Nová metodika určování nákladů přenesené působnosti
Vláda na svém jednání dne 13. července 2020 přijala unesení č. 731, kterým schválila Metodiku pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra. Tato metodika je primárně určena pro jednotlivá ministerstva a další ústřední orgány státní správy pro případy, kdy budou v rámci připravované legislativy ukládat samosprávám do přenesené působnosti nové povinnosti.
Metodika by je měla provést postupem, jak tyto nové náklady nacenit, tak aby následně mohly být zohledněny v příspěvku na výkon státní správy. Metodiku nicméně mohou využít i kraje a města, neboť se v ní seznámí i s tím, jak probíhá konstrukce příspěvku a určování výkonových plateb na vybrané agendy.
Metodika rozděluje náklady na výkon agendy v přenesené působnosti na tři typy.
Jednorázové náklady
Prvním typem jsou jednorázové náklady, které by měly být vyčísleny při konstituci nové agendy. Jedná se o náklady, které nejsou každoročně se opakující. Typicky jde o náklady na vznik a vybavení pracoviště. Nejvyšší náklady by představovala případná výstavba nových kancelářských prostor. I na to se snaží metodika pamatovat a uvádí názorný postup, na jehož základě vychází výstavba kancelářských prostor na 1,36 mil. Kč na jednoho úředníka bez zahrnutí ceny pozemku.
Osobní náklady na úředníky
Druhým typem nákladů jsou náklady osobní. Ty zahrnují mzdové náklady a ostatní osobní náklady jako jsou povinné odvody. Mzdové náklady se mají stanovit na základě náročnosti dané profese, požadavků na vzdělání, což jsou fakta, která vycházejí z katalogu správních činností a příslušných platových předpisů. Při nové agendě je nutné dobře stanovit adekvátní platovou třídu, ve které by zaměstnanci agendu na úřadech měli vykonávat. Pro konkrétní výpočet metodika stanovuje povinnost uvažovat částku platu v 8. platovém stupni dané platové třídy. Tento platový stupeň byl stanoven na základě průměrného platového stupně u úřadů územně samosprávných celků vycházející ze statistických dat. V průběhu času dochází ke stárnutí zaměstnanců obcí a krajů, proto je na to reagováno i v této metodice. Vedle platového tarifu se k osobním nákladům připočítávají ještě netarifní složky mzdy, ty byly stanoveny hodnotou 25 % z tarifní částky v nejvyšším platovém stupni v určené platové třídě. Tyto netarifní složky zahrnují osobní příplatky, zvláštní příplatky i odměny. Pro dokončení kalkulace osobních nákladů je nutné připočítat ještě zákonné odvody ve výši 33,8 %. Vzorec pro určení ročních nákladů na jednoho zaměstnance tedy vypadá následně:
M = (T8 + 0,25 × T12) × 1,338 × 12
Pro dokončení operace je nutné stanovit očekávanou personální náročnost výkonu dané agendy na jednotlivých úřadech, to je úlohou gestora právního předpisu. Od stanovení počtu potřebných úvazků, které mají agendu v území vykonávat, se pak odvíjí celková potřebná finanční alokace.
Výpočet režijních nákladů
Komplikovanější je třetí skupina nákladů, což jsou náklady režijní. Tyto náklady vznikají dodatečně při činnosti úřadů a zabezpečování zákonných činností, ač nejsou přímo spojeny se zajištěním státní správy.
Režijní náklady zahrnují několik položek:
- manažerský personál, resp. adekvátní část úvazku vedoucího pracovníka, kterou věnuje manažerské činnosti a nikoli výkonu samotné agendy, jedná se průměrně o 6 % úvazků na úřadě.
- obslužný personál (sekretariát, účetní, mzdy, právní oddělení, IT apod.), jedná se průměrně o 17,6 % úvazků na úřadě ORP
- provozní výdaje (energie, pohonné hmoty, nábytek, obnova IT vybavení),
- materiál (spotřební materiál, knihy, drobný majetek),
- ostatní (cestovné, znalecké posudky, konzultační služby, školení, pojištění, služby),
- sociální fond,
- odpisy
Na základě provedených šetření, komunikaci s vybranými úřady a tajemníky obcí s rozšířenou působností, dat ze systému Ministerstva financí MONITOR byly stanoveny hodnoty režijních nákladů na 44 % osobních nákladů v případě krajů a na 48 % v případě měst a obcí. U krajů se projevují určité úspory z rozsahu velkých úřadů. Prakticky to tedy znamená, že k osobním nákladům je nutné připočítat koeficientem režijní náklady podle toho, na jakém stupni veřejné správy má být daná agenda vykonávána. Podrobnosti ke konkrétním položkám režijních nákladů jsou uvedeny v metodice.
Aplikační příklad
Nejlépe se postup představí na konkrétním aplikačním příkladu vybrané činnosti. Vezměme si tedy zjednodušeně například agendu občanských průkazů.
Dle katalogu správních činností je tato činnost zařazena do 9. platové třídy, čemuž v 8. platovém stupni aktuálně odpovídá plat ve výši 25 140 Kč. K této částce se připočte čtvrtina z částky v nejvyšším platovém stupni dané třídy jako netarifní složka mzdy, tedy 7230 Kč. Celková mzda 32 370 se navýší o odvody koeficientem 1,338 a o režijní náklady vyjádřené koeficientem 1,48. Celé se pak vynásobí 12×, abychom získali roční náklady. Po této úpravě se dostáváme na částku 769 200 Kč ročně na jednoho zaměstnance. Klade-li nová legislativní úprava např. povinnost zřízení nové pozice v 9. platové třídě na všech obcích ORP, znamená to celkový náklad na výkon agendy ve výši přibližně 157 mil. Kč.
Závěrem
Metodika se rovněž věnuje příjmové stránce plynoucí z výkonu přenesené působnosti, na kterou je nutné postavit vedle samotného příspěvku, také příjmy plynoucí ze správních poplatků, pokut či dotací na výkon státní správy (volby, OSPOD apod.).
Je zřejmé, že metodika nemůže zohlednit veškerá specifika výkonu agendy na jednotlivých úřadech, ale snaží se zohlednit a určit průměrné a očekávané náklady, které vznikají. Jednotlivé úřady by pak při řízení svých nákladů měly tento metodický postup zohlednit. Snahou tedy bylo vytvořit relativně jednoduchý a srozumitelný dokument, který ve svých přílohách přináší formuláře pro výpočtové postupy nákladů státní správy.
Podrobné informace jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva vnitra www.mvcr.cz a zvlášť na stránce www.prispevekobce.cz.