Hospodaření Prahy a Brna zejména v roce 2020

Koronavirová epidemie má své nezanedbatelné dopady nejen na domácnosti, firmy, podnikatele, stát, ale rovněž na obce. Podívejme se, jak si s novou situaci, která nesporně ovlivnila rozpočtové hospodaření, poradila dvě nejlidnatější města – Praha a Brno.

Již na první pohled je zřejmé, že odlišně. Praha i v obtížném roce 2020 vykázala rozpočtový přebytek, Brno naopak rozpočtový schodek. Rovněž je patrné, že Praha nakumulovala v letech 2012 až 2020 větší úspory než Brno. Praha dosahovala v daném období vždy kladné saldo rozpočtu, a tak za posledních devět let její kumulativní příjmy převýšily kumulativní výdaje o téměř 71 mld. Kč, což představuje, jednu desetinu celkových příjmů, kterými v daném období disponovala. Brno naproti tomu vykázalo schodek rozpočtu ve dvou letech daného období (včetně roku 2020) a ušetřilo tak podstatně méně, konkrétně 3 % z kumulovaných příjmů v daném období.

Vývoj rozpočtů

Jak se vyvíjely rozpočty hlavního města Prahy a města Brna je zřejmé z obou úvodních grafů i tabulek. Z porovnání je jasné, že Praha tíhla v daném období více k úsporné výdajové politice než Brno, a to se odrazilo i ve výsledcích za „kovidový“ rok 2020. Pro obě města platí, že jejich celkové rozpočtové příjmy a výdaje se meziročně zvýšily, avšak v Praze ve srovnání s Brnem rostly rychleji příjmy a v Brně naopak rostly výdaje rychleji než v Praze. Podíl kladného salda Prahy na příjmech se i v tomto sledovaném roce dostal až na 9,2 %, schodek v Brně se na příjmech podílel 11,5 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Graf 1. Rozpočet Prahy v letech 2012 až 2020 (mld. Kč)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Graf 2. Rozpočet Brna v letech 2012 až 2020 (mld. Kč)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Příjmy

Celkové příjmy Prahy se v loňském roce meziročně zvýšily o 2 %, tedy o něco rychleji než Brně (1 %). Mírný růst příjmů obou měst je zásluhou dotací, zejména neinvestičních. V Praze poklesly nejen daňové příjmy, ale i investiční dotace, v Brně se kromě daňových příjmů, snížily i příjmy kapitálové.

Nejvýznamnější složkou příjmů jsou příjmy daňové. Ty se v Praze meziročně klesly o 5,1 %, zatímco v Brně o 6,4 %. Vysvětlením rozdílné dynamiky může být to, že Praha dostává peníze ze sdílených daní, které tvoří většinu daňových příjmů, nejen jako obec, ale i jako kraj. Nedaňové příjmy nemají velkou váhu v rozpočtu. Nicméně v Praze se meziročně zvedly o více než pětinu, zatímco v Brně jen o 3 %.

Celkové dotace vzrostly v Praze o 17 %, avšak v Brně téměř dvojnásob tak rychle. V Brně se meziročně zvýšily nejen dotace neinvestiční, nýbrž i ty investiční. Ty rostly dokonce mnohem rychleji než neinvestiční dotace. Podíl investičních dotací na celkových dotací v Brně tak meziročně stoupl ze 7 % na více než dvojnásobek, zatímco v Praze se již tak malý podíl snížil z 3 % na 2 %.

Výdaje

Běžné výdaje se meziročně zvýšily v obou případech o 9 %. Rozdílnou dynamiku však vykázaly výdaje kapitálové. V Poraze vzrostly o 10 %, v Brně dokonce o 26 %, což zřejmě ovlivnil i vysoký přírůstek investičních dotací. Ty se na financování kapitálových výdajů podílely 8 %, v Praze to byla jen 3 %. Kapitálové příjmy (v zásadě příjmy z prodeje majetku) financovaly 1 % kapitálových výdajů Prahy, ale 4 % kapitálových výdajů Brna. V Praze se podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích meziročně nezměnil, v Brně se zvýšil z 30 % na 33 %.

Saldo

Saldo běžného rozpočtu (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na jedné straně a běžnými výdaji na straně druhé), které podává obraz o úsporách v rámci provozu města, se meziročně snížilo v obou případech. Podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech se snížil rychleji v Brně.

Vybrané výdaje obou měst

V pořadí jednotlivých odvětví, na která směřuje nejvíce peněz z rozpočtu, se obě města liší. V obou městech je favoritem výdajů doprava. V roce 2020 šlo na pražskou dopravu 30 % celkových výdajů města a v Brně 27 %.

Druhou oblastí je v Praze vzdělávání, které tvořilo rovněž 30 % výdajů, v Brně je tato oblast až šestá s 7 % podílem na jeho výdajích. Na druhé místo se v Brně dostala místní správa s podílem ve výši 15 %, která v Praze obsadila místo třetí s podílem 11 %.

V Praze se do skupiny pěti nejvyšších výdajů dostaly ještě sociální služby a ochrana životního prostředí, kam se řadí i výdaje na nakládání s odpady. V Brně do skupiny pěti odvětví s nejvyššími výdaji, náleží rovněž bydlení, včetně komunálních služeb a kultura.

Výdajová politika rozpočtu byla, měřeno meziroční změnou, v obou městech odlišná. V Praze i v Brně nejrychleji rostly výdaje na zdravotnictví – o 41 % v Praze a o 35 % v Brně. Výdaje na zdravotnictví, navzdory jejich enormnímu růstu v roce 2020, mají jen malou váhu v celkových výdajích rozpočtu obou měst. V Praze se jednalo o výdaje spojené se zvláštními zdravotnickými zařízeními a se službami pro zdravotnictví, v Brně šlo převážně o výdaje na lůžkovou péči. Vysoký růst zaznamenaly i výdaje na sociální služby. V Praze růst o 17 %, v Brně dokonce o 37 %.

Rozdílná byla i dynamika výdajů na dopravu. V Praze vzrostly o 5 %, zato v Brně více než třikrát tak rychle. Další rozdíl nalezneme v oblasti kultury. Výdaje na ni stouply v Praze o 23 %, v Brně naopak poklesly o 5 %. Výdaje na sport a zájmovou činnost se o 5 % zvýšily v Brně, v Praze naopak stejnou rychlostí poklesly. Výdaje na veřejný pořádek a požární ochranu stouply v Praze o 19 %, v Brně o 6 %. Rovněž oblast bydlení a komunálních služeb se v obou městech rozvíjela odlišně. V Praze se tyto výdaje zvedly o 22 %, v Brně naopak poklesly o 8 %.

Údaje vypovídají o celkových výdajích. Jejich růst byl ovlivněn rozdílnou dynamikou běžných a kapitálových výdajů v Brně a v Praze (viz výše). Meziroční přírůstek tak může ovlivnit skutečnost, že kapitálové výdaje mohou být jednorázové a přispět tak k vyššímu růstu dotčeného odvětví. Meziroční změny vybraných výdajů obou měst ukazuje tabulka 3.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Dluhy a úspory

Dluh Prahy se v roce 2020 meziročně snížil o 0,6 mld. Kč, resp. o 3 %. V případě Brna se dluh rovněž snížil, a to o 0,2 mld. Kč, resp. o 6 %. Koncem roku 2020 činil dluh Prahy v přepočtu na obyvatele 14 574 Kč a v Brně to bylo 8 916 Kč na obyvatele.

Zatímco dluh se v obou městech snížil, u úspor to bylo jinak. Praha své úspory dále posílila, a to o 6,9 mld. Kč na 85,7 mld. Kč, Brno naopak úspory využilo, což se projevilo v jejich poklesu o 1,8 mld. Kč, resp. o 23 % na 6,1 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosahovaly úspory v Praze výše 64 715 Kč a v Brně to bylo 15 996 Kč.

Závěrem

Ze stručného přehledu o výsledcích rozpočtového hospodaření Prahy a Brna v roce 2020 je zřejmé, že Praze se, navzdory nižším než očekávaným příjmům a vyšším než plánovaným výdajům, podařilo udržet kladné saldo rozpočtu tak, jako v předchozích „normálních“ letech. Brno naopak sklouzlo do schodku, již druhého v posledních třech letech. To není vyloženě negativní informace. Podle platné rozpočtové skladby je záporné saldo rozpočtu důsledkem buď přijetí úvěru, nebo využití úspor nakumulovaných v minulých letech, či obou faktorů souběžně. Minimálně z teoretického hlediska se rozpočtové hospodaření Brna více blíží k modelu vyrovnaného rozpočtu ve střednědobém časovém horizontu.

Brno v roce 2020 využilo peníze naspořené v uplynulých letech a v roce 2020 významně posílilo kapitálové výdaje. Ty nejenže vzrostly v Brně rychleji než v Praze (26 % versus 10 %), ale byly v přepočtu na obyvatele o 4125 Kč vyšší než v Praze. Přitom vyšší kapitálové výdaje nefinancovalo Brno dluhem.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF. a. s.

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.