Vysokorychlostní internet je podmínkou rozvoje chytrých měst (Smart City)

Podle všech strategických dokumentů je kvalitní a dostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem klíčovým předpokladem nejen ekonomického růstu každé země, ale také nezbytnou podmínkou pro rozvoj chytrých měst a chytrého venkova.

Evropská komise do roku 2020 stanovila cíl dosažení přenosových rychlostí 30 Mb/s pro všechny obyvatele a 100 Mb/s pro alespoň polovinu domácností. Do roku 2025 jsou definovány cíle „Evropské gigabitové společnosti,“ které plně platí i pro Českou republiku, následovně:

1. Všichni hlavní socioekonomičtí hráči (školy, univerzity, výzkumná střediska a dopravní uzly, všichni poskytovatelé veřejných služeb, jako jsou nemocnice a správní orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních technologií) by měli mít přístup k velmi vysokému – gigabitovému – propojení umožňujícímu uživatelům stahovat/nahrávat rychlostí 1 Gb/s.
2. Všechny evropské domácnosti na venkově i ve městech by měly mít možnost připojení s rychlostí stahování nejméně 100 Mb/s, které lze navýšit na 1 Gb/s.
3. Všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice by měly mít nepřerušované pokrytí technologiemi 5G, což je pátá generace bezdrátových komunikačních systémů. Jako prozatímní cíl by pokrytí technologiemi 5G mělo být komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě EU do roku 2020.

Tyto uvedené cíle jsou plně relevantní i pro Českou republiku. Proto jsme oslovili náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechu a požádali ho o rozhovor na téma – sítě vysokorychlostního internetu v ČR.

Marian Piecha

Jaký je vůbec počet aktivních a disponibilních internetových přípojek v ČR?

Počet aktivních přípojek postupně narůstá a v roce 2018 bylo na základě geografického sběru dat (GSD), který realizuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), deklarováno ze strany poskytovatelů celkem 3 206 975 přípojek. Největší podíl z hlediska připojení „poslední míle“ mají technologie WiFi (34 %), dále technologie xDSL (27 %), FTTx (20 %) a CATV (19 %). Podíl aktivních přípojek na celkovém počtu domácností se liší v závislosti na velikosti obce a technologii.

Jaká je míra pokrytí domácností na základě analýzy těchto přípojek?

Přípojky s parametry vysokorychlostní přístupové sítě NGA byly v roce 2018 dostupné pro 87 % domácností. Nejvyšší podíl pokrytí dosahuje technologie WiFi a xDSL (téměř 60 % všech domácností). Běžně dostupná rychlost 100 Mb/s byla v roce 2018 k dispozici až pro 66 % domácností, kdy mezi technologiemi jsou nejvíce zastoupeny xDSL a CATV (přes 30 % domácností). Míra dostupnosti vysokorychlostního internetu roste v korelaci s růstem velikosti obce u všech technologií. Dostupnost optických nebo kabelových sítí přesahuje 10 % domácností až u obcí nad 5000 obyvatel.

Jaká je poptávka po internetových službách a jaký se očekává její vývoj v budoucnosti?

Podle globálních předpovědí u koncových uživatelů dochází ke kontinuálnímu růstu využívání dat o 26 % ročně, do roku 2022 se celková potřeba dat více než zdvojnásobí a tento trend bude pokračovat. Trvalý růst poptávky je dán rostoucí popularitou video služeb (VoD), neustále roste síť vzájemně propojených vzdálených serverů (cloudové služby) a bude se zvyšovat objem dat internetu věcí (IoT).

Ministerstvo průmyslu a obchodu zjišťovalo poptávku po internetových službách pomocí dotazníkového šetření. Jaká byla odezva?

Reagovalo téměř 9000 respondentů. Významná část obyvatel (44 %) je se svým současným připojením nespokojena a 64 % respondentů by si super rychlý a spolehlivý internet rádo pořídilo. Nejčastějšími důvody nespokojenosti byly zmiňovány nízká rychlost a nestabilní připojení. Nejvíce nespokojenosti jsme zaznamenali v obcích do 2 tisíc obyvatel, kde se jedná o 50 % obyvatel, a u studentů, kde nespokojenost dosahuje až 54 %. Zájem pořídit si super rychlý a spolehlivý internet je u 45 % respondentů podpořen i ochotou si za zlepšení současného stavu připlatit. Částka za příplatek, který jsou respondenti ochotni k současným výdajům připlatit, je v průměru 223 Kč měsíčně, pokud by tak získali přípojku nad 500 Mb/s. Převážně je zájem o služby náročnější na rychlost a spolehlivost připojení. Až 47 % respondentů zmiňuje nezájem o on-line hry, a naopak téměř 40 % se zajímá perspektivně o vzdálené řízení domácností a využívání kamerového dohledu.

Jak to vypadá s připojením socio-ekonomických subjektů?

Systematická analýza poptávky socio-ekonomických subjektů nebyla dosud nikdy zpracovávána, ale v budoucnosti se počítá s vyšší mírou digitalizace společnosti, s potřebou on-line video přenosů, či vyšší mírou využívání cloudových a IoT služeb. V rámci vládního programu Digitální Česko jsou pak definovány jednotlivé konkrétní projekty (stavební řízení či zdravotnický portál eHealth).

V současnosti jsou prakticky všechny instituce připojeny k síti internet, i když ne všechny dosahují dostatečné kvality připojení. Většina centrálních a krajských sídel jednotlivých institucí je pokryta dostatečně kvalitativním připojením umožňujícím splnění evropských cílů (1 Gb/s a vyšší). Pro velkou část subjektů mimo centrální a krajská sídla je v současnosti nedostatečná nebo perspektivně se stane nedostatečnou. Mezi hlavní bariéry patří zejména nedostupnosti technologií umožňujících gigabitové rychlosti v sídle subjektů (což platí pro většinu subjektů sídlících mimo obce s rozšířenou působností), finanční možnosti těchto institucí, ale např. i chybějící kapacity nezbytné pro zajištění a správu jejich interních sítí.

Zatím jsme hovořili o poptávce. Jaký je stav a budoucí vývoj, pokud jde o nabídku sítí NGA/VHCN?

Internet tvoří páteřní síť propojení všech světových telekomunikačních společností a přístupové sítě (přípojné, distribuční a účastnické sítě), pomocí kterých se signál dostává ke koncovému uživateli. Budeme hovořit o přístupových sítích, kde až po síť účastníka jde v podstatě o sítě poskytovatelů, tedy podnikatelů v elektronických komunikacích. V kontextu strategických cílů, které jsou citovány v úvodu, jsou důležité jednotlivé technologie, využívané pro výstavbu datových sítí.

Pro vysokorychlostní internet jsou asi nejvýznamnější optické sítě?

Ano, optické sítě jsou z hlediska svých technických parametrů nejperspektivnější technologií pro budování sítí VHCN. Jejich výstavba je finančně, organizačně a administrativně nejnáročnější, proto je v prostředí ČR realizována postupně, a to zejména v místech ekonomicky nejrentabilnějších (města). V následujícím období lze očekávat postupné pokrývání méně lukrativních oblastí. Postupně dojde k přechodu z gigabitových variant na deseti gigabitové, což navýší přenosovou kapacitu až k předpokládané rychlosti 100 Gb/s.

A co bezdrátové mobilní sítě?

V kontextu mobilních sítí je pro plnění strategických cílů kritický zejména rozvoj sítí páté generace (5G). Rozvoj těchto sítí nelze očekávat stejně rychle, jako tomu bylo u současných mobilních sítí. Předpokládáme spíše pozvolnou výstavbu podle kapacitních potřeb operátorů a finanční návratnosti jejich investic. Posun k sítím 5G umožní významné zvýšení kapacit a rychlosti poskytovaných služeb až v řádech stovek Mb/s. Pro rozvoj sítí 5G bude významným impulsem připravovaná aukce kmitočtů v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz a z hlediska budování VHCN sítí pak budou důležité aukce dalších kapacitních kmitočtových pásem.

Máme dostatečnou kapacitu a dostupnost přípojných sítí pro plnění strategických cílů?

V rámci analýzy byl pro tento účel zpracován dotazníkový průzkum mezi poskytovateli infrastruktury týkající se dostupnosti optických přípojných sítí v obcích do 5 000 obyvatel, což celkem zahrnuje 5 981 obcí. Z šetření vyplývá, že v 15 %, tj. 893 obcí s celkem více než 220 tisíci obyvateli, neexistuje ani jeden propojovací bod k vysokokapacitním optickým sítím s optickou infrasturkturou. Současně platí, že ve většině ostatních obcí (75 % obcí, tj. 4 500 obcí) existuje optická přístupová infrastruktura pouze od jednoho poskytovatele. Pouze v 588 obcích (10 % obcí v této kategorii) má optickou infrastrukturu více než jeden poskytovatel. Tento stav považujeme z hlediska dalšího rozvoje VHCN sítí za nedostatečný.

Jaká jsou tedy doporučení k řešení této situace?

V oblasti poptávky navrhujeme se zaměřit zejména na tři nejvíce problematické zákaznické segmenty. Domácnosti deklarují nespokojenost (44 %), ale bariérou je nedostupnost připojení a cenová dostupnost služeb. Vedle podpory výstavby přístupových sítí, lze problematiku cenové dostupnosti řešit např. prostřednictvím voucherů určených jak pro vybudování přípojky, tak i pro krátkodobou podporu úhrady měsíčních nákladů. Samostatně by měla být řešena podpora poptávky ze strany sociálně nebo zdravotně znevýhodněných obyvatel. Malé a střední firmy (MSP) mají podobný problém jako domácnosti. Pokud totiž jde o velké korporace, zde problém s dostupností v zásadě není. MSP má situaci komplikovanější a obdobně jako u segmentu domácností se jako vhodný nástroj jeví voucherový program mířený jak na budování VHCN přípojek (zejména v odlehlých oblastech), tak na migraci MSP firem z residenčních služeb na podnikatelské. Třetí skupinu tvoří socio-ekonomičtí partneři (instituce). Žádný resort systematicky nemonitoruje současný stav, a u žádného z rezortů nejsou nastaveny minimální infrastrukturní standardy pro jednotlivé instituce. Tato skutečnost způsobuje velké disproporce v kvalitě připojení, a to obzvlášť mezi centrálními, resp. regionálními institucemi, a institucemi v menších obcích. Doporučujeme proto všem resortům provést

systematický sběr informací a definovat minimální infrastrukturní standardy pro jednotlivé instituce. Případná státní podpora by se tedy měla zaměřit na řešení uvedených problémů, popř. nalézt krátkodobou pomoc s financováním používání VHCN služeb u těchto institucí.

Jaká jsou doporučení pro oblast nabídky?

ČR patří k zemím s rozvinutou a konkurenční páteřní optickou infrastrukturou minimálně do úrovně okresních měst, popř. do úrovně obcí s rozšířenou působností, takže další rozvoj a potenciální dotační podpora by měla být primárně směřována do přípojných a přístupových částí sítí. Případná státní podpora by tedy měla být směřována do dvou hierarchicky nejnižších úrovní sítě, tzn. do vytvoření propojovacích bodů, resp. infrastrukturní konkurence na úrovni obcí, resp. odloučených částí obcí, které by měly dostatečnou kapacitu pro zajištění strategických cílů, a do budování přístupových sítí s parametry VHCN sítí (tzn. ideálně s využitím optické infrastruktury).

Kolik investic si vyžádá připojení všech obcí a jejich částí k VHCN infrastruktuře?

Z výše uvedených závěrů průzkumu mezi poskytovateli infrastruktury byla zjištěna neexistence, resp. nedostatečná konkurence na úrovni infrastruktury už od velikosti obcí do cca 2 tisíc obyvatel. Na základě podkladů z analýzy byla celková investiční mezera na zajištění optické konektivity do všech obcí v ČR (od alespoň jednoho operátora) vypočtena na cca 2,2 mld. Kč.

Jaká je návratnost výstavby sítí pro poskytovatele?

Současné přístupové sítě s parametry VHCN, popř. NGA byly vybudovány buď v ekonomicky lukrativních lokalitách (návratnost 10 až 15 let) nebo díky využití synergií spojených s výstavbou jiné infrastruktury i v jinak ekonomicky méně lukrativních místech. Stále existuje poměrně významná skupina přípojek, které budou postupně budovány operátory s reálnou návratností investic bez potřeby dotačního financování. Mimo tuto skupinu přípojek lze dosáhnout reálné návratnosti buď prostřednictvím dotací nebo díky synergiím ve výstavbě. V odlehlých lokalitách bude nezbytné hledat dodatečné finanční zdroje, např. kofinancování ze speciální evropských, státních, regionálních nebo dokonce obecních dotačních zdrojů atd.

Jaké investice by si vyžádalo úplné pokrytí vysokorychlostním internetem?

Pro vybudování disponibilních přípojek s rychlostí nad 100 Mb/s v celé ČR je nezbytné zahrnout vybudování, resp. obnovení přípojek do 1 633 740 bytů (34 % bytů). Při průměrné investici ve výši 20 tis. Kč na přípojku vychází na pokrytí zbývajícího počtu bytů rychlostí alespoň 100 Mbit/s investiční mezera ve výši cca 28 mld Kč. Pro zajištění kompletního pokrytí všech domácnosti v ČR optickou technologií předpokládáme průměrnou investici do disponibilní přípojky ve výši 30 tisíc Kč, což by znamenalo celkovou investiční mezeru ve výši cca 97 mld. Kč.

Vidíte někde rezervy, které by mohly snížit nároky na investiční dotace v této oblasti?

Je to nedotační podpora, která by pro poskytovatele znamenala snížení finančních, a hlavně administrativních nákladů. Mezi taková opatření patří zrychlení stavebního řízení, koordinace pokládky optických kabelů s výstavbou další technické infrastruktury, odstranění některých legislativních omezení (např. podpora instalace závěsných optických kabelů) a snížení nákladů na služebnosti (věcná břemena), zejména vázané na nemovitosti ve vlastnictví státu a samospráv.