V deseti krajích se podél silnic převážně kácelo. Sazenice nestačí nahrazovat padlé stromy
Tři vykácené stromy loni nahradily jen dvě sazenice. Na území celé republiky stromů podél cest dlouhodobě ubývá a mizí tak levná a účinná ochrana před extrémními teplotami, suchem a prachem i naše historické dědictví. Boj proti klimatické změně systematickou výsadbou a údržbou stromů kolem silnic zůstává pouhým slibem vlády bez reálných výsledků.
„Stromy z české krajiny mizí a není proto divu, že lidem kácení stále více vadí. Stromy nám pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což v době s extrémními výkyvy počasí potřebujeme jako sůl,“ říká Marcela Klemensová z Arniky, expertka na ochranu stromů a alejí.
Krajské správy silnic napříč republikou v roce 2019 pokácely podél silnic 19 214 a vysadily 12 085 sazenic, ne vždy na stejném místě. Pouhých 37 % z celkového počtu sazenic silničáři vysázeli na místě kácení. Loni na tom byl nejlépe Liberecký kraj (vysazeno 2562 stromů, pokáceno 550) a nejhůře Zlínský (136 nových stromků nahradilo 967 vykácených).
Trend se od roku 2003 navzdory různým slibům politiků a příslušných ministerstev, dotačním programům na ochranu krajiny a krátkodobým pozitivním výkyvům nemění.
| Kraj | Vykáceno | Vysazeno | Poměr | Komentář |
|---|---|---|---|---|
| Liberecký | 550 | 2 562 | 1:4,7 | sázení výrazně převažuje |
| Středočeský | 491 | 1 250 | 1:2,6 | |
| Ústecký | 446 | 560 | 1:1,3 | |
| Moravskoslezský | 791 | 578 | 1,4:1 | kácení převažuje |
| Olomoucký | 1 401 | 1 021 | 1,4:1 | |
| Plzeňský | 1 714 | 1 148 | 1,5:1 | |
| Jihomoravský | 898 | 557 | 1,6:1 | |
| Vysočina | 3 245 | 1 833 | 1,8:1 | |
| Královéhradecký | 1 888 | 640 | 3:1 | kácení výrazně převažuje |
| Jihočeský | 4 043 | 1 179 | 3,4:1 | |
| Pardubický | 2 131 | 483 | 4,4:1 | |
| Karlovarský | 649 | 138 | 4,7:1 | |
| Zlínský | 967 | 136 | 7,1:1 | |
| Celkem | 19 214 | 12 085 | 1,6:1 | kácení převažuje |
Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic v krajině přitom potřebujeme. Vozovky i krajinu jednoznačně chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů zadržují vodu a zpevňují zem. Správně vysazované a udržované stromy podél silnic tak jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. V našich sídlech také významně zvyšují kvalitu bydlení. Stromy jsou součástí krajiny a měst, ve kterých žijeme.
Vládní dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu od roku 2017 dává Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Plnění povinnosti je natolik pomalé, že k zásadní změně v dohledné době jen tak nedojde. Nadějí pro stromy v krajině jsou proto samosprávy obcí a aktivní občané, kteří stále častěji berou výsadbu a ochranu stromů nejen u silnic do vlastních rukou.
Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Přesto jsou statistiky neúplné a chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.