocených měst. Kategorie B, velmi dobré finanční zdraví, pak dosáhlo dalších 25 % obcí (53 měst). Dobrého finančního zdraví – kategorie C, dosahovalo 8,25 % obcí (17 měst). I několik málo obcí s kategorií D vykazuje finanční zdraví uspokojivé např. ve vztahu k poskytování dotací. Rizikové úrovně E nedosahuje žádná obec s rozšířenou působností, stejně tak žádná obec nemá hodnocení v neuspokojivé kategorii D (viz kartogram 2).
Pokud by byl stejnou metodologií pomyslně hodnocen stát jako celek, obdržel by hodnocení v kategorii B. Finanční zdraví a hospodaření mnoha měst tak bylo lepší než finanční zdraví státu. Nicméně je třeba přiznat, že zvolená metodologie pro hodnocení státu jako celku není zcela vhodná.
Výsledkem analýzy je potvrzení zjištění, že obce hospodaří velmi dobře. Dlouhodobé závazky obcí klesají, naopak krátkodobý finanční majetek meziročně roste, a to i při velmi znatelném nárůstu kapitálových výdajů a současném více než dvoutřetinovém poklesu investičních transferů, což svědčí o větší nezávislosti rozpočtu obcí, jak na cizích zdrojích, tak na dotačních titulech.
Rozpočtová odpovědnost
Nový pohled na hospodaření obcí přinesl zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho fiskální pravidla: Výše zadlužení nesmí přesáhnout 60 % průměru příjmů územně samosprávného celku za poslední 4 roky. Překročí-li zadlužení obce uvedenou hodnotu, je obec povinna snížit zadlužení alespoň o 5 % z rozdílu mezi aktuální výší dluhu a 60 % průměru jejích příjmů za poslední 4 roky. Pokud územně samosprávný celek nesníží dluh o povinné minimum, stát dočasně pozastaví převod výnosu daní (DPH nebo DPPO) ve výši 5 % z rozdílu mezi výší dluhu ÚSC a 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 roky. Zrušení pozastavení pak může být provedeno na žádost územně samosprávného celku, v případě, že by měl být výdaj použit na úhradu dluhu, nebo z moci úřední, pokud dojde k poklesu dluhu pod 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 roky. Přičemž platí, že dluh obce může překročit 60 %, obec má pouze povinnost tento dluh postupně splácet. Obec dokonce může přijmout i nový úvěr, a to i v případě, kdy stávající úvěr, kde překračuje 60 % hranici, snižuje alespoň o 5 % z rozdílu mezi aktuální výší dluhu a 60 % průměru jejích příjmů za poslední 4 roky, a pokud bude přijatý úvěr v dalších letech dle daného pravidla rovněž postupně splácet.
Fiskální pravidlo neobsahuje sankce. Obec vždy dostane své daňové příjmy, ovšem někdy pouze na úhradu předchozího dluhu. Fiskální pravidlo vede obce k tomu, aby své dluhy postupně splácely, nikoliv kumulovaly. Obec o žádné prostředky z rozpočtového určení daní nepřichází, případné zadržení části sdílených daní je vždy dočasné a prostředky jsou vždy použity na úhradu dluhu obce. Obec přitom rozhoduje o tom, které dluhy budou uhrazeny. Plnění pravidla se vždy posuzuje k dluhu předchozího roku, k nově vzniklému dluhu se nepřihlíží.
Analýza dodržování fiskálního pravidla u obcí s rozšířenou působností ukázala, že pouze u čtyř z 206 měst převýšila hodnota dluhu 60 % průměru příjmů za poslední 4 roky. Tabulka 1. zobrazuje údaj, o kolik je dané město povinno zadlužení snížit, aby mu nebyla zadržena část daňových příjmů.
| Město | Podmínka snížení dluhu dle fiskálního pravidla – v Kč |
|---|---|
| Liberec | 36 322 616,67 |
| Vrchlabí | 233 572,08 |
| Olomouc | 29 363 269,84 |
| Kravaře | 96 143,29 |
Naopak 39 měst s rozšířenou působností je zcela bez jakéhokoliv dluhu, 28 měst má dluh nepřevyšující 5 % průměrného příjmu, dalších 31 měst 10 %, 34 měst do 15 % a 51 měst do 30 %. Zadlužení pouze 16 obcí převyšuje 50 % průměrných příjmů. Nad hranicí sledovaných 60 % se pohybují pouze 4 města, z nichž však všechna dostávají svým závazkům včas a stát nemusí fiskální pravidlo aplikovat (tabulka 2).
| Fiskální pravidlo splněno | Hlídané fiskální pravidlo | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Podíl dluhu | Bez zadlužení | 0,01 až 5,0 % | 5,01 až 10,0 % | 10,01 až 15,0 % | 15,01 až 30,0 % | 30,01 až 50,0 % | 50,01 až 60,0 % | nad 60 % |
| Počet ORP | 39 | 28 | 31 | 34 | 51 | 16 | 3 | 4 |
| Procentní rozložení | 18,93 % | 13,59 % | 15,05 % | 16,50 % | 24,76 % | 7,77 % | 1,46 % | 1,94 % |
Výsledný kartogram 3 zobrazuje rozvržení fiskální odpovědnosti všech 206 obcí s rozšířenou působností, ve kterých žije 6 milionů obyvatel. Fiskální pravidlo plní 202 měst. 183 měst s rozšířenou působností (88,8 % podíl ze všech sledovaných ORP) má zadlužení do 30 % průměru příjmů, z nichž 39 měst je zcela bez jakéhokoliv dluhu (18,9 % všech ORP). 19 měst má zadlužení mezi 30 a 60 % (9,2 % všech ORP). Pouze 4 města s rozšířenou působností (1,9 % všech ORP) fiskální pravidlo překračuje, z nichž však žádné není ohroženo zadržením daňových příjmů. Města s rozšířenou působností tak hospodaří rozpočtově zodpovědně a nejsou z hlediska cizích zdrojů ohrožena na svém dalším fungování.
Výsledek analýzy potvrzuje dobré finanční zdraví všech měst s rozšířenou působností a jejich odpovědnost při nakládání s cizími zdroji.