Koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí

Generální finanční ředitelství připravilo pracovní návrh „Doporučení pro obce při vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými se stanoví koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí.“ Dokument je v současné době konzultován, zejména se Svazem měst a obcí, který v průběhu května připomínky projednával s představiteli samospráv.

Doporučení Generálního finančního ředitelství se věnuje stanovení koeficientu podle § 6, § 11 a § 12 zákona o dani z nemovitých věcí na jednotlivé části obce.

Od 1. ledna 2021 je obec nově oprávněna podle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí (č. 338/1992 Sb.) stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na území celé obce nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 1,1 až 5, přičemž koeficient musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny.

Oproti právní úpravě platné do 31. prosince 2020 došlo k tomu, že místní koeficient je možné nově stanovit i pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce a v rozmezí 1,1 až 5. Dle právní úpravy platné do 31. prosince 2020 bylo možné stanovit místní koeficient pouze pro všechny nemovité věci na území celé obce a pouze ve výši 2, 3, 4, a 5.

Přesná identifikace jednotlivé části obce má nesporně svůj význam, a to jak pro poplatníka daně z nemovitých věcí, tak pro správce daně, a rovněž pro obec, neboť ve výsledku má dopad na správné stanovení daně z nemovitých věcí. Generální finanční ředitelství doporučuje pro případy, kdy se obec rozhodne pro stanovení či úpravu koeficientu pro jednotlivé části obce, aby obec jednotlivé části obce jednoznačně vymezila.

„Doporučení“ obsahuje návod, jak lze vymezit části obce pro stanovení koeficientu, aby vymezení bylo určité a zakládalo tak právní jistotu pro poplatníky, ale zejména pro obce jako příjemce daně.

Obce tak novým zněním zákona dostávají do své pravomoci významný nástroj, který jim umožní ovlivnit příjmovou část svého rozpočtu, neboť celý výnos daně z nemovitých věcí na území dané obce jde plně do jejího příjmu. Možnost regulovat daně na svém území je také významným nástrojem pro usměrňování rozvoje v jednotlivých lokalitách daného území.

Stejně tak změna pravidla o výši koeficientu, který se může plynuleji měnit v rozmezí od 1,1 do 5 po desetinných místech, umožní obcím citlivější přístup pro získávání skutečné participace občanů na rozvoji své obce.

Je třeba dodat, že obecně závazná vyhláška (§ 16a), která v obci uzákoní případnou změnu sazby daně z nemovitých věcí, musí nabýt platnosti nejpozději do 1. října předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období. Má-li vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná. Proto doufejme, že konzultace dokumentu bude rychle dokončena, aby obce mohly případné změny kvalifikovaně připravit.