Majetek obcí

8. 12. 2022 OF 4/2022 Ekonomika

Většina občanů, ale i zastupitelů, hodnotí zpravidla hospodaření svých obcí na základě plnění rozpočtových ukazatelů – vývoj příjmů, výdajů, či podle salda rozpočtu. Účetní závěrka přináší mj. údaje o hodnotě majetku obce. Roste trvale objem majetku obce, zvyšuje se dlouhodobý majetek, který je trvale ve vlastnictví obce nebo rostou jen aktiva na účtu, jejichž hodnota vzhledem k inflaci stále klesá? Dnešní článek přináší údaje o majetku obcí (bez Prahy) a jeho struktuře. Ptáme se, zvláště před volbami, jak naše obec hospodaří se společným majetkem nebo jen porovnáváme každoroční příjmy a výdaje?

Majetek obce je jedním ze základních předpokladů jejího fungování. V průběhu 20. století došlo k závažným změnám rozsahu obecního majetku. Do roku 1949 vlastnily obce rozsáhlý majetek, který jim však koncem tohoto roku stát odebral. K nápravě této újmy došlo po roce 1990. Stát obcím vrátil tzv. historicky majetek, tedy majetek, kterým jim byl dříve odejmut. K tomu připadal i po roce 1949 postavené byty, školy, zdravotnická zařízení, kina, divadla, galerie, požární zbrojnice, drobné provozovny, místní komunikace a další objekty, které obce k výkonu svých funkcí potřebují.

V procesu velké privatizace rozšířily obce svůj majetek o akcie velkých podniků, které na ně byly bezúplatně převedeny. Týkalo se to např. České spořitelny, podniků v oblasti energetiky, vodárenství a rovněž některých významných podniků v daném regionu. Po zrušení okresních úřadů získaly obce další nemovitosti, se kterými do té doby hospodařily okresní úřady. Obce se tak staly plnohodnotným vlastníkem celkem poměrně značného majetku.

Současný stav majetku obcí

Celkový majetek obcí dosáhl koncem roku 2021 výše 1,5 bil. Kč, vyjádřeno objemem celkových aktiv. Za poslední období, mezi lety 2017 až 2021 se objem majetku obcí zvýšil o 20 %. Podstatnou část celkových aktiv tvoří stálá aktiva, jejich podíl na celkovém majetku v roce 2021 byl 85 %. Zbývající část připadla na aktiva oběžná.

Stálá aktiva – více než 90 % objemu stálých aktiv tvoří dlouhodobý hmotný majetek, především budovy, pozemky, stavby. Významnější podíl v celkových aktivech zaujímá ještě dlouhodobý finanční majetek (8 %). V něm mají největší váhu majetkové účasti obce v právnických osobách s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. Obce mohou k zajištění služeb využít různých právních forem. Mohou je poskytovat přímo, nebo prostřednictvím rozpočtových či příspěvkových a případně neziskových organizací či je nakupovat od soukromého sektoru. Další možností jejich zajištění je prostřednictvím obchodní společnosti (s. r. o. nebo a. s.), ve které mají majetkový podíl. Pokud má obec v obchodní společnosti rozhodující nebo podstatný vliv (dáno podílem jejich majetkové účasti), řadí se tyto účasti účetnictví obcí do jejich dlouhodobého finančního majetku.

Zbývající části, tj. dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobé pohledávky (i když mezi rokem 2017 a 2021 značně vzrostly) hrají zanedbatelnou rolu v celkové sumě stálých aktiv. Mezi rokem 2017 a 2021 se objem stálých aktiv zvýšil o 16 %.

Oběžná aktiva, ve srovnání se stálými aktivy, ve svém objemu rostla třikrát rychleji. Podíl oběžných aktiv na celkových aktivech se sice rychle zvyšoval, nepřesáhl však 15 % celkových aktiv. Až 77 % objemu oběžných aktiv představuje krátkodobý finanční majetek, tvořený zejména objemem peněz na bankovních účtech.

Jednotlivé složky majetku

Podívejme se na důležité složky majetku obcí podrobněji, a to z hlediska velikostní kategoriích obcí a v rozdělení podle krajů.

Objem aktiv podle kategorií byl koncem roku 2021 nejvyšší, jak se dalo předpokládat, v kategorii největších obcí. Patřila jim více než polovina celkového majetku obcí (počítáno bez Prahy). Na nejmenší obce sice připadla jen 2 % objemu aktiv obcí, avšak v přepočtu na obyvatele vykázaly nejvyšší částku, a to 203 tisíc Kč. Naopak, v největších obcí to bylo „jen“ 156 tisíc Kč na obyvatele (viz tabulka 1).

Tab. 1. Aktiva podle velikostních kategoriích obcí
Velikostní kategorie Celková aktiva (2021) Aktiva (2021) Nárůst 2021/2017
mld. Kč Kč/obyvatele %
1 až 199 35,5 203 039 26
200 až 499 118,5 180 981 30
500 až 999 169,9 174 944 31
1000 až 4999 399,0 164 654 27
5000 a více 804,4 156 422 13
Celkem bez Prahy 1 527,3 163 060 20

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Mezi lety 2017 a 2021 se objem majetku nejrychleji zvedl v obcích s počtem obyvatel od 500 až 900. Jen o něco pomaleji svá aktiva zvýšily obce s počtem obyvatel od 200 do 499. Zdaleka nejnižší dynamika patří největším obcím. Je poloviční ve srovnání s nejmenšími obcemi.

V rámci krajů vykázaly koncem roku 2021 nejvyšší objem aktiv středočeské obce, a to 243 mld. Kč. Druhou příčku obsadily jihomoravské obce s částkou 203 mld. Kč. A na třetí pozici se dostaly obce kraje Vysočina. Nejnižší objem aktiv měly nepřekvapivě obce na Karlovarsku a po nich pak ty na Liberecku.

V přepočtu objemu majetku na obyvatele se pořadí krajů mění. Na první místo se dostaly obce Plzeňska, následované jihočeskými obcemi a obcemi kraje Vysočina. Nejméně majetku v přepočtu na obyvatele vykázaly obce Ústeckého a Libereckého kraje.

Nejrychleji se objem aktiv obcí mezi lety 2017 a 2021 zvýšil ve Středočeském kraji a v kraji Vysočina (o 28 %, resp. o 26 %). Obce na Karlovarsku, Liberecku a Ústecku zvýšily aktiva shodně pouze o 12 %, čili podstatně méně, než byl průměr a všechny obce. Průměr za všechny obce byl 20 % (podrobný přehled viz tabulka 2).

Tab. 2. Aktiva obcí podle krajů (řazeno podle výše aktiv na obyvatele)
Obce v kraji Celková aktiva (2021) Aktiva (2021) Nárůst 2021/2017
mld. Kč Kč na obyvatele %
Plzeňský 121,8 206 157 18
Jihočeský 117,7 182 918 19
Vysočina 90,3 177 395 26
Středočeský 243,4 174 113 28
Karlovarský 50,4 171 749 12
Jihomoravský 203,5 170 208 21
Pardubický 86,4 165 255 21
Královéhradecký 89,7 162 838 22
Olomoucký 101,7 161 352 21
Zlínský 84,6 145 812 18
Moravskoslezský 171,8 144 011 17
Liberecký 61,2 138 308 12
Ústecký 104,9 128 350 12
Celkem bez Prahy 1 527,3 163 060 20

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Dlouhodobý hmotný majetek

Jak již bylo řečeno, více než tři čtvrtiny majetku obcí tvoří dlouhodobý hmotný majetek, tedy budovy, stavby a pozemky. Koncem roku 2021 dosáhl výše 1,2 bil. Kč. Mezi rokem 2017 a 2021 vzrostl o 17 %. V rámci velikostních skupin obcí nejvyšší dynamiku zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 26 %. Na druhé místo se dostaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 (24 %). Nejnižší dynamiku vykázaly největší obce (11 %) a po nich obce nejmenší (19 %).

V průměru připadlo na obyvatele obcí (bez Prahy) 126 tisíc Kč. Kategorie nejmenší obcí vykázala nejvyšší objem dlouhodobého hmotného majetku v přepočtu na obyvatele, a to 149 tisíc Kč. Částka se postupně snižuje, a tak na opačném konci nalezneme největší obce se 118 tisíc Kč dlouhodobého hmotného majetku na obyvatele.

V rámci krajů byly premianty v dynamice růstu dlouhodobého hmotného majetku středočeské obce (růst o 24 %) a jihomoravské obce (růst o 21 %). Nejnižší zvýšení vykázaly obce Libereckého a Plzeňského kraje (shodně o 9 %). I tak však nejvyšší hodnotu dlouhodobého hmotného majetku v přepočtu na obyvatele mají obce na Plzeňsku (156 tisíc Kč) a po nich obce Jihočeského kraje (147 tisíc Kč). Na poslední místo se dostaly obce Ústeckého kraje s částkou 91 tisíc Kč a dále obce na Liberecku (102 tisíc Kč).

Majetkové účasti obcí ve společnostech

Obce mohou zakládat obchodní společnosti, které vlastní buď samy, nebo jen z části. Další z forem majetku obcí jsou tak její majetkové účasti ve společnostech. Z hlediska účetní evidence patří tento majetek do dlouhodobých finančních investic obcí, a významné jsou zejména majetkové účasti s rozhodujícím vlivem (podíl na majetku společnosti převyšuje 50 %) nebo s podstatným vlivem (podíl nad 20 %).

Koncem roku 2021 vykázalo majetkovou účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 657 obcí v celkové výši 70 mld. Kč. V kategorii nejmenších obcí mělo tuto formu majetku pouze 17 obcí (1 % celkového počtu obcí v této kategorii), v navazující velikostní skupině to bylo 73 obcí, což jsou 4 % z jejich počtu a 96 obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, což představuje 7 %. Více než pětina obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 patří do skupiny držitelů majetkových těchto dvou typů podílů, konkrétně se jedná o 251 obcí. V kategorii největších to je již více než 80 %, resp. 220 obcí (viz graf 1).

Graf 1. Podíl obcí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem na počtu obcí v dané kategorii
Graf 1. Podíl obcí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem na počtu obcí v dané kategorii

Výše majetkových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem připadající v průměru na jednu obec dosáhla 107 mil. Kč. V kategorii nejmenších obcí to bylo 0,3 mil. Kč a v těch největších obcí pak tisíckrát tolik.

Mezi rokem 2017 a 2021 se objem majetkových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem snížil pouze v nejmenších obcí. Ovšem počet obcí využívající tento nástroj poklesl ve všech velikostních kategoriích s výjimkou těch největší, ve kterých se však zvýšil pouze o 1 obec. V nejmenších obcí se podstatně snížil i objem jejich majetkových účastí, zatímco ve všech ostatních stoupl. Nejrychleji to bylo v obcích počtem obyvatel od 500 až 999, a to o až třetinu.

Největší podíl obcí využívajících majetkové účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem patří Karlovarský kraj, týká se to až 27 % obcí tohoto kraje. O tři procentní body nižší podíl má Moravskoslezský kraj. Zato v Královéhradeckém kraji jsou to pouze 4 % obcí a po 9 % má Liberecký a Olomoucký kraj. V Jihomoravském kraji využívá tento nástroj jen desetina obcí, avšak v průměru na každou připadá zdaleka nejvyšší částka, a to 278 mil. Kč. Druhou nejvyšší částku mají moravskoslezské obce (219 mil. Kč), ve kterém tento nástroj má 17 % obcí kraje. Naopak, nejnižší částka patří obcím v kraji Vysočina (41 mil. Kč) a zde nalezneme i nejnižší podíl obcí s danou majetkovou účastí (viz graf 2).

Graf 2. Podíl obcí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem na počtu obcí v kraji
Graf 2. Podíl obcí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem na počtu obcí v kraji

Mezi rokem 2017 a 2021 se počet obcí využívajících tento nástroj snížil v devíti krajích, ve zbývajících se nezměnil. Objem těchto účastí se nicméně v daném období o 10 % zvýšil. K růstu došlo ve všech krajích s výjimkou Ústeckého a Libereckého kraje. Nejvyšší růst zaznamenaly obce Plzeňského kraje, a to zdvojnásobením objemu.

Financování kapitálových výdajů

Změny v objemu majetku obcí ovlivňuje zejména výše jejich kapitálových výdajů, v malé míře pak i prodej obecního majetku. Na rozdíl od peněz vynaložených na běžné výdaje, tedy na provoz, které po zaplacení z rozpočtu zmizí, peníze vydané v rámci kapitálových výdajů se promění, zejména ve hmotný majetek obce a v majetkové bilanci tak zůstávají.

Tabulka 3 ukazuje, jaký vliv při modernizaci a rozšiřování infrastruktury obcí měly investiční dotace, kterými stát obcím pomáhá, a objem kapitálových příjmů, vesměs pramenících z prodeje obecního majetku, na objem kapitálových výdajů uskutečněných obcemi v posledních pěti letech. V průměru pokryly investiční dotace v daném období jednu čtvrtinu peněz potřebných na financování kapitálových výdajů, podíl kapitálových příjmů byl o 10 procentních bodů nižší.

Tab. 3. Financování kapitálových výdajů obcí za období let 2017 až 2021 (mld. Kč)
Velikostní kategorie Kapitálové výdaje (mld.) Kapitálové Příjmy (mld.) Investiční dotace (mld.) Podíl investičních dotací (%) Podíl kapitálových příjmů (%)
1 až 199 7,0 0,9 2,7 39 13
200 až 499 29,7 3,6 11,1 37 12
500 až 999 45,9 4,5 16,2 35 10
1000 až 4999 114,2 9,5 34,4 30 8
5000 a více 180,0 18,8 29,1 16 10
Celkem bez Prahy 376,6 37,4 93,5 25 10

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Investiční dotace měly největší význam pro malé obce. Jejich váha v objemu kapitálových výdajů klesá s rostoucí velikostí obcí. Zatímco u nejmenších obcích se investiční dotace na jejich kapitálových výdajích podílely v posledních pěti letech v průměru téměř 40 %, v největších obcích to bylo jen 16 %. Obdobné platí i pro význam kapitálových příjmů. Největší váhu, a to 13 %, měly v případě nejmenších obcí. V obcích s počtem obyvatel od 1000 do 4999 to bylo jen 8 %. Na financování zbývající části investic obce využily úspory z minulosti, provozní přebytek a případně půjčku.

A jak to vypadá v rozdělení obcí podle krajů. V průměru se na kapitálových výdajích podílely investiční dotace jednou čtvrtinou a kapitálové příjmy pak jednou desetinou.

Nejvyšší podíl investičních dotací na kapitálových výdajích vykázaly středočeské obce (32 %). Jen o něco nižší váhu měly obce v Olomouckém a Královéhradeckém kraji. Jihomoravské obce zaznamenaly nejnižší váhu investičních dotace (17 %). Shodný 20 % podíl pak měly obce na Karlovarsku a v Moravskoslezském kraji.

V obcích Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje se kapitálové příjmy nejvíce podílely na kapitálových výdajích, a to od 14 % do 12 %. Nejnižší míru financování investic prodejem majetku měly obce čtyř moravských krajů, ta se u nich pohybovala v rozpětí od 6 % do 9 % (viz tabulka 4).

Tab. 4. Financování kapitálových výdajů obcí podle krajů za období let 2017 až 2021 (mld. Kč)
Kraj Kapitálové výdaje (mld.) Kapitálové příjmy (mld.) Investiční dotace (mld.) Podíl Investičních dotací (%) Podíl kapitálových příjmů (%)
Středočeský 65,7 6,3 21,3 32 10
Jihočeský 27,2 3,1 6,6 24 11
Plzeňský 26,8 3,9 5,6 21 15
Karlovarský 9,3 1,3 1,8 20 14
Ústecký 21,0 2,6 4,5 22 13
Liberecký 13,1 1,5 3,2 25 11
Královéhradecký 20,8 2,2 6,1 29 11
Pardubický 20,9 2,3 5,7 27 11
Vysočina 22,7 2,7 6,2 27 12
Jihomoravský 57,7 4,9 9,8 17 9
Olomoucký 26,2 2,1 8,1 31 8
Zlínský 21,3 1,3 5,6 26 6
Moravskoslezský 44,1 3,0 8,9 20 7
Celkem bez Prahy 376,6 37,4 93,5 25 10

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěrem

Po roce 1990 se obce staly řádnými vlastníky majetku ve značném objemu. V průběhu posledních pěti let investovaly 377 mld. Kč, přičemž objem prodaného majetku dosáhl výše 37 mld. Kč. Objem celkových aktiv obcí se mezi rokem 2017 a 2021 zvýšil o celou pětinu. I když více než polovina aktiv připadá na velké obce, byly to spíše ty menší, jejichž majetek v tomto období rychle rostl. K zajištění služeb obyvatelů využívají obce i formu obchodní společnosti, a to včetně malých obcí, i když jich není mnoho. Zato v rámci největších obcí nalezneme tuto formu pro poskytování služeb u více než 80 % z nich.

V prvních pěti měsících letošního roku rostly příjmy obcí poměrně svižně a dynamika kapitálových výdajů byla dokonce vyšší než u výdajů běžných. A přitom se jedná o období, ve kterém je zpravidla investiční aktivita obcí slabší než ve druhé polovině roku. Vzhledem ke značnému přebytku obecních rozpočtů lze očekávat i růst úspor obcí.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.