Hospodaření územních rozpočtů v roce 2019
V roce 2019 pokračoval trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí i krajů. Meziroční zvýšení celkových příjmů územních rozpočtů dosáhlo své dosud nejvyšší hodnoty. Hospodaření územních rozpočtů skončilo s přebytkem, a to již osmým rokem po sobě.
Příznivých výsledků bylo dosaženo také z hlediska vývoje zadluženosti územních rozpočtů, která se ve srovnání s předchozím rokem mírně snížila. Stav zůstatků finančních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů dále vzrostl.
Souhrnné výsledky
Hospodaření obecních rozpočtů (bez DSO) skončilo s přebytkem ve výši 25,5 mld. Kč (z toho více než polovinu zajistil výsledek hospodaření hlavního města Prahy). V předchozím roce činil přebytek 8,3 mld. Kč (z toho zhruba tři čtvrtiny tvořil přebytek vykázaný hlavním městem). Z celkového počtu 6254 obcí vykázalo přebytek 4540 obcí (tj. 72,6 % obcí), je to více nežli v předchozím roce, kdy s přebytkem hospodařilo 4272 obcí (68,3 % z celkového počtu).
Méně příznivé výsledky byly vykázány z hlediska vývoje kapitálových výdajů. Zatímco v předchozích dvou letech kapitálové výdaje obcí a krajů výrazně rostly, v roce 2019 stagnovaly na úrovni roku předchozího. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích územních rozpočtů se v roce 2019 snížil, dosáhl 22 %, v roce předchozím to bylo 23,6 %. Ke změně došlo také z hlediska podílu vlastních zdrojů a přijatých investičních transferů na financování investic. Zatímco v předchozích dvou letech se přijaté investiční transfery podílely na financování investic ve výši 16–19 %, v roce 2019 se tento podíl zvýšil na 26 % (přes tento nárůst však podíl transferů na financování investic nedosahuje hodnot vykazovaných v období let 2010–2016, kdy se přijaté investiční transfery podílely na celkových kapitálových výdajích v průměrné roční výši 35,5 %). Vývoj uvedených ukazatelů je zřejmý z grafu 1.
Souhrnné ukazatele hospodaření územních rozpočtů jako celku ovlivňují do značné míry výsledky hlavního města Prahy, a to z hlediska vývoje kapitálových výdajů – Praze se opět nedařilo nastartovat investice (bez započtení výsledků Prahy vykázaly územní rozpočty jako celek v roce 2019 mírný meziroční nárůst kapitálových výdajů), z hlediska výsledného salda hospodaření (na celkovém přebytku se zhruba z poloviny podílel přebytek Prahy), i z hlediska nárůstu stavu finančních prostředků na bankovních účtech.
Rekordní růst příjmů
Celkové příjmy obcí (vč. dobrovolných svazků) dosáhly 364,6 mld. Kč a ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 30 mld. Kč. Vyšší růst byl vykázán v části vlastních příjmů, tvořil zhruba dvě třetiny nárůstu celkových příjmů. Daňové příjmy jsou pro obce hlavním zdrojem financování, tvoří 68 % celkových příjmů. Daňové příjmy obcí vzrostly oproti roku 2018 o 19 mld. Kč. Tento růst souvisel pouze s pokračujícím příznivým, byť o něco nižším než původně očekávaným, vývojem ekonomiky, a vyšší efektivitou výběru daní. Obce, obdobně jak tomu bylo v roce 2018, pouze zcela výjimečně využily možnost navýšení svých daňových příjmů, a pouze 9 % z nich navýšilo koeficient daně z nemovitých věcí.
Stavy na bankovních účtech
Stav finančních prostředků na bankovních účtech obcí, DSO, krajů, regionálních rad a na účtech příspěvkových organizací zřízených kraji a obcemi ke konci roku 2019 dosáhl 304,9 mld. Kč, meziročně se zvýšil o 40,7 mld. Kč (o 15,4 %). Stavy finančních prostředků na účtech územních samosprávných celků jsou v tabulce 1.
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kraje | 12,5 | 14,5 | 12,5 | 14,8 | 17,6 | 16,7 | 24,5 | 31,0 | 30,7 | 35,7 |
| PO zřízené krajem | 10,9 | 10,9 | 11,7 | 11,9 | 12,2 | 11,7 | 12,4 | 15,0 | 16,7 | 18,3 |
| Obce | 70,3 | 70,1 | 84,7 | 98,0 | 107,4 | 114,6 | 156,5 | 179,7 | 186,9 | 214,8 |
| PO zřízené obcí a MČ | 14,9 | 15,9 | 16,8 | 16,5 | 18,3 | 18,7 | 20,8 | 25,6 | 27,5 | 33,4 |
| DSO | 1,2 | 1,4 | 1,5 | 1,8 | 1,6 | 1,5 | 2,0 | 2,1 | 2,3 | 2,5 |
| RRRS | 1,0 | 0,8 | 0,6 | 0,6 | 0,8 | 0,3 | 0,4 | 0,1 | 0,2 | 0,1 |
| Celkem | 110,7 | 113,5 | 127,8 | 143,7 | 157,8 | 163,5 | 216,6 | 253,7 | 264,2 | 304,9 |
Nárůst byl vykázán především na úrovni obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací (celkem o 33,8 mld. Kč). Je však potřebné uvést, že z toho zhruba polovinu tvoří Praha, tedy zvýšení finančních prostředků na bankovních účtech hlavního města Prahy (vč. příspěvkových organizací), kde došlo k meziročnímu nárůstu o 16,8 mld. Kč. To patrně souvisí s nízkou investiční aktivitou Prahy. Bilance příjmů a výdajů obcí včetně dobrovolných svazků obcí je uvedena v tabulce 2.
| Ukazatel | skutečnost k 31. 12. 2018 | rozpočet 2019 | skutečnost k 31. 12. 2019 | % plnění rozp. | Index 2019/2018 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| schválený | po všech změnách | ||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | |
| I. Daňové příjmy | 226 220,1 | 246 300,0 | 246 300,0 | 245 198,9 | 99,6 | 108,4 | |
| z toho: | Daně z příjmů fyzických osob | 54 193,0 | 61 700,0 | 61 700,0 | 61 248,3 | 99,3 | 113,0 |
| Daně z příjmů právnických osob | 46 638,4 | 50 200,0 | 50 200,0 | 53 216,4 | 106,0 | 114,1 | |
| Daň z přidané hodnoty | 97 660,6 | 105 400,0 | 105 400,0 | 102 499,5 | 97,2 | 105,0 | |
| Daně a poplatky z vybr. činností | 16 871,2 | 17 000,0 | 17 000,0 | 17 324,6 | 101,9 | 102,7 | |
| Daň z věcí nemovitých | 10 855,7 | 12 000,0 | 12 000,0 | 10 908,8 | 90,9 | 100,5 | |
| II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) | 33 534,3 | 32 738,0 | 32 738,0 | 35 589,0 | 108,7 | 106,1 | |
| III. Kapitálové příjmy | 7 483,3 | 6 595,0 | 6 595,0 | 6 772,9 | 102,7 | 90,5 | |
| Vlastní příjmy | 267 237,7 | 285 633,0 | 285 633,0 | 287 560,7 | 100,7 | 107,6 | |
| IV. Přijaté transfery (po konsolidaci) | 67 395,6 | 56 471,7 | 87 292,6 | 77 028,3 | 88,2 | 114,3 | |
| Příjmy celkem (po konsolidaci) | 334 633,3 | 342 104,7 | 372 925,6 | 364 589,0 | 97,8 | 109,0 | |
| I. Běžné výdaje (po konsolidaci) | 229 725,4 | 239 563,6 | 251 218,5 | 244 175,0 | 97,2 | 106,3 | |
| II. Kapitálové výdaje | 96 253,7 | 87 897,0 | 107 063,0 | 94 507,6 | 88,3 | 98,2 | |
| Výdaje celkem (po konsolidaci) | 325 979,1 | 327 460,6 | 358 281,5 | 338 682,6 | 94,5 | 103,9 | |
| Saldo příjmů a výdajů (po konsol.) | 8 654,2 | 14 644,1 | 14 644,1 | 25 906,4 | 176,9 | ||
Výdaje obcí rovněž rostou
Celkové výdaje obcí dosáhly 338,7 mld. Kč, proti předchozímu roku vzrostly o 12,7 mld. Kč. Vykázaný nárůst je výrazně menší nežli v roce 2018, kdy zvýšení výdajů proti roku 2017 činilo 50,4 mld. Kč. Zatímco v roce 2018 růst kapitálových výdajů převyšoval růst běžných výdajů, v roce 2019 byl v části kapitálových výdajů vykázán pokles. Vývoj kapitálových výdajů obcí ovlivnil výsledek hospodaření hlavního města Prahy, kde došlo k významnému meziročnímu poklesu investic.
Výše investic obcí stagnovala
Kapitálové výdaje obcí celkem činily 94,5 mld. Kč, proti předchozímu roku byly nižší o 1,7 mld. Kč. Vývoj kapitálových výdajů byl zcela odlišný nežli v předchozích dvou letech, pro které byl charakteristický jejich dynamický růst (meziroční nárůst v roce 2017 činil 16,2 mld. Kč, v roce 2018 byla ještě vyšší, dosáhl 27,6 mld. Kč). Jak již bylo výše zmíněno, výsledek obcí byl do značné míry ovlivněn výsledkem hospodaření hl. města Prahy, kde byl vykázán meziroční pokles kapitálových výdajů o 4,3 mld. Kč. Bez započtení výsledků Prahy vykazují obecní rozpočty jako celek meziroční růst kapitálových výdajů o 2,5 mld. Kč.
Praha kumuluje zdroje, neinvestuje, ale snižuje dluh
V loňském roce hospodařilo hlavní město s celkovými příjmy 95,3 mld. Kč a celkovými výdaji 80,7 mld. Kč. Výsledný přebytek hospodaření 14,7 mld. Kč byl proti předchozímu roku více než dvojnásobný. Hlavní město vykazuje přebytkové hospodaření od roku 2012, tj. již osmým rokem po sobě, to se promítá i v postupném nárůstu stavu finančních prostředků na jeho bankovních účtech, město současně také již šest let po sobě snižuje svou zadluženost.
Ke konci roku 2019 dosáhl stav finančních prostředků na bankovních účtech hlavního města (včetně příspěvkových organizací) 89,1 mld. Kč, což představovalo meziroční nárůst o 16,8 mld. Kč. Trend snižování zadluženosti, který je patrný od roku 2014, pokračoval i v roce 2019. Hlavní město (včetně příspěvkových organizací) vykázalo ke konci roku dluh ve výši 20,7 mld. Kč, což bylo o 0,4 mld. Kč méně nežli v roce předchozím. Naposledy město přijalo cizí návratné zdroje v roce 2013 (emise komunálních dluhopisů a úvěr od EIB).
Kapitálové výdaje v Praze činily 13,1 mld. Kč, což bylo o 4,3 mld. Kč méně nežli v předchozím roce. Trend nárůstu kapitálových výdajů z období let 2016–2018 byl přerušen. Obdobně jako v předchozích dvou letech byly kapitálové výdaje financovány téměř plně z vlastních zdrojů hlavního města, neboť přijaté investiční transfery se na kapitálových výdajích podílely zhruba ve výši 6 %.
Stagnace zadluženosti
Dluh územních rozpočtů dosáhl ke konci roku 2019 celkem 90,9 mld. Kč (meziročně byl o 0,3 mld. Kč nižší). Při současném rychlém nárůstu stavu finančních prostředků na jejich bankovních účtech to znamená další navýšení rozdílu mezi výší zůstatků na bankovních účtech a výší dluhu.
Zadluženost územních rozpočtů (obcí a krajů) je vidět na grafu 2.
Ke konci roku 2019 stav finančních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 214,0 mld. Kč, tj. více než trojnásobně – viz tabulka 3 a graf 3.
| Ukazatel | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stav na účtech celkem | 113,5 | 127,8 | 143,7 | 157,8 | 163,6 | 216,6 | 253,7 | 264,2 | 304,9 |
| Zadluženost celkem | 107,2 | 117,1 | 121,6 | 119,1 | 116,3 | 95,6 | 90,8 | 91,2 | 90,9 |
| Rozdíl | 6,3 | 107,0 | 22,1 | 38,7 | 47,3 | 121,0 | 162,9 | 173,0 | 214,0 |
Dluh obcí (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázal ke konci roku 2019 celkový obnos ve výši 70 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o nárůst o 2 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh zvýšil o 1,4 mld. Kč.
Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 41,4 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu nárůstu celkové zadluženosti o 2,5 mld. Kč viz tabulka 4.
| Ukazatel | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zadluženost obcí celkem | 82,4 | 90,0 | 92,2 | 88,9 | 86,9 | 71,9 | 69,0 | 68,6 | 70,0 | |
| v tom | obce bez 4 největších měst | 44,0 | 44,5 | 43,0 | 43,6 | 43,1 | 38,6 | 37,9 | 38,9 | 41,4 |
| zadluženost 4 největších měst | 38,4 | 45,5 | 49,2 | 45,3 | 43,8 | 33,3 | 31,1 | 29,7 | 28,6 | |
| % podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti | 46,6 | 50,6 | 53,4 | 51,0 | 50,4 | 46,3 | 45,1 | 43,3 | 40,9 | |
Celková výše dluhu hl. m. Prahy (včetně příspěvkových organizací Magistrátu hl. města Prahy a příspěvkových organizací městských částí) dosáhla 20,7 mld. Kč. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 29,6 %.
Závěrem
lze konstatovat, že hospodaření územních rozpočtů je ve velmi dobré kondici. K finanční stabilitě přispívá zejména kontinuální nárůst daňových příjmů spojený se stagnací investičních výdajů. To ve svém důsledku způsobuje nepřiměřeně velkou kumulaci prostředků na účtech obcí a krajů.
Co se týče roku 2020, podle původní predikce bylo možné očekávat nadále vysoký nárůst inkasa sdílených daní. V současné době je však otázkou, v jakém rozsahu se inkasa daní dotkne světová pandemie koronaviru i další vývoj epidemiologické situace a z toho plynoucí dopady v České republice, jakož i ve světě.