Chytrá pole, chytré farmy, chytří lidé – prostě chytrý venkov

Chytrý venkov není pouze o chytrých technologiích, ale zejména o komunitním a chytrém přístupu lidí, kteří na venkově žijí. Ti musí umět propojit dílčí věci do větších celků. To je chytrý venkov. Nejen o něm jsme se bavili s místopředsedou Národní sítě Místních akčních skupin (NS MAS), Markem Hartychem, který se tématu chytrého venkova dlouhodobě věnuje i v rámci MAS Český sever.

Marek Hartych

Jak vaše MAS Český sever potažmo celorepubliková síť NS MAS ČR podporuje chytrá řešení na venkově, co v tomto ohledu dělá?

Celý koncept Smart Village má blízko k principům LEADER, které jsou místním akčním skupinám vlastní. Z praxe víme, jak vypadá samospráva na obci či v malém městě ve smyslu personálních kapacit a jejich vytížení. Proto přicházíme s pozicí inovačního brokera. Ten by měl aktivizovat komunity v jednotlivých obcích, ve spolupráci s nimi analyzovat problémy a potřeby konkrétního území a navrhovat typová opatření řešící nejpalčivější problémy. Měl by mít k dispozici experty a specialisty pro jednotlivé oblasti, kteří by obci navrhli konkrétní projekty s využitím dostupných technologií, materiálů, postupů atd.

Tento koncept se v ČR teprve vytváří a usazuje. Neexistuje ucelená koncepce Chytrého venkova, chybí realizační metodika, není definovaná pozice inovačního brokera. Proto jsme iniciovali projektový záměru do Programu Éta, který na toto vakuum reaguje. Nositeli projektu je Fakulta sociálně ekonomická (UJEP) a Inovační centrum Ústeckého kraje. Pro koncept Chytrého venkova je prosazení projektu klíčová věc.

Co je podle vás chytrý venkov?

Chytrý venkov především naplno využívá svůj lidský potenciál. Aktivní, soudržná a prosperující komunita venkovských obyvatel, která zná své silné a slabé stránky. A pro ty slabé hledá řešení v kontextu 21. století.

Na čem je založený koncept Chytrého venkova?

Koncept Chytrého venkova, tak jak ho chápeme v rámci NS MAS ČR má dva základní pilíře. Tím prvním je komunita, která má společný zájem na udržitelném rozvoji obce (města) a okolní krajiny. Komunita, která je solidární, soudržná, a zajímá se o dění v obci. A ve spolupráci s jejím vedením plánuje, diskutuje, případně realizuje aktivity, které přispívají k všestrannému rozvoji území. Druhým pilířem jsou moderní technologie, megatrendy, nové výzvy, zkrátka technologický pokrok jako takový. Ten nabízí nové přístupy, postupy, nástroje a příležitosti řešit problémy jinak. V tomto případě inovativně, ve vysoké kvalitě, s dlouhou životností, s pozitivním dopadem na udržitelný rozvoj. Jde v podstatě o rozvoj území realizovaný zapojením komunity s využitím nejlepších dostupných technologií a postupů.

Hrají místní akční skupiny na venkově roli inovačního brokera? A co si pod tím vlastně můžeme představit?

Dnes ji hrají v omezené míře. NS MAS a Pracovní skupina pro Chytrý venkov by jim k této práci chtěly dát mnohem širší prostor a zároveň jasnou strukturu, logiku, pravidla a samozřejmě účinné nástroje. Inovační broker by měl být pomoci při identifikaci problémů a potřeb v území, měl by zprostředkovat kontakt s expertem na danou oblast a získat od něj tzv. SMART řešení, to znamená v souladu s technologickým pokrokem, ale také udržitelné a synergické s vazbami na další problémy území.

S jakými druhy inovací se na venkově nyní setkáváme?

Na venkově jde zcela určitě o zemědělství, i s ohledem na to, do čeho teče nejvíce peněz z Programu rozvoje venkova. Především pak o precizní zemědělství, které je plné nejmodernějších technologií včetně dronů, virtuálních ohrad či autonomních zemědělských strojů.

Jak inovovat v těch úplně nejmenších obcích?

Tady se uplatní princip síťování, tedy vytváření vazeb mezi stejně velkými, respektive malými, obcemi v regionu či napříč republikou. Výměna příkladů dobré praxe, vzájemná inspirace či sdružování lidského potenciálu a financí. To by měl být klíč k úspěchu.

Jaké jsou současné globální trendy a jaký je jejich význam pro jednotlivé regiony?

Globální trendy jsou určené například takzvanou „raketou“ a jejími hybnými silami, kterých ke svému letu potřebuje deset. Jedná se o model Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj představený téměř před rokem v Edinburgu. Jde například o autonomní mobilní stroje, drony, dekoncentrované energeticky soběstačné systémy na úrovni samospráv, nové trendy v produkci potravin, internet, digitální spojení atd. Nikdo nepředpokládá, že se všechny regiony hned vrhnou na všech deset hybných sil. Je to o objektivní analýze každého regionu, o identifikaci potřeb a o tom, které bude mít prioritu.

Když se zaměříme na klimatické změny, jako na jeden z hlavních současných globálních trendů, jak ovlivňují život na venkově?

Vyjdeme-li z teze, že venkov živí zemědělství a práce v lese, pak už jen z tohoto pohledu je adaptace a zmírňování následků klimatické změny otázkou přežití. Dostatek srážek pro rostlinnou výrobu, dostatek krmiva pro živočišnou výrobu na jedné straně a stabilní lesní ekosystémy na straně druhé. I v obcích se pak dá v boji s klimatickou změnou ledacos zlepšit. O tom bude konec konců i Manuál pro starosty, který zveřejníme na stránkách mistniakcniskupiny.cz.

Co starostové v manuálu naleznou a v čem jim může pomoct?

Prvním tématem je zadržování (retence) srážkové vody v intravilánu. Představujeme možnosti zadržování na zelených střechách či fasádách a dále na plochách chodníků, komunikací, parkovišť a dalších zpevněných ploch. Navazuje kapitola věnující se využití srážkové vody zachycené v akumulačních nádržích. Další kapitola představuje hlavní zásady péče o zeleň s ohledem na klimatickou změnu. V poslední kapitole je pak představen princip intravilánových revitalizací. Manuál slouží k prvotnímu zorientování v dané problematice. To vše je na zhruba šedesáti stranách k dispozici. Manuál vznikl díky finanční podpoře MŽP v rámci programu na podporu NNO.

Jak mohou SMART řešení pomoci v boji s těmito environmentálními hrozbami?

Za SMART řešení považuji především propojování dílčích řešení do jednoho celku. Například dešťovka. Jedna věc je ji zachytit, SMART řešením je pak tuto vodu ohřát a rozvést s využitím např. fotovoltaiky. Nebo využití nadbytečné elektrické energie. Kdy je vhodnější ji skladovat, pustit do sítě či využít pro jiný typ energie? Např. ohřev vody v akumulačních nádržích či přečerpávání vody v jednoduché přečerpávací elektrárně atd.

Můžeme se někde v zahraničí inspirovat při zavádění tvz. SMART řešení na venkově? Kde to funguje a jak?

Průkopníky hledejme logicky ve Skandinávii. Drsné klima, nízká hustota osídlení, velké množství odlehlých až izolovaných komunit na jedné straně a vysoká životní úroveň na straně druhé. To je situace vhodná pro hledání optima, jak žít na venkově v souladu se současným stavem pokroku a poznání. Na počátku těchto řešení však není bezhlavá snaha o zavedení nejmodernějších technologií, ale především vytvoření zdravé, silné, soudržné a sebevědomé komunity hrdých venkovských obyvatel.

V tom je asi největší rozdíl mezi tradičními a novými státy v rámci Evropské unie v kontextu debaty o konceptu Chytrého venkova. V tradičních státech tyto komunity existují a je možné na nich koncept Chytrého venkova stavět, v nových státech jsme většinou stále ve stadiu transformace obyvatel (individualit) do komunit (částí celku). Proto by i podpora ze strany EU měla být dostatečně široká a flexibilní, aby dokázala reagovat na tento základní rozdíl. V tomto směru doufám, že naše opakovaná účast na pracovních jednáních ke konceptu Smart Village v Bruselu přinese své plody.

A jak nastartovat chytrý venkov u nás? Je na to nějaký model?

Koncept Chytrého venkova vznikl před třemi lety a jeho ověřování stále probíhá. Přesto jsme v březnu 2019na konferenci v Dolních Břežanech představili za NS MAS ČR možnou podobu toho, jak koncept v podmínkách ČR realizovat. Byl to první ucelený a publikovaný návrh a já věřím, že se s ním seznámí co nejdříve také další aktéři rozvoje venkova.