Jak je to s novelou zákona o sociálních službách
Zákon, jímž by mělo dojít ke změně zákona o sociálních službách[1], je právní předpis, který je připravován dlouhé měsíce, dosud však k žádné změně nedošlo. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) mělo přípravu tohoto zákona zařazenou již do Plánu legislativních prací vlády na rok 2019. Tento plán předpokládal předložení návrhu vládě v prosinci 2019 a nabytí účinnosti od ledna 2021.
MPSV vložilo do vládního systému eKlep návrh dne 19. 12. 2019 pro účely mezirezortního připomínkového řízení. K tomuto návrhu byla uplatněna celá řada zásadních připomínek, jejichž vypořádání nelze považovat vůbec za standardní proces. Na začátku roku 2020 sice proběhla jedna tzv. vypořádací porada na MPSV, připomínky však nebylo možno považovat za vypořádané. Do celého procesu přípravy právního předpisu následně zasáhla pandemie onemocnění COVID-19. Nicméně bylo zřejmé, že MPSV i nadále na přípravě zákona pracuje. V eKlepu se následně dne 30. 11. 2020 objevila další verze návrhu, která již byla určena k jednání vlády nebo LRV. Aktuálně poslední změna materiálu – návrhu zákona je v eKlepu ze dne 25. 2. 2021.
Jednou z nejdůležitějších změn, kterou tento návrh MPSV obsahuje, je změna systému financování sociálních služeb a s ním velmi úzce související problematika sítě sociálních služeb.
Nově je to právě MPSV, které má zajišťovat dostupnost poskytování sociálních služeb na území České republiky, a to v rozsahu stanoveném garantovanou sítí sociálních služeb. Povinnost zajistit dostupné sociální služby by tak od krajů převzalo MPSV. Službám, které budou zařazeny do oné garantované sítě sociálních služeb, pak bude MPSV poskytovat nárokovou dotaci, jejíž výpočet pro příslušný kalendářní rok bude tvořen počtem přepočtených základních pracovněprávních vztahů vynásobeným normativem měsíčních osobních nákladů pro pracovní místa a počtem 12 kalendářních měsíců. Normativ měsíčních osobních nákladů pro jednotlivá pracovní místa a jejich výši stanoví MPSV na základě průměrného měsíčního výdělku zaměstnanců v předcházejícím kalendářním roce. Tento normativ bude MPSV stanovovat prováděcím právním předpisem a bude zajišťovat plnou úhradu normativů ze státního rozpočtu.
Jak se uvádí v RIA: „Financování bude založeno na přímém dotování jednotným normativem, který bude uveden v prováděcím právním předpise a bude se každoročně novelizovat, dle alokace finančních prostředků státního rozpočtu na sociální služby. Dotační prostředky se nově stanou mandatorním výdajem státního rozpočtu.“ Normativ bude důležitý rovněž ve vztahu k nové povinnosti, s níž návrh zákona počítá, jíž je spolupodílení se na financování sociálních služeb zařazených do garantované sítě sociálních služeb ve výši zbylých uznatelných provozních nákladů sociálních služeb. Tato povinnost bude uložena obcím a krajům.
V důvodové zprávě k zákonu se podává: „Výrazným dopadem na územně samosprávné celky bude nově vzniklá povinnost spolupodílet se na financování sociálních služeb. Kraje se budou spolupodílet na financování sociálních služeb, které budou zařazeny do garantované sítě sociálních služeb v rozsahu dalších provozních nákladů, které nebudou hrazeny z dotace MPSV. Krajům bude umožněno financovat ze svého rozpočtu také sociální služby, které nebudou zařazeny do garantované sítě sociálních služeb. Výpočet povinného spolupodílu bude vypočten na základě rozdílu celkových nákladů a výnosů, a tedy zbylých provozních nákladů sociálních služeb, které nejsou pokryty normativem, který stavuje MPSV. Výše povinného spolupodílu se bude vypočítávat dle dat z předchozího kalendářního roku a výši minimálního spolupodílu bude pro každý kraj uveřejňovat MPSV v prováděcím předpisu nejpozději do 30. 6. roku předcházejícímu poskytnutí dotace, tak aby nebylo ohrožen proces schvalování rozpočtu kraje na následující období.“ Přestože v citované části důvodové zprávy jsou uvedeny pouze kraje, je z textu zákona zřejmé, že stejné dopady budou i na obce a jejich rozpočty. Zřejmě do návrhu zcela správně nebyly promítnuty všechny změny, které byly při přípravě zohledněny.
Ustanovení § 101a návrhu stanoví:
- Kraje a obce se spolupodílejí na financování sociálních služeb zařazených do garantované sítě sociálních služeb ve výši zbylých uznatelných provozních nákladů sociálních služeb poskytovaných v rozsahu daném pověřením podle § 105d odst. 1. Výčet a bližší specifikaci uznatelných provozních nákladů stanoví prováděcí právní předpis.
- Ministerstvo na úřední desce zveřejní po ukončení dotačního řízení bez zbytečného odkladu výši podílů krajů na financování sociálních služeb.
Přestože v citovaném odst. 2 jsou uvedeny pouze kraje, v odst. 1 je normována rovněž povinná spoluúčast na financování obcí. Takto rovněž k navrhovanému ustanovení uvádí důvodová zpráva: „S ohledem na potřebu zavést pro kraje a obce povinný podíl na financování sociálních služeb zařazených do garantované sítě je navrženo nové znění § 101a s uvedením způsobu výpočtu tohoto povinného podílu. Finanční podíl na garantované síti může být kraji a hl. m. Prahou i obcemi zajištěn příspěvkem zřizovatele u příspěvkových organizací, které sám zřizuje, dále pak účelovými dotacemi, granty či jinou veřejnou podporou. Tyto finanční prostředky se poskytují v režimu SOHZ. Dále se doplňuje ustanovení upřesňující, kdy a jakou formou budou samosprávné celky informovány o výši povinného podílu na financování služeb v garantované síti.“
Jaký však bude dopad do rozpočtů územních samosprávných celků, návrh nevyčísluje.
Aktuálně není zřejmé, jakým směrem se bude tento návrh zákona ubírat. Zatím nebyl ani projednán vládou. Na začátku února 2021 byly skupinou poslanců předloženy poslanecké návrhy novely zákona o sociálních službách[2]. Nutno dodat, že tyto sněmovní tisky vycházejí v mnohém z návrhu zpracovaného MPSV, přičemž jeden řeší otázku příspěvku na péči a druhý některé věci související s poskytováním sociálních služeb a sociální práce v přenesené působnosti pověřenými obecními úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Ani jeden z těchto návrhů nezasahuje do financování sociálních služeb, resp. nenavrhují žádné změny v oblasti povinnosti zajištění dostupnosti sociálních služeb a jejich financování. K oběma návrhům vláda vyjádřila souhlasné stanovisko[3].
Dlužno dodat, že i tyto poslanecké návrhy obsahují návrhy změn, které nejsou zcela dobře provázány a bylo by vhodné jim věnovat pozornost. Současně nepanuje ani mezi odbornou veřejností soulad v názorech. Zatímco Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR oba poslanecké návrhy podporuje a vyzývá své členy, aby oslovili regionální poslance k podpoře tohoto návrhu, tak např. Aliance pro individualizovanou podporu žádá poslance a senátory, aby návrhy nepodpořili, obdobně vyzývá k nepodpoře sněmovního tisku č. 1143 Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením, z. s.