Dluh a úspory obcí
V poslední době je jediným údajem v oblasti hospodaření obcí, který vykazuje každoroční růst, objem úspor. Meziročně kolísal nejen objem dotací obcím, kapitálových výdajů, kapitálových příjmů, ale kolísal i objem celkových příjmů, výdajů a dalších složek z rozpočtu obcí.
Jednoznačně růstovou tendenci vykazují jen celkové úspory obcí a měst. Obdobně jednosměrnou tendenci vykazoval snad jen dluh, i když s opačným znaménkem než úspory.
Úspory
Úspory obcí se tak zvyšovaly v období pro odložené peníze velmi nevýhodném. Nízké úrokové sazby vedly k tomu, že zhodnocení vkladů bylo minimální až nulové. Připočteme-li vliv inflace, pak se hodnota peněz uložených na bankovních účtech postupně snižovala. Nízké úrokové sazby obvykle stimulují poptávku po úvěrech. Tak tomu však v případě obcí nebylo, neboť, jak již bylo řečeno, dluh obcí se snižoval. Obce splácely větší část svého dluhu, než si pořizovaly. Patrně v sektoru obcí došlo k výraznému růstu opatrnosti či obezřetnosti při nakládání s penězi. Jinak lze jen sotva racionálně vysvětlit kombinaci růstu úspor a poklesu dluhu v podmínkách nízkých úrokových sazeb. Uvedený vývoj navozuje otázku, zda současná výše úspor je ještě přínosem pro hospodaření obcí, zda dosažené úspory až příliš nepřekračují úroveň, kterou obce pro fungování potřebují.
Změny úspor v krajích
Celkový objem úspor obcí (bez Prahy), měřeno výší krátkodobého finančního majetku, dosáhl koncem roku 2018 více než 125 mld. Kč a meziročně se vzrostl o 2 %. Je to po delší době velmi nízká dynamika. Např. v roce 2016 se meziročně zvýšily dokonce o 29 %, o rok později o 12 %.
Graf 1 ukazuje, že růst úspor v roce 2018 neplatil pro obce všech krajů. Ve čtyřech krajích došlo naopak k meziročnímu poklesu objemu úspor. Nejrychlejší propad nastal u obcí Moravskoslezského kraje (pokles o 6 %), následovaného obcemi Jihomoravského kraje (pokles o 3 %). Ve Zlínském, v Pardubickém a v Plzeňském kraji se objem úspor prakticky nezměnil. Nejrychleji své úspory zvýšily obce Středočeského kraje, a to o 9 %. O jeden procentní bod pomaleji zvedly úspory obce v kraji Vysočina. Solidní růst úspory zaznamenaly ještě v kraji Libereckém a Olomouckém (o 6 %, resp. 5 %).
Úspory na hlavu
Nejvyšší úspory v přepočtu na obyvatele v roce 2018 vykázaly obce Plzeňského kraje (18 746 Kč). Oproti kraji s nejnižšími úsporami, což je Zlínský kraj, byly více než dvojnásobné. Vysoce nadprůměrné úspory na obyvatele vykázaly i obce Jihomoravského kraje (16 244 Kč) a s odstupem za nimi rovněž obce kraje Jihočeského, Vysočina, Karlovarského, Středočeského a Ústeckého.
U krajů, které obsadily poslední dvě místa z pohledu úspor na hlavu (Zlínský a Moravskoslezský), se objem úspor meziročně snížil. Potěšitelné je, že u dalších dvou krajů s nízkými hodnotami (Olomoucký a Liberecký) se naopak objem úspor obcí meziročně poměrně rychle zvýšil. Poměrně rychle úspory zvedly své úspory obce v kraji Vysočina, který se objemem úspor obcí na obyvatele dostal na čtvrtou příčku z tohoto pohledu. Podrobně viz graf 2.
Jak jsou rozloženy úspory obcí v rámci jednotlivých krajů? Tento jev změříme podílem obcí s hodnotou úspor na obyvatele pod průměrem v daném kraji. Tento podíl je v krajích velmi odlišný. V Královéhradeckém kraji je pod krajským průměrem pouze 33 % obcí. Jinak řečeno, 67 % obcí v tomto kraji vykázalo nadprůměrnou výši úspor v přepočtu na obyvatele. Mezi 38 % až 39 % obcí s úsporami pod krajským průměrem existuje v Libereckém, Pardubickém, Středočeském a Jihočeském kraji. Ve Zlínském kraji má podprůměrnou hodnotu úspor 51 % a v Jihomoravském dokonce 59 %. Za všechny kraje je průměrný podíl obcí s podprůměrnou výší úspor na obyvatele 43 %.
Dluh
Dluh obcí (bez Prahy) dosáhl koncem roku 2018 výše 46,8 mld. Kč a meziročně se prakticky nezměnil. Od roku 2013 to bylo poprvé, co se obecní dluh z roku na rok nesnížil. A jak to bylo v jednotlivých krajích? Roční změna dluhu obcí podle krajů se pohybovala od +9 % až po −6 %. Nejrychleji rostl dluh u obcí Středočeského kraje. Je to stejný kraj jako ten, který měl nejvyšší dynamiku růstu úspor. Na druhé místo se dostal kraj Vysočina (+8 %). Opět se jedná o kraj s nadprůměrnou dynamikou růstu úspor, která doprovázela růst dluhu.
Dluh se zvýšil i u obcí Olomouckého a Karlovarského kraje. V Pardubickém, Královéhradeckém, Jihomoravském, Jihočeském a Zlínském kraji byla změna dluhu v rozmezí 1 % na obě strany. Vyšší pokles dluhu vykázaly obce Ústeckého a Plzeňského kraje (−3 %). Nejvyšší pokles dluhu však zaznamenaly obce Moravskoslezského kraje (−7 %). Je to kraj, ve kterém došlo i k nejrychlejšímu snížení objemu úspor. Druhou nejvyšší dynamiku poklesu dluhu měl Liberecký kraj (−5 %). Meziroční změny dluhu v souhrnu viz graf 3.
Koncem roku 2018 mělo dluh 51 % obcí. I tímto podílem se kraje od sebe liší, a to od 39 % až po 65 % obcí s dluhem na celkovém počtu obcí v kraji. Nejnižší podíl obcí s dluhem vykázal kraj Vysočina, a to 39 % obcí, v Plzeňském kraji to bylo 41 %, v Libereckém a Královéhradeckém pak shodně po 47 % a v Pardubickém a Jihočeském kraji pak 48 %. Ve Středočeském a Ústeckém kraji se počet obcí s dluhem téměř rovnal počtu obcí bez dluhu. Ve zbývajících krajích byl počet obcí s dluhem vyšší než počet obcí bez dluhu. Platí to pro kraj Karlovarský, Jihomoravský a Olomoucký. V Moravskoslezském kraji se obce s dluhem na celkovém počtu obcí v kraji podílely 65 %. Jen o něco nižší podíl nalezneme v kraji Zlínském (63 %).
Dluh na jednu obec
Nejvyšší dluh připadající na jednu obec s dluhem měl Liberecký kraj. Na každou obec Libereckého kraje připadlo v průměru 38,1 milionu Kč. Je to přitom kraj, který vykázal druhý nejvyšší meziroční pokles dluhu. I tak však je rozdíl mezi ním a dalším krajem v pořadí poměrně značný. Na druhé místo z tohoto pohledu se dostal Moravskoslezský kraj, ve kterém každá obec s dluhem v průměru dlužila 27,7 milionu Kč. Další v pořadí byly obce Jihomoravského kraje. Dluh zadlužené obce v tomto kraji dosahoval v průměru 20,2 milionu Kč. V dalších krajích byly průměrné částky na obec s dluhem nižší. Nejnižší dluh na obec s dluhem vykázal kraj Vysočina (7,3 milionu Kč). Dále kraj Jihočeský (8,2 milionu Kč) a Pardubický kraj (10,6 milionu Kč). Situace v krajích je v této oblasti zřejmá z grafu 4.
Koncem roku 2018 měla dluh sice zhruba polovina obcí, avšak v obcích s dluhem žila naprostá většina obyvatel, konkrétně 82 %. Je to dáno tím, že v segmentu nejmenších obcí byl podíl obcí s dluhem velmi nízký, ale celkem v nich žije v souhrnu velmi malý počet obyvatel. Nejnižší podíl obyvatel v obcích s dluhem měl Ústecký kraj (73 %), Liberecký kraj (75 %), Středočeský kraj a kraj Vysočina (poslední dva shodně 76 % obyvatel). V Moravskoslezském kraji žilo dokonce 91 % obyvatel v obcích s dluhem a po 86 % to bylo v Olomouckém a Jihomoravském kraji.
Vztah úspor a dluhů v obcích
Ve všech krajích byl koncem roku 2018 dluh obcí nižší než jejich úspory. Za všechny obce se dluh na objemu úspor podílel 37 %, což je o jeden procentní bod méně než v roce 2017. Nejvyšší podíl dluhu na úsporách měly obce Libereckého kraje (74 %), dále obce Olomouckého kraje (62 %). Zlínský kraj měl podíl mnohem nižší, a to 48 %. V Moravskoslezském a Jihomoravském kraji byl tento podíl 43 %, resp. 40 %. Nejnižší podíl vykázaly obce Karlovarského kraje, a to 21 %. Za ním se umístily obce Ústeckého kraje (23 %), dále obce Jihočeského kraje (26 % a obce kraje Vysočina (27 %).
Vyšší dluh, než úspory vykázalo koncem roku 966 obcí, což je 15 % z jejich celkového počtu v ČR. Rovněž u tohoto ukazatele existují značné rozdíly mezi kraji.
V Jihočeském kraji tvořily tyto obce jen jednu desetinu jejich počtu v kraji. Po 12 % to bylo v Plzeňském, Libereckém a Karlovarském kraji. O dva procentní body více dosahoval jejich podíl v kraji Vysočina, v Královéhradeckém a Ústeckém kraji. Pardubický, Středočeský a Moravskoslezský kraj vykázaly podíl ve výši 16 %.
Nejvyšší podíl obcí, jejichž dluh přesáhl objem úspor, nalezneme ve Zlínském kraji. V tomto kraji to byla každá čtvrtá obec. Zlínský kraj přitom patří k těm nejchudším měřeno celkovými příjmy na obyvatele. Spadá sem však i Ústecký a Liberecký kraj, u nichž byl podíl obcí s dluhem vyšším než úspory příznivější. Liberecký kraj měl třetí nejnižší podíl. Relativně vysoký podíl obcí s dluhem přesahujícím úspor měl ještě Olomoucký a Jihomoravský kraj, které na tom jsou měřeno příjmy poměrně dobře.
Srovnání krajů ve výše komentované kategorii obcí ukazuje graf 5.
Závěrem
Konstatování, že obce hospodaří dobře, není žádnou novinkou. Celkový vývoj, a zvláště čísla za rok 2018 ukázala, že růst úspor se výrazně zpomalil a pokles dluhu téměř zastavil. Ruku v ruce s tím šlo zvýšení kapitálových výdajů. I když zde sehrál svou roli růst investičních dotací, zejména z evropských fondů. Rozdíly mezi obcemi jednotlivých krajů jsou do určité míry podmíněny i velikostní strukturou obcí, které na jeho území existují. Přesto je zřejmé, že ne ve všech krajích mají obce obdobné podmínky.