Rekonstrukce knihovny v Roudnici nad Labem

18. 1. 2023 Obec a finance Regiony

Roudnice nad Labem má díky dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj moderní a bezbariérovou městskou knihovnu. Na výsledek rozsáhlé několikaměsíční rekonstrukce se dorazil podívat také místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který je vystudovaným knihovníkem.

Roudnice nad Labem

Nejprve trochu historie. Město Roudnice nad Labem má bohatou tradici knihovnictví, vždyť už v době obrození po roce 1828 zde vznikla první knihovna s počtem 500 výtisků. Vlastenecký život ve městě pod Řípem pokračoval a na konci 19. století bylo v Roudnici 83 spolků a součástí těch větších byly knihovny, které sloužily veřejnosti. Největší z nich, spolková knihovna Jednoty Říp obsahovala více než 3000 svazků. Mimo spolkových knihoven existovaly i knihovny školní (gymnazijní a zemědělská škola), které měly na pět tisíc svazků, a knihovny soukromé – Lobkowitzova knihovna s archivem obsahovala přes 60 000 titulů. Počátkem minulého století vznikl na Roudnicku „Vzdělávací sbor pro okres a město“, což bylo pro rozvoj knihovnictví mezníkem. Tým přednášejících objížděl obce a šířil osvětu, byla založena veřejná čítárna, která tehdy disponovala až stovkou novinových titulů, denní návštěvnost činila v zimě 35 lidí denně. Činnosti tohoto vzdělávacího spolku přišel vstříc i tehdejší starosta Ervín Špindler, který daroval svou osobní knihovnu o 3000 svazcích. Později se stala základem veřejné knihovny obecní. Po vzniku Československa schválilo Národní shromáždění v roce 1919 zákon o veřejných knihovnách obecních a prováděcí nařízení nařizovalo, aby ve všech politických obcích, které mají více než 400 obyvatel, byla zřízena veřejná knihovna, nejpozději do 31. prosince roku 1920. Tím došlo k založení veřejné obecní knihovny v Roudnici nad Labem, rozpočet v roce 1920 činil 10 000 Kč, o rok později již 30 000 Kč.

Mezi novodobé mezníky knihovnictví můžeme v Roudnici označit rok 1988, kdy dostala knihovna nové prostory, vzniklé na tehdejší dobu rozsáhlou rekonstrukcí (3,1 mil. Kč). V roce 2002 byly zrušeny okresní úřady, jejichž okresní knihovny koordinovaly činnost všech knihoven na území okresu, a roudnická knihovna od té doby opět patří městu a je plná aktivit. Současně je to literární, fotografická, výtvarná a recitační soutěž „Svět bez sociálních sítí aneb jak se děti bavily, když nebyly mobily?“ Soutěž byla vyhlášena a probíhá, přestože knihovna prodělala v minulém pololetí významnou rekonstrukci, která je pro knihovnu nejnovějším mezníkem jejího vývoje. V třináctitisícové Roudnici je evidováno 1300 čtenářů, kteří mohou poznatky čerpat z téměř padesátitisícového knihovního fondu. Knihovna registruje až 1200 návštěvníků za měsíc.

Městská knihovna Ervína Špindlera byla revitalizována a modernizována za pomoci příspěvku z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) spadajícího pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Projekt podpořil částkou 6,7 milionů korun, celkové náklady činí 7,8 milionů korun. Rekonstrukce se zaměřila zejména na zajištění bezbariérovosti a na stavební úpravy budovy. Opravila se fasáda, vyměnily se okna, podlahové krytiny i elektroinstalace a nainstalovala se nová technologie svislé přepravy osob, která umožní bezbariérový přístup do druhého patra, kde se nachází dětské oddělení a sál.

Nově rekonstruovaná Městská knihovna Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem
Nově rekonstruovaná Městská knihovna Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem

„Rekonstrukce Městské knihovny Ervína Špindlera je skvělou ukázkou toho, jak mohou prostředky, které Ministerstvo pro místní rozvoj rozděluje z fondů EU, v regionech pomáhat. Díky modernizaci staré knihovny vznikl bezbariérový prostor, který bude sloužit také jako komunitní a vzdělávací centrum. Přeji knihovně mnoho spokojených návštěvníků a vášnivých čtenářů. Jako vystudovaný knihovník jsem z výsledku opravdu nadšený,“ řekl Ivan Bartoš, který se v knihovně setkal s její vedoucí Zuzanou Šimáčkovou a starostou Roudnice nad Labem Františkem Padělkem.

Město Roudnice nad Labem je v čerpání z operačních programů poměrně aktivní. Díky prostředkům z IROP zde například vznikají nové odborné učebny na místní základní škole (příspěvek 25,5 milionů z fondů EU) a přistavuje se část mateřské školy (příspěvek 5,8 milionů z fondů EU).

Ervín Špindler (1843–1918) byl český úředník, novinář, básník, spisovatel, překladatel a politik, významný veřejný činitel na Roudnicku. V letech 1868–1903 pracoval jako tajemník okresního úřadu v Roudnici nad Labem, v květnu 1868 spolupořádal tábor lidu na Řípu, vydával a redigoval časopisy Říp a Podřípan, zasedal za mladočechy v Českém zemském sněmu a rakouské Říšské radě. Jako starosta Roudnice (1891–1913) se zasloužil o rozvoj města, zejména o vybudování železného mostu přes Labe. Byl i literárně činný – přispíval do Národních listů, psal historické romány a básně, přeložil Wenzigova libreta ke Smetanovým operám Libuše a Dalibor. Současníky byl velmi oceňován, stal se čestným občanem několika měst a obcí a je po něm pojmenována Městská knihovna Ervína Špindlera v Roudnici.

-as-