Výnosy z hazardu jako finanční zdroj sdružení obcí

Po letech úsilí o možnost regulace hazardu na území obce se zdá, že od roku 2016 jsou možnosti zastupitelstev obcí dostatečné. Pokud nezvolí úpravu, kterou by mohli provozovatelé napadnout u Úřadu pro hospodářskou soutěž ČR, může oficiální hazard z katastru obce zmizet úplně. Včetně souvisejících příjmů ze zdanění. Jenže zcela nový herní ostrůvek se možná brzy objeví v sousední obci.

„Vsadím si, třeba to teď vyjde.“ Většinou to nevyjde, ale ta touha zkusit štěstí, je patrně v každém z nás. Z tohoto pohledu bude hazard věčný a k úplnému vymýcení nedojde nikdy. Cílem dlouholetého úsilí samospráv i odborníků na závislosti bylo snížení počtu dostupných „lákadel“ pro hráče, kteří svoji touhu nejsou schopni ovládnout. A dle dostupných odhadů jich bude v české populaci na 160 tisíc, což zase není tak málo.

Analýza Ministerstva financí z roku 2021 vyúsťuje v závěr, že moderní regulace hazardu funguje, neboť za čtyři roky ubylo 80 % heren a 62 % automatů. Zároveň však upozorňuje, že hazardní trh se nezmenšuje, neboť se stále více přesouvá do online prostředí. I v roce 2020, kdy došlo po větší část roku k uzavření heren a kasin z důvodu COVID opatření, činily vklady hráčů 400 mld. Kč. Částka odpovídá téměř čtvrtině výdajů státního rozpočtu ve stejném roce. A jak vyplývá z aktuálních daňových statistik, letos lze očekávat hodnotu vkladů ještě vyšší.

Hodně rychlá daň

Daň z hazardních her existuje od roku 2017, kdy nahradila původní odvody dle loterijního zákona z počátku 90. let. Navazuje tak na nový zákon o hazardních hrách (č. 186/2016 Sb.). Celkový výnos daně z hazardu jako celku se v předchozích letech pohyboval kolem 10 mld. Kč ročně. Daňové přiznání a platba se provádí čtvrtletně, čemuž odpovídá průběh inkasa. Graf 1 zachycuje celkové inkaso daně v letech 2018–2022. Na první pohled je patrné, že rok 2022 je jiný, neboť již v polovině roku přesáhla hodnota odvedené daně 12 mld. Kč. Sazby se přitom letos neměnily.

Graf 1. Výnos daně z hazardních her (celkem v mil. Kč)

Obce získávají 65 % výnosu z technických her (zjednodušeně automatů) a 30 % výnosu v případě všech ostatních (bingo, loterie, živá hra atd.). Podíl všech obcí je uveden v tabulce 1 a také z ní je zřejmé, že příjmy na souvisejících položkách obecních rozpočtů budou letos jistě vyšší než rozpočtované.

Každá obec získává nějaké příjmy z hazardu, neboť podíl z ostatních her se rozděluje shodně jako výnos z daně z příjmů právnických osob, tj. dle počtu obyvatel, rozlohy a počtu žáků. Nejmenší výnos pro obce se pohyboval kolem částky 2 tis. Kč, letos bude sice zřejmě dvojnásobný, ale rozpočet tato změna příliš neovlivní. Jiná je situace u obcí, které získávají z hazardu desítky až stovky milionů. A nejde jen o velká města, naopak.

Kasino za humny

Úsilí větších měst regulovat až odstranit na svém území provoz automatů narazilo na ochotu sousedních obcí stejný počet přístrojů na svém území povolit. Kromě příběhu z Chomutova (viz Regulace hazardu ve městě Chomutov) se podobná situace vyskytuje v okolí Jihlavy, Hranic a také hl. m. Prahy. Zde například stojí kasino přímo za cedulí označující konec katastru Prahy, takže se již nachází na katastru obce Vestec (loňský výnos z technických her přesahoval 15 mil. Kč). Provozovatelé hazardních her na svých webových stránkách přímo upozorňují na malou vzdálenost kasina od většího města nebo lákají, že „leží v ideální poloze v regionu, kde se v širokém okolí, s ohledem na zákazové OZV, jedná o jedinou provozovnu.“ Možnost dopravy z nevstřícného města pak bývá součástí nabídky služeb.

Finanční správa publikuje čtvrtletní přehledy příjmů jednotlivých obcí z hazardu, ze kterých se dají získat zajímavé informace. Souhrn uvádí tabulka 2, z níž je patrné, že klesá počet obcí, které získávají příjmy ze „špatného“ hazardu, tj. technických her na svém katastru. Stabilní zůstával počet obcí, které měly příjmy z technických her více než 3 miliony ročně. V letošním roce se vlivem celkového růstu inkasa tento počet zvýšil. Pro dvacítku obcí představuje hazard zásadní příjem do rozpočtu. Jde o obce, které získaly více než 3 miliony z technických her, ale zároveň méně než 20 tis. Kč z ostatních her, takže jsou to obce s malým počtem obyvatel.

Ministerstvo financí v závěrečném účtu státního rozpočtu za rok 2021 (sešit F, str. 24) upozorňuje, že existuje skupina obcí, jejichž příjmy na obyvatele z hazardu se dostávají zcela mimo možnost srovnání. Jestliže průměr v loňském roce činil 15,5 tis. Kč na obyvatele, pak výnosy 232,1 tis. Kč na obyvatele si již zřejmě zaslouží určitou korekci.

Je to ještě efektivní?

Příjem obcí, které na svém katastru hazardní hry nezakázaly, nemá žádnou souvislost s návštěvností dané provozovny. Výnos se rozděluje dle podílu počtu herních pozic v obci k celkovému počtu povolených pozic. Ministerstvo financí zveřejňuje čtvrtletně podíly obcí, z posledního dostupného přehledu za rok 2022 vyplývá, že Praze zatím náleží 12 % celkového výnosu, druhé obci v pořadí, Chvalovicím, pak 4 %. Proč Chvalovice? Kde jsou Chvalovice? Podobně jako Strážný, Česká Kubice, Rozvadov, Dolní Dvořiště, Pomezí nad Ohří jsou také Chvalovice díky své místní části Hatě hraniční obcí. Žije zde méně než 700 obyvatel a v roce 2021 získala obec z hazardních her 149 mil. Kč.

Bývalé hraniční přechody se nachází na prvních místech žebříčku celkových příjmů i příjmů na obyvatele. Dále se zde objevují právě obce v okolí větších měst, kde byl provoz hazardu utlumen – Otvice, Skuhrov, Čížov, Rančířov, Přísečná, Černotín, Borovy. Zajímavé je rozdělení parkoviště Devět křížů na D1 mezi katastry tří obcí, z nichž jedna již letos obdržela 3,8 mil. Kč (více než celoroční odhad podílu na ostatních daní v rámci RUD), druhá 3,9 mil. Kč a třetí, nejmenší, nic, byť ještě vloni očekávala 2,7 mil. Kč.

Přijmeme-li názor, že příhraniční obce mají obvykle menší možnost „normálního“ rozvoje, tak výnosy z hazardu by mohly být považovány za doplňkový zdroj a kompenzaci např. za řídké osídlení. I tak je zde již prostor pro zastropování výnosů obdobně jako se stalo u sdílení daní podle rozlohy katastru, například v podobně pětinásobku průměrného výnosu na obyvatele.

V případě vnitrozemských obcí by regulace příjmů mohla být přísnější. Jestliže kasino vznikne v poli u hlavní silnice mezi dvěma stejně velkými a charakterem obdobnými obcemi, nemá zdvojnásobení objemu daňových příjmů jen jedné z nich žádný důvod. Není cílem efektivního hospodaření s veřejnými prostředky, aby jedna obec stavěla chodníky skoro až do lesa, budovala víceúčelové hřiště, které je prakticky nevyužívané, a kupovala ještě lepší pivní sety pro dobrovolné hasiče.

Rostoucí nespravedlnost

Výše zmiňovaná analýza Ministerstva financí obsahuje detailní rozbor toho, jak roste podíl internetových technických her na výnosu hazardní daně. Upozorňuje rovněž, že pravidla dělení používané pro fyzické technické hry jsou v tomto případě shodná, čímž dochází zjevně k nespravedlivému dělení výnosů.

„Počet účastníků internetové technické hry, resp. rozsah provozování, na kterém výše výnosů z internetové technické hry závisí, nemá žádnou souvislost s počtem herních pozic technické hry. Internetové provozování je z povahy věci na lokalitě nezávislé, případná regulace či naopak benevolence provozování technické hry formou land-based nemá na dostupnost internetové hry, a tedy i jejích negativních dopadů, žádný vliv. Taktéž zařízení, kterým se účastníci připojují k serveru internetové technické hry, je nezávislé, a tudíž netvoří se serverem nedělitelný celek. Dochází tak k navyšování příjmů rozpočtů těch obcí, které na svém území tolerují technickou hru, jelikož dostávají podíl výnosu daně z technické hry provozované formou land-based, ale také i z technické hry provozované prostřednictvím internetu, a to i přesto, že na území těchto obcí nemusí být jediný účastník internetové technické hry.“ (Příloha 14, str. 25).

Zákon o dani z hazardních her se naposledy měnil k 1. lednu 2021, takže uvedený závěr trvá a vzhledem k popsanému nárůstu celkového inkasa se dopady nespravedlivého výpočtu příjmů obcí ještě zvýrazní. Ministerstvo v textu navrhuje různá řešení současného nevyhovujícího stavu a přiklání se k převedení výnosu daně z internetových her mezi příjmy, které sdílí všechny obce. A co kdyby se daň z hazardních her stala jedním z prvních příjmů, které podpoří meziobecní spolupráci?

Finance pro meziobecní spolupráci

Pokud by daň získávala sdružení obcí, odpadl by důvod pro existenci heren za humny, protože působnost vyhlášky upravující hazard by nekončila katastrem jedné obce. Vznikl by prostor pro „spádové kasino“, tolerované a dozorované také např. městskou policií z většího města. Případně by bylo možné použít francouzskou úpravu, podle které mohou kasina vznikat pouze v obcích, resp. sdruženích, která jsou aktivní v podpoře cestovního ruchu (zde typicky přímořské oblasti nebo hory, ale v ČR by se mohlo jednat o lázně). Prostě převzít a podporovat myšlenku, že hazard je jen dovolenková zábava.

I pokud by sdružení obcí na svém území nechtělo žádný hazard povolit, mělo by nárok právě na část výnosu, kterou lze těžko teritoriálně přiřadit (internetové hry, ale i dnešní ostatní hry jako kurzové sázky nebo loterie). Ale tento nárok by mělo právě jen za podmínky, že půjde o sdružení. Tím by odpadlo posílání tisícových částek jednotlivým obcím, ale sdružení by dostalo souhrn za členské obce. Pokud by obce sdružení nevytvořily, prostředky by zůstaly státnímu rozpočtu.

Regulace hazardu ukázala mj. nástrahy chybějící spolupráce mezi obcemi, výnosy z hazardu by mohly pomoci nastartovat skutečnou meziobecní spolupráci.

Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D.

Autorka se dlouhodobě věnuje problematice financování samosprávy v ČR a Francii. V minulosti pracovala na Ministerstvu financí ČR, v Kanceláři Svazu měst a obcí ČR, nyní působí jako vedoucí finančního odboru městského úřadu. Je rodilá Pražačka, ale už přes 10 let poznává život na malé obci, kde byla také dvě volební období zastupitelkou.