K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Jak na elektronickou identifikaci, mandáty a dispoziční oprávnění v municipalitách

Datum: 3. 12. 2021, zdroj: OF 4/2021, rubrika: Veřejná správa online

V místní veřejné správě se čím dál tím více setkáváme s možností „elektronické identifikace“ občanů. Města a obce se zatím spokojují s tradičními prostředky identifikace jako občanský průkaz, cestovní doklad a rodný list.

V místní veřejné správě se čím dál tím více setkáváme s možností „elektronické identifikace“ občanů. Města a obce se zatím spokojují s tradičními prostředky identifikace jako občanský průkaz, cestovní doklad a rodný list. Některé municipality zavedly místní Portál občana, který vyžaduje pro vstup do něj přihlašovací údaje jako je lokální uživatelské jméno a heslo předané občanům nebo automaticky vytvářené při prvním přihlašování. Progresivnější úřady, které chtějí sobě a svým občanům ulehčit život, zavádějí přihlašování do místních Portálů občana pomocí státem garantované služby eGovernmentu – Národní identitní autoritu. Tomuto jsme se věnovali v minulém čísle.

Zatím ne zcela uspokojivě vyřešenou otázkou zůstává, jak vytvářet, spravovat a udělovat elektronická pověření (mandáty) a dispoziční oprávnění pro elektronické jednání s orgány měst a obcí.

Elektronická identifikace fyzických osoby

Elektronickou identifikací je myšlena situace, kdy klient veřejné správy (fyzická nebo právnická osoba) není přítomen v místě poskytování služby. Identifikace probíhá vzdáleně, bez fyzického kontaktu. Pro jednoznačnou elektronickou identifikaci a autentizaci klientů veřejné správy je vytvořen technický a právní rámec, který umožňuje městům a obcím spravujícím a provozujícím informační systémy veřejné správy tuto činnost vykonávat v souladu s Informační koncepcí ČR a bez nutnosti vytváření vlastních nákladných řešení elektronické identifikace a bez zvyšování administrativní zátěže.

Za technický a právní rámec se považuje Národní identitní autorita (NIA, www.eidentita.cz). V zákoně č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci je zavedena povinnost provádět prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (§ 2). Pro naplnění tohoto paragrafu byla vytvořena platforma Národní identitní autority (NIA). Elektronická identita je vázána na konkrétní fyzickou osobu. NIA umožňuje fyzickým osobám elektronicky se identifikovat pro poskytnutí služby veřejné správy. Ve městech a obcích, která zavedla identifikaci do místních portálů prostřednictvím NIA, mohou být služby městských a obecních úřadů poskytovány elektronicky i těm občanům, kteří si zřídili elektronickou identitu v NIA. Z pohledu eGovernmentu zůstává zatím ne zcela dobře vyřešenou otázkou, jak lze vzdáleně poskytovat právnickým osobám elektronické služby měst a obcí.

Elektronická identifikace právnických osob

V českém právním řádu nemohou právnické osoby právně jednat samy. Musí za ně vždy jednat zástupce, kterým je (byť i nepřímo) v konečném důsledku vždy fyzická osoba (příp. několik fyzických osob). Proto z ustanovení § 2 zákona o elektronické identifikaci, které se týká fyzických osob, vyplývá, že se vztahuje i na jednání právnických osob, neboť jsou to vždy fyzické osoby, které fakticky jednají, ať již za sebe, či za jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu. V elektronickém prostředí, zejména jde-li o automatizovanou komunikaci, jsou nicméně používány mechanismy, které mají charakter identifikačního prostředku právnické osoby. Nicméně platí, že identifikační prostředky právnických osob pro použití bez ohledu na agendy, ekvivalentní např. občanským průkazům, se v České republice nevydávají.

Problematickou se jeví otázka určení, zda fyzická osoba jedná v dané situaci za sebe (popř. v jaké roli za sebe) anebo zda jedná za jinou fyzickou osobu nebo za právnickou osobu. Skutečnost, že daná fyzická osoba, má právo se identifikovat a autentizovat za určitou právnickou osobu (tj. „přihlásit se ke službě jménem právnické osoby“), ještě nezakládá bez dalšího právo na to, že tato fyzická osoba má právo za danou právnickou osobu činit úkony prostřednictvím digitální služby. Autorizaci dané fyzické osoby k poskytnutí digitální služby musí posoudit ten, ke komu se fyzická osoba hlásí na základě jím dostupných údajů (informace z rejstříků, plná moc opravňující konkrétní osobu jednat jménem právnické osoby, …) ve spojení s příslušnými právními předpisy[1]. Použití vybraných eGovernment služeb pro zjišťování mandátů fyzických osob, za které právnické osoby může jednat, bylo publikováno v předchozím čísle časopisu.

Příklady disponentů a mandátů pro jednání s městy a obcemi

Autorizace klienta, to znamená fyzické osoby a fyzické osoby nebo osob jednajících za právnickou osobu, využívajícího elektronické služby je jedním ze základních předpokladů jejího správného fungování. Různé role fyzické osoby mají v rámci požadované služby různá oprávnění a povinnosti a poskytovatel služby, tzn. městský nebo obecní úřad je povinen nabídnout klientovi veškeré role, které mu v rámci služby přísluší. Tyto role s oprávněními vůči jiným klientům veřejné správy jsou mandáty a fyzické osoby, na které byly přeneseny role vlastníka formou mandátu jsou disponenti. Mandáty k zastupování jedné osoby druhou na základě různých titulů musí být respektovány při jakékoliv interakci a komunikaci veřejné správy s klientem.

V následujících tabulkách jsou uvedeny typické mandáty.

Tab. 1. Přehled typických mandátů pro fyzické osoby (vyplývajících ze zákonů)
Typ subjektu/osoby Mandáty
Fyzická osoba FO jednající sama svým jménem
FO jednající jménem jiné fyzické osoby ze zákona:
  • rodič dítěte,
  • manžel/manželka,
  • registrovaný partner/partnerka,
  • opatrovník, osvojitel, poručník, pěstoun
  • dědic, exekutor
  • zastupující osoba pro osoby neschopné jednat nebo nemající zákonného zástupce
FO jednající jménem jiné fyzické osoby ze zmocnění:
  • plná moc,
  • advokát,
  • zastupující FO,
  • jiný druh zmocnění,
  • na žádost bez zmocnění
Plná moc opravňující konkrétní osobu jednat jménem právnické osoby
Tab. 2. Přehled typických mandátů pro fyzické osoby jednající za právnické osoby (vyplývajících ze zákonů)
Typ subjektu/osoby Mandáty
Fyzická osoba jednající za právnickou osobu Jednatel právnické osoby
Statutární zástupce právnické osoby (jedna FO)
Statutární orgán právnické osoby (více FO)
Insolvenční správce
Likvidátor
Jednající jménem zřizovatele právnické osoby
Pověřen k jednání za právnickou osobu:
  • Veřejnoprávním titulem,
  • Soukromoprávním titulem (smlouva, plná moc, společenská smlouva apod.)
Pověření vyplývající z registrace do Informační systém datových schránek

Při výkonu služeb je nutné, aby městské a obecní úřady konající činnost v dané agendě byly prokazatelně věděly, pro jakou formu zastupování je mandát umožněný nebo dokonce nutný. Zcela jiným způsobem se městský nebo obecní úřad bude chovat k mandátu plynoucímu z veřejnoprávního titulu rodičovství a jinak k mandátu plynoucímu ze soukromoprávního titulu plné moci.

Tab. 3. Příklady typických mandátů pro fyzické osoby, které mohou vyplývat z některých vyhlášek a nařízení měst a obcí
Typ subjektu/osoby Elektronické mandáty k doplnění do profilu občana
Fyzická osoba vzdáleně jednající Pro přihlášení k platbě poplatku za odvoz komunálního odpadu
Pro přihlášení k platbě poplatku:
  • ubytovacího,
  • ze psa,
  • za zábor a užívání veřejného prostranství
Pro převody, koupě, prodej, nabytí apod. městského majetku, (provozovny v budovách v majetku města)
Pro užívání, podnájem, zrušení užívání apod. bytového fondu města
Pro jednání s knihovnou – výpůjčky registrovaného čtenáře a se školními jídelnami – objednání stravy
Pro čerpání sociálních a zdravotních služby poskytovaných městem/obcí (terénní, ambulantní)
Pro jednání při přestupkovém řízení na úseku dopravy (placené stání/parkování)
Pro jednání při přestupkovém řízení na úseku školství, tělovýchovy, kultury, majetku a veřejné zeleně
Pro jednání v rámci stavebního řízení (jménem stavebníka)
Pro vyřízení parkovací karty
Pro jednání při vyřizování pojistné události související s majetkem města a obce
Pro jednání při podání žádosti o grant
Pro jednání s organizátorem MHD – měsíční jízdné
Pro jednání v agendě sociálních a zdravotních služeb (terénní, ambulantní)

Jak přistoupit k realizaci elektronických mandátů

Města a obce, která mají zavedenou autentizaci do místních portálů občana pomocí NIA mají nakročeno k tomu, aby profil přihlašovaného občana rozšířili o novou funkcionalitu, která bude umožňovat stanovit dispoziční oprávnění (mandát) k samosprávným agendám (viz příklady v tabulkách). Prakticky to znamená, že ve výčtu agend, které jsou elektronicky dostupné autentizovanému občanovi prostřednictvím NIA (zmocniteli), bude umožněno doplnit další osobu nebo více osob ke každé agendě (zmocněnec). Bezprostředně po doplnění základních kontaktních údajů o zmocněnci, bude odeslán z profilu zmocnitele email do emailová schránky zmocněnce, upozorňující na to, že byl navržen jako osoba s dispozičním právem. Takto navržený zmocněnec se autentizuje do místního portálu občana přes NIA a ve svém profilu uvidí navržená zmocnění (dispoziční oprávnění). V tento okamžik má možnost se rozhodnout, zdali navržená zmocnění přijme nebo odmítne. V obou případech je zaslán zmocniteli email o přijetí nebo odmítnutí navržených zmocněný k daným agendám. Pokud autentizovaná osoba na svém profilu občana přijme navržená zmocnění, stává se zmocněncem a získává dispoziční právo vystupovat vůči městu a obci v elektronických žádostech jménem osoby, která zmocnění udělila. Předpokladem pro zmocněnce a zmocnitele je to, že musí být registrováni v NIA, tzn. musí mít vytvořenu státem garantovanou elektronickou identitu.

Schématické znázornění realizace elektronických mandátů
Schématické znázornění realizace elektronických mandátů

Přínosy začlenění elektronických mandátních služeb do informačních systémů municipalit

Implementace výše uvedených rozšíření profilů občanů v místních portálech občana přispěje k vyšší míře praktického využití NIA. Zavedou se přesná pravidla pro práci s mandáty a dispozičními oprávněními v “elektronické místní veřejné správě“. Pro fyzickou osobou, která řeší specifickou životní situace to bude znamenat, že i v zastoupení může být situace řešena prostřednictvím informačního systému na základě mandátu.

Další přínosy lze spatřovat v tom, že úředníci municipalit budou lépe informováni o tom, jaký mandát daná osoba má, budou si schopni tyto mandáty efektivně ověřit a přispěje se ke snižování dokládání zplnomocnění v listinné podobě nebo prostřednictvím jiných dokumentů (rodný list, výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku apod.).

Za velký přínos se společenským dopadem lze považovat, že zavedení elektronických mandátů přispěje k naplnění koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030.

Poznámky

  1. Příkladem jsou datové schránky, do nichž se fyzická osoba přihlásí například novým občanským průkazem s aktivovaným čipem. Po úspěšné autentizaci s pomocí prostředku pro elektronickou identifikaci (např. „eObčanky“) a souhlasu s předáním osobních údajů na portálu Národního bodu pro identifikaci a autentizaci, je fyzická osoba pro účely informačního systému datových schránek (ISDS) ztotožněna. Po ztotožnění tak nabídne ISDS fyzické osobě seznam datových schránek, ve vztahu, k nimž je přihlášená fyzická osoba oprávněná jednat.

Ing. Martin Lukáš, Ph.D, konzultant pro veřejnou správu, energetiku a bankovnictví, MIM Consulting, s. r. o.

TOPlist
TOPlist