Zachraňme stromy podél komunikací

Vzrostlé stromy v krajině, ale i v osídlení vytváří hodnoty, bez kterých se neobejdeme. Proto je potřebné zvažovat všechny požadavky na kácení stromů, které jsou zdůvodňovány řadou výhod, mnohdy jednostranných jen z pohledu developerů. Zejména stromy lemující silnice jsou významným krajinným prvkem, utvářejí krajinu tak, aby se nám v ní žilo příjemně a zdravě. Rekonstrukce a rozšiřování silnic je však často provázeno právě tlakem na plošné kácení stromů.

Přitom by k vyřešení dopravního problému postačila změna chování řidičů, snížení rychlosti při průjezdu silnicí lemovanou stromy, instalace svodidel a dalších pasivních bezpečnostních prvků. Ochraně stromů se intenzivně věnuje Arnika, nezisková organizace, která spojuje lidi, usilující o lepší životní prostředí. Organizuje například známou soutěž o nejkrásnější alej v Česku a od roku 2003 vede také podrobné statistiky o kácení stromů podél silnic.

Na celostátní úrovni neexistují žádné souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích podél silnic. Jediným způsobem, jak zjistit čísla, je dotazovat se u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Právě uvedenou metodou Arnika vytvořila přehled kácení stromů a jejich náhrady v celé České republice. Bohužel, neexistuje jednotná metodika, jak statistiky vést, a některé správy silnic poskytly jen částečné údaje. Přehled také nezahrnuje kácení a výsadby podél všech silnic – silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, místní a účelové komunikace spravují obce, hlavní město Praha spravuje kromě dálničních komunikací všechny typy komunikací vedoucí městem. Kácení po živelních událostech mohou provádět jednotky integrovaného záchranného systému bez vědomí správců silnic. Celkové počty stromořadí, která zmizela od našich silnic, tak mohou být mnohem vyšší než uvedené údaje.

Stromy podél silnic bohužel stále především kácíme a jen výjimečně sázíme. Ve dvanácti krajích v roce 2021 krajské správy silnic vysázely 10 348 stromků, ale 17 344 stromů vykácely. Za tři pokácené stromy tedy vracíme do krajiny podél silnic sotva dvě sazenice. Tento trend se od roku 2003 nemění, přes různé proklamace politiků i příslušných ministerstev, přes vyhlašované dotační programy na ochranu krajiny i přes ojedinělé zvraty k lepšímu v některých krajích.

Znamená to, že degradace naší krajiny pokračuje. Zelená síť podél komunikací mizí, přibývá zpevněných ploch a pokračuje fragmentace krajiny, kdy malé ostrůvky volné půdy mezi technickými stavbami nejsou sto plnit svoji funkci. Z celkového počtu stromků vysázených v roce 2021 bylo podle údajů silničářů pouze 4,7 % vysázeno jinde než u silnic, kde se kácelo. To by mohla být dobrá zpráva, kdyby nebyla za posledních pět let ojedinělá. V roce 2020 to bylo například 34 % sazenic, které byly vysázeny jinde, než kde došlo k ekologické újmě kvůli kácení stromů.

V roce 2021 udělali pro stromy nejvíce silničáři v Libereckém kraji, kde za 926 vykácených stromů vysázeli 1338 nových. Opačný konec pomyslného žebříčku opět obsadil Královéhradecký kraj, kde po masívním kácení (3065 pokácených stromů, to je nejvíce pokácených stromů za rok 2021 v ČR) vysázeli jen 424 stromků. Tento kraj tak dalším rokem potvrzuje, že význam zdravé a pestré krajiny pro něj není prioritou. Zůstává pevně usazen na posledním místě statistiky, podle které se v Královéhradeckém kraji u silnic dlouhodobě nejvíce kácí a nejméně sází.

Podle údajů krajských správ silnic se v roce 2021 méně kácelo a více sázelo také v Jihomoravském kraji (1759 vysazeno a 1573 vykáceno) a v Ústeckém kraji (187 vysazeno a 170 vykáceno). Poměrně dobře vychází statistika ještě pro Olomoucký kraj (1473 vysazeno a 1665 vykáceno). Kromě Královéhradecké kraje mizely stromy podél silnic nejvíce v Karlovarském (237 vysázeno a 798 vykáceno) a Plzeňském kraji (802 vysázeno a 2014 vykáceno).

Dlouhodobě převládá kácení, neboť od roku 2003 zmizelo od krajských silnic více než 304 tisíc stromů, které nahradilo jen 191 tisíc sazenic. To odpovídá sotva dvěma vysazeným stromkům za tři poražené stromy. Je nepochybné, že silničních stromořadí v české krajině neustále ubývá. Negativní zprávou je také, že pro letošek se úbytek stromů zrychlil a poměr vykáceno/vysázeno je horší než v minulých letech.

Souhrnné vyhodnocení statistických údajů

1. Poměr vykácené stromy/vysázené stromy za sledované období 2003–2021 hovoří v neprospěch vysázených stromů. Zjednodušeně lze konstatovat, že za tři vykácené stromy byly vysázeny sotva dva nové. Dlouhodobě jsou na tom nejhůře kraje Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský. Kraje, ve kterých je situace příznivější, a dlouhodobě se daří nahrazovat pokácené stromy novou výsadbou (v poměru přibližně 1:1) jsou tyto: Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský, Vysočina. Nejlépe si vede kraj Liberecký.
2. Pokud silniční správy nahlásily vysazování stromů, neznamená to vždy, že šlo o dosadby alejí podél silnic. V mnoha případech byla vykácena alej a nové stromy vysazeny zcela jinde. Vysadit nové stromy na místě kácení je někdy nemožné kvůli zajištění bezpečného provozu na silnici a také proto, že stromky by byly poškozovány při údržbě komunikace. S výsadbou stromků v bezpečné vzdálenosti od silnice nemusí souhlasit vlastník pozemku. Za období 2014–2021 bylo 25,6 % stromů vysázeno jinde, než u silnic, kde se kácelo.
3. V roce 2021 silničáři vysázeli 4,7 % jinde než u silnic, kde se kácelo. Poměr vykácených a vysázených stromů dopadl nejlépe v Libereckém kraji. Vysázeli 1338 nových a vykáceli 926. Nejvíce se sázelo v Jihomoravském kraji – 1759. Poměr vykáceno/vysázeno tam dopadl jako druhý nejlepší. V roce 2021 nejvíce káceli v Královéhradeckém kraji – 3065 stromů, vysadit se jim podařilo jen 424 stromů, tzn. vysadili jeden strom za 7,23 poražených. Zde byl také nejhorší poměr vykácených a vysázených stromů.
4. Možnost vysazovat stromy podél silnic nadále komplikují zejména vlastnické vztahy. Pozemky vhodné pro náhradní výsadbu podél silnic nejsou ve vlastnictví státu (resp. ve správě krajských správ silnic), ale vlastní je většinou soukromé osoby. Dalším častými argumenty, proč nesázet stromy jsou nedostatek financí pro jejich údržbu a údajně významné snížení výnosů na zemědělských pozemcích.
5. Vláda schválila již v roce 2015 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Jedním z úkolů, které jsou v něm delegovány na Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy, je zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Rychlost, s jakou obě ministerstva tento akční plán naplňují ovšem zásadní změnu v dohledné době nezaručuje. Nadějí pro stromy v krajině tak jsou zejména samosprávy obcí a aktivní občané, kteří jsou schopni konat ve prospěch stromů „tady a teď“.

Zachraňme stromy

Zachování vzrostlých stromů v krajině tak zůstává prioritou jen pro část veřejnosti a ekologické spolky. Stromy jsou tématem jen pro některé politiky zejména v době volební kampaně a pouze formálním tématem také pro vládní strategické dokumenty.

„Osmnáct let (od roku 2003) je už i pro stromy docela dlouhá doba, abychom viděli, že to, co se děje se stromy podél silnic, a tedy i s naší krajinou, není obrat k lepšímu. My jen přešlapujeme na místě,“ říká RNDr. Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.

A tak si znovu zopakujme, co nejvíce brání péči o stávající stromy a výsadbám nových alejí podél silnic ve správě krajů:

• Nejsou peníze na údržbu stávajících vzrostlých, ale i nedávno vysazených stromů. Provozní rozpočty státních organizací i soukromých vlastníků nepočítají s dostatečnou položkou na obnovu a údržbu zeleně. Dotační tituly poskytují finance na 3–5 let údržby nových sazenic. Žádný strom za pět let nedosáhne dospělosti.
• Projektová dokumentace pro výstavbu nových a rekonstrukci stávajících silnic se stromy většinou nepočítá. Zejména, pokud jde o projekty vytažené po několika letech ze šuplíku.
• Osoby odpovědné za koncepci silniční vegetace na správách silnic většinou nemají dostatek kompetencí a znalostí k prosazování změny.
• Chceme sázet a obnovovat aleje v bezpečné vzdálenosti od vozovky, což je dobré pro stromy i provoz na silnici. Silničáři nemají vhodné pozemky ani podmínky pro jejich získání.
• Vlastníci pozemků u silnic údajně nechtějí stromy na svém pozemku. Zdá se, že tady vázne komunikace a motivace.

Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy od roku 2003, zpracovávané spolkem Arnika ve spolupráci s jednotlivými krajskými správami údržby silnic, jsou neúplné. Chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.