COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – příjmy
COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 1.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 mld. Kč, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním rozpočtu až na 500 mld. Kč tak nebyl naplněn o 132,6 mld. Kč.
Rozpočtované saldo státního rozpočtu se v průběhu roku třikrát zvyšovalo z původních 40 mld. Kč postupně na 200, 300 a na konečných 500 mld. Kč. Plán versus skutečnost je nejlépe vidět na grafu 1.
Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 363,7 mld. Kč.
Pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu v prvních dvou měsících roku, kdy inkaso daní a pojistného převyšovalo předpoklady a pokrývalo tempo růstu běžných výdajů, byl ve zbývající části roku oslaben snahou čelit epidemii nemoci COVID-19, způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2. Opatření přijatá na zmírnění jejích dopadů vedla ve svých důsledcích k výrazným propadům především daňových příjmů (graf 2) a k nárůstům výdajů zaměřených na pomoc jednotlivcům, firmám i dalším částem veřejných rozpočtů (graf 3).
Za nižším, než plánovaným schodkem stály především příjmy, které o 110,7 mld. Kč převýšily rozpočtovanou úroveň. Podílely se na tom z poloviny daňové příjmy (+55,1 mld. Kč), příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+26,0 mld. Kč), tak i ostatní příjmy (+29,6 mld. Kč). Nicméně oproti původnímu rozpočtu schválenému v roce 2019 se příjmy z daní a pojistného propadly o téměř 150 mld. Kč. Celkové výdaje nebyly oproti rozpočtované výši realizovány o 21,9 mld. Kč, přičemž kapitálové pouze o 1,7 mld. Kč (graf 4).
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy rozpočtu byly v roce 2020 výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, objemu mezd a celou řadou diskrečních opatření. Celkově se příjmy meziročně snížily o 3,1 % (−47,7 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 6,1 % (−46,5 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 8,3 % (+10,4 mld. Kč).
Inkaso daně z příjmů právnických osob (−12,2 %, tj. −15,1 mld. Kč) je meziročně výrazně ovlivněno prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (dopad −13,5 mld. Kč na státní rozpočet) a dále možností individuálního stanovení odlišných záloh daně.
Z analýzy inkasa daně lze dále usuzovat, že sektory, které byly nejvíce krizí a protiepidemickými opatřeními zasaženy, negenerují obvykle takovou daňovou povinnost, aby byly pravidelnými plátci záloh. Dopad ekonomického vývoje na tyto sektory a inkaso daně se tak plně promítne až ve vyrovnání roce v 2021.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky se snížilo o 42,0 %, tj. −3,3 mld. Kč také snižuje plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob a stanovení nižších záloh. Stejně jako u daně z příjmů právnických osob lze i u daně z příjmů fyzických osob usuzovat z vývoje inkasa na limitovanou daňovou povinnost platit zálohy u subjektů s restrikcemi a krizí dotčených odvětví. Navíc cca 400 tisíc čistých osob samostatně výdělečně činných žádnou daň neodvádí.
Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 24,4 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (−5,3 %, tj. −7,5 mld. Kč). Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (očištěno o vliv výplaty kompenzačních bonusů) rostlo meziročně o cca 6 %, a to i přesto, že vývoj objemu mezd a platů byl v roce 2020 negativně ovlivněn ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti.
Obdobné faktory determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 2,0 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele.
Na inkasu daně z přidané hodnoty (−1,2 %, tj. −3,5 mld. Kč) se negativně podepsal především pokles maloobchodních tržeb. Negativní dopad některých opatření, zejména snížení sazby u nájmu, stravovacích, sportovních, kulturních akcí zřejmě nedosáhl odhadované výše. Dále se na spotřebě domácností pozitivně projevila masivní státní podpora, zaměřená na disponibilní příjmy a zaměstnanost.
Inkaso spotřebních daní bylo rovněž negativně ovlivněno dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 (−2,5 %, tj. −4,0 mld. Kč). Nejvýznamnější dopad byl zaznamenán u spotřební daně z minerálních olejů (−8,2 %, tj. −6,9 mld. Kč), což bylo způsobeno restrikcemi, které vedly k výraznému úbytku přepravních výkonů. Meziroční pokles z důvodu uzavření restauračních zařízení a omezeného turistického ruchu nastal v případě inkasa spotřební daně z lihu, a to navzdory zvýšení sazeb daně (−5,7 %, tj. −0,5 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků díky navýšení sazeb spotřební daně meziročně vzrostlo (+6,4 %, tj. +3,6 mld. Kč). Vývoj daňových příjmů v průběhu roku 2020 je patrný z grafu 5.
- Seriál COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020
-
- COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – příjmy, 11. 3. 2021 (právě čtete)
- COVID-19 a jeho vliv na hospodaření státního rozpočtu v roce 2020 – výdaje, 16. 3. 2021