Přeshraniční spolupráce měst a obcí v ČR a SR
Během let 2020–2021 řeší společný tým Masarykovy univerzity a Trenčianské univerzity přeshraniční projekt Posilováním spolupráce obcí k řešení problému „Invisible border“ (NFP304030R566), a to v rámci programu Interreg V-A Slovenská republika–Česká republika.
Řešena je řada témat, především to, jaká je spolupráce měst a obcí v příhraničních regionech, a v rámci těchto regionů mezi ČR a SR, ale také jak ji dále rozvíjet a posilovat? Předmětné území mezi oběma státy je specifické, a jak se ukazuje i na jiných přeshraničních územích v rámci Evropy, i přes vznik Schengenského prostoru a zvýšení flexibility a prostupnosti státních hranic, stále existují tyto hranice v jakési neviditelné formě (proto pojem neviditelná hranice – Invisible border).
Uvedený projekt zapadá do celkového konceptu posilování přeshraniční spolupráce, kterou v roce 2017 vyhlásila Evropská komise (Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU) a jeho ambicí je také přispět do celkové diskuze k posilování přeshraniční spolupráce formou specifické podpory spolupráce místních aktérů – obcí.
Projekt vychází ze základního předpokladu, že klíčovými aktéry v území jsou místní samosprávy, města a obce, a jedním z efektivních a mezinárodně osvědčených nástrojů pro rozvoj území je jejich vzájemná spolupráce. Zatímco příhraniční meziobecní spolupráce se od té obecné celostátní dle dosavadních poznatků až tak příliš neliší, přeshraniční spolupráce měst a obcí je specifická, i když jak se ukazuje ne ojedinělá nebo nevyužívaná. Vzhledem k tomu, že existují různá národní, regionální či lokální specifika, která do jisté míry determinují či limitují aktuální podobu a formy přeshraniční meziobecní spolupráce, ukazuje se také, že tato specifická varianta meziobecní spolupráce funguje a může fungovat i ve větším měřítku, a není odvislá pouze jen od dotačních titulů tematicky zaměřených na přeshraniční spolupráci. Faktem je ale, že to bývají právě tyto výzvy a nástroje, které tento specifický typ meziobecní spolupráce dost často iniciují či intenzifikují. Čím dál víc se ale ukazuje význam a konkrétní dopady těchto aktivit, které vedou k další a další přeshraniční spolupráci financované nejen z příslušných dotačních zdrojů. Díky tomu tak vzniká řada společných investičních akcí, ale také běžných aktivit neinvestičního charakteru podporujících vzájemnou sounáležitost a mazajících mentální vnímání státních hranic. Rozvíjející se a udržitelná spolupráce, flexibilní pohyb lidského kapitálu a služeb by měl postupně vést k eliminaci tzv. problému „neviditelné hranice“.
Role percepce v utváření přeshraničních relací[1]
Ať už státní hranici chápeme jako smluvní linii v terénu, jež odděluje území dvou suverénních států, nebo přesněji jako plochu, protože ve své podstatě probíhá v atmosféře i geologickém podloží, v reálném životě skutečně existuje. Stejně tak ale existuje v souladu s teorií percepce (vnímání) geografického prostoru i v myslích obyvatel. Jaký je ale jejich vzájemný vztah? Území česko-slovenského pohraničí je v rámci regionu střední Evropy poměrně specifické.
Vůči státním a regionálním centrům jde o území převážně periferní s venkovským charakterem, s typickým disperzním osídlením (v minulosti tzv. kopaničářská kolonizace). Státní hranice vede vesměs po hřebenech hor, pouze v jižní části území pohraničí přechází v rovinu, která je ale zase rozdělena tokem řeky Moravy. Fyzicko-geografická prostupnost státní hranice tak není příliš dobrá. Na druhou stranu však v tomto prostoru po mnoho desetiletí existence Československa státní hranice neexistovala, jazyková, kulturní i mentální blízkost Čechů, Moravanů a Slováků nabízí hypotézu o velmi dobrých předpokladech sousedských a přeshraničních vazeb.
Intenzitu přeshraniční spolupráce totiž neovlivňují pouze institucionální a ekonomické faktory (strukturální podmínky), či různé regionální, národní nebo evropské dotační programy podporující přeshraniční spolupráci. Do procesu vzniku, intenzity a hloubky přeshraniční spolupráce vstupují i další prvky, např. to, jak je samotná hranice propustná (ať už morfologickým typem krajiny, sítí hraničních přechodů, nebo ve smyslu legislativním, založeném na partnerských vztazích sousedních států). Do mechanismu vstupují i další faktory utvářející intenzitu přeshraniční spolupráce (viz obrázek).
Těmito faktory jsou objektivní ukazatele, jako je atraktivita příhraničí, ať už z environmentálního hlediska (jako např. potenciál k rekreaci), nebo ekonomická. Neméně důležité jsou potom faktory subjektivní, jako je evaluace zmíněného objektivního potenciálu regionů a reflexe samotné hranice a hraničního režimu v myslích obyvatel. Pokud je hranice vnímána jako bariéra, pak je překážkou i pro utváření přeshraničních vazeb a rozvoj spolupráce, z druhého úhlu pohledu však pozitivní percepce a evaluace atraktivit na druhé straně hranice může podmínit schopnost překonávání jejího bariérového působení.
Přeshraniční meziobecní spolupráce v česko-slovenském pohraničí
Během roku 2020 bylo v rámci řešeného projektu realizováno mimo jiné i dotazníkové šetření mezi představiteli samospráv v ČR a SR. Zapojilo se 675 zástupců měst a obcí a v SR celkem 293 zástupců municipalit, tj. celkem 968 starostů a starostek z ČR a SR, kteří odpovídali na otázky věnující se jak meziobecní spolupráci obecně, tak přeshraniční spolupráci měst a obcí.
Pohled starostů a starostek z ČR
Spolupráce měst a obcí je v ČR již tradičním a často využívaným nástrojem, jak lze vidět i z grafu 1 (graf vlevo) na testovaném vzorku, kde nějakou formu meziobecní spolupráce využívá okolo 97 % tázaných municipalit. Co se týče přeshraniční spolupráce měst a obcí (graf vpravo), tak nějakou formu spolupráce v minulosti realizovalo či aktuálně realizuje okolo 37 % dotazovaných obcí.
Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce aktivit v rámci přeshraniční spolupráce měst a obcí se realizuje v oblasti kultury a sportu, přičemž sem lze zahrnout jak běžné neinvestiční projekty a aktivity, tak i ty investiční, které se mohou do jisté míry prolínat s další speciální tematickou skupinou – cyklostezky. Z pohledu případného nevyužitého potenciálu nás ale zaujaly zejména v pořadí další oblasti, ve kterých dotazované municipality realizují nebo realizovaly v minulosti přeshraniční meziobecní spolupráci, a to v oblastech jako odpadové hospodářství, sociální služby, správní činnosti, veřejná doprava či mobilita seniorů, jak je vidět více v následujícím grafu pohled starostů a starostek z české strany. Na základě aplikovaného klastrového dělení podle velikost municipality nelze identifikovat žádné zásadní rozdíly, možná jen, že menší obce se zapojují všeobecně méně, nebo v oblastech kultury a sportu jsou zase nejaktivnější municipality v rozmezí 1001–3000 obyvatel. Podrobněji viz graf 2.
Souvisejícím faktem ale je, že přeshraniční spolupráce municipalit bývá dost často méně kontinuální, ať už vzhledem ke svým specifikům, tak pravděpodobně i vzhledem k existujícím potenciálním bariérám, které brání jejich udržitelnosti či rozvoji. Realizované šetření se tedy v dalším kroku zaměřilo na identifikaci nevýhod či bariér přeshraniční meziobecní spolupráce (viz graf 3).
V rámci šetření na avizovaném vzorku jako největší nevýhody či bariéry se ukázaly administrativní náročnost, nedostatek personálních či finančních kapacit nebo absence vhodné dotační výzvy a jiné nespecifikované faktory. Mezi dalšími potenciálními bariérami pro realizaci přeshraniční meziobecní spolupráce byly identifikovány nezájem ostatních měst a obcí z ČR či zahraničí nebo nedostatek jiných než personálních či finančních kapacit.
Pokud jde o zdroje financování souvisejících aktivit v rámci přeshraniční spolupráce měst a obcí, tak nejvíce jsou k těmto účelům využívány pouze vlastní zdroje (34 %), evropské fondy (27 %) nebo jejich kombinace (29 %).
Pohled starostů a starostek ze SR
Obdobnou situaci v oblasti spolupráce měst a obcí můžeme pozorovat i v případě Slovenské republiky. V současnosti využívá meziobecní spolupráci až 40 % respondentů zapojených do šetření. Na druhou stranu, až 10 % oslovených tuto spolupráci nikdy neuskutečnilo a nemá s ní přímou zkušenost (viz graf 4).
V případě Slovenské republiky je výhodou, že všechny vyšší samosprávné jednotky mají s okolními státy hranice, a tím pádem šance zapojit se do přeshraniční spolupráce. Aktuálně v rámci přeshraničních partnerství tuto příležitost využívá 32 % respondentů. a to zejména v rámci partnerství municipalit SR–ČR. Jde hlavně o oblast kulturních a sportovních akcí, ale i o projekty zaměřené na budování společné infrastruktury. Zajímavé je na druhou stranu i zjištění, že až 23 % respondentů nikdy takovou spolupráci neuskutečnilo.
Spolupráce měst a obcí se orientuje převážně na kulturní aktivity (35 % respondentů), a to například v podobě organizování vystoupení a festivalů. V současnosti se spolupráce často zaměřuje na budování cyklostezek (9 % respondentů) spojujících historická, kulturní a jiná místa, což by mělo vést k vzájemnému propojení, budování vztahů ke sportu a respektování životního prostředí. V porovnání s minulostí je vidět nárůst spolupráce v téměř všech dotazovaných oblastech (viz graf 5). Méně častá je přeshraniční spolupráce týkající se oblastí dopravy, sociálních služeb, územního plánování nebo odpadového hospodářství.
Z výsledků dotazníkového šetření je možné konstatovat, že nejčastější bariérou pro realizaci přeshraniční spolupráce jsou zejména chybějící finance (18 % respondentů), jelikož kvůli absenci dotačních výzev nejsou obce schopny projekty a spolupráci dlouhodobě udržovat. Respondenti dále uvedli jako negativum přeshraniční spolupráce administrativní náročnost realizace projektů (9 % respondentů), rozdílnou legislativu zúčastněných státu (7 % respondentů) a i jazykovou bariéru (11 % respondentů). Podrobně viz graf 6.
Závěr
Provedené dotazníkové šetření přineslo zajímavé analytické podklady. Pro budoucí formulování doporučení směřujících k prohlubování a zintenzivnění meziobecní přeshraniční spolupráce jsou tyto podklady jistě velmi cenné. Jednotlivé identifikované tematické oblasti spolupráce, které jsou nejčastěji zmiňovány, se na obou stranách hranice víceméně shodují. Jde především o problematiku kulturní, sportovní a školské spolupráce, částečně pak o otázky infrastruktury a mobility. Lze se však domnívat, že při rozvoji přeshraniční meziobecní spolupráce nelze opomíjet ani témata jako cestovní ruch, podnikání a zaměstnanost, životní prostředí a obecně „síťování“. Rovněž bariéry identifikované respondenty jsou velmi podobné.
Poznámky
- Upraveno dle Ptáček, P., Kladivo, P., Roubínek, P., Siwek, T., Ziener, K. (2017): Granica w świadomości i w rzeczywistości: dwa przykłady z nowych krajów członkowskich Unii Europejskiej. Studia socjologiczne. 1/2017 (224): s. 167–193. ISSN 0039-3371.