K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace
56. Den malých obcí

Rozpočtové určení daní – nastal čas pro další změny?

Datum: 17. 1. 2022, zdroj: OF 5/2021, rubrika: Ekonomika

V pondělí 1. listopadu proběhl v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) další ročník konference Potenciál místní ekonomiky, kterou již třetím rokem pořádá ve spolupráci s dalšími partnery Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

CzechInvest

První ročník akce se konal v roce 2018 a byl zaměřený na principy strategického plánování regionálního rozvoje s důrazem na hospodářský rozvoj obcí, druhý ročník pak nesl podtitul Spolupráce při budování podnikatelské infrastruktury a uskutečnil se o rok později ve Znojmě.

Letošní ročník konference, kterou moderoval šéfredaktor deníku E15 Nikita Poljakov, si kladl za cíl otevřít diskuzi o aktuálním a budoucím nastavení rozpočtového určení daní (RUD), které je zásadním zdrojem financování rozvoje obcí, měst i krajů. Akce byla určena všem zástupcům veřejné i soukromé sféry, zejména však představitelům municipalit, kteří hledají, jak podpořit ekonomický rozvoj svých obcí a měst. Podrobný program a všechny prezentace jsou k dispozici na www.czechinvest.org.

Konference „Potenciál místní ekonomiky“
Konference „Potenciál místní ekonomiky“

Klíčová je odborná diskuze

Organizátorům letošního ročníku konference se na jedno místo podařilo dostat zástupce všech zájmových skupin, kterých se rozpočtové určení daní dotýká. V rámci prezentací či panelových diskuzí vystoupili starostové, hejtmani, zástupci ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj či představitelé asociací a sdružení obcí, akademické sféry, architekti a v neposlední řadě reprezentanti komerční sféry, která na území měst a obcí fyzicky realizuje výstavbu investičních projektů. Díky tomu se povedlo v rámci velmi neformální a otevřené diskuze otevřít všechny aspekty současného stavu rozpočtového určení daní, včetně detailní analýzy důvodu stávající situace. Z diskuzí vzešla spousta dílčích námětů, které mohou být podkladem pro budoucí vládu, jaké kroky a změny zrealizovat, aby se zásadním způsobem zvýšila motivace obcí a měst podporovat rozvoj svého území.

Všichni přítomní se shodli, že otázka není, zda je čas na změnu rozpočtového určení daní, ale jak ji provést a jak najít dostatek motivace, odvahy a odhodlání změnu iniciovat a prosadit, protože je z hlediska rozvoje nezbytná.

Nevyužitý potenciál

V průběhu prezentací a jednotlivých panelových diskuzí se řečníci často odkazovali na nevyužitý potenciál strategického řízení státu. Podle slov přítomných starostů i zástupců krajů, nemáme jako stát jasnou strategii, kde chceme na technologické mapě být, jaké jsou naše hospodářské priority a na jakých našich silných stránkách chceme stavět. Díky tomu se často stává, že naše vzdělané obyvatelstvo nezůstává v České republice, ale odchází za prací a příležitostmi do velkých měst a do zahraničí. A přestože si všichni uvědomují, že největší potenciál pro obce jsou její obyvatelé, kteří v obci zůstanou, žijí tam a využívají lokálních služeb, nedaří se jim nastavit prostředí, které by je tam udrželo.

Jak také zaznělo v debatách, naprosto nevyužitým potenciálem na celostátní úrovni je absence chybějících pravidel pro zapojování privátního sektoru do veřejných projektů a chybějící kvalitní infrastruktuře – vysokorychlostní tratě či dálnice poslední dobou rostou jako houby po dešti, například v Polsku.

Městům a obcím chybí motivace

Zástupci komerčního sektoru ve svých prezentacích hledali odpovědi na otázky, jaký daňový výnos reálně plyne do obecní kasy z lokálních firem, jak jsou obce motivovány podporovat rozvoj podnikání a investic na svém území či jak RUD ovlivňuje rozvoj veřejného prostoru, architektury a developmentu.

V rámci prezentací Davida Petra a Michal Heinzla zazněla jasná čísla – kolik jsou příjmy státního rozpočtu, jak velkou část tvoří daně, jaké jsou naopak nejdůležitější daňové příjmy obce a jak je ovlivňuje aktuální RUD.

Správně zacílit koeficienty daně z nemovitostí

Unikátní esencí konference byla snaha o konstruktivní debatu nad možnostmi, jak podpořit motivaci obcí investovat do svého rozvoje za použití stávajících a dostupných prostředků, v kombinaci s realistickými očekáváními, která jsou spojená s možností změnit principy rozpočtového určení daní od nastávající nové vlády. V rámci všech panelových diskuzí zaznělo několik klíčových pojmů, které se v průběhu diskuze staly pilíři možného návrhu na změny v RUD.

Gabriela Kukalová, koordinátorka činností Centra daňových studií při katedře obchodu a financí PEF ČZU prezentovala přítomným hostům, nové možnosti lokálního zacílení koeficientů u daně z nemovitosti – například koeficient přiřazený obcím podle počtu obyvatel, tzv. koeficient 1,5 a místní koeficient. Bohužel ne všechny obce a města vědí, že od 1. 1. 2021 je možné koeficient zacílit i na konkrétní část obce, nikoliv jen plošně.

Jak se shodli účastníci navazující diskuze, obce nevyužívají možnost rozdělit daň z nemovitosti podle sektorů, aby obec mohla korigovat různé koeficienty například podle typu využití nemovitosti a jejího vlivu na zatížení okolí apod.

Umístění provozovny a placení daní

Velká diskuze se rozvinula u tématu, co by znamenala změna zákonů o dani z příjmu s ohledem na umístění provozovny, což by přineslo zvýšení podílu na daňových odvodech z podnikatelských aktivit v katastru obce do rozpočtů těchto obcí. Tato změna by přinesla větší autonomii obcí, včetně možnosti lépe řešit vliv zátěže provozovny na dané území a s tím spojené náklady z obecního rozpočtu. Lepší než plošné daně bylo hodně diskutované téma vyrovnávacích příspěvků do jednotlivých okresů, u kterých vychází, že jsou znevýhodněné.

V diskuzi zaznělo, že například obce, které jsou atraktivní a umí přilákat turisty, jsou znevýhodněné, protože přijíždějící návštěvníci zde nemají trvalý pobyt, takže z nich obec nemá žádný příspěvek do své pokladny. Obci se tak například často vyplatí podpořit výstavbu rozlehlého skladu více, než například výzkumného centra, které má méně zaměstnanců a menší budovu. Kladou totiž větší důraz na to, jaká podpora jim může zvýšit právě příspěvek z daně z nemovitosti.

Pavel Sovička ze společnosti Panattoni také zmínil několik odlišností, jak k investorům přistupují zástupci státní správy například v Německu či Rakousku. V Německu není výjimkou, že investora v daném regionu vítá starosta, zástupce kraje i vysoce postavený člen vlády. V ČR naopak často ani starosta či zástupci vedení obce neznají osobně investory na svém území a nezajímají se o jejich potřeby. Je to způsobeno tím, že obce mají jen malý podíl na celkovém množství peněz, které investoři fungující na jejich území přinesou do státního rozpočtu.

Závislost na dotacích

Několikrát v průběhu celého dne, nejen z úst zástupce Ministerstva financí Miroslava Mateje, zazněly komentáře k příjmové nezodpovědnosti obcí. Nejen že obce nepoužívají možnosti nastavovat různé výše koeficientu u daně z nemovitosti, ale často zachovávají výši místních poplatků za poskytované služby na úrovni, která neodpovídá nákladům – například u svozu odpadu. Důvodů může být několik – od nepopularity navyšování poplatků směrem k tržní výši, efekt historické úrovně cen až po obavu spojenou s vazbou nepopulárních opatření na výsledky voleb. Často také ceny služeb poskytovaných obcí neodpovídají realitě a jsou mnohdy závislé na dotacích – ať už na dotacích ze státního, nebo obecního rozpočtu. Příkladem mohou být ceny jízdenek městských hromadných doprav, nájemného, tepla či vody zajišťovaných obcí.

Dotace – nejdražší peníze

Diskuze se rozproudila také kolem dotací – ať již evropských, nebo těch poskytovaných ze státního rozpočtu prostřednictvím různých výzev a dotačních titulů. Jak se všichni přítomní shodli, dotace jsou s ohledem na náročnost zpracování nejdražší možné peníze, které by měly být čerpány pouze na velké strategické projekty a poskytovány jen tam, kde je to nezbytně nutné.

Architektonické soutěže

Na příkladu města Jihlava prezentoval další z řešníků, Ondřej Chybík, architekt a zakladatel studia CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS, projekt multifunkční haly financované krajem, městem + státní sportovní agenturou. Projekt multifunkční haly pro 6000 osob v centru města přinese život do centra města, více návštěvníků, hostů restaurací a konzumentů dalších služeb, než kdyby hala stála na okraji města a lidé dojeli autem tam a zpět domů. Výsledný projekt vzešel z vyhlášené architektonické soutěže, která se ukázala jako nejvhodnější nástroj, jak správně vybrat nejlepší návrh.

I na tomto příkladu se ukázalo, že z větších tržeb podniků v centru města, které přinese nová hala, nebude město Jihlava mít žádný dodatečný příjem. Finanční motivace města k takovému urbánímu rozvoji uprostřed města je proto mizivá a bez osvícených radních a pomoci architektů by aréna pravděpodobně vznikla mimo centrum města.

Specifické postavení Prahy

Na konferenci vystoupil se svým příspěvkem Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a rozpočtů, který se před časem podílel na přípravě studie s názvem Chudé město pražské. V rámci své prezentace na několika grafech všem přítomným ukázal, jak si stojí Praha ve srovnání s dalšími českými i evropskými městy z pohledu rozpočtového určení daní. Praha dostává na občana 3× více než průměrná obec. Pokud ale do celkových výpočtů zahrneme i zhruba 200 000 lidí, kteří v Praze žijí, ale nemají zde trvalé bydliště, a také dalších zhruba 200 000 lidí dojíždějících za prací a turisté, vychází nám příspěvek na občana, který zdaleka není pro město tak motivační pro nalákání dalších mladých lidí, aby se rozhodli pro život v hlavním městě.

Jak tedy zvýšit motivaci Prahy, aby více investovala, když může rozhodovat pouze o 3 % svých příjmů? Odpověď je nasnadě – potřebujeme změny v RUD.

RUD a programové prohlášení vlády

Klíčovým úkolem, který potrdila i tato proběhnuvší konference, bude za použití všech prostředků prosazení tématu změny rozpočtového určení daní do programového prohlášení vlády. Bez podpory a odvahy na úrovni státních institucí nebude efektivní změna možná. I další aktivity pořádající agentury CzechInvest tak budou směřovat k tomuto cíli.

Za důležitou uvedla Věra Kovářová ze sdružení místních samospráv i roli novinářů a veřejného mínění. Již nyní existuje spousta pozitivních případů, kdy se podařilo prolomit letité předsudky a provést potřebnou změnu. Často o nich však veřejnost vůbec neví.