Komunální volby 2022

20. 10. 2022 OF 4/2022 Ostatní

Volby do zastupitelstev obcí jsou za námi, vrcholí přípravy ustavujících zasedání zastupitelstev a začíná nové volební období, které přinese vedle obvyklých problémů také nové starosti související s růstem cen, zejména v energetice.

Nyní se však ještě prostřednictvím několika čísel vrátíme k samotným volbám. Účast na letošních volbách byla 46,07 %. Necelá polovina oprávněných voličů se tedy vyjádřila k tomu, jak by mělo vypadat složení zastupitelstva v jejich obci. Pokud jde o volební účast, historický vývoj ukazuje, že mimo první svobodné volby v roce 1990, kdy byla účast voličů přes 74 % (volby 1994 to bylo 62 %), od roku 1998 účast voličů kolísá kolem 45 %. V minulých komunálních volbách 2018 byla účast 44,46 %, v roce 2014 to bylo 44,46 %. Tehdy jsme po volbách do zastupitelstev uvedli, že při nižší účasti však roste zájem o to, být členem zastupitelstva obce. Tento závěr se nepotvrzuje, prostý poměr kandidátů a mandátů ukazuje, že v roce 2014 se o jeden mandát ucházelo 3,75 kandidátů, při minulých volbách to bylo jen 3,49 a nyní je tento poměr 3,2. Je to samozřejmě hra čísel, ale něco ukazuje.

Počet kandidátů do všech typů zastupitelstev letos poprvé klesl pod 200 tisíc uchazečů (197 946) a to je téměř o dvacet tisíc méně než v minulých volbách. Počet mandátů se příliš nemění, i když nepatrně snižuje: 62 121 v roce 2014, 61 892 v roce 2018 a v letošních volbách se volilo celkem 61 780 zastupitelů.

Tab. 1. Kandidáti podle navrhující strany
Pořadí Kód strany Název strany Počet kandidátů obec, městys, město Počet kandidátů městská část či obvod Počet kandidátů celkem
1. 80 Nezávislý kandidát 114 585 4 093 118 678
2. 1 KDU-ČSL 12 644 951 13 595
3. 53 ODS 9 344 1 851 11 195
4. 47 KSČM 6 836 843 7679
5. 166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 4 857 934 5 791
6. 768 ANO 2011 4 748 1 481 6 229
7. 7 ČSSD 4 329 832 5 161
8. 1114 SPD 3 603 864 4 467
9. 720 Česká pirátská strana 2 052 1 013 3 065
10. 721 TOP 09 1 893 617 2 510

Pramen: www.volby.cz

Poznámka: Celkem bylo registrováno 173 volebních stran u obcí a měst, 83 volebních stran v městských částech

Volby potvrdily trend, který se týká politické příslušnosti kandidátů. Trvale roste počet kandidátů bez politické příslušnosti a klesá počet členů politických stran na všech kandidátkách v celkovém souhrnu. V komunálních volbách 2010 bylo bez politické příslušnosti registrováno 79,2 %, v roce 2014 byl podíl bezpartijních 82,15 % v minulých volbách 2018 kandidovalo téměř 83 % bezpartijních. Letošní počet zapsaných kandidátů vykazoval podíl 84,8 % nestraníků.

U zvolených zastupitelů je poměr ještě výraznější – bez politické příslušnosti je 89,6 % zastupitelů. Je to dáno mj. také tím, že na volebních kandidátkách politických stran je zapsáno mnoho bezpartijních.

Tab. 2. Kandidáti dle politické příslušnosti
Pořadí Kód strany Název strany Počet kandidátů obec, městys, město Počet kandidátů městská část či obvod Počet kandidátů celkem
1. 99 Bez politické příslušnosti 156 795 11 122 167 911
2. 53 ODS 4 144 1 219 5 363
3. 47 KSČM 3 716 583 4 299
4. 1 KDU-ČSL 3 651 495 4 146
5. 7 ČSSD 2 527 733 3 266
6. 768 ANO 2011 1 557 514 2 071
7. 1114 SPD 1 361 280 1 641
8. 721 TOP 09 827 443 1 270
9. 720 Česká pirátská strana 679 331 1 010
10. 166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 611 221 832

Pramen: www.volby.cz

Jaké bylo v letošních volbách složení kandidátů a zvolených zastupitelů podle navrhujících stran i podle skutečné politické příslušnosti ukazují uvedené tabulky a jak si vedly největší politické strany ve srovnání s minulostí, to je patrné z uvedeného grafu.

Z porovnání údajů prvních dvou tabulek je zřejmé, že na kandidátních listinách jednotlivých politických stran figuruje podstatně více osob než je členů konkrétní politické strany. To je naprosto pochopitelné. Ovšem vzhledem k rozmanitosti sídelní struktury se to projevuje i v rozdílnosti úrovně politické soutěže v jednotlivých obcích. Hlavní úlohu přitom hraje počet obyvatel obce. Ve velkých městech kandiduje mnohonásobně více kandidátů, než je mandátů. Oproti tomu v řadě malých obcí se počet kandidátů rovná počtu mandátů, tudíž už před začátkem voleb je jasné, kdo bude zvolen.

Tab 3. Zastupitelé podle navrhující strany
Pořadí Kód strany Název strany Počet kandidátů obec, městys, město Počet kandidátů městská část či obvod Počet kandidátů celkem
1. 80 Nezávislý kandidát 47 027 705 47 732
2. 1 KDU-ČSL 3 092 160 3 252
3. 53 ODS 1 857 434 2 291
4. 166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 1 705 149 1 854
5. 768 ANO 2011 1 373 375 1 748
6. 7 ČSSD 725 74 799
7. 47 KSČM 455 11 466
8. 1114 SPD 419 73 492
9. 721 TOP 09 314 114 428
10. 720 Česká pirátská strana 150 124 274

Pramen: www.volby.cz

V komunálních volbách se rozděluje zpravidla kolem šedesáti tisíc mandátů. Z hlediska počtu odevzdaných hlasů dominují politické strany a hnutí, i když jejich podíl v průběhu let na celkovém počtu hlasů klesá. Převaha počtu hlasů pro nezávislé kandidáty je způsobena volebním systémem. Každý volič má tolik hlasů, kolik se v obci volí členů zastupitelstva. V celkovém součtu tak tvoří většinu hlasy ve městech s vyšším počtem členů zastupitelstva. Ve městech kandidují spíše politické strany než nezávislí kandidáti. V případě počtů získaných mandátů dominují nezávislí kandidáti, úspěšnost je zcela opačná oproti získaným hlasům. Jinými slovy, na zisk mandátu jednoho nezávislého zastupitele na venkově je potřeba mnohem méně voličských hlasů, než na zisk politického mandátu ve městě, zvláště ve velkých městech.

Tab. 4. Zastupitelé podle politické příslušnosti
Pořadí Kód strany Název strany Počet kandidátů obec, městys, město Počet kandidátů městská část či obvod Počet kandidátů celkem
1. 99 Bez politické příslušnosti 54 114 1 219 55 333
2. 53 ODS 1 014 339 1 353
3. 1 KDU-ČSL 1 009 111 1 120
4. 768 ANO 2011 869 296 1 165
5. 7 ČSSD 458 65 523
6. 166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 286 62 348
7. 47 KSČM 285 10 295
8. 1114 SPD 274 58 332
9. 721 TOP 09 195 106 301
10. 720 Česká pirátská strana 139 110 249

Pramen: www.volby.cz

Všechny předvolební i povolební komentáře a mediální hrátky se při každých komunálních volbách vedou vždy v politické rovině, porovnávají se hlasy a mandáty získané politickými stranami i když politicky je organizováno zhruba 10 % zastupitelů!

Porovnávat v republice rozdělení získaných hlasů a obdržených mandátů v komunálních volbách a dělat z toho politické závěry je zavádějící. Mimo jiné právě proto, že na rozdíl od parlamentních voleb, kde má každý voličský hlas stejnou váhu, v komunálních volbách je počet hlasů, potřebných k získání jednoho mandátu zcela rozdílný na venkově a ve městech. Je to třeba mít na paměti při formulování závěrů, které vede k politikaření, a to by v komunální sféře mělo ustoupit do pozadí v zájmu obyvatel měst a obcí, kteří chtějí řešit místní problémy, a ne celostátní politiku.

Tab. 5. Celkové počty mandátů politických stran v posledních komunálních volbách
Strana 2014 2018 2022
Nezávislí kandidáti 41 460 44 367 47 732
ANO 2011 1 610 1 684 1 749
ODS 2 398 2 600 2 294
Piráti 21 358 274
ČSSD 3 806 1 955 799
KSČM 2 564 1 470 466
SPD - 161 492
KDU-ČSL 3 966 3 645 3 252
STAN 2 192 2 601 1 854
TOP 09 868 484 428

Vedle uvedených úvah se často také hovoří o nutnosti změny zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Zejména metoda přepočítávání hlasů na mandáty je v komunálních volbách nevhodná. Přesně to vyjádřil Tomáš Lebeda, vedoucí katedry politologie Univerzity Palackého v Olomouci.

„Současný systém přepočítávání hlasů pro komunální volby považuji za nejhorší volební systém ze všech, které v České republice máme. Jsou pro to tři hlavní důvody:

  1. Podoba lístku a způsob hlasování vyvolávají u voličů mylný dojem o tom, jak bude s jejich hlasy při sčítání naloženo. Voliči se často domnívají, že na místo stran a hnutí mohou svým hlasem zvolit přímo jednotlivé kandidáty. Ve skutečnosti tomu tak není. Volič dává prostřednictvím hlasu pro vybraného kandidáta hlas jeho straně. Té jsou pak primárně přidělovány mandáty.
  2. Mandáty poměrně často získávají kandidáti, kteří mají menší počet hlasů než kandidáti, kteří mandát nezískají. A to jak vzhledem ke kandidátům z téže strany, tak i z konkurenčních stran. Stávající úprava vede k paradoxním volebním výsledkům, které mnozí vnímají jako nespravedlivé.
  3. O tom, zda se na kandidátní listině některý z kandidátů posune z nevolitelného místa směrem vzhůru a získá mandát, paradoxně nerozhodují voliči této strany (ti nemohou preferovat jednotlivé kandidáty), ale pouze ti voliči, kteří nezaškrtli celou stranu a dali hlas jen některým jejím kandidátům.

Osobně se již léta domnívám, že komunální volební systém je jasným kandidátem na zásadnější reformu.“

O změně zákona o volbách do zastupitelstev obcí se opravdu hovoří již dvě desítky let. Chce to ale konkrétní činy.

-as-