Kraj Vysočina a eGovernment
Kraj Vysočina je dlouhodobým leadrem v oblasti elektronizace veřejné správy.
Svědčí o tom výsledky a ocenění řady projektů realizovaných v kraji
i trvalá spolupráce při organizaci konference ISSS.
Vítězslav Schrek, hejtman Kraje Vysočina
Dobrým příkladem je i využití systému GIS v osvětové akci „Čistá
Vysočina“. Položili jsme několik otázek Vítězslavu
Schrekovi, hejtmanovi Kraje Vysočina.
- Portál územního plánování Kraje Vysočina získal v minulém roce ocenění
v soutěži Egovernment The Best. Jaké jsou výhody systému a jaké je jeho
využití v praxi.
- Projektu, který u nás běží už více než tři roky ostrého provozu,
říkáme PUPO. Je to jedno z mála technických řešení v České republice,
které občanům Kraje Vysočina umožňuje mít přehled o všech územních
plánech a územní plánovací dokumentaci celého území v jediné mapě, resp.
v jedné databázi.
- Konkrétní výhody jsou zcela jasné. Občan nemusí procházet stránky jednotlivých
obcí, díky tomu, že je vše v jedné mapě, dají se řešit i konkrétní
návaznosti na hranicích katastrů měst a obcí. V neposlední řadě jde
o místo určené k „úřadování“. Jeho prostřednictvím se vydávají a
nabírají data od projektantů a slouží ke stavebnímu řízení. V čase
zaznamenáváme stále vyšší zájem o využití toto služby.
- Kraj Vysočina byl vždy průkopníkem a propagátorem konceptu eHealth, který
dvouletá pandemie koronaviru urychlila a některé projekty jako aplikace Tečka ad. byly
uvedeny zrychleně v praxi.
- I u nás v Kraji Vysočina pandemie urychlila vývoj a zavádění
nových projektů, které usnadňují komunikaci prostřednictvím elektronických
služeb. Pro elektronické zdravotnictví u nás začalo fungovat hned několik
nových vlastních systémů. Nejdůležitější z nich byl systém na odbavování
odběrů k testování PCR a antigenních testů – z pohledu občana šlo
o rezervační objednávkový systém na odběry s následnou možností
vyzvednutí výsledků. I nadále ho využívá naprostá většina odběrových
míst a laboratoří, také praktičtí lékaři a pediatři na území Kraje Vysočina.
- Systém má za sebou více než milion záznamů, je v něm vedena evidence
o téměř 400 tisících obyvatelích. Je zřejmé a čísla to potvrzují, že
jde o jeden z nejzásadnějších elektronických nástrojů, který jsme
využívali pro rychlou a fungující komunikaci v době COVIDU-19. Velkým bonusem
byl právě vlastní vývoj. Naši informatici byli schopni prakticky ze dne na den
upravovat funkcionality a ladit prostředí aplikace. Zásadní byla i naše
technická a provozní podpora směrem k nemocnicím i k lékařům. Jde
o nejrozšířenější elektronický systém, který jsme kdy v historii kraje
provozovali a stále provozujeme.
- Jaké jsou nyní v eHealth na úrovni kraje priority? Jakým směrem se chcete
ubírat?
- Zaměřujeme se na bezpečné zpřístupňování zdravotnické dokumentace občanům
on-line, tak aby mohli lidé nahlížet do své dokumentace vedené nejen našimi
nemocnicemi, ale v budoucnu možná i do dokumentace u svých praktických
lékařů. Stále razíme trend on-line objednávání k vyšetření do nemocnic
prostřednictvím eAmbulance, v tomto případě máme ambice službu rozšiřovat
s maximálním ohledem na kybernetickou bezpečnost.
- Nadále jsme provozovatelem Národního kontaktního místa pro eHealth, což je systém
pro výměnu zdravotnických dat pacientů mezi Českou republikou a zbytkem EU.
- V současné době se kvůli hybridnímu vedení války ze strany Ruska stává
čím dál tím důležitějším tématem kyberbezpečnost. Cílem útoků se stávají
například nemocnice, ale i systémy veřejné správy. Jak se ke kyberbezpečnosti
staví Kraj Vysočina?
- Udržení kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví je obrovská výzva.
Zdravotnická zařízení jsou bohužel stále častěji terčem masivních útoků,
disponují citlivými daty, která mají na černém trhu obrovskou cenu. Jde
o klíčové instituce, jejichž odstávka nebo výpadek jejich služeb může pro
veřejnost představovat zásadní problém. Od letošního roku spadají tyto instituce
pod Zákon o kybernetické bezpečnosti – i podle legislativy musí naše
nemocnice zavést systém řízení bezpečnosti. Kraj Vysočina investuje do nákupu
technologií zvyšujících kybernetickou odolnost nejen nemocnic. Problémem je
personální zázemí. Nedaří se získávat kvalifikované odborníky v oblasti
kybernetické bezpečnosti, kteří by byli ochotní pracovat pro veřejný sektor.
Z důvodu nedostatku koordinace kybernetické bezpečnosti zdravotnických
zařízení vznikla i iniciativa hSOC (Hospital security operation centre). Jde
o aktivitu, která by měla sdílením znalostí, vědomostí a infrastruktury
zvýšit kybernetickou bezpečnost poskytovatelů zdravotnických služeb v rámci
ČR. Kraj Vysočina je spoluorganizátorem celé aktivity, spolupracují státní
nemocnice, univerzity, odborné organizace.
- Mohl byste shrnout úspěchy na poli elektronizace správního aparátu, kterých Kraj
Vysočina dosáhl?
- Jsou to projekty typu Digitální technická mapa, což je historicky největší
projekt, který Kraj Vysočina realizoval. Připravujeme projekt tzv. Elektronické
vyjadřovny, který by měl pomoci ke zrychlení řízení vyjádření ze strany kraje
i dalších organizací např. ke stavebním povolením, územním souhlasům apod.
Postupně zavádíme proces projektování, výstavby i správy budov v BIM.
Patříme k prvním veřejným institucím, které se problematikou BIM začaly
zabývat systémově.
- Jaká témata kraj prezentoval na 24. ročníku konference ISSS?
- Kraj Vysočina se letos zaměřuje na kybernetickou bezpečnost, dále určitě
představíme vlastní téma Digitální technické mapy. Tradičně jsme
spoluorganizátorem bloku eHealth, prezentovat se budou i naše organizace –
BISON, který se zbývá vývojem softwaru a společnosti EPMA, která ve spolupráci
s Vysočinou připravuje několik aktivit v rámci Českého předsednictví
v Radě EU.