Veřejné opatrovnictví – služba státu na účet obcí?

Veřejné opatrovnictví se dnes sice týká jen pětiny obcí, ale i další by se měly zajímat, které povinnosti na ně mohou rozhodnutím soudu přejít. A jaké příjmy a výdaje s touto činností souvisí. Výkon funkce veřejného opatrovníka totiž nelze odmítnout a soud se neptá, zda obec má kapacitu pro její výkon.

Jaroslava Kypetová

Podle údaje Ministerstva vnitra je funkce veřejného opatrovníka vykonávána pro více než 12 tisíc osob. Stalo se tak na základě rozhodnutí soudu, kdy při posuzování rozsahu omezení svéprávnosti k určitým úkonům či bez omezení svéprávnosti nebyla nalezena žádná osoba příbuzná, blízká či jiná vhodná. Neznamená to, že taková osoba neexistuje, ale zřejmě nesouhlasí s tím, že bude pro svého rodinného příslušníka nebo známého tuto pomoc zajišťovat, neboť si obvykle je vědoma časové, finanční i emoční náročnosti. Obec, při vědomí si stejné časové, finanční i emoční náročnosti, možnost odmítnutí nemá (§ 471 odst. 3 občanského zákoníku). A pokud na území obce sídlí významný poskytovatel sociálních či dlouhodobých zdravotnických služeb, může se najednou stát opatrovníkem lidí, kteří mají trvalé bydliště třeba i stovky kilometrů daleko. A mohou ve svém rodném městě vlastnit nemovitost nebo mít u okresních soudů nedokončené spory, což pak musí veřejný opatrovník řešit.

Bydliště není trvalý pobyt

Soud jmenuje veřejným opatrovníkem obec, kde má opatrovanec bydliště. Pojem bydliště není totožný s pojmem trvalý pobyt. Bydlištěm se rozumí místo, ve kterém osoba bydlí s úmyslem se na tomto místě trvale zdržovat (§ 80 odst. 1 OZ). Manuál Ministerstva vnitra v této souvislosti uvádí: „Nejvyšší soud v roce 2017 (sp. zn. 30 Cdo 3379/2016) definitivně vyřešil otázku spornosti bydliště a trvalého pobytu při určení opatrovníka. Podle Nejvyššího soudu ČR je pro určení takového bydliště důležitý fakt, že se osoba v určitém místě dlouhodobě zdržuje, má tam sociální vazby a má v úmyslu se na takovém místě zdržovat trvale a bydlet tam.“

Ačkoliv se taková argumentace může zdát logická a pro většinu obcí výhodná, je pro některé obce až finančně hrozivá. Dle podkladů MV ČR existuje 232 obcí, které se starají o více než 10 opatrovanců. Tabulka č. 1 zachycuje situaci v jednotlivých krajích a uvádí obec s největším počtem opatrovanců v daném kraji. K 31. 3. 2019, kdy se prováděla poslední sumarizace dle krajů, vykazuje nejvíce osob Ostrava (492). S odstupem pak následují obvykle krajská města, ale také třeba města Šternberk a Kroměříž (psychiatrická zařízení), obec Černovice nebo město Vejprty, kde se nacházejí významní poskytovatelé sociálních služeb (zde však patrně s možností přihlášení k trvalému pobytu).

Zdroj dat: Veřejné opatrovnictví, MV ČR

Neznáme situaci v jednotlivých obcích ani složení opatrovanců. Není cílem tohoto článku nijak zpochybňovat potřebnost institutu veřejného opatrovnictví, neboť jde o záležitost velmi citlivou pro všechny dotčené. Na příkladu města Dobřany však chceme ukázat konkrétní, zejména pak finanční, dopady nastaveného systému.

Kolik opatrovanců lze zvládnout?

Léčebna, dnes Psychiatrická nemocnice Dobřany, je státní zdravotnické zařízení, které na území města funguje od roku 1881. „Organizace je odborným lůžkovým zdravotnickým zařízením, zabezpečujícím především dlouhodobou léčbu a léčebnou rehabilitaci psychicky nemocných pacientů všech věkových kategorií v návaznosti na akutní psychiatrickou léčbu,“ uvádí oficiální webové stránky. Areál o rozloze 42 ha s téměř 30 pavilony se původně nacházel na okraji města, ale postupnou zástavbou se stal jeho součástí. Jde o nejvýznamnějšího zaměstnavatele, a pro město proto i důležitého partnera.

Tabulka č. 2 obsahuje historický přehled počtu opatrovanců, z nichž většina měla či má s nemocnicí nějaký kontakt. Na první pohled zaujme výrazně sestupný trend po roce 2009. Jedním z důvodů je fakt, že město se odvolávalo proti rozhodnutím o určení opatrovníkem, kde osoba neměla trvalé bydliště, nebo aktivně podávalo návrhy na změny. A nutno dodat, že obvykle uspělo. Výše uvedený závěr Nejvyššího soudu se sice týkal sporu dvou moravských měst, avšak pro Dobřany v jeho důsledku hrozí návrat na počet, který je pro město s 6 tisící obyvateli problematický.

Kromě samotného počtu opatrovanců a jeho dynamiky komplikaci představuje úprava výkonu veřejného opatrovnictví, kterou přinesl nový občanský zákoník, a fakt, že opatrovníkem již nemůže být nemocnice. Okruh činností opatrovníka se značně rozšířil a důraz se klade na osobní kontakt a vysvětlení všech postupů. Časovou náročnost výkonu funkce veřejného opatrovníka pak zvyšuje osobnostní profil opatrovanců. Jestliže v některých obcích může jít převážně o osoby pobývající v domovech pro seniory s omezeními svéprávnosti vyplývající z věku, pak v případě psychiatrických diagnóz je náročnost zcela jiná (viz také rozhovor se starostou města Martinem Sobotkou).

Rozsah práce opatrovníka

Občanský zákoník od § 466 stanovuje povinnosti opatrovníka obecně, tedy nikoliv jen veřejného. Snaha co nejvíce chránit zájmy opatrovance možná ale vede k tomu, že klesá ochota opatrovníků z okruhu rodiny či známých. A tak povinnost „udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy“ přechází na úředníka, který jich má na starosti i desítky.

Při jmenování opatrovníkem je třeba do dvou měsíců vypracovat a zaslat soudu soupis jmění, tj. vyžádat informace z katastru nemovitostí, evidence vozidel, pokud je opatrovanec v nemocnici, tak získat z nemocnice přehled finančních depozit. Dále vyžádat z České správy sociální zabezpečení informaci o výši důchodu, od Úřadu práce ČR nárok na dávky, zjistit účty u bank, případné dluhy a exekuce. U všech uvedených institucí musí nahlásit změnu či nově jmenovaného opatrovníka a dále řešit průběžně potřebné záležitosti, které se ale zpravidla stále váží na místo trvalého pobytu. Za trvání opatrovnictví se pak zpráva o jmění za předchozí kalendářní rok předává soudu vždy do konce následujícího června. A při skončení opatrovnictví je třeba sestavit zprávu závěrečnou.

Opatrovník zajišťuje veškeré úřední úkony jako vyřizování dokladů (občanský průkaz, rodný list, průkaz pojištěnce, zřizování účtů), jednání u soudů – ve věcech omezení svéprávnosti, opatrovnictví, ochranné léčby, zabezpečovací detence, neboť záležitosti dané zákonem musí nechat schválit soudem.

Opatrovník řeší u opatrovanců, kteří žijí samostatně v bytě (nájemní, vlastní), zejména placení nájmu a všeho spojeného s bydlením (rozbité spotřebiče, nákup nových, opravy, nábytek, malování, výměna podlahových krytin, likvidace štěnic, platby energií). Při omezení možnosti nakládat s penězi se pak zajišťuje výplata kapesného – rozvržení příjmů, šetření na případné výdaje např. na nákup spotřebičů. Nezřídka musí opatrovník řešit nově vzniklé dluhy vyjednáním splátkového kalendáře, namítat neplatnost smluv o úvěru. Pokud má opatrovanec nezletilé děti, vyžaduje se spolupráce s OSPOD či dalšími organizacemi. Pokud má opatrovanec psa, je třeba zajistit čipování a očkování.

V případě opatrovanců hospitalizovaných v nemocnici či těch, u kterých je nařízena ochranná léčba, se nejčastěji řeší dluhy (půjčky, jízdy „na černo“), dále pak souhlasy s hospitalizací, kapesným, odesílání peněz na kapesné, vyřizování žádostí do pobytových sociálních služeb, u některých do samostatného bydlení, dále třeba souhlasy se zdravotnickými zákroky.

A zcela nečekaně bude opatrovník v Dobřanech zařizovat zalesnění lesa s kůrovcovou kalamitou, pachtovní smlouvy na pole a louky, které nově převzatý opatrovanec stále ještě vlastní a které předchozí opatrovník neřešil.

Financování, které nestačí

Dotaz na výši a způsob rozdělování příspěvku vznesla autorka tohoto článku také v rámci jednoho z bloků loňské XXII. Celostátní finanční konference pořádané Svazem měst a obcí ČR. Jestliže panelista z MV ČR uznal, že současný stav není ideální, pak zástupkyně z jiného města se přimlouvala, ať raději zůstane dnešní financování než žádné. A doplnila, že mají téměř všechny opatrovance v několika domovech pro seniory a že příspěvek pokrývá většinu nákladů.

Právě rozdílnost ve struktuře osob, o něž se jednotlivé obce starají, má vliv na hodnocení nastaveného financování. Od roku 2017 získávají obce, které vykonávají veřejné opatrovnictví, platbu v rámci příspěvku na přenesený výkon státní správy. Výše paušální platby je stanovena na částku 29 000 Kč na jednoho opatrovance na rok. Na vyplacení příspěvku nemá vliv skutečnost, zda se opatrovanec fakticky zdržuje na území obce nebo migruje v dalších obcích.

Počty opatrovanců pro výpočet příspěvku se nezjišťují průběžně, ale vždy k rozhodnému dni. Nepřihlíží se proto k takové změně počtu opatrovanců, ke které došlo mimo rozhodný den. Pokud se stala obec veřejným opatrovníkem po rozhodném dni (ale i naopak, pokud přestala být opatrovníkem), nemá to na výši příspěvku vliv. Počty opatrovanců bude obec hlásit znovu až pro přiznání příspěvku na opatrovnictví pro další kalendářní rok. V roce 2020 dostávají tedy obce příspěvek dle stavu březen 2019 (v některých krajích s aktualizací v červnu).

Současný stav je samozřejmě lepší než nic z období do roku 2016. V případě Dobřan však v letošním roce pokryje finanční příspěvek sotva polovinu nákladů (viz rozhovor se starostou města). S opatrovanci bez trvalého bydliště nepočítá systém rozpočtového určení daní, nelze zde očekávat žádný příjem z uložených pokut. Dlouholetý veřejný opatrovník nemá ani žádné právo při vypořádání dědictví, ze zákona získá pouze úhradu nákladů na případný sociální pohřeb, zbytek dědí příbuzní nebo stát.

Každý z nás doufá, že nikdy nebude veřejného opatrovníka potřebovat. Skutečnost je však stále častěji jiná a určitě nelze význam této „jistoty“ zpochybňovat. Jde však o službu, na jejímž financování se musí podílet nejen nějaká obec a trochu stát, ale také samotný opatrovanec a jeho příbuzní.

Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D., vedoucí finančního odboru MěÚ Dobřany

Autorka se dlouhodobě věnuje financování obcí a lektorské činnosti.