Chytrá pole, chytré farmy, chytří lidé – prostě chytrý venkov
Datum: 11. 3. 2020,
zdroj: OF 1/2020,
rubrika: Regiony
Chytrý venkov není pouze o chytrých technologiích, ale zejména
o komunitním a chytrém přístupu lidí, kteří na venkově žijí. Ti musí umět
propojit dílčí věci do větších celků. To je chytrý venkov. Nejen o něm jsme
se bavili s místopředsedou Národní sítě Místních akčních skupin (NS MAS),
Markem Hartychem, který se tématu chytrého venkova dlouhodobě věnuje
i v rámci MAS Český sever.
Marek Hartych
- Jak vaše MAS Český sever potažmo celorepubliková síť NS MAS ČR podporuje chytrá
řešení na venkově, co v tomto ohledu dělá?
- Celý koncept Smart Village má blízko k principům LEADER, které jsou místním
akčním skupinám vlastní. Z praxe víme, jak vypadá samospráva na obci či
v malém městě ve smyslu personálních kapacit a jejich vytížení. Proto
přicházíme s pozicí inovačního brokera. Ten by měl aktivizovat komunity
v jednotlivých obcích, ve spolupráci s nimi analyzovat problémy a potřeby
konkrétního území a navrhovat typová opatření řešící nejpalčivější
problémy. Měl by mít k dispozici experty a specialisty pro jednotlivé oblasti,
kteří by obci navrhli konkrétní projekty s využitím dostupných technologií,
materiálů, postupů atd.
- Tento koncept se v ČR teprve vytváří a usazuje. Neexistuje ucelená koncepce
Chytrého venkova, chybí realizační metodika, není definovaná pozice inovačního
brokera. Proto jsme iniciovali projektový záměru do Programu Éta, který na toto
vakuum reaguje. Nositeli projektu je Fakulta sociálně ekonomická (UJEP) a
Inovační centrum Ústeckého kraje. Pro koncept Chytrého venkova je prosazení projektu
klíčová věc.
- Co je podle vás chytrý venkov?
- Chytrý venkov především naplno využívá svůj lidský potenciál. Aktivní,
soudržná a prosperující komunita venkovských obyvatel, která zná své silné a
slabé stránky. A pro ty slabé hledá řešení v kontextu 21. století.
- Na čem je založený koncept Chytrého venkova?
-
Koncept Chytrého venkova, tak jak ho chápeme v rámci NS MAS ČR má dva
základní pilíře. Tím prvním je komunita, která má společný zájem na
udržitelném rozvoji obce (města) a okolní krajiny. Komunita, která je solidární,
soudržná, a zajímá se o dění v obci. A ve spolupráci s jejím
vedením plánuje, diskutuje, případně realizuje aktivity, které přispívají
k všestrannému rozvoji území. Druhým pilířem jsou moderní technologie,
megatrendy, nové výzvy, zkrátka technologický pokrok jako takový. Ten nabízí nové
přístupy, postupy, nástroje a příležitosti řešit problémy jinak. V tomto
případě inovativně, ve vysoké kvalitě, s dlouhou životností,
s pozitivním dopadem na udržitelný rozvoj. Jde v podstatě o rozvoj
území realizovaný zapojením komunity s využitím nejlepších dostupných
technologií a postupů.
- Hrají místní akční skupiny na venkově roli inovačního brokera? A co si pod
tím vlastně můžeme představit?
- Dnes ji hrají v omezené míře. NS MAS a Pracovní skupina pro Chytrý venkov by
jim k této práci chtěly dát mnohem širší prostor a zároveň jasnou strukturu,
logiku, pravidla a samozřejmě účinné nástroje. Inovační broker by měl být pomoci
při identifikaci problémů a potřeb v území, měl by zprostředkovat kontakt
s expertem na danou oblast a získat od něj tzv. SMART řešení, to znamená
v souladu s technologickým pokrokem, ale také udržitelné a synergické
s vazbami na další problémy území.
- S jakými druhy inovací se na venkově nyní setkáváme?
- Na venkově jde zcela určitě o zemědělství, i s ohledem na to, do
čeho teče nejvíce peněz z Programu rozvoje venkova. Především pak
o precizní zemědělství, které je plné nejmodernějších technologií včetně
dronů, virtuálních ohrad či autonomních zemědělských strojů.
- Jak inovovat v těch úplně nejmenších obcích?
- Tady se uplatní princip síťování, tedy vytváření vazeb mezi stejně velkými,
respektive malými, obcemi v regionu či napříč republikou. Výměna příkladů
dobré praxe, vzájemná inspirace či sdružování lidského potenciálu a financí. To
by měl být klíč k úspěchu.
- Jaké jsou současné globální trendy a jaký je jejich význam pro jednotlivé
regiony?
- Globální trendy jsou určené například takzvanou „raketou“ a jejími hybnými
silami, kterých ke svému letu potřebuje deset. Jedná se o model Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj představený téměř před rokem v Edinburgu.
Jde například o autonomní mobilní stroje, drony, dekoncentrované energeticky
soběstačné systémy na úrovni samospráv, nové trendy v produkci potravin,
internet, digitální spojení atd. Nikdo nepředpokládá, že se všechny regiony hned
vrhnou na všech deset hybných sil. Je to o objektivní analýze každého regionu,
o identifikaci potřeb a o tom, které bude mít prioritu.
- Když se zaměříme na klimatické změny, jako na jeden z hlavních současných
globálních trendů, jak ovlivňují život na venkově?
- Vyjdeme-li z teze, že venkov živí zemědělství a práce v lese, pak už
jen z tohoto pohledu je adaptace a zmírňování následků klimatické změny
otázkou přežití. Dostatek srážek pro rostlinnou výrobu, dostatek krmiva pro
živočišnou výrobu na jedné straně a stabilní lesní ekosystémy na straně druhé.
I v obcích se pak dá v boji s klimatickou změnou ledacos zlepšit.
O tom bude konec konců i Manuál pro starosty, který zveřejníme na
stránkách mistniakcniskupiny.cz.
- Co starostové v manuálu naleznou a v čem jim může pomoct?
- Prvním tématem je zadržování (retence) srážkové vody v intravilánu.
Představujeme možnosti zadržování na zelených střechách či fasádách a dále na
plochách chodníků, komunikací, parkovišť a dalších zpevněných ploch. Navazuje
kapitola věnující se využití srážkové vody zachycené v akumulačních
nádržích. Další kapitola představuje hlavní zásady péče o zeleň
s ohledem na klimatickou změnu. V poslední kapitole je pak představen princip
intravilánových revitalizací. Manuál slouží k prvotnímu zorientování
v dané problematice. To vše je na zhruba šedesáti stranách k dispozici.
Manuál vznikl díky finanční podpoře MŽP v rámci programu na podporu NNO.
- Jak mohou SMART řešení pomoci v boji s těmito environmentálními
hrozbami?
- Za SMART řešení považuji především propojování dílčích řešení do jednoho
celku. Například dešťovka. Jedna věc je ji zachytit, SMART řešením je pak tuto
vodu ohřát a rozvést s využitím např. fotovoltaiky. Nebo využití nadbytečné
elektrické energie. Kdy je vhodnější ji skladovat, pustit do sítě či využít pro
jiný typ energie? Např. ohřev vody v akumulačních nádržích či
přečerpávání vody v jednoduché přečerpávací elektrárně atd.
- Můžeme se někde v zahraničí inspirovat při zavádění tvz. SMART řešení
na venkově? Kde to funguje a jak?
- Průkopníky hledejme logicky ve Skandinávii. Drsné klima, nízká hustota osídlení,
velké množství odlehlých až izolovaných komunit na jedné straně a vysoká
životní úroveň na straně druhé. To je situace vhodná pro hledání optima, jak
žít na venkově v souladu se současným stavem pokroku a poznání. Na počátku
těchto řešení však není bezhlavá snaha o zavedení nejmodernějších
technologií, ale především vytvoření zdravé, silné, soudržné a sebevědomé
komunity hrdých venkovských obyvatel.
- V tom je asi největší rozdíl mezi tradičními a novými státy v rámci
Evropské unie v kontextu debaty o konceptu Chytrého venkova.
V tradičních státech tyto komunity existují a je možné na nich koncept
Chytrého venkova stavět, v nových státech jsme většinou stále ve stadiu
transformace obyvatel (individualit) do komunit (částí celku). Proto by i podpora
ze strany EU měla být dostatečně široká a flexibilní, aby dokázala reagovat na
tento základní rozdíl. V tomto směru doufám, že naše opakovaná účast na
pracovních jednáních ke konceptu Smart Village v Bruselu přinese své plody.
- A jak nastartovat chytrý venkov u nás? Je na to
nějaký model?
- Koncept Chytrého venkova vznikl před třemi lety a jeho ověřování stále
probíhá. Přesto jsme v březnu 2019na konferenci v Dolních Břežanech
představili za NS MAS ČR možnou podobu toho, jak koncept v podmínkách ČR
realizovat. Byl to první ucelený a publikovaný návrh a já věřím, že se
s ním seznámí co nejdříve také další aktéři rozvoje venkova.