Vysokorychlostní internet je podmínkou rozvoje chytrých měst (Smart City)
Podle všech strategických dokumentů je kvalitní a dostatečné pokrytí
vysokorychlostním internetem klíčovým předpokladem nejen ekonomického růstu každé
země, ale také nezbytnou podmínkou pro rozvoj chytrých měst a chytrého venkova.
Evropská komise do roku 2020 stanovila cíl dosažení přenosových rychlostí
30 Mb/s pro všechny obyvatele a 100 Mb/s pro alespoň polovinu domácností. Do
roku 2025 jsou definovány cíle „Evropské gigabitové společnosti,“ které plně
platí i pro Českou republiku, následovně:
- Všichni hlavní socioekonomičtí hráči (školy, univerzity,
výzkumná střediska a dopravní uzly, všichni poskytovatelé veřejných služeb, jako
jsou nemocnice a správní orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních
technologií) by měli mít přístup k velmi vysokému –
gigabitovému – propojení umožňujícímu uživatelům stahovat/nahrávat
rychlostí 1 Gb/s.
- Všechny evropské domácnosti na venkově i ve městech by měly
mít možnost připojení s rychlostí stahování nejméně 100 Mb/s, které
lze navýšit na 1 Gb/s.
- Všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice by měly mít
nepřerušované pokrytí technologiemi 5G, což je pátá generace
bezdrátových komunikačních systémů. Jako prozatímní cíl by pokrytí technologiemi
5G mělo být komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém
členském státě EU do roku 2020.
- WiFi – bezdrátová komunikace využívá tzv. „bezlicenční
frekvence“ (Wireless Fidelity – bezdrátová věrnost)
- xDSL – technologie využívající k přenosu telefonní
dvoulinky (Digital Subscriber Line)
- FTTx – obecný pojem pro přenosy s využitím optického
vlákna náhradou za metalická vedení (Fiber To The x)
- CATV – kabelová televize, přenos obrazu a dat pomocí
kabelových rozvodů (Community Antenna Television)
- VoD – video na vyžádání umožní sledovat video dle vlastního
výběru prostřednictvím internetu (Video on Demand)
- IoT – internet věcí (Internet of Things), bezdrátové
připojení inteligentních zařízení jako jsou čidla, senzory, měřiče
i aktivní mechanické prvky
- NGA – přístupové sítě nové generace (NGA - Next
Generation Access Networks), rychlost nad 30 Mb/s
- VHCN – sítě s velmi vysokou kapacitou (Very High Capacity
Network) minimálně s rychlostí 100 Mb/s pro každého koncového uživatele,
s možností upgrade až na 1 Gb/s
Tyto uvedené cíle jsou plně relevantní i pro Českou republiku. Proto jsme
oslovili náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechu a
požádali ho o rozhovor na téma – sítě vysokorychlostního internetu
v ČR.
Marian Piecha
- Jaký je vůbec počet aktivních a disponibilních internetových přípojek
v ČR?
- Počet aktivních přípojek postupně narůstá a v roce 2018 bylo na základě
geografického sběru dat (GSD), který realizuje Český telekomunikační úřad
(ČTÚ), deklarováno ze strany poskytovatelů celkem 3 206 975 přípojek.
Největší podíl z hlediska připojení „poslední míle“ mají technologie
WiFi (34 %), dále technologie xDSL (27 %), FTTx (20 %) a CATV (19 %).
Podíl aktivních přípojek na celkovém počtu domácností se liší v závislosti
na velikosti obce a technologii.
- Jaká je míra pokrytí domácností na základě analýzy těchto přípojek?
- Přípojky s parametry vysokorychlostní přístupové sítě NGA byly v roce
2018 dostupné pro 87 % domácností. Nejvyšší podíl pokrytí dosahuje
technologie WiFi a xDSL (téměř 60 % všech domácností). Běžně dostupná
rychlost 100 Mb/s byla v roce 2018 k dispozici až pro 66 %
domácností, kdy mezi technologiemi jsou nejvíce zastoupeny xDSL a CATV (přes 30 %
domácností). Míra dostupnosti vysokorychlostního internetu roste v korelaci
s růstem velikosti obce u všech technologií. Dostupnost optických nebo
kabelových sítí přesahuje 10 % domácností až u obcí nad
5000 obyvatel.
- Jaká je poptávka po internetových službách a jaký se očekává její vývoj
v budoucnosti?
- Podle globálních předpovědí u koncových uživatelů dochází ke
kontinuálnímu růstu využívání dat o 26 % ročně, do roku 2022 se
celková potřeba dat více než zdvojnásobí a tento trend bude pokračovat. Trvalý
růst poptávky je dán rostoucí popularitou video služeb (VoD), neustále roste síť
vzájemně propojených vzdálených serverů (cloudové služby) a bude se zvyšovat
objem dat internetu věcí (IoT).
- Ministerstvo průmyslu a obchodu zjišťovalo poptávku po internetových službách
pomocí dotazníkového šetření. Jaká byla odezva?
- Reagovalo téměř 9000 respondentů. Významná část obyvatel (44 %) je se
svým současným připojením nespokojena a 64 % respondentů by si super rychlý a
spolehlivý internet rádo pořídilo. Nejčastějšími důvody nespokojenosti byly
zmiňovány nízká rychlost a nestabilní připojení. Nejvíce nespokojenosti jsme
zaznamenali v obcích do 2 tisíc obyvatel, kde se jedná o 50 %
obyvatel, a u studentů, kde nespokojenost dosahuje až 54 %. Zájem pořídit
si super rychlý a spolehlivý internet je u 45 % respondentů podpořen
i ochotou si za zlepšení současného stavu připlatit. Částka za příplatek,
který jsou respondenti ochotni k současným výdajům připlatit, je
v průměru 223 Kč měsíčně, pokud by tak získali přípojku nad
500 Mb/s. Převážně je zájem o služby náročnější na rychlost a
spolehlivost připojení. Až 47 % respondentů zmiňuje nezájem o on-line hry,
a naopak téměř 40 % se zajímá perspektivně o vzdálené řízení
domácností a využívání kamerového dohledu.
- Jak to vypadá s připojením socio-ekonomických subjektů?
- Systematická analýza poptávky socio-ekonomických subjektů nebyla dosud nikdy
zpracovávána, ale v budoucnosti se počítá s vyšší mírou digitalizace
společnosti, s potřebou on-line video přenosů, či vyšší mírou využívání
cloudových a IoT služeb. V rámci vládního programu Digitální Česko jsou pak
definovány jednotlivé konkrétní projekty (stavební řízení či zdravotnický
portál eHealth).
- V současnosti jsou prakticky všechny instituce připojeny k síti internet,
i když ne všechny dosahují dostatečné kvality připojení. Většina
centrálních a krajských sídel jednotlivých institucí je pokryta dostatečně
kvalitativním připojením umožňujícím splnění evropských cílů (1 Gb/s a
vyšší). Pro velkou část subjektů mimo centrální a krajská sídla je
v současnosti nedostatečná nebo perspektivně se stane nedostatečnou. Mezi
hlavní bariéry patří zejména nedostupnosti technologií umožňujících gigabitové
rychlosti v sídle subjektů (což platí pro většinu subjektů sídlících mimo
obce s rozšířenou působností), finanční možnosti těchto institucí, ale
např. i chybějící kapacity nezbytné pro zajištění a správu jejich interních
sítí.
- Zatím jsme hovořili o poptávce. Jaký je stav a budoucí vývoj, pokud jde
o nabídku sítí NGA/VHCN?
- Internet tvoří páteřní síť propojení všech světových telekomunikačních
společností a přístupové sítě (přípojné, distribuční a účastnické sítě),
pomocí kterých se signál dostává ke koncovému uživateli. Budeme hovořit
o přístupových sítích, kde až po síť účastníka jde v podstatě
o sítě poskytovatelů, tedy podnikatelů v elektronických komunikacích.
V kontextu strategických cílů, které jsou citovány v úvodu, jsou
důležité jednotlivé technologie, využívané pro výstavbu datových sítí.
- Pro vysokorychlostní internet jsou asi nejvýznamnější optické sítě?
- Ano, optické sítě jsou z hlediska svých technických parametrů
nejperspektivnější technologií pro budování sítí VHCN. Jejich výstavba
je finančně, organizačně a administrativně nejnáročnější, proto je
v prostředí ČR realizována postupně, a to zejména v místech ekonomicky
nejrentabilnějších (města). V následujícím období lze očekávat postupné
pokrývání méně lukrativních oblastí. Postupně dojde k přechodu
z gigabitových variant na deseti gigabitové, což navýší přenosovou kapacitu
až k předpokládané rychlosti 100 Gb/s.
- A co bezdrátové mobilní sítě?
- V kontextu mobilních sítí je pro plnění strategických cílů kritický
zejména rozvoj sítí páté generace (5G). Rozvoj těchto sítí nelze očekávat
stejně rychle, jako tomu bylo u současných mobilních sítí. Předpokládáme
spíše pozvolnou výstavbu podle kapacitních potřeb operátorů a finanční
návratnosti jejich investic. Posun k sítím 5G umožní významné zvýšení
kapacit a rychlosti poskytovaných služeb až v řádech stovek Mb/s. Pro rozvoj
sítí 5G bude významným impulsem připravovaná aukce kmitočtů v pásmech
700 MHz a 3,5 GHz a z hlediska budování VHCN sítí pak budou důležité
aukce dalších kapacitních kmitočtových pásem.
- Máme dostatečnou kapacitu a dostupnost přípojných sítí pro plnění
strategických cílů?
- V rámci analýzy byl pro tento účel zpracován dotazníkový průzkum mezi
poskytovateli infrastruktury týkající se dostupnosti optických přípojných sítí
v obcích do 5 000 obyvatel, což celkem zahrnuje 5 981 obcí.
Z šetření vyplývá, že v 15 %, tj. 893 obcí s celkem více
než 220 tisíci obyvateli, neexistuje ani jeden propojovací bod
k vysokokapacitním optickým sítím s optickou infrasturkturou. Současně
platí, že ve většině ostatních obcí (75 % obcí, tj. 4 500 obcí)
existuje optická přístupová infrastruktura pouze od jednoho poskytovatele. Pouze
v 588 obcích (10 % obcí v této kategorii) má optickou
infrastrukturu více než jeden poskytovatel. Tento stav považujeme z hlediska
dalšího rozvoje VHCN sítí za nedostatečný.
- Jaká jsou tedy doporučení k řešení této situace?
- V oblasti poptávky navrhujeme se zaměřit zejména na tři nejvíce
problematické zákaznické segmenty. Domácnosti deklarují nespokojenost (44 %),
ale bariérou je nedostupnost připojení a cenová dostupnost služeb. Vedle podpory
výstavby přístupových sítí, lze problematiku cenové dostupnosti řešit např.
prostřednictvím voucherů určených jak pro vybudování přípojky, tak i pro
krátkodobou podporu úhrady měsíčních nákladů. Samostatně by měla být řešena
podpora poptávky ze strany sociálně nebo zdravotně znevýhodněných obyvatel. Malé a
střední firmy (MSP) mají podobný problém jako domácnosti. Pokud totiž jde
o velké korporace, zde problém s dostupností v zásadě není. MSP má
situaci komplikovanější a obdobně jako u segmentu domácností se jako vhodný
nástroj jeví voucherový program mířený jak na budování VHCN přípojek (zejména
v odlehlých oblastech), tak na migraci MSP firem z residenčních služeb na
podnikatelské. Třetí skupinu tvoří socio-ekonomičtí partneři (instituce). Žádný
resort systematicky nemonitoruje současný stav, a u žádného z rezortů
nejsou nastaveny minimální infrastrukturní standardy pro jednotlivé instituce. Tato
skutečnost způsobuje velké disproporce v kvalitě připojení, a to obzvlášť
mezi centrálními, resp. regionálními institucemi, a institucemi v menších
obcích. Doporučujeme proto všem resortům provést
- systematický sběr informací a definovat minimální infrastrukturní standardy pro
jednotlivé instituce. Případná státní podpora by se tedy měla zaměřit na
řešení uvedených problémů, popř. nalézt krátkodobou pomoc s financováním
používání VHCN služeb u těchto institucí.
- Jaká jsou doporučení pro oblast nabídky?
- ČR patří k zemím s rozvinutou a konkurenční páteřní optickou
infrastrukturou minimálně do úrovně okresních měst, popř. do úrovně obcí
s rozšířenou působností, takže další rozvoj a potenciální dotační podpora
by měla být primárně směřována do přípojných a přístupových částí sítí.
Případná státní podpora by tedy měla být směřována do dvou hierarchicky
nejnižších úrovní sítě, tzn. do vytvoření propojovacích bodů, resp.
infrastrukturní konkurence na úrovni obcí, resp. odloučených částí obcí, které
by měly dostatečnou kapacitu pro zajištění strategických cílů, a do budování
přístupových sítí s parametry VHCN sítí (tzn. ideálně s využitím
optické infrastruktury).
- Kolik investic si vyžádá připojení všech obcí a jejich částí k VHCN
infrastruktuře?
- Z výše uvedených závěrů průzkumu mezi poskytovateli infrastruktury byla
zjištěna neexistence, resp. nedostatečná konkurence na úrovni infrastruktury už od
velikosti obcí do cca 2 tisíc obyvatel. Na základě podkladů z analýzy byla
celková investiční mezera na zajištění optické konektivity do všech obcí
v ČR (od alespoň jednoho operátora) vypočtena na cca 2,2 mld. Kč.
- Jaká je návratnost výstavby sítí pro poskytovatele?
- Současné přístupové sítě s parametry VHCN, popř. NGA byly vybudovány buď
v ekonomicky lukrativních lokalitách (návratnost 10 až 15 let) nebo
díky využití synergií spojených s výstavbou jiné infrastruktury
i v jinak ekonomicky méně lukrativních místech. Stále existuje poměrně
významná skupina přípojek, které budou postupně budovány operátory s reálnou
návratností investic bez potřeby dotačního financování. Mimo tuto skupinu
přípojek lze dosáhnout reálné návratnosti buď prostřednictvím dotací nebo díky
synergiím ve výstavbě. V odlehlých lokalitách bude nezbytné hledat dodatečné
finanční zdroje, např. kofinancování ze speciální evropských, státních,
regionálních nebo dokonce obecních dotačních zdrojů atd.
- Jaké investice by si vyžádalo úplné pokrytí vysokorychlostním internetem?
- Pro vybudování disponibilních přípojek s rychlostí nad 100 Mb/s
v celé ČR je nezbytné zahrnout vybudování, resp. obnovení přípojek do
1 633 740 bytů (34 % bytů). Při průměrné investici ve výši
20 tis. Kč na přípojku vychází na pokrytí zbývajícího počtu bytů
rychlostí alespoň 100 Mbit/s investiční mezera ve výši cca 28 mld Kč. Pro
zajištění kompletního pokrytí všech domácnosti v ČR optickou technologií
předpokládáme průměrnou investici do disponibilní přípojky ve výši
30 tisíc Kč, což by znamenalo celkovou investiční mezeru ve výši cca
97 mld. Kč.
- Vidíte někde rezervy, které by mohly snížit nároky na investiční dotace
v této oblasti?
- Je to nedotační podpora, která by pro poskytovatele znamenala snížení
finančních, a hlavně administrativních nákladů. Mezi taková opatření patří
zrychlení stavebního řízení, koordinace pokládky optických kabelů
s výstavbou další technické infrastruktury, odstranění některých
legislativních omezení (např. podpora instalace závěsných optických kabelů) a
snížení nákladů na služebnosti (věcná břemena), zejména vázané na nemovitosti
ve vlastnictví státu a samospráv.