Hospodaření krajů v roce pandemie
V minulém čísle jsme rozebírali hospodaření územních samospráv v posledním pandemickém období s podrobným zaměřením na rozpočty obcí a měst. V tomto článku se blíže zaměříme hospodaření krajů. Jen si připomeneme, že celkové hospodaření územních rozpočtů skončilo v roce 2020 přebytkem 14 mld. Kč.
Přitom obce skončily přebytkem 19 mld. Kč (z toho přebytek hl. m. Prahy byl 8,9 mld. Kč) a kraje hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Přestože rok 2020 byl zásadně poznamenán epidemií, přebytek hospodaření územních rozpočtů byl dokonce vyšší než v letech hospodářské expanze 2014–2018.
Příjmy krajů
Celkové příjmy krajů v roce 2020 činily 262,3 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 10,0 %, tj. o 23,8 mld. Kč. Na tomto růstu se podílely zejména přijaté transfery (+28,4 mld. Kč). V roce 2020 došlo k meziročnímu poklesu daňových příjmů o 5,5 %, tj. o 4,2 mld. Kč, nedaňových příjmů o 4,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč i kapitálových příjmů o 43,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Růst přijatých transferů byl způsoben zejména transfery v oblasti školství a sociálních služeb.
Struktura příjmů krajů zůstává dlouhodobě stejná, kdy největší část tvoří transfery ve výši 70,5 %, s 27,0 % následují daňové příjmy, nedaňové příjmy tvoří 2,4 % a zbylé 0,1 % tvoří kapitálové příjmy, které představují pouze marginální nepravidelný zdroj příjmů.
Proti roku 2013 došlo k růstu celkových příjmů o 89,0 %. Vzrostly především daňové příjmy (+51,6 %, tj. +24,1 mld. Kč) a transfery (+110,7 %, tj. +97,1 mld. Kč). Mezi roky 2019 a 2020 došlo k růstu celkových příjmů, ale v důsledku poklesu daňových příjmů byl meziroční růst pomalejší než v předešlém roce (viz graf 1).
Největší objem transferů obdržely kraje z MŠMT (139,8 mld. Kč) a MPSV (18,6 mld. Kč). V obou případech šlo o transfery neinvestiční určené na přímé náklady na vzdělávání a na sociální služby. Naopak nejvíce investičních transferů pocházelo z MMR (8,2 mld. Kč). Graf 2 zobrazuje nejvýznamnější poskytovatele investičních a neinvestičních transferů do rozpočtu krajů.
Rekordní kapitálové výdaje krajů
Celkové výdaje krajů v roce 2020 vzrostly o 14,9 %, tj. o 4,7 mld. Kč a dosáhly 267,4 mld. Kč. Významný meziroční nárůst zaznamenaly kapitálové výdaje (+17,3 %, tj. +5,6 mld. Kč) a dosáhly rekordní výše 37,9 mld. Kč. Jednalo se především o výdaje na modernizaci železničních kolejových vozidel realizovaných Jihomoravským krajem. V roce 2020 se růst kapitálových výdajů na celkových výdajích podílel 16,1 %. Proti loňskému roku došlo k růstu podílu kapitálových výdajů na růstu celkových výdajů téměř dvojnásobně, kdy v roce 2019 činil tento poměr 8,2 %, což je velice pozitivní vývoj v době koronavirové krize.
Běžné výdaje meziročně vzrostly o 14,5 %, tj. o 29,1 mld. Kč na 229,5 mld. Kč. Významný nárůst byl vykázán u nákupu materiálu (+85,8 %, tj. +0,4 mld. Kč), a to v souvislosti s nákupem ochranných pomůcek (+269 %, tj. +3,1 mil. Kč) a léků a zdravotnického materiálu (+15 651,3 %, tj. +15,7 mil. Kč). Přes vysoké procentuální nárůsty však objemově tvoří tyto položky pouze marginální část výdajů krajů (viz graf 3).
Meziroční nárůst výdajů se promítl především u neinvestičních transferů poskytnutých vlastním a cizím příspěvkovým organizacím zejména v souvislosti s růstem přijatých dotací na přímé náklady na vzdělávání ze státního rozpočtu.
Celkové výdaje se proti roku 2013 zvýšily o 92,5 %. Běžné výdaje vzrostly o 85,7 % na 229,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje se zvýšily o 147,8 % na 37,9 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména významným meziročním růstem kapitálových výdajů mezi roky 2017 a 2018, kdy od roku 2016 kapitálové výdaje každoročně rostou.
Největší část výdajů krajů směřovala do oblasti vzdělávání a školských služeb (150,4 mld. Kč). Peněžní prostředky na tyto výdaje jsou krajům z naprosté většiny poskytovány ze státního rozpočtu. Další výdaje směřovaly do oblasti dopravy (52,7 mld. Kč), sociálních služeb (24,5 mld. Kč) a zdravotnictví (15 mld. Kč). Výdaje krajů dle odvětví jsou uvedeny v tabulce 1.
| Odvětví | mil. Kč |
|---|---|
| Vzdělávání a školské služby | 150 443,53 |
| Doprava | 52 689,16 |
| Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení | 24 548,18 |
| Zdravotnictví | 14 990,40 |
| Kultura, církve a sdělovací prostředky | 6 758,46 |
| Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany | 6 735,82 |
| Ostatní | 4 473,47 |
| Ochrana životního prostředí | 2 849,18 |
| Bydlení, komunální služby a územní rozvoj | 1 979,86 |
| Sport a zájmová činnost | 1 698,79 |
Zdroj: vlastní zpracování, modul Centrální systém účetních informací státu Integrovaného informačního systému Státní pokladny.
Hospodaření krajů za rok 2020 skončilo schodkem ve výši 5 mld. Kč, kdy záporného salda hospodaření kraje dosáhly od roku 2013 také v letech 2013 a 2015. Záporného salda bylo dosaženo zejména v důsledku propadu daňových příjmů krajů a největšího meziročního růstu běžných výdajů. Celkové výsledky hospodaření jsou zachyceny v tabulce 2.
| Položka | 2020 | % změna 2020/2019 | |
|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 70 819,50 | −5,54 % | |
| Nedaňové příjmy | 6 401,53 | −4,09 % | |
| Kapitálové příjmy | 231,93 | −43,32 % | |
| Transfery | 184 882,32 | 18,15 % | |
| z toho: | neinvestiční | 168 950,70 | 16,66 % |
| investiční | 15 931,62 | 36,68 % | |
| Příjmy celkem | 262 335,28 | 9,98 % | |
| Běžné výdaje | 229 512,54 | 14,51 % | |
| Kapitálové výdaje | 37 856,12 | 17,28 % | |
| Výdaje celkem | 267 368,66 | 14,89 % | |
| Saldo | −5 033,38 | ||
| Provozní saldo | 16 659,19 | −36,03 % | |
| Stavy na BÚ | 32 832,13 | −8,14 % | |
| Dluh | 17 836,53 | 10,13 % | |
Zdroj: vlastní zpracování, modul Centrální systém účetních informací státu Integrovaného informačního systému Státní pokladny.
Kraje oproti obcím maximálně využily svůj investiční potenciál
Kraje v roce 2020 realizovaly nejvyšší kapitálové výdaje od roku 2013 z vlastních zdrojů, a to i přes významný meziroční propad provozního salda, které bylo nejnižší od roku 2016. Investiční akce realizované z vlastních zdrojů významně převýšily v roce 2020 provozní saldo a kraje tak plně využily svůj investiční potenciál (graf 5).
Predikce daňových příjmů
Na závěr uvádíme aktuální predikci daňových příjmů zpracovanou k 31. 8. 2021, podle které je zřejmé, že daňové příjmy v letošním i následujícím roce relativně silně porostou, přestože ještě dubnové odhady u obcí (viz Hospodaření územních rozpočtů 2020) očekávaly pro letošní rok v důsledku probíhající krize setrvávající pokles daňových příjmů.
| Příjmy obcí | 2019 | 2020 | Rozdíl | Změna |
|---|---|---|---|---|
| DPH | 101,8 | 101,4 | −0,4 | −0,39 % |
| DPPO celkem | 50,8 | 35,0 | −15,8 | −31,10 % |
| DPPO | 43,1 | 27,2 | −15,9 | −36,89 % |
| DPPO plac. obcemi a kraji | 7,7 | 7,8 | 0,1 | 1,33 % |
| DPFO celkem | 60,4 | 49,5 | −10,9 | −18,05 % |
| DPFO – zvl.sazba | 4,8 | 2,9 | −1,9 | −39,58 % |
| DPFO – placená poplatníky (z přiznání) | 1,4 | 0,0 | −1,4 | −100,00 % |
| DPFO – placená plátci celkem | 54,2 | 46,6 | −7,6 | −14,02 % |
| Daň z nemovitých věcí | 10,9 | 11,1 | 0,2 | 1,51 % |
| Místní, správní poplatky a ost. | 8,9 | 7,7 | −1,2 | −13,22 % |
| Poplatky za znečišť. život. prostř. | 3,4 | 2,8 | −0,6 | −18,28 % |
| Daň z hazardních her | 4,8 | 4,2 | −0,6 | −13,22 % |
| Celkem | 241,1 | 211,7 | −29,4 | −12,18 % |
| Příjmy krajů | 2019 | 2020 | Rozdíl | Změna |
|---|---|---|---|---|
| DPH | 38,5 | 38,4 | −0,1 | −0,26 % |
| DPPO celkem | 16,6 | 10,6 | −6,0 | −36,07 % |
| DPPO | 16,3 | 10,3 | −6,0 | −36,81 % |
| DPPO plac. obcemi a kraji | 0,3 | 0,3 | 0,0 | 7,24 % |
| DPFO celkem | 21,6 | 17,7 | −3,9 | −18,06 % |
| DPFO – zvl. sazba | 1,8 | 1,1 | −0,7 | −38,89 % |
| DPFO – placená poplatníky (z přiznání) | 0,5 | 0 | −0,5 | −100,00 % |
| DPFO – placená plátci celkem | 19,3 | 16,6 | −2,7 | −13,99 % |
| Poplatky za znečišť. život. prostř. | 0,1 | 0,1 | 0,0 | |
| Celkem | 76,8 | 66,8 | −10,0 | −13,00 % |