Hospodaření krajských samospráv – vybrané charakteristiky v roce 2017
Krajské samosprávy získaly v období let 2008 až 2017 do svých rozpočtů 1,5 bilionů korun. Souhrnné saldo rozpočtu za dané období dosáhlo výše 11 mld. Kč. Tato částka představuje rozdíl mezi souhrnnými příjmy a výdaji, tedy objem peněz, které krajské samosprávy jako celek ušetřily za posledních deset let. Úspory nebyly v čase rovnoměrně rozděleny.
V prvních pěti letech vykázaly kraje schodek ve výši necelých 13 mld. Kč. Nejvíce se o to „zasloužil“ rok 2009, avšak deficit se objevil ve všech zbývajících letech s výjimkou roku 2010. V následujících pěti letech pak krajské rozpočty dosáhly přebytek v rozsahu téměř 24 mld. Kč. Více než 50 % uspořených peněz ve druhé polovině daného období pochází z roku 2016. Mezi rokem 2008 a 2017 se příjmy krajských samospráv zvýšily o 38 %, jejich výdaje „jen“ o 30 %. Po počátečních fluktuacích rostly příjmy krajů po roce 2010 krajů každý rok (viz graf 1).
Rozpočtový rok 2017
Příjmy
V roce 2017 získaly kraje do svých rozpočtů 181,7 mld. Kč, což je o 13,3 mld. Kč, resp. o 7,9 % více než v předchozím roce. V roce 2016 se příjmy krajů zvýšily jen o 4,7 %. O podstatnou část přírůstku příjmů v roce 2017 se zasloužily neinvestiční dotace. Jejich objem se meziročně zvednul o téměř 12 %, resp. o 11,4 mld. Kč. V roce 2016 k růstu příjmů přispěly zejména daňové příjmy, a to v důsledku zvýšení podílu krajů na výnosu daně z přidané hodnoty. V obou letech vývoj příjmů příznivě ovlivnil ekonomický růst.
Hlavním faktorem růstu příjmů krajů v roce 2017 tak byly neinvestiční dotace. Jejich meziroční růst byl v rámci hlavních příjmových položek nejvyšší. Tvořily až 85 % přírůstku celkových příjmů. Podstatná část těchto dotací šla na platy učitelů v regionálním školství. Ke zvýšení došlo ještě v případě daňových příjmů, a to o 5,7 mld. Kč. Ty se na celkových příjmech podílely 35 %. Je to stejný podíl jako v roce 2016, a o něco více než v předcházejících letech.
Nejvyšší meziroční pokles zaznamenaly investiční dotace, které se snížily o 2,9 mld. Kč a pokračovaly tak v sestupu již druhým rokem po sobě. Jedním z důvodů byl pomalý náběh čerpání prostředků z evropských fondů v novém programovacím období. V roce 2017 získaly kraje investiční dotace v rozsahu pouze necelých 40 % úrovně z roku 2015. Celkové dotace se na příjmech krajů podílely v posledních dvou letech 62 %, což je o něco méně než v předchozích letech.
Snížily se i nedaňové příjmy (−0,6 mld. Kč), které se tak dostaly na nižší úroveň, než byla v roce 2014 a 2015. K poklesu došlo i u kapitálových příjmů (−0,3 mld. Kč). Jejich objem klesl na polovinu úrovně předchozího roku, i tak však byly vyšší než v roce 2015. Nedaňové příjmy hrají v rozpočtech krajů malou roli a příjmy z prodeje majetku jsou svým významem zanedbatelné. U obou položek došlo k meziročnímu poklesu (přehled vývoje příjmů krajů viz tabulka 1).
| 2016 | 2017 | 2017−2016 | 2017/2016 | |
|---|---|---|---|---|
| příjmy celkem | 168,3 | 181,7 | 13,3 | 7,9 % |
| daňové | 58,7 | 64,4 | 5,7 | 9,7 % |
| nedaňové | 4,2 | 3,6 | −0,6 | −13,2 % |
| kapitálové | 0,6 | 0,3 | −0,3 | −46,6 % |
| dotace celkem | 104,7 | 113,2 | 8,5 | 8,1 % |
| neinvestiční dotace | 96,6 | 108,1 | 11,4 | 11,8 % |
| investiční dotace | 8,1 | 5,2 | −2,9 | −36,2 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Výdaje
Celkové výdaje krajů dosáhly koncem roku 2017 výše 172,6 mld. Kč, a to je o 17 mld. Kč, resp. o 10,9 % více než v roce předchozím. Rostly tak rychleji než příjmy, což se odrazilo i v nižší úrovni přebytku rozpočtu. Potěšitelné je, že kapitálové výdaje, tedy výdaje primárně určené na modernizaci a rozvoj krajské infrastruktury, rostly rychleji než výdaje běžné. Jejich objem je však vzhledem k objemu běžných výdajů, určených primárně na financování provozu, velmi malý, a tak se jejich podíl na celkových výdajích meziročně zvýšil jen o jeden procentní bod na 10 %. Ještě v roce 2015 dosahoval podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích krajů 17 %. Stejně jako u obcí se objem kapitálových výdajů krajů v roce 2017 zvýšil, i když dostaly jako celek méně investičních dotací, snížily dluh a vykázaly přebytek rozpočtu.
Přebytek rozpočtu, který lze využít na jako doplněk k financování investic, se meziročně snížil o 3,6 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje vzrostly o 2,9 mld. Kč. Zbývající přebytku šla na posílení poměrně rychle rostoucích úspor krajů. Je však nutné doplnit, že přebytek rozpočtu krajů v roce 2016 byl rekordní, stejně jako v případě obcí (výdaje krajských samospráv uvádí tabulka 2).
| 2016 | 2017 | 2017−2016 | 2017/2016 | |
|---|---|---|---|---|
| výdaje celkem | 155,6 | 172,6 | 17,0 | 10,9 % |
| běžné | 141,1 | 155,2 | 14,1 | 10,0 % |
| kapitálové | 14,5 | 17,4 | 2,9 | 20,0 % |
| saldo rozpočtu | 12,7 | 9,1 | −3,6 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Stejně jako u obcí se objem kapitálových výdajů krajů v roce 2017 zvýšil, i když dostaly jako celek méně investičních dotací, snížily dluh a vykázaly přebytek rozpočtu. Graf 2 ukazuje, na poměrně úzkou korelaci mezi výší kapitálových výdajů a objeme přebytku. V roce růstu kapitálových výdajů krajů se meziročně snižuje objem přebytku rozpočtu a naopak.
Objem kapitálových výdajů obvykle vykazuje pozitivní korelaci s objemem investičních dotací. Jinak řečeno, když rostou investiční dotace, zvyšují se i kapitálové výdaje. Ovšem rok 2017 z této závislosti vybočuje. Jak je vidět z grafu 3, kapitálové výdaje vzrostly navzdory poklesu investičních dotací. Kraje tak své investice financovaly více než předtím z jiných zdrojů.
V roce 2016 kapitálové příjmy a investiční dotace pokryly 60 % kapitálových výdajů. O rok později klesly jak kapitálové příjmy, tak i investiční dotace. Podíl těchto dvou zdrojů se snížil na pouhých 32 %. To znamená, že pro financování 68 % kapitálových výdajů použily kraje přebytek běžného rozpočtu čili úspory v rámci provozních nákladů.
Úspory a dluh
Objem úspor krajů měřený krátkodobým finančním majetkem dosáhl koncem roku 2017 výše 31 mld. Kč. Meziročně se zvýšil o 27 %. O rok dříve vykázal růst o téměř 50 %. Krátkodobý finanční majetek, jehož hlavní složkou jsou peníze na bankovních účtech, představuje pohotové peníze, které lze využít např. na splacení dluhu.
V porovnání s krátkodobým finančním majetkem byl celkový dluh krajů pouze 17,9 mld. Kč. Teoreticky by tak kraje jako celek mohly okamžitě splatit dluh, a ještě by jim dost peněz na bankovních účtech zbylo. Situace v jednotlivých krajích však byla značně rozdílná, takže souhrnné údaje mohou být zavádějící.
Dluh krajů se meziročně snížil o 12 %. Dluh Plzeňského kraje se po několika letech dostal opět až na nulu. Tento kraj je jediným, který dokázal hospodařit bez dluhu. Nejvyšší a mezi kraji ojedinělý pokles zaznamenal Jihočeský kraj, který snížil svůj dluh na desetinu úrovně předchozího roku. Pomalejší pokles dluhu zaznamenal Karlovarský a Královéhradecký kraj (−37 %, resp. −36 %). V porovnání s tím se „jen“ o 2 % snížil dluh v Olomouckém a Libereckém kraji.
Pořadí krajů v přepočtu dluhu na obyvatele koncem roku 2017 vévodí Plzeňský kraj s nulovým dluhem a hned za ním se umístil kraj Jihočeský, ve kterém na každého obyvatele připadly 4 Kč krajského dluhu. Další v pořadí je Královéhradecký kraj s 585 Kč dluhu na obyvatele.
Nejvyšší dluh má již dlouhodobě Olomoucký kraj (5813 Kč na obyvatele). S odstupem za ním se umístil Liberecký kraj (3907 Kč na obyvatele). Zároveň to jsou dva kraje, které vykázaly nejnižší meziroční dynamiku poklesu dluhu. Třetí v pořadí je Zlínský kraj s téměř 3 500 Kč dluhu na obyvatele.
Úspory měřené objemem krátkodobého finančního majetku meziročně nejrychleji zvýšil Jihomoravský kraj (+78 %). O něco pomaleji rostly ve Zlínském kraji (+50 %) a v Moravskoslezském kraji (+41 %). Nejnižší růst úspor zaznamenal Karlovarský kraj (+6 %), dále Liberecký a Jihočeský kraj (+14 %, resp. +15 %). Za všechny kraje vzrostly úspory v roce 2017 o 27 %.
Nejvyšší úspory v přepočtu na obyvatele vykázal kraj Vysočina, a to 5773 Kč. Za ním se umístil Pardubický kraj s 5400 Kč úspor na obyvatele a dále Karlovarský kraj, který dosáhl úspor ve výši 4921 Kč na obyvatele. Naopak nejnižší úspory na obyvatele docílil Jihomoravský kraj (1377 Kč), Olomoucký kraj (2130 Kč) a kraj Ústecký (2268 Kč). V průměru představovaly úspory krajů koncem roku 2017 částku 3338 Kč na obyvatele.
Ve většině krajů byl dluh nižší než krátkodobý finanční majetek. V případě dvou krajů tomu bylo naopak. Týká se to Olomouckého kraje, jehož dluh byl o 2,3 mld. Kč vyšší než úspory a kraje Jihomoravského kraje, u kterého přesáhl dluh úspory jen o 0,7 mld. Kč (relace mezi dluhem a úsporami v jednotlivých krajích ukazuje tabulka 3).
| dluh | krátkodobý finanční majetek | |
|---|---|---|
| JHČ | 0,0 | 3,1 |
| JHM | 2,3 | 1,6 |
| KV | 0,6 | 1,5 |
| VYS | 0,6 | 2,9 |
| HK | 0,3 | 2,5 |
| LI | 1,7 | 2,1 |
| MSK | 2,3 | 3,7 |
| OL | 3,7 | 1,4 |
| PA | 1,2 | 2,8 |
| PL | 0,0 | 1,5 |
| STČ | 2,3 | 3,6 |
| UL | 0,8 | 1,9 |
| ZL | 2,0 | 2,6 |
| celkem | 17,9 | 31,0 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Příjmy po krajích
Meziročně se příjmy krajů zvýšily o 7,9 %. Rostly ve všech krajích s výjimkou kraje Karlovarského (pokles o 0,2 %). Jen mírný růst vykázal kraj Moravskoslezský (+3,5 %) a Liberecký (+5 %). Nejrychleji se příjmy zvýšily kraji Středočeskému (+11,9 %), Královéhradeckému (+10,5 %) a Zlínskému (+10,2 %).
V průměru dosáhly příjmy krajů v roce 2017 v přepočtu na obyvatele výše 19 536 Kč. Nejvyšší příjmy nalezneme v kraji Vysočina (23 022 Kč), v Jihočeském (22 184 Kč) a Královéhradeckém kraji (22 092 Kč). Jedná se o kraje, jejichž příjmy rostly v roce 2017 nadprůměrně.
Zajímavé je, že na konci žebříčku krajů se octly tři nejlidnatější kraje, a to Jihomoravský (17 160 Kč), Moravskoslezský (17 667 Kč) a Středočeský (18 630 Kč). Kraj Vysočina, tedy kraj s nejvyššími příjmy, sice má třetí nejnižší počet obyvatel, ale to již neplatí pro další v pořadí – pro kraj Jihočeský, který má pátý nejvyšší počet obyvatel.
Dotace tvořily v průměru za všechny kraje 62 % příjmů, jsou tedy pro celkové příjmy rozhodující položkou. V rozpočtu kraje Vysočina, kraje s nejvyššími příjmy na obyvatele, však tvořily dotace pouze 55 % jejich příjmů, a to byl nejnižší podíl v rámci krajů. Podíl dotací ve výši 57 % měly dva kraje, a to kraj Karlovarský a Plzeňský. Prvně jmenovaný kraj má spíše vyšší příjmy a druhý kraj pak na úrovni průměru. Nejvyšší podíl měly dotace v rozpočtu Moravskoslezského kraje, a to 69 %, podíl ve výši 66 % vykázal ještě kraj Zlínský a Jihomoravský. Všechny tři kraje s vysokým podílem dotací leží na Moravě.
Daňové příjmy tvořily 35 % celkových příjmů. Nejdůležitější složkou je podíl kraje na sdílených daních. Objem sdílených daní se mezi kraje rozděluje podle zadaného procentního podílu, který v zásadě odráží počet obyvatel kraje, nikoli však úplně přesně. Nejvyšší podíl sice mají tři nejlidnatější kraje, ale např. kraj Vysočina má třetí nejnižší počet obyvatel, ale osmý nejvyšší procentní podíl. Naopak Zlínský kraj má sedmý nejvyšší počet obyvatel, ale třetí nejnižší procentní podíl. Mám za to, že procentní podíly jednotlivých krajů se neměnily již delší dobu a možná by stálo za to se podívat, zda splňují předpoklady o rovnoměrném rozdělení výnosu sdílených daní mezi kraje (příjmy krajů v přepočtu na obyvatele ukazuje graf 4).
Závěr
Krajské samosprávy hospodařily v roce 2017 velmi dobře. I když přírůstek výdajů byl vyšší než přírůstek příjmů, vykázaly přebytek rozpočtu. Ten byl sice nižší než v roce 2016, ale stále podstatně vyšší než v předchozích letech. Potěšitelné je, že kapitálové výdaje rostly rychleji než výdaje na provoz, a to i přesto, že investiční dotace nedosáhly objem z předchozího roku.
Dluh se meziročně snížil o 12 %. K jeho poklesu došlo u všech krajů. Úspory vyjádřené objemem krátkodobého finančního majetku naopak vzrostly, a to o 27 %. Objem úspor zdaleka přesáhl objem dluhu. Krajské samosprávy si tak v době nízkých úrokových sazeb z úvěrů půjčovaly jen málo. Zároveň při nízkých až nulových výnosech z kladů u bank šetřily více.