Návrh změny RUD zavedením vyrovnávacího příspěvku

Většina vyspělých evropských zemí poskytuje zaostalým, nerozvinutým, či jinak strukturálně postiženým obcím a městům či oblastem vyrovnávací příspěvek. Ten zohledňuje demografické, sociální, ekonomické, geografické, historické, environmentální či jiné příčiny zaostávání. Příspěvek poskytován přímo do rozpočtu těchto jednotek, a to předvídatelně, programově a dlouhodobě.

V České republice je však dlouhodobě existence problému zaostávajících regionů pouze konstatována a nepřichází žádný koncept řešící příčiny, a nikoliv jen dílčí důsledky prohlubujícího se rozdílu mezi chudými, zaostávajícími a problémovými regiony z méně problémové většiny území státu. Základem je podfinancování rozpočtů znevýhodněných obcí a měst těchto regionů, které primárně řeší důsledky sociální, ekonomické a demografické situace, spojené s úbytkem práceschopného a vzdělanějšího obyvatelstva, doprovázeném masivním a neregulovaným příchodem sociálně potřebných obyvatel. To přináší všechna negativa, spojená s jejich způsobem života a sekundárně vznikajícím obchodem s chudobou, což musí řešit územní orgány, kterým se pak nedostává prostředků na potřebné rozvojové aktivity a zajištění standardní úrovně služeb a kvality života. Zejména mladá generace pak nemá motivaci zůstávat v těchto regionech a odchází za lepším životem ve velkých městech.

Návrh řešení

Navrhované řešení spočívá v zavedení vyrovnávacího (solidárního, kompenzačního, rozvojového) příspěvku z rozpočtového určení daní (RUD). Podstatou návrhu je zavedení nového koeficientu pro dělení sdílených daní (zákon č. 243/2000 Sb. – příloha 2 nebo 3). Získané prostředky navrhujeme rozdělit do 338 obcí a měst z deseti okresů s nejvyšší mírou rizika, které jsou definovány na základě dat získaných MV ČR pro účely rozdělení dotace k prevenci kriminality. V současné době jde o jedny z mála validních a zejména dostupných informací v časové řadě pořizované od roku 2011. Pro ilustraci uvádíme v tabulce 1 data z těchto deseti nejvíce rizikových okresů^[1]. Obdobný příspěvek poskytují všechny rozvinuté země EU v různé podobě se zohledněním různých aspektů^[2].

Navrhujeme prostředky získané zavedením nového koeficientu rozdělit kapitačně. Hlavním zdrojem prostředků je snížení výnosu z podílu na DPH a daně z příjmů připadajícího obcím o 1 % a dále snížení celkového výnosu RUD u měst Praha, Brno, Ostrava a Plzeň o 1 %.

Poznámka: Celorepublikový průměr součtu indexů je 1 048,48.

Následně uváděná čísla vychází z výsledků za rok 2018.^[3] Jedno procento výnosu RUD za všechny obce představuje částku 1 918 189 083 Kč, dále 1 % výnosu RUD měst Praha, Brno, Ostrava, Plzeň tvoří částku 756 050 696 Kč, což celkově činí 2 674 239 779 Kč.

V další variantě pak je možno zvažovat odpočet 1 % z příjmů krajů (714 635 653 Kč). V souhrnu by tak bylo možné podle dat za rok 2018 využít na vyrovnávací příspěvek až celkem 3 388 875 432 Kč.

Přerozdělení mezi obce 10 okresů dle tabulky rizikovosti by se dotýkalo celkem 1 364 843 obyvatel těchto rizikových okresů. Tím by se navýšila přímá platba o cca 1970 Kč na jednoho obyvatele uvedených rizikových okresů se strukturálními problémy (tj. zhruba o 12 %). Přerozdělení RUD do deseti rizikových okresů je patrné z tabulky 2.

Pozn.: všechna města snížení 1 %, čtyřem velkým snížení dalšího 1 %, přerozdělení takto sníženého RUD na 10 rizikových okresů a měst.

Vlastní příděl je díky zavedenému systému koeficientů a násobků postupných přechodů individuální pro každou obec a město. Například z celkové částky 2,67 mld. Kč pro rizikové okresy by potom, s ohledem na počty obyvatel, příslušelo jen obyvatelům uvedených deseti okresních měst 1,19 mld. Kč. Detailní podrobné propočty naleznete na intranetu statutárního města Karviné.

V alternativě s využitím 1 % z přídělu krajům by došlo navýšení platby do vybraných rizikových sídel o dalších cca 500 Kč na jednoho obyvatele (další cca 4 %).

Jako možná technika procentuálního odpočtu a přerozdělení získaných prostředků se naskýtá forma aplikace stanoveného nového přepočítávacího koeficientu, který je určen v příloze č. 3 Zákona č. 243/2000 Sb. následovně:

Za méně schůdnou je možné posuzovat aplikaci případných změn koeficientů a násobků postupných přechodů dle přílohy č. 2 zmíněného zákona.

Přínosy návrhu

Přímý příspěvek do rozpočtu by obcím napomáhal efektivně řešit obtížné sociální a jiné patologické jevy. Obce i města by mohly financovat ty aktivity, které nyní zvýšeně zatěžují jejich rozpočty – městské policie, sociální služby, výkon sociální práce nedofinancované státem, kamerové systémy, řešení zvýšené míry exekucí, pohledávek, přestupkové činnosti, ekologické zátěže, černé skládky aj. Uvedené aktivity jsou dnes financovány bez zohlednění této zvýšené zátěže ve zmíněných regionech a s použitím principu „všem stejně“ (používané koeficienty postupných přechodů problém neřeší). Dochází tím k prohlubování rozdílu mezi bohatšími a méně problémovými oblastmi a regiony jako je Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, když s úbytkem obyvatel je pak i nominálně spojen pokles podílu výnosu rozpočtového určení daní.

Zvýhodnění velkých měst

Za nadále neudržitelný považujeme systematické zvýhodnění Prahy a tří velkých měst, pokud jde o výnos daní v přepočtu na jednoho obyvatele: Praha 41 922 Kč, Brno 25 409 Kč, Ostrava 25 302 Kč a Plzeň 25 410 Kč na obyvatele. Přitom například okresní města rizikových okresů mají daňový výnos na obyvatele několikanásobně menší – např. Karviná 13 943 Kč, Most 14 250 Kč a Bruntál 13 751 Kč na obyvatele. To je doslova diskriminující.

Stejným způsobem jako je nyní 80 % obyvatel ČR solidární s těmito velkými městy požadujeme, aby byla obdobně solidarita poskytnuta postiženým zmíněným 10 okresům, kde žije 13 % všech obyvatel ČR, kterým však přísluší 11,5 % výnosu RUD. Přitom 12 % obyvatelstva žijících v Praze pobírá 28 % celkového výnosu RUD! Praha tak získává 2,5 násobek prostředků oproti uvedeným rizikovým regionům.

V rizikových okresech je koncentrováno 22 % všech nezaměstnaných (v Praze 8 % a jen v okrese Karviná se 248 560 obyvateli 5 %), vypláceno 29 % všech sociálních dávek (v Praze 7 %, v okrese Karviná pak dokonce 6 %) a spácháno 17 % všech trestných činů v ČR (v Praze 24 %, pro úplnost v okrese Karviná pak 2,5 %). Další platby ze státního rozpočtu alokované v Praze prostřednictvím ústředních orgánů státní správy zde není prostor komentovat.

Za obecně problematické považujeme zvýrazňování parametru počtu žáků MŠ a ZŠ, jelikož obce financují provoz a údržbu školy víceméně nezávisle na konkrétním počtu dětí, když nároky na zajištění provozu škol se s výraznými poklesy žáků nemění.

Za podstatné rovněž považujeme řešit naprostou nevyrovnanost přídělu výnosu RUD na obyvatele kraje. Je absurdní, když příděl z celkového úhrnu pro všechny kraje ČR (tj. cca 71 mld. Kč) je například pro Středočeský kraj (13,77 %) s takřka rovnocenným počtem obyvatel téměř 1,5 násobkem příspěvku pro Moravskoslezský kraj (9,62 %), nominálně jde o 9643 Kč na obyvatele a 5274 Kč, což je vůbec nejméně ze všech krajů! Tento způsob rozdělování výnosu RUD pro kraje by také jistě stál za zásadní změnu zejména s ohledem na problematiku strukturálně postižených obcí, jejichž občané užívají služeb poskytovaných a financovaných z rozpočtu krajů a druhotně tak pociťují i podfinancování kraje. Zde je diskriminační přístup k dnes znevýhodněným krajům stejně krystalický jako u výše zmíněných rizikových okresů.

Tento návrh nemá ambici řešit problém všech obcí s různými typy a druhy problémů, zejména ne všech obcí s vyloučenými lokalitami, problém se ale dá systémově řešit doplněním do výčtu obcí s případným navrženým koeficientem.

Závěr

Zavedením tohoto příspěvku pak konečně dojde k alespoň částečnému sbližování divergentních celků a k zahájení procesu naplňováníkohezních přístupů k dalšímu ekonomickému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji a nikoliv fatálnímu úpadkovému směřování a chmurné budoucnosti zaostalých regionů. Stejně tak se bude moci o naplňování potřeb občanů rozhodovat subsidiárně, tedy co nejblíže občanům a nikoliv z centrálních rozhodovacích orgánů, které rozdělují prostředky EU a státního rozpočtu vrchnostensky, na základě programů tvořených dle svých představ o potřebách vzdálených regionů a obcí a nikoliv na základě znalostí života obcí a občanů a jejich potřeb v reálném čase. Tyto principy jsou totiž jednoznačně základním pilířem politik EU, kdy veřejné prostředky jsou určeny k tomu, aby solidárně pomáhaly slabším a zaostávajícím. O nic víc a o nic míň tu neběží.

Poznámky

1. V propočtech pětiletých průměrů jsou všechny okresy totožné, jen okres Louny je nahrazen okresem Teplice.
2. Analýza MV ČR, s. 110–135
3. Vyhláška č. 192/2018 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
4. Jde o pouhý parametrický příklad. Přesný propočet koeficientů by stanovilo MF ČR jako podklad pro politické rozhodnutí.

PhDr. Roman Nogol, MPA, tajemník Magistrátu statutárního města Karviná