Finanční kontrola

Finanční kontrola 1.

5. 11. 2018 OF 4/2018 Ekonomika

V sérii tří článků se zaměříme na problematiku finanční kontroly, s cílem objasnit postavení a význam vnitřního řídícího a kontrolního systému (VŘKS) v organizacích veřejné správy (obcích). Zaměříme se na často opomíjenou návaznost VŘKS na oběh účetních dokladů a naznačíme přínosy účetnictví pro efektivní řízení celé organizace.

V této části seriálu se budeme věnovat objasnění hlavních cílů finanční kontroly, narazíme i na magické zaklínadlo kritéria 3E, formy finanční kontroly a také vysvětlíme, proč musíme schvalovat nejen veřejné výdaje, ale také veřejné příjmy. Zahrneme pohled na mezinárodní standardy COSO (www.coso.org).

V další části uvedeme příklady úpravy vnitřního řídícího a kontrolního systému v běžné praxi veřejné správy v ČR. Upozorníme na hlavní nedostatky, se kterými jsme se během naší dvacetileté praxe setkali a představíme nejčastější doporučení a příklady dobré praxe.

V posledním díle uvedeme hlavní trendy a budoucnost výkonu finanční kontroly a možnosti, jak v dané organizaci dosáhnout, aby vnitřní řídící a kontrolní systém účinně a efektivně fungoval. Přidáme také tipy pro interní auditory, jak zajistit efektivní a průběžnou kontrolu v reálném čase včetně cenných rad od prezidenta mezinárodního institutu interních auditorů.

Zákon o finanční kontrole v praxi

Povinnost zavést systém finanční kontroly v orgánech veřejné správy upravuje zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě. Postupy a požadavky, jak zavést tento systém a jak realizovat finanční kontrolu upravuje prováděcí vyhláška č. 416/2004 Sb. V praxi však přesto dochází k neplnění povinností vyplývajících ze závazné legislativy či k neefektivnímu výkonu řídící kontroly. Při zavádění finanční kontroly v orgánech veřejné správy se vychází z mezinárodně uznávaných standardů bez bližšího upřesnění (§ 5 zákona č. 320/2001 Sb.).

Doporučujeme použít standardy organizace COSO. Jsme přesvědčeni o tom, že pro každou organizaci bude přínosem, pokud do svého integrovaného systému řízení implementuje všech pět základních komponent: Vnitřní kontrolní prostředí, řízení rizik, systém vnitřní kontroly, informace
a komunikace, monitoring. Tyto pojmy mohou znít jako prázdné, mají však v sobě skryté hluboké myšlenky, které zasahují do prostředí celé organizace (obce), a dívají se na ni jako na celek, kde do sebe všechny komponenty zasahují a navzájem se prolínají. A tak bychom měli chápat smysl celého „vnitřního řídícího a kontrolního systému“ a vazbu schvalovacích postupů na procesy v celé organizaci.

Proto zdůrazňujeme, jakou má zákon o finanční kontrole návaznost na oběh účetních dokladů a na zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, který ukládá zajistit průkaznost a úplnost účetnictví. To zcela nepochybně navazuje na § 2 zákona o finanční kontrole, jehož cílem je zajistit správnost finančních a majetkových operací finanční kontroly, což je nezbytným předpokladem pro zajištění péče řádného hospodáře (§ 159 občanského zákoníku) a také řádného a efektivního výkonu veřejné správy. Správně nastavený VŘKS je také významným argumentem pro ochranu organizací před negativními dopady dalších zákonů např. zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv nebo zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Co tedy schvalovat?

Orgány veřejné správy mají vykonávat předběžnou kontrolu při správě veřejných příjmů a výdajů (§ 11–14 vyhlášky č. 416/2004 Sb.). Protože vyhláška jasně neudává výčet dokladů, v praxi využíváme členění dokladů dle typu řídící kontroly podle vyhlášky následovně:

  • Předběžná řídící kontrola před vznikem závazku, kterou se míní všechny dokumenty, na jejichž základě můžeme očekávat vznik veřejného výdaje. Cílem této kontroly je mít zaevidované veškeré budoucí výdaje organizace, které ji zavazují k budoucí platbě. Jsou to právě objednávky, smlouvy, ale i cestovní příkazy, limitované přísliby, veřejné zakázky i např. podklady pro výpočet platů.
  • Předběžná řídící kontrola po vzniku závazku, kde dochází ke kontrole finančních výdajů k proplacení a kterou se tedy míní instrukce pro uskutečnění veřejného výdaje, jako typicky faktura přijatá, ale také vyúčtování pracovní cesty či rekapitulace platů a zákonných odvodů, výdaje z banky a pokladny.
  • Předběžná řídící kontrola před vznikem nároku, kde bychom měli schvalovat právní nároky k veřejným příjmům. Tato kategorie je často opomíjena, neboť říkáme: Proč bychom se měli zdržovat tím, abychom si schvalovali příjem finančních prostředků a zejména příspěvek od zřizovatele či z dotace? Pozor, je to veřejný příjem stejně jako smlouva s odběratelem a dle § 11 odst. 2 písm. c) máme přijmout všechna opatření k vyloučení nebo zmírnění rizik, která se při uskutečňování operace mohou vyskytnout.
  • Předběžná řídící kontrola po vzniku nároku, tedy schvalování vydaných faktur, ale i žádostí o platbu či typicky souhlas s hotovostním či bezhotovostním příjmem.

Správnost finančních a majetkových operací

Správností finanční a majetkové operace se rozumí její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností (zákon o finanční kontrole § 2 písm. l). Znamená to tedy, že pokud finanční nebo majetková operace neproběhne v souladu s právními předpisy a nejsou splněna všechna kritéria 3E (hospodárnost, účelnost a efektivnost), je operace označena jako nesprávná, což může mít pro organizaci velmi významné důsledky od porušení rozpočtové kázně až po neprůkaznou účetní závěrku.

Hlavní cíle finanční kontroly

Hlavními cíli finanční kontroly je dodržovat právní předpisy při hospodaření s veřejnými prostředky, zajistit ochranu veřejných prostředků, včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky a zajistit hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy (§ 4 zákona č. 320/2001 Sb.). Bohužel často kvůli subjektivnímu hodnocení pokládáme principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (3E) za formální. V praxi se organizace veřejné správy velmi často zaměřují výhradně na splnění kritéria hospodárnosti, tj. nejnižší ceny, přičemž ostatní kritéria jsou mnohdy opomíjena. Takové pojetí můžeme směle označit za nesouladné se zákonem a v některých případech také za protiprávní.

Vysvětlení principů 3E v praxi veřejného nakupování lze velmi lidsky nastudovat v Metodice veřejného nakupování (Naplňování principů 3E v praxi veřejného zadávání) Centrální harmonizační jednotky MF ČR ze dne 7. 7. 2016.

Neopomínejme tyto zásady v praxi, vždyť plnění hlavních cílů zákona o finanční kontrole napomůže k tomu, aby veřejné finance byly lépe spravovány v zájmu nás všech.

Mgr. Miloslav Kvapil, Ing. Monika Fröhlichová, Dynatech, s. r. o.

Seriál Finanční kontrola
  1. Finanční kontrola, 5. 11. 2018 (právě čtete)
  2. Finanční kontrola, 9. 1. 2019
  3. Finanční kontrola, 11. 3. 2019