Koncepce bydlení 2021+ – vize, cíle, opatření a úkoly

21. 6. 2021 OF 2–3/2021 Bydlení a stavby

Ministryně Klára Dostálová představila na jednání vlády dne 12. dubna Koncepci bydlení České republiky 2021+. Dokument, který byl vládou schválen, shrnuje současnou situaci a přichází s řešením současných problémů v oblasti bydlení.

„Pro nás je to opravdu zásadní dokument, který určuje směřování politiky bydlení v dalších letech nejen z pohledu ministerstva, ale je určen také ostatním resortům, krajům, obcím, podnikatelům a odborné i laické veřejnosti. Na přípravě jsme spolupracovali s mnoha partnery, ale také zájmovými sdruženími a akademickou sférou. Naším cílem je vytvářet podmínky pro to, aby bydlení bylo pro občany kvalitní, finančně dostupné, respektovalo celoživotní cyklus bydlení, a to i za pomocí nových technologií výstavby,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

Vládou schválená koncepce vychází ze základních východisek bytové politiky stanovené v předchozí Koncepci bydlení ČR do roku 2020, a to, že odpovědností státu je vytvářet takové podmínky, které jednotlivcům umožní naplnění práva na bydlení, a pomoci těm, kteří si své bydlení nejsou schopni zajistit sami.

Dokument shrnuje vývoj bydlení od roku 2010 a hlavní problémy v oblasti bydlení a jejich řešení. Stanovuje cíle dostupného, stabilního a udržitelného bydlení, v jejichž rámci je definováno jedenáct opatření a z nich plynoucí úkoly, které jsou koncipovány na pětileté období. Jedním z hlavních cílů je také „progres“, tedy využívání moderních technologií a informovanost o zkvalitnění a zrychlení výstavby.

Koncepce bydlení

je dokument připravený Ministerstvem pro místní rozvoj v součinnosti se širokou pracovní skupinou, jejímiž členy byli například zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, vybraných investorů a developerů, Sdružení na ochranu nájemníků ČR, zástupců Českého vysokého učení technického, Svazu měst a obcí ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

Podkladem byly nejen odborné texty, studie zpracované přímo pro účely tvorby této koncepce, ale i další zdroje, včetně zahraničních materiálů, a také řada odborných seminářů a pracovních setkání.

Bydlení je považováno za jednu ze základních lidských potřeb. Bydlení slouží k uspokojování nároků fyziologických, psychologických a sociologických, jež se realizují v objektech pro bydlení a jejich okolí. Realizace bydlení každého jedince má široké a zásadní celospolečenské přesahy, ostatně již proto, že realizace bydlení jednoho zpravidla vylučuje, aby ve stejném čase a prostoru realizoval svoji potřebu bydlení někdo jiný. Dostupnost a kvalita bydlení je také vnímána jako jeden z hodnotících ukazatelů životní úrovně obyvatel.

Základní myšlenkou je i nadále, že zajištění bydlení je principiálně osobní odpovědností jednotlivce. Dostupnost a kvalita bydlení je však nejen odrazem ekonomických možností jednotlivce, ale odpovídá také společensko-ekonomickým podmínkám. Základním posláním státu je vytvářet vhodné stabilní prostředí, které podporuje motivaci účastníků trhu s bydlením k jejich osobní aktivitě a umožňuje všem občanům zajistit si adekvátní důstojné bydlení. V každé společnosti však existují lidé, kteří si prostředky na své bydlení z objektivních důvodů nejsou schopni zaopatřit sami, případně čelí jiným problémům. Je povinností státu jim na principu solidarity pomoci. Pomoc státu však nemusí mít vždy formu nevratné finanční výpomoci. Při volbě nástrojů musí být sledována zejména účinnost a nákladová efektivita řešení.

Dostupné, stabilní a udržitelné bydlení
Dostupné, stabilní a udržitelné bydlení

Analytická a návrhová část

Nová koncepce státu v oblasti bydlení pro období po roce 2021 obsahuje dvě části, analytickou a návrhovou. Analytická část je zaměřena na vyhodnocení Koncepce bydlení do roku 2020, včetně navazující Koncepce revidované z roku 2016, přehled nástrojů bytové politiky, ale zejména analýzu situace v oblasti bydlení od roku 2010 a proti předchozím koncepcím bydlení je významná část věnována problematice sociálního bydlení. Pozornost je zaměřena také na vývoj dostupnosti bydlení a definovány jsou hlavní faktory ovlivňující ceny nemovitostí. V rámci identifikace stěžejních problémů v bydlení byla vedle SWOT analýzy nově použita také PESTLE analýza, která rozlišuje faktory politické, ekonomické, sociální, technické, právní a environmentální.

Stěžejní problémy v oblasti bydlení
  • růst prosté fyzické nedostupnosti bydlení,
  • celorepublikový dynamický růst cen nemovitostí,
  • nízká finanční dostupnost průměrného nového vlastnického bydlení, nejvyšší z EU,
  • vysoké meziregionální disparity v dostupnosti bydlení,
  • nedostatečná nabídka bytů v metropolích a lokalitách s vysokou poptávkou,
  • suburbanizační trendy,
  • migrační aktivita obyvatel z hospodářsky slabých do rozvinutých regionů,
  • zahraniční imigrace do atraktivních regionů metropolí,
  • financializace bydlení,
  • využívání bytů pro krátkodobé ubytování, případně k jinému účelu nežli trvalému bydlení,
  • nízký podíl nájemního bydlení včetně družstevního,
  • nízké zastoupení institucionálních pronajímatelů nájemního bydlení,
  • nízký plošný standard bydlení v rámci mezinárodního srovnání,
  • nedostatečný počet bezbariérových bytů, případně bytů pro vstup z ulice bez bariér,
  • vysoká energetická náročnost stávajícího bydlení,
  • vysoká zátěž náklady na bydlení vybraných skupin, včetně energií (energetická chudoba),
  • prostorové a sociální vyloučení osob se znevýhodněním,
  • nedostatečné využívání moderních technologií při výstavbě,
  • monofunkčnost sídlištních celků.
Problémy politiky bydlení
  • kompetenční roztříštěnost,
  • omezené datové zdroje,
  • omezené finanční zdroje na provádění bytové politiky,
  • chybějící zdroj financování Státního fondu podpory investic,
  • nevyváženost podpor ve prospěch poptávkové strany a vlastnického bydlení,
  • nevyjasněné pojmosloví ohledně sociálního a dostupného bydlení,
  • nevyjasněná úloha obcí v sociálním bydlení,
  • konstrukce sociální dávek umožňující tzv. obchod s chudobou,
  • neprovázanost nástrojů sociální politiky a politiky bydlení,
  • nedostatečné pokrytí nástroji prevence ztráty bydlení a znovuzačlenění do bydlení,
  • daňová problematika (nízká daň z nemovitosti, relativní zvýhodnění developerů před pronajímateli – DPH apod.),
  • nevyjasněnost ohledně financování při stavbě infrastruktury a občanské vybaveností mezi krajem, obcí a investory,
  • zdlouhavé povolovací procesy staveb pro bydlení,
  • nedostatečné využívání nástrojů územního plánování,
  • nejasnosti v soukromoprávní oblasti (nájem, vlastnictví bytu), tj. vztahu nájemců a pronajímatelů,
  • nedostatečná ochrana společenství vlastníků a bytových družstev (úprava vypořádacího podílu, evidence družstevních podílů).

Návrhová část vychází z uvedených souhrnů a jejím základem je formulace vize, která je definována jako dostupné, stabilní a udržitelné bydlení, a je dále rozpracována do čtyř základních cílů.

Zcela novým cílem je Progres, který je v rámci jednotlivých opatření a úkolů věnován potřebě využívání moderních technologií výstavby.

Udržitelný rozvoj bydlení se zaměřuje na otázku celoživotního bydlení ve smyslu implementace principů universálního designu, revitalizaci obytných celků, snížení energetické náročnosti budov a využívání legislativních a ekonomických nástrojů na podporu cenově dostupného bydlení. Dostupné kvalitní bydlení je cíl, věnovaný institucionálnímu a právnímu rámci sociálního bydlení, zlepšení jeho financování, podpoře bytového družstevnictví a nájemnímu bydlení.

Cíl Stabilní prostředí pro bydlení je věnován legislativnímu prostředí, sběru a analýze dat a vytváření informačních toků, jako například v oblasti vývoje nájemného.

Čtyři hlavní cíle jsou rozpracovány do jedenácti dílčích opatření, přitom Koncepce nemá ohraničenou platnost, úkoly jsou koncipovány na pět let. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si však je vědomo potřeby průběžných aktualizací úkolů, přičemž důležitým zdrojem budou výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021 a dále z důvodu pandemie koronaviru SARS-CoV-2 (COVID-19) bude nutné reagovat na případné nové problémy.